Út, 24/03/2020 - 11:17
4

Věnování: 
Raganě

Úkryt pro nezvaného

19. KAPITOLA

1

16. den doby větru, čtvrtletí větru, rok desáté hlavy, 325 let od skonu Saně, večer.

          Dveře kdysi loveckého srubu ve stínu vzrostlých dubů na kraji mýtiny v Rakké se na němý pokyn ztěžklé ruky lékaře prošedivělých vlasů otevíraly jen pomalu. Tomu dvaačtyřicetiletému muži stačilo místnost přelétnout jediným pohledem, aby se úlevně pousmál.

          Sirki se vznášela nad stolem ve svém typickém sedu se zkříženýma nohama a odpočívala. A co bylo neméně důležité, Agapios Dimitriadis ležel zapečetěn jeho magií, stále ve stejné pozici v jaké jej zanechal.

          Daniil si odložil plášť a vyčerpaně se svezl se do židle. V duchu si stále opakoval rozhovor za dveřmi Loukovy pracovny. Přemýšlel, jaký dopad mohou slova hraběte mít, a nemohl si pomoci, ale neměl z toho dobrý pocit. Už proto, jak se Sirki najednou vytratila. Zádům své démonické společnice věnoval jeden delší tázavý pohled. Zažehl svíci a hlasitě si vzdychl, kdyby si ho snad doposud nevšimla. Jakoby to snad bylo možné…

          „Byl zde tvůj hrabě,“ promluvila k němu nic neříkajícím hlasem, aniž by musel položit jakýkoliv dotaz. „To Loukas Stephanidis se pokusil zabít tvého pacienta. Vlákno myšlenek bude mága a jeho oběť spojovat do okamžiku smrti jednoho z nich. Přišel až sem, aby dokonal své dílo.“

          V mágovi hrklo. Naklonil se blíž k Agapiovi, aby se ujistil, že ještě žije.

          „Je naživu,“ ujistila svého mága Sirki. „Zastavila jsem ho. Řekla jsem mu, že je pod mojí ochranou. Ale věčně ho chránit nemůžu.“ Bledá dívka se částečně zhmotnila a dosedla na dubovou desku před lékařem. Otočila se čelem k němu, nohy spustila ze stolu a vzala jeho tvář do svých dlaní. „Syn tvého přítele už o mně ví. Udělá cokoliv, aby se k tvému pacientovi dostal,“ kývla hlavou směrem k bezvládnému, „nemůže tu zůstat. A ty ho sám nezachráníš.“

          „A-ale…“

          „Musíš se rozhodnout, Daniili. Když zůstane tady, Loukas Stephanidis na něj nebude moci, dokud mne nepřemůže. Ale ty ho z jeho myšlenkových pout neosvobodíš. Na druhé straně, když ho odvezeš pryč, nebude chráněn a thermoský hrabě ho dokáže vypátrat kdekoliv, ale čím dál ho odvezeš, tím hůře pro něj bude dosažitelný. Je to na tobě.“

          Stále stejně milá, že Sirki?, povzdechl si v duchu muž. Navzdory tomu se však vlídně pousmál a pocuchal dívence bílé vlasy.

          „Neboj se, vím, co teď musím udělat…“

2

26. den doby větru, čtvrtletí větru, rok desáté hlavy, 325 let od skonu Saně, Itea – odpoledne.

          Daniilův plán byl jednoduchý. Vrátí se do své vily v Thermosu, kde obeznámí sloužící, hospodyni a sekretáře, s plánem navštívit rodinu trvale žijící na panství v Argosu a ti se postarají o veškeré náležitosti související s odcestováním.

          On sám bude následující dny docházet na kontroly k bratru thermoského hraběte, kde bude dbát na jeho zlepšující se zdraví. Také spraví Louka Stephanidia i lékaře v městské nemocnici o svém plánovaném odjezdu.

          Poté nasedne