Čt, 29/12/2016 - 17:23
21

Chodbu naplňovalo těžké dýchání, zvuky dřeva sténajícího pod vahou dvou lidských těl sevřely Tomášovo srdce do ledových kleští. Stál před zavřenými dveřmi a víc než cokoli jiného si přál být jinde.

„Ah… Jo… Víc!“ žadonil a rozkazoval zároveň nakřáplý hlas, který nepatřil jemu. Jako v mrákotách se otočil, a vydal se po kamenných schodech, které ve zdejším kulturáku pamatovaly ještě éru komunistů, dolů ke vstupu. Kluci z ochranky, kteří na vstupu seděli a pokuřovali, mu věnovali chápavý pohled. Sedl si vedle nich, a upil ze svého kelímku s kofolou, který tu předtím nechal.

Tohle se nemohlo dít. David by mu tohle neudělal. Ne David. David byl nejspíš za jinými dveřmi, než ti, kteří si to tam rozdávali. Přece… David říkal, že si s tím klukem jen potřebuje promluvit, že má nějaký problémy, a potřebuje je s Davidem probrat… A David Tomáše miloval. Vždyť už spolu chodili skoro dva roky. Přece by je jen tak nezahodil, kvůli nějaký rychlovce nahoře v kulturáku… Tomáš věřil, že takový David prostě nebyl.

„Hej hej hej! Blíží se třetí hodina ráno, a budeme pomalu končit,“ hulákal do mikrofonu Roman.

„Děkujeme všem za to, že jste přišli na dnešní Česko-Slovenskou diskotéku do kulturního domu v Nymburce a budeme se těšit na další setkání, jak já, DJ Roman Kant tak DJ Dave! Užívejte poslední písně, dobrou noc a mějte se krásně, a kdybychom se příště neviděli, tak se nahmatáme!“

Tomáš se jen ušklíbl, tahle Romanova hláška mu přestala připadat vtipná už strašně dávno. Jindra, jeden z kluků z ochranky, mu vrazil loket do žeber.

 „Co je s tebou, Tomi? Unavenej?“ Tomáš mu věnoval vyčerpaný úsměv.

„Jo. Než jsem jel sem, byl jsem od sedmi od rána do deseti do večera na brigádě, doma jsem stihnul jen rychlou sprchu a pak jsem skočil do auta a letěl sem…“

„Ou, to zní drsně… Já myslel, že ještě chodíš do školy, ne?“

„Jo, mám ještě rok do maturity, ale abych mohl takhle lítat Boleslav – Nymburk a v neděli zpátky, někde musím vzít peníze na benzín, tak jsem přes týden na kase v Tescu.“

„Bože, ty umíš bejt vážně sladkej, co?“ smál se Jindra a objal Tomáše kolem pasu. Zvedl ho do vzduchu a hodil si ho přes rameno. Začal se s ním točit. Tomáš se se smíchem bránil a volal ostatní kluky na pomoc, ale ti záškodníci se jen smáli a ještě Jindrovi pomáhali. Znali se už dlouho, vlastně od doby, kdy Tomáš za Davidem přijel prvně.

Hrozně mu tehdy imponovalo, že po něm vyjel DJ. Nebyl to zrovna žádnej oslňující alfa samec, ale měl něco do sebe. David byl vysoký a hubený, přesto však měl dost síly, aby ho kdykoliv zvedl a odnesl do postele přes celý byt. Před ním měl Tomáš jen jeden vztah, a tak neměl moc prostoru pro srovnání, ale chtěl s Davidem být za každou cenu. Proto taky dneska přijel, nechtěl čekat do rána, když věděl, že dneska David s Romanem hrají. Sám moc dobře věděl, jak sexy David za mixákem umí působit.

Půjčil si mámino auto, a hnal se sem jako o život, i když ho oči už únavou pálily a noční mokrá silnice začínala pomalu namrzat. Věděl, že na něj David bude čekat. David ho potřeboval. Neměl totiž řidičák, a někdo bude muset odvozit aparaturu do skladu. Pak půjdou k němu domů, kde…

No, Tomáš zadoufal, že tentokrát nebude krvácet. Bylo mu strašně trapně, když po jejich prvním sexu viděl, jak ta postel vypadá. Jasně, bolelo to o trochu víc než obvykle, ale tohle…? Možná to bylo tím, jak byl David vybavený, nebo tím, že odmítal používat kondomy nebo lubrikační gely. Ale spíš to bylo tím, že když jednou začal, nebral moc ohledy na okolí. Ani na to, jestli slzy na Tomášově tváře vyslala slast nebo bolest. Jestli sténá a zatíná zuby rozkoší, nebo aby nekřičel bolestí. Tomáš pořád čekal, kdy si na to zvykne, kdy se jeho tělo přizpůsobí. A byl vážně rád, že i tak Davida dokáže uspokojit.

