Čt, 01/02/2018 - 05:38
2

Naděje

Tajemná postava, na konci cesty
ze stop, mi podala naději.
Ten člověk nosil masku ženy,
kterou nazýváme tváří.
Oči jantarové barvy
a vlasy jakbysmet,
mé srdce uhranuly
moudrý starý kmet
by údivem ústa zavřít nestačil.
Hořící pustinou rtů vábila mne.
Není pramen, jenž by lásku smyl.
Ani dávný Sisifos s ní nepohne.
Toužila jsem vztáhnout ruku
ústy ochutnat labutí šíj.
Na hruď svou však přivinu
jen samoty krutý díl.
Postava se ve stín skryla
zády ku mne otočila
před ní, že šla další žena,
na cit vroucí zanevřela
Nepustím já bílé pírko,
v dlani sevřu jej pevně,
naděje je vzácné dítko
kráčet v kruhu můžeme
za sebou svorně
všichni…

4.666665
Průměrné hodnocení: 4.7 (hlasů: 3)
Detailní hodnocení není k dispozici.
Hodnocení:
4.8/5
- Komentářů: 8
20. dubna – páteční večer Snažím se soustředit na učení. Venku se smráká a...
Hodnocení:
4.9/5
- Komentářů: 26
Pozeral som sa z okna vozu na to, ako sa môj domov vzďaľuje. Každým metrom...
Hodnocení:
4.7/5
- Komentářů: 11
Nikko Michihara Vlastně to byla náhoda. Myslel jsem si, že jsem ztratil...
Hodnocení:
5/5
- Komentářů: 11
Lee se snažil udržet Simona co možná nejvíc zaneprázdněného, a já trávil...