Po, 20/11/2017 - 17:03
3

svézt
úmrtnost
řasa
tesat
orloj

,,Rudý krab vstoupil do budovy. Opakuji, Rudý krab vstoupil do budovy.” Vysílačka zašumí, než se z ní ozve mužský hlas.

,,Rozumím Bílý hade. Započněte misi O. R. L. O. J.”

,,Rozkaz.” Píp. Naposledy si prohlédnu samopal a podívám se skrz dalekohled do okna pokoje v desátým patře. Hnědá plocha dveří se stále nehýbe a já pomalu, ale jistě panikařím.

Kde je? Proč tam ještě není? Zakecal se s pokojovou službou? Co si nechám vytesat na náhrobek, jestli svůj úkol nesplním?

,,Pospěš si a přijď už.” Šeptem na něj naléhám. Jako by mě vyslyšel, do pokoje náhle někdo vejde. Pohlédnu skrz hledí s prstem na spoušti a chystám se stisknout, když se nečekaně rozsvítí světlo a mému zraku se odhalí tak známá tvář nepatřící Rudému krabovi.

,,Do hajzlu, Mikey! Ty jsi se zbláznil?!” Neovládnu se křiku. Proč tam jsi? Vždyť jsi chtěl svézt do knihovny a ještě to není ani hodina. Pustím z držení zbraň a vyměním ji za dalekohled.

Zrzavá hlava mého přítele se ukazuje chvíli v jednom okně a hned na to v druhým, jak po pokoji chodí. Nakonec se u jednoho zastaví a vyhlédne ven. Naše pohledy se ale nestřetnou. Co tam, do prdele, děláš?

Dveře se zase otevřou a v nich stojí Krab. Drží v rukou něco, co na první pohled připomíná mořskou řasu a přiblíží se zezadu k chlapci.

,,Mik- Mikey!!” Zbělají mi klouby, když černý předmět v dlaních sevřu. Sleduji, jak mu Krab omotává šátek kolem krku a škrtí. To ne!

Nikdy jsem si nepřál, aby se úmrtnost zvýšila na úkor mého přítele. Měl zemřít Krab, do hajzlu!

Skrz hledí zaměřím na staršího chlapa a chystám se stisknout. Něco ostrého mě trefí do zátylku a já se naposledy střetnu s modrýma očima Mikeyho, než padnu do temnoty.

Mise O. R. L. O. J. se nezdařila.