St, 15/03/2017 - 18:58
6

slevit
luštit
vila
obojživelník
vyplivnout

„Ale no ták, nemohl bys to trochu slevit?“ pronese nevinně.

„Naposledy ti říkám, že ne.“ protestuju.

„Vždyť jsme dobří přátelé,“ zakňourá.

Povzdechnu si: „Přestaň s tím, k čemu ti ta vila bude?“ Vyluštit jeho záměry dá někdy vážně zabrat.

„Víc místa, nemám rád těsné prostory,“ zkouší bojovat.

„Ale na mě se lepíš, jak ožužlané lízátko.“

„Ty jsi výjimka,“ ušklíbne se, „no tak, vyplivni už tu svoji neústupnost.“

„A co z toho budu mít?“ nedám se.

„Jsem přece obojživelník. Žena či muž, je to jedno, mám rád obojí.“ mrkne, „tak mi řekni SVOU cenu.“

Zakroutím hlavou: „Nestydatý klučina, to bude drahé.“