So, 29/04/2017 - 14:55
2

Věnování: 
Eillen
zapírat
poradí
motyka
výkres
kaluž

Slunce se opíralo do sedlákových zad. Ustal v práci, narovnal se a protáhl bolavá záda. Vzhlédl se v kaluži. Byl to dobře stavěný muž, který uměl vzít za práci, což dokazovala i motyka v jeho rukou. Naposledy se rozhlédl, že se vrátí k okopávání, ale po nedaleké cestě spatřil putovat do města podivnou dvojici. Vzájemně se podpírali, dokud muž neupadl.

Tork neměl nikoho, kdo by mu poradil, co dělat. Spěchal tedy na pomoc. Do bláta omylem zašlápl výkres, který zesláblému muži vypadl.

„Co se mu stalo?“ zeptal se ženy.

„Nic.“

„Nesnaž se zapírat, Kolgare, potřebujeme pomoct!“ okřikla černovláska svého bratra.

Dodatek autora: 
Tohle byla první slova, která mi alespoň trochu sedla, tak jsem zkusila něco vyplodit :) Patří k aldormě ze které jsem zde vydávala v rámci blogu sérii Střípky příběhů. Momentálně mi v nich nejde porkačovat tak alespoň tohle.