So, 07/01/2017 - 08:55
5

kooperace
dovozce
naložit
opotřebovat se
tuberkuloza

Přiznávám, já chtěl být veterinář. Přiznávám i to, že sem chtěl mít specializaci na divoká zvířata.
Ale ve snu by mne nenapadlo, že mne kontaktuje Zoo s prosbou, jestli bych nemohl vyšetřit několik vlků, protože jejich rentgen nefunguje a oni se obávají, že se u vlků objevila tuberkulóza plic.
Upřímně, jen naložit šest klecí s nervózními vlky do auta bylo nervy drásající, největší šok, ale přišel až po té.
,,Aby se náhodou něco nestalo,” řekl s úsměvem ředitel Zoo a doslova mi vnutil mladinkého člena jejich veterinárního personálu.
Takže mne, veterináři se sedmiletou praxí má pomáhat kluk co sotva vyšel ze školy? To nemyslí vážně!

To se stalo před dvěma lety.
Naše kooperace při vyšetřování vlků vyústila v to, že jsme si celkem sympaticky povídali. Dal sem mu své číslo. On mne pozval na kafe. A nakonec se ke mně před týdnem nastehoval.
Avšak, představoval sem si to malinko jinak.
,,Vysvětlíš mi, proč chceš spát v Zoo?”
Nervózně si mne ruce. ,,Naše vlčice Kira, bude mít vlčata. A já tu chci být když se narodí. Bude to její první vrh.”
Povzdechnu si.
Vím že, miluje vlky. Jeho nesmírná něha k těm dravcům mě tolikrát až zaráží.
Dokonce nedávno speciálně pro Kiru, objednal přímo u dovozce výživový doplněk pro gravidní šelmy. Na vlastní náklady.
On je opravdu veterinář tělem i duší.
Někdy mi to vadí.
Ale je to taky jedna z tech věcí, co na něm nejvíce miluji.
,,Znáš Denise Diderota?” Zeptám se náhle.
Překvapeně vzhlédne. ,,Ne.”
,,Francouzský filozof. Jednou řekl: Je lépe opotřebovat se, nežli zrezivět. Právě sem si na to vzpomněl.”
Zčervenal a vypadal najednou příšerné roztomile. ,,Takže ti nevadí, že zůstanu?”
Pousměji se. ,,Ne, ale budu tu s tebou, ty mávlčí nevěsto.”
Pevně mne obejme. ,,Miluji tě, víc než mé vlky.”
Poraženě zavřu očí. To je tedy vyznání.