Eliza 25. 5. 2016 (18:41) 3

Chci se s vámi podělit o jednu reálnou telenovelu, kterou v posledním půlroce prožil jistý - říkejme mu třeba - Leoš (není to daleko od jeho jména)

Leoš je na prahu třicítky a každý den a každý víkend pro něj byl stejný, jenže se muselo něco změnit. Ne že by chtěl - přišlo to samo.
Od nevidím do nevidím chodil do práce a protože to byl sportovec, tak si taky vyčlenil čas na své záliby.

Mezi tou lukostřelbou, cyklistikou nebo jízdou na koni se našla i záliba v jeho *stálé* známosti na jednu noc. Občas si vyšel na *lov* a užíval si svobody - no a občas se stavil k oné známosti. Leoš byl akční, svobodný a nekompromisní. 

Bydlel se spolubydlícím (a jeho přítelkyní-expřítelkyní = chápete) a měl se dobře. Jenže přítelkyně-expřítelkyně otěhotněla a spolubydlící se z toho zbláznil. A to doslova (už je mu OK a bude se ženit - kdyby to někoho zajímalo). Nuž Leoš zůstal sám jako kůl v plotě a velký a prostorný byt sám neuplatí. Promýšlel všechny možnosti a zvažoval i nabídku nastěhování se ke své známosti. 

Pozval si své nejbližší (rodiče a sourozence), aby s nimi probral, co a jak a přišel zlom. Maminka si zapomněla telefon na stolku a tak jej rychle popadl a letěl po schodech, aby předběhl výtah a dole chytil mamku. Jako sportovci, mu to nědělalo žádný problém a schody dolů bral po třech - vlastně by se dalo říct, že těch 6 nebo 7 schodů v patře skákal rovnou.

V jednom prokletém patře se náhle zaleskla podlaha a linula se vůně saponátu - vytřeno. Leošova rychlost a kvalita vietnamských žabek udělali své a Leoš se proletěl, teď už nedoprovolně. Zachytil se madla u zdi, ale to mu nepomohlo, dynamika mu málem zlomila zápěstí, ale nevyhnutelný pád, trochu zpomalil. Ozvalo se zadunění s krátkým výkřikem bolesti. Ruka bolí jako čert a noha u kotníku jakby smet a to žebro. Jenže - kde je telefon?


Letěl vzduchem a přímo na Leošovu hlavu. Intuitivně *uhnul* dozadu, jenže tam byla čerstvě vytřená a následně čerstvě zakrvácená, podlaha. K tomu všemu se přidalo rozseknuté obočí (když na něj dopadl ten telefon), krátké bezvědomí a lehký otřes mozku. Ruka s nohou pouze pohmožděné, ale žebro nalomené.

Leoš musel do nemocnice a tam ho dali dohromady. Dostal korzet, nějaký prášky a... podepsal revers. Týden dva se *léčil* doma a pak šel do práce. Tam si po několika dnech ten korzet sundal (zavazel) a přišlo prasknutí, při namáhavé činnosti.
Leoš zařval a zatmělo se mu před očima. Ztěžka se mu dýchalo a měl pocit, že z něj vyšlo i něco jiného než slzy. 
Odpověď na otázku doktorky v sanitce na bolest od 1 do 10 zařval: "Kurva, milion!"

Žebro se nakonec zlomilo a jeho kousek se zapíchl do plíce. Po operaci nebyl nadšený. Nejenom, že se nemohl sám pořádně najíst, ale proto, že jizva nebyla uspokojivě velká. Už plánoval jak se bude chlubit svým dokonalým tělem a ukáže *jizvu z války*...

Víc jak měsíc v nemocnici a velmi časté - skoro každodenní - návštěvy jeho známosti, která se dokonce postarala i o Leošovu zvěř.

Aby jste věděli - Leoš měl výmluvu na to, proč se nenastěhovat do prostorného domu - známost měla totiž velkou zálibu v plazech. Nejenom v těch neškodných, ale i  ti jedovatí. Od Varana Komodského po Kobru Královskou... (Jeho slova: "Nedivil bych se, kdyby měl v tom jezírku na zahradě, jednoho krokodýla.")

V nemocnici, kde ležel, potkal *starou známost* - ještě za dob svého ranného mládí. Byla to jeho vůbec první láska. *Hodili řeč* a Leoš se dozvěděl, že je už dávno v partnerství a jeho životním partnerem je místní doktor. Začalo ho hryzat někde tam, v těch končinách dušičky, do kterých často - vlastně vůbec - nezavítal.

A sám nadhodil řeč o skutečném vztahu... použiju jeho slova: "Kompletní vztah na HPP." Jen měl obavu, jestli to zvládne a vymluvil se na ty plazy v baráku. Známost byla ochotná je všechny odstranit, jenom aby ho měl skutečně doma. Zamítl to. Nech si je, ale pouč mě - si zvolil cestu.

Právě je Leoš zcela zdráv a bydlí v rodinném domku spolu s partnerem a víc jak stovkou plazů a jedním psem.

Jen mu chybí to žebro ("Jestli mi z něj chtějí udělat Evu, tak nepochodí" okomentoval to)...
Ale to je prkotina, no ne?