Po, 25/01/2016 - 18:02
10

Když se muž zase začal upravovat a oblékat, mladík konečně vylezl z pod stolu a opřel se o jeho stehna. Ještě si trochu ukřivděně mnul poraněné místo, kam dostal pohlavek.
"Co děláš?"
"Oblékám se."
"Proč? Hej no tak…nech toho, já myslel, že to no… si mě vezmeš, víš, třeba jako na stole. Neláká tě to?
"Nemám chuť."
"Kecáš, koukej, pořád ho máš tvrdýho."
"Dej pokoj, stačilo."
"Ne! Já se chci taky udělat, ty sobče…"
"Nepovídej…"
Muž na mladíka chvíli hleděl s přimhouřenýma očima. Jeho pohled byl nebezpečný a přemýšlivý. Ne, trest to malé štěně nemohl minout, jen bylo potřeba vybrat ten správný. Kdyby mladík nebyl tak zaujat vlastním vzrušením a snahou třít svůj rozkrok přes plátěné kalhoty, možná by si všiml, že je lepší nyní ustoupit. Možná by utekl bez trestu. Ale jakmile jeho "Pán" našel vhodné potrestání, bylo už pozdě. Sundal si nenápadně kravatu a sevřel mladíkovu ruku, pak mu ji zkroutil za zády a donutil ho nalehnout na stůl. Věděl, jak jeho mladý milenec nemá rád svazování, ale nyní to jinak nešlo. Obě ruce mu pevně v mžiku sekundy zavázal za zády.
"Eh? Co…co děláš?"
Blonďatý chlapec dosud věřil, že ho stále čeká spíše odměna, že si ho jeho mecenáš vezme pěkně tvrdě na tom krásném stole. Těšil se strašně, až mu ho ostříká svým spermatem. Jeho teorii ještě potvrdil fakt, že mu muž zavrčel do ucha a stáhl mu jeho plátěné kalhoty i se spodkama až ke kotníkům. Chlapec se s nadějí o to více nastavil a rozkročil nohy, aby měl větší stabilitu. Na stole to už strašně dlouho nedělali. Cítil jak ho jeho vzrušené mužství až bolí a dožaduje se dotyků, toužil po svém milenci. Proto se začal nevrle vrtět. Trvalo to moc dlouho, proč se nic nedělo? Proč do něj nevstoupil?

Muž však neměl ani v nejmenším plánu dopřát chlapci sex, ani si ho vzít na svém stole. Stáhl mu kalhoty ze zcela jiného důvodu, a proto nechal bez povšimnutí i jeho kňučení a otírání mladíkova penisu o hranu nádherného mahagonového stolu.
"Tak co je? Vezmeš si mě už?"
Mladík však místo očekávaného prvního přírazu uslyšel otevírání šuplíků. Muž mu však nedovolil obrátit k tomu zvuku hlavu a násilím ho natiskl čelem k desce stolu. Chvíli mu trvalo, než našel to, co bylo vhodné. Věděl, že to tam někde je, ještě po starém majiteli firmy. Velké dřevěné soudní razítko, které mělo ležet v jednom spodním šupleti. A také ho tam našel. Když ho konečně sevřel v dlani, shledal ho velmi vyhovujícím a ušklíbl se. Rozhodl se na mladíkovi vykonat hodně perverzní a krutý trest, aby si chlapec zapamatoval, že porušení jejich pravidel se nevyplácí.

"Nevrť se pořád. Máš tak hladový zadeček. Nakrmíme ho."
"Jooo, nakrm! Nakrm ho!"
Mladíkovo toužebné skandování muže pobavilo. Proto jemně zatlačil na jeho tělo a olízl jeho ucho.
"Nakrmím ho…neboj se. Dostaneš trest, jaký si zasloužíš. Budeš pro mě trpět."
"Tak už dělej, narvi ho do mě…prosím!"
Muž smyslně naslinil držadlo razítka, dával si na tom záležet. Naštěstí bylo dřevo lakované, takže nehrozilo žádné zranění mladíkových útrob. I když takovou třísku v zadku si rozhodně zasloužil. Poté přitlačil razítko na roztoužené mladíkovo pozadí a chvíli s ním přejížděl po jeho vchodu, než snadno prošlo dovnitř. Muž nemusel ani příliš tlačit, což ho znepokojilo. Většinou mladík býval mnohem těsnější.
"Co to… co to sakra je?!"
"Ale ale… ty podvodníku jeden, s kým jsi to dělal? Tak mluv!"
Ostré plácnutí přes zadek z mladíka vyloudilo bolestné zasténání. Ta věc ho tlačila v zadečku.
"S…nikým jsem to nedělal, co blbneš?"
"Ne? Tak proč jsi tak roztažený, hm? Ještě by se tam vešly mé prsty."
"Né…aurr… prsty ne, to bolí no tak…"
"S kým?!"
"Použil jsem vibrátor… včera, když si nepřišel a taky dnes ráno! Stačí?!"
"Tak to už je třetí porušené pravidlo, to není dobré."
Muž dál loktem tiskl mladíka k desce stolu, zatímco lovil lepicí pásku. Utrhl dva kousky šedé lepicí pásky zuby, a přelepil krutě a pevně razítko v mladíkovo pozadí, aby nemohlo samo vyklouznout ven.
"Hej…co to děláš? Co mi to děláš?"
Teprve poté muž na razítko zatlačil a trochu s ním zapohyboval. Ozvalo se kvílivé vzdychání a ostré nadechování. Pak chlapce vzal za paži a stáhl ho ze stolu.