 


Tomášův předchozí přítel byl jeho první, a netrvalo to moc dlouho, takže si vážně nebyl jistý, jestli je tohle normální. Poprvé krvácel i s ním, ale tehdy ho Libor něžně objal, omlouval se a šeptal, že se to časem zlepší. Když se to zlepšilo, Libor potkal holku, kterou se rozhodl s radostí hrdě představit rodičům, na rozdíl od šestnáctiletého kluka, se kterým už půl roku spal a který po téhle novince celou noc zoufale brečel. A to moc dobře věděl, že Libor není žádná životní láska. Jen ho to k němu tak nějak táhlo a společně jim bylo fajn. I tak odmítnutí vážně bolelo.

 

David se mu nikdy neomluvil. A nikdy ho takhle něžně neobjímal. Když ho objal, tak buď aby ho lákal k sexu, nebo aby ho provokoval a dělal si z něj legraci. A občas taky, aby mohl všem kolem ukázat, komu Tomáš patří. Ne že by David žárlil, jen mu dělalo dobře, když se mohl ukazovat. Tomáš se nikdy nepovažoval za žádného krasavce, ale našlo se pár lidí, kteří mu chválili drobnou, ale vysportovanou postavu, sytě modré oči a hnědé vlasy s nazrzlým odstínem. A když se jím chtěl David pochlubit, dělalo mu to vážně dobře. Připadal si… Milovaný.

Smál se a prosil Jindru, aby ho dal dolů. Holohlavý hromotluk ho odmítal poslechnout, a začal mu se smíchem sahat na zadek. Když zajel rukou pod kalhoty a sevřel v dlani nahou půlku, Tomáš vypískl a pleskl ho přes ruku, což u Jindry i ostatních vyvolalo záchvat smíchu. No, alespoň ho konečně postavil na zem.

„Jsi příšera, víš to? Kdybych se nebál, že ti ublížím, to bys viděl, jak bych tě vyfackoval až na ulici,“ zaujal Tomáš provokativně s úsměvem boxerský postoj, což kluky dostalo doslova do kolen. Jindra měl něco přes dva metry, a rozhodně hodně přes sto kilo, zatímco Tomáš měl 170cm a sedmdesát kilo, když se hodně najedl. Kdyby se ho Jindra rozhodl skutečně uhodit, nejspíš by ho zabil už ten pohled na tu obří tlapu, jak se k němu blíží.

Jeden z opilců k nim přivrávoral a něco mumlal. Kluci se jako na povel zvedli a vydali se do sálu. Tomáš za nimi nakukoval, a tak viděl, jak chytli kluka o něco staršího, než byl on sám, a táhli ho ze sálu ven. Zřejmě něco vyvedl. Kluk se bránil a urážel všechny kolem. Když už Jindru podruhé praštil do obličeje, vrátil mu Jindra laskavost, a kluka nakopl, až popolétl dva metry. Rozplácl se na zemi, ale začal se hned zvedat a s klením se hnal na Jindru.

„Měl jsi zůstat ležet, blbče,“ zamumlal Tomáš, a sledoval, jak Jindra kluka jednou ranou znovu poslal k zemi. Ze sálu přiběhla opilá holka a začala dělat scény.

„Co děláš, debile? Nevidíš, že je nalitej? Ho zabiješ, ty svině!“ vřískala. Jindra se jen podíval po lidech kolem, a pak kývl na dalšího kluka z ochranky. Ten vzteklou rusalku chytil, a vynesl na ulici. Kluk ze země se zatím znovu zvedl a znovu chtěl uhodit Jindru. To už na něj všichni, které rvačka přilákala, volali, ať toho nechá, že bude bit. Kluk neposlouchal. Jindrova kanada se tentokrát zaryla do jeho žeber, a Tomáš se neubránil myšlenkám na to, jak je lidské tělo neuvěřitelné. Překvapilo ho, že neslyšel žádné praskání kostí jako ve filmech. Tak nějak by čekal, že touhle dobou už bude kluk v bezvědomí, vzhledem k tomu, jak moc dostával.

