Út, 02/10/2018 - 17:07
4

husita
vchod
průvodce
odvázat
klusat

Klečel před vchodem do staré kaple, hlavu skloněnou, ruce svázané provazem, který si sám přinesl a čekal. Opět čekal na další trest. Cítil odpor i sám k sobě, avšak musí to být. Za každou cenu musí ochránit svoji rodinu a tak to navždy zůstane.

Dnes se snažil si provaz kolem obou zápěstí utáhnout, ale šlo to velmi těžko, již neměl tak pevné zuby, kterými tahal do pevného sevření. Začal se zvedat vítr, prach vířil kolem jeho obnaženého těla, pociťoval lehký vánek.

V dálce zaslechl klusot několika koní. Srdce mu zběsile tlouklo, zatnul zuby a myšlenkami byl pouze u svojí rodiny. Držel hlavu stále skloněnou v podřízené poloze.

Pět mužů zastavilo, seskočilo z koní a jeden zamířil k němu.

„ Jsem překvapen, že jsi připraven, i když jako správný husita bys měl být,“ řekl, přičemž v ruce držel bičík, se kterým si pohrával. Otočil se k ostatním mužům a kývl. Muži se vzdálili.

„ Koukám, že provaz máš uvolněn, dnes nebudeš svázán,“ oznámil a odvazoval muži zápěstí. „ Dnes budu průvodcem tvým uspokojením, nejen svým,“ slíbil a švihl bičíkem přes mužova holá záda. Muž se sebou cukl, ale nevydal ani hlásku. Nevyplácelo se to.

„ Jsi jen husitský povrhel, pořád se budeš vzpírat?!“ Řval vztekle. „ Proč bojuješ za Husa?“ Švihl znovu, výrazněji a už nepřestal, dokud neviděl hluboké rány a muž neležel napůl v bezvědomí. Poté uchopil jeho nahý mdlý úd a začal pohybovat rukou. „Máme dohodu. Ty mě posluhuješ a já nechávám tebe i tvoji rodinu žít,“ říkal tvrdě svírající jeho penis.

Vnímal slova, co mu nařizoval, slyšel ho, ale nic neproniklo skrz bránu k jeho duši. Tvrdé dotyky, pohyby, bolestné rány, krev. Nechal své tělo k použití jiným a i když měl narušenou svoji mužnost opětovným znásilňováním, věděl, že mu zbývá stále vnitřní síla.

Pro svoji rodinu, lásku.