Jakmile byl mladík donucen stát na vlastních nohách s jasně trčící erekcí, zjistil, že asi opravdu hodně pochybil. Cítil tu věc uvnitř sebe, ať to bylo cokoliv a nemohl to ani vytáhnout. Bylo těžké stát s tím uvnitř svého těla. Bolelo to, ale při tom ho to až děsivě vzrušovalo.
"Co…to je? Vyndej mi to, no tak, prosím… už budu hodnej, už sem nikdy nepřijdu a nebudu tě otravovat ani sexuálně zneužívat."
Muže to však jen pobavilo a zavrtěl hlavou. Pak chlapci zase natáhl spodní prádlo, i když do nich musel nějak namačkat chlapcův penis, který si nepřál být takhle mačkán. Poté na mladíka natáhl i kalhoty a rozvázal mu ruce. První chlapcovou myšlenkou bylo si tu věc ze sebe vyndat, ale jeho milenec mu to nedovolil.
"Tohle je tvůj trest, teď mě dobře poslouchej štěně jedno zlobivé. Řeknu ti přesně, jak to teď bude.
To, co jsem do tebe nacpal, si tam hezky necháš! Ta páska je jednorázová, takže pokud ji odlepíš, už nepůjde přilepit zpátky. Takže se dozvím, zda jsi tu věc odlepil a vyndal si to, rozumíš? A pokud to uděláš, vystěhuju tě zase na ulici, kde jsem tě sebral.
Teď tě hezky odvezu do školy, kde zůstaneš až do tří, jak máš. Poté si pro tebe přijedu a vezmu tě na oběd. Až spolu poobědváme, vezmu tě domů a teprve tam … posloucháš mě? Teprve tam ti tu věc sám vyndám."
"To si děláš prdel? To mám jako s tím…no… chodit a být celý den? A co když…se mi bude chtít na záchod na velkou…"
"Budeš to hold muset vydržet."
"Ale no ták, já budu strašně hodnej, no…"
Když nepomohlo udivení ani vymlouvání, chlapec se natiskl na tělo muže před sebou. Doufal, že se mu povede muže přesvědčit, aby od tohohle šíleného perverzního trestu ustoupil, ale marně.
"Hele víš…bolí mě pindík…nechceš mi ho pomačkat? Alespoň trochu no…pohonit víš."
"Nechci."
Jakoby však muž neměl žádné slitování s mladým chlapcem. Chytil ho za pas a donutil sednout do svého křesla. Mladík okamžitě vypískl a snažil se sezení zabránit, jelikož tak ta věc v jeho zadečku tlačila ještě víc a málem se z toho v tu chvíli udělal. Nedokázal si představit, jak s tímhle sedí čtyři hodiny na tvrdé školní židli, to byla jistá smrt. A pokud neumře, bude tak nadrženej, že znásilní i lampu veřejného osvětlení.
"Nemůžeš mi dát třeba jiný trest? Udělám všechno, co budeš chtít… prosím."
"Ano, přesně to uděláš, všechno co budu chtít…"
Mužův krutý smích jasně dával najevo, že jsou marné i prosby a štěněčí pohledy. Ne, on se obrnil dávkou trpělivosti a velkou dávkou zvědavosti a perverzní radosti z toho, jak svého milence může trápit. Už nyní si představoval, jak mu to v podvečer ze zadečku vytáhne a vezme si ho tak tvrdě, jak jen to půjde. Aby mladík na svůj trest nezapomněl.
"Zakázal jsem ti sem chodit, přesto jsi přišel. Zakázal jsem ti vyzrazovat náš vztah, přesto si to dnes pod tím stolem málem udělal. A navíc jsem ti zakázal používat jakékoliv sexuální hračky bez mého dohledu, i to jsi porušil. Tvůj trest je poměrně mírný, tak si nestěžuj."