Nakonec se konečně odněkud objevili výtržníkovi kamarádi, a ve třech ho konečně zpacifikovali, a odvedli domů.

Tomáš se spolu s Jindrou a ostatními vrátil na křesla na chodbě, která předtím okupovali.

„Tak si dáme poslední tři písničky a rozloučíme se. Já bych prosil DJ Dava, aby se sem zatím dostavil, abychom mohli začít balit…“ ozval se Roman do mikrofonu.

Takže se David ještě nevrátil. Tomášovi se znovu sevřel žaludek. Podíval se ke schodům, vedoucím vzhůru. Lákaly ho a děsily zároveň.

Nesnášel nejistotu, ale kdyby ho tam David viděl, udělal by scénu, že mu Tomáš nevěří. A navíc, ti co si to tam rozdávali, už nejspíš stejně proklouzli dolů, zatímco sledoval rvačku. Ale jestli…
V tom ho uviděl. David šel dolů. Sám.

Jeho černá košile i džínsy byly pomuchlané a byly na nich světlé šmouhy, jakoby od omítky.

„Možná by ses měl pořádně zapnout,“ nadhodil Tomáš, a upřel na něj vyzývavý pohled.

„Jsi z toho povídání dost zválenej,“ neodpustil si. Chtěl, aby ho David objal a se smíchem mu řekl, že je blázen, že ho miluje a nikdo jiný pro něj neexistuje.

„Byl tam prach. A jestli se ti v hlavě rodí další teorie, kterak jsem ti zase byl někde s někým nevěrnej, tak na mě snad ani raději nemluv, na ty tvoje hysterický výlevy jsem dneska fakt unavenej!“ zavrčel a prošel kolem něj do sálu, odkud šel přímo k pódiu, začít balit aparaturu.

Tomášovo srdce divoce bušilo. Co to znamenalo? Kdyby… Kdyby mu opravdu byl nevěrný, tak by takhle neprovokoval, ne? Takže ho opravdu obviňoval neprávem! Strach z něj pomalu opadal. David mu nebyl nevěrný. Nebyl to on, koho slyšel přirážet do cizího těla. A navíc, už za pár hodin, až vyloží Romana i aparaturu, budou u Davida v bytě. Jako vždycky spolu půjdou do sprchy, budou se líbat, hladit, objímat,…

A třeba si na to, co přijde potom, Tomášovo tělo konečně zvykne.

S nadějí v očích vyskočil a vydal se za Davidem, aby klukům pomohl balit. Nakonec, čím dřív to uklidí, tím dřív…

 



Jindra sledoval Tomášovu vzdalující se postavu, každý jeho krok ho bodal. Viděl, jak se snaží být užitečný, a jak na toho kreténa upírá zamilované štěněčí oči, ve kterých se znovu rozsvítila naděje. Byl vážně rád, že toho kluka už odvedli jeho přátelé. V tuhle chvíli by ho totiž nejspíš zabil.

Vztekle nakráčel na bar, vyzvedl si peníze za dnešní brigádu a vydusal na ulici. Prudce nasál chladný vzduch a vydal se směrem k domovu. Když už nic jiného, čekal tam na něj Jack Daniels.

Hodnocení: 
4.56863
Průměrné hodnocení: 4.6 (51 hlas)
Žánr: 
Hodnocení:
4.1/5
- Komentářů: 8
„…. Rozumí tomu všichni? Tak, nezapomeňte být minimálně ve dvojicích. Kdyby se...
Hodnocení:
5/5
- Komentářů: 6
„Ne, neříkej mi ani ve snu, že bys-…“ začal Makoto, zatímco se jeho hlas měnil...
Hodnocení:
4.7/5
- Komentářů: 13
Kouzlo kupeckého synka Horký vánek si pohrával se zlatými klasy, které se...
Hodnocení:
4.1/5
- Komentářů: 5
Foukal chladný vítr. „Na koho si se nám to zadíval?“ zapředl rozhovor. Mlčel...