Blonďatý mladík byl nucen se upravit, a dokonce si nazout znovu boty, což shledal jako pravé mučení. Jakmile se totiž ohnul, cítil tu věc na místech, kde ji mít nechtěl. Snažil se ještě mírně pofňukávat, aby muže obměkčil, ale bez valného výsledku. Přesto si muž jasně uvědomoval, že ho bude muset vyvést ven, před svými pracovníky a táhnout za sebou tahle vzrušeného a fňukajícího klučinu asi nebyl dobrý nápad. Navíc se bál, že by po něm chlapec v autě skočil, a mohli by se vybourat. Musel tedy sám uznat, že chlapci tedy trochu odpomůže. Stejně za ten den díky jeho mučícímu trestu v zadečku bude nadržený dostatečně.
"Pojď sem, no tak, trochu tě pomuchlám tedy."
Mladík se přišoural až ke křeslu.
"Ale budeš sedět na stole."
Byla to muka, tvrdý mahagonový stůl zarýval razítko ještě hlouběji. Mladík však poznal, že když zkusí krouživé pohyby, nebude to tolik bolet a spíše mu to přinese patřičnou rozkoš. Na chvíli mu jeho milenec tedy stáhl kalhoty i spodní prádlo zase dolů, aby ho mohl jemně hladit a laskat po jeho mužství. Ostré vzdechy a kňučení však bylo příliš hlasité a tak chlapce musel tišit polibky. Velmi jemně zpracovával chlapcův štíhlý penis, tak aby mu přinesl tu největší rozkoš. Sledoval jeho krouživé pohyby a opravdu ho to patřičně vzrušovalo. Musel se hodně ovládat, aby nezničil svůj trest, aby si mladíka na stole neotočil zády a nevzal si ho. Nyní ne, nyní ne! Musel čekat.
Když pod rukou po chvíli ucítil první záškuby, rychle přitáhl papírové kapesníčky, ležící na stole. Nechtěl, aby mladík potřísnil svým spermatem drahý koberec, ani jejich oblečení, proto raději všechno, co z mladíka vyšlo ven, pochytal do kapesníčků.
Když mladík dosáhl vrcholu, jeho tělo se konečně uklidnilo a mohl se pořádně nadechnout. Svalil se naznak na stůl svého "Pána" a sledoval chvíli jen strop. Nechal se očistit a ještě chvíli hladit, než si ho muž zase pečlivě oblékl a zkontroloval prsty, zda je razítko na svém "místě".
"Připraven?"
"Ne! Jak s tou věcí mám sedě, hm?"
"Ty si nějak poradíš."
Muž už o svém trestu nehodlal dále vyjednávat. Zjistil však, že mladíkova chůze je velmi legrační a tak se celou cestu ke dveřím kanceláře podle bavil tou podívanou. Chlapec sprostě klel a nadával mu do perverzáků, ale muže to nijak nevyvedlo z míry. Přitáhl si ho těsně k sobě a umlčel ho polibkem.
"Neremcej, vím že mě miluješ."
Tím sebral i ten poslední vítr s chlapcových plachet. Blonďáček jen stydlivě sklopil hlavu a kývl. Ano, i když mu dělal občas takovéto perverzní věci, miloval ho a cítil, že i jeho partner, jeho "Pán" ho nesmírně miluje.

Dodatek autora: 

Druhá část  PWP povídky pojmenovaná Trest.

4.90566
Vaše hodnocení: Žádné Průměrné hodnocení: 4.9 (hlasů: 53)
Detailní hodnocení není k dispozici.
Hodnocení:
4.8/5
- Komentářů: 24
„Iba tri celé dva mililitrov,“povedal som mu z plných síl. Skoro som vypadol...
Hodnocení:
5/5
- Komentářů: 12
Střelím pohledem po Radanovi. Už nevypadá překvapeně. Proč on umí své...
Hodnocení:
4.8/5
- Komentářů: 16
Ovalil ma jeho alkolohový dych. Prečo ma dofrasa otravuje teraz, pri mojich...
Hodnocení:
5/5
- Komentářů: 10
Marcus po zásahu kamenem dopadne rovnou pod hřebcova kopyta. Ari ztrne. Ztuhne...