Út, 19/09/2017 - 15:35
4

Chapter 7

Celý jsem se třásl. Byl jsem dezorientovaný a zmatený. Zvuk kroků zvyšoval na hlasitosti a najednou ustal. Nohy jsem si přitáhl ještě blíže k tělu. Hlavu si na ně položil, snažíc se zklidnit dech.

„Co tu vyvádíš?“ Uslyšel jsem jeho naprosto klidný hlas. Rychle jsem zvedl hlavu a vykulil oči směrem, odkud hlas vycházel. Stál opodál. Žádné známky o boji. Díval se na mě. Ledově klidné oči. Velký kontrast oproti mým. Můj pohled byl vyděšený. Oči vykulené. Nasucho jsem polkl.

„B-běžel jsem za tebou.“ Dostal jsem za sebe. „A ztratil jsem se.“ Kruci, i můj hlas svědčil o tom, že mám nahnáno!

„Proč jsi za mnou běžel?“ zeptal se a udělal krok v před. V jeho hlasu jsem slyšel podtón hravosti. Znervózněl jsem.

„J-já chtěl vědět, jestli ti Kotaroo neublížil...“ Udělal krok ještě blíž. Byl necelý metr ode mě. Vadila mi ta zkrácená vzdálenost. Musím si ho držet dál od těla!

„Kotaroo? Ten zbabělec mi nesahá ani po paty.“ Začal se smát, ale mně do smíchu vůbec nebylo. „A vůbec. Proč zrovna Tebe zajímá?“ Tohle se mě dotklo. Ano uznávám, že mě zavřel do kumbálu a o tom sexuálním obtěžování vůbec nemluvím...Jak si ale může myslet, že po tom, co se o mě postaral a pomohl mi, když tu byl Kotaroo si k němu nevybuduji nějaký vztah?! Neříkám, že mi na něm nějak extra záleží, ale nechci ho ztratit. Ztrácím se ve svých myšlenkových pochodech..

„Jen nechci aby ti ublížil. To je vše.“ Snažil jsem se o co nejpevnější hlas. Hlavu zvednutou a bradu vystrčenou. Vypnutou hruď.

„Tobě na mě záleží?“ řekl s rošťáckým úsměvem. Opět se přiblížil. V hlavě mi blikal senzor: „Moc blízko!!!“ a tak jsem se pokusil od něj odsunout. Jenže opět za mnou byla stěna. To nějaký zákon schválnosti tam nahoře??!

„Záleží? Na tobě? J-jasně že n-ne…“ Červenal jsem se. Sakra vždyť já se červenal

„Nelži. Lhát se nemá,“ Byl tak blízko. Sklonil se ke mně. Přitáhl jsem si nohy ještě blíže k sobě. Snažil jsem se mu nekoukat do očí. Měl jsem pocit, že kdybych se do těch hnědých očí podíval zpříma, musel bych ho políbit.

„Udělej to.“ zašeptal. Vykulil jsem na něj oči. Něž jsem se stačil zeptat, co tou větou myslel, přerušil mě.

„Vidím ten tvůj pohled. Udělej to. Vím, že to chceš.“ Jeho teplý dech mě hladil po tvářích. O-on to poznal??

„N-nevím, o čem to m-luvíš, Tsukki.“ kuňkl jsem.

„Nelži.“ zavrčel.

Jeho obličej dělilo jen několik centimetrů, něž bychom se dotkli. Třásl se mi spodní ret tak jsem si do něj lehce kousl. To jsem ale neměl dělat, protože v tu chvíli jsem odpálil bombu.

Tsukki se na mě vrhl jak vlk na jehně. Jenže zde byl rozdíl v tom, že mě začal líbat. Vykulil jsem oči snad ještě víc, než byly do teď. Bral si má ústa a já mu je ochotně nechával na pospas. Nevím, proč jsem se nebránil. Proč jsem ho nezastavil. Asi se mi nechtělo. Bylo to příjemné. Moc příjemné.

Jakmile sem zalapal po dechu, využil toho a vnikl mi jazykem do úst. Nečekal jsem to a omylem jsem ho kousl do spodního rtu. Jen mi zavrčel do úst a přirazil si mě proti zdi. Ruce jsem mu omotal kolem krku. On si mé nohy dal podél svých boků a po chvíli si mě na sebe posadil úplně. Zavzdychal jsem, kdy jsem ucítil, jak ho to vzrušilo. Já sám jsem měl co dělat, abych udržel vdechy.

Z tohoto poblouznění mě vytrhla jeho ruka, která začala šmátrat pod mou košilí.

Celý udýchaný jsem se od něj odtrhl. Rty jsme měli vlhké. A oba problémy tam dole.

„Neříkej, že ti na mě nezáleží, když mě líbáš na zpět.“ řekl bez jediné známky udýchání.

„Už nikdy.“ zašeptal před tím, než mě jemně a krátce políbil na čelo. Poté vstal a nabídl mi pomocnou ruku, abych mohl vstát. Ne zrovna ochotně jsem ji přijal a on mě vytáhl na bolavé a třesoucí se nohy.

„Odvedu tě zpět do tvého pokoje.“

Co to sakra bylo??!!

4.61905
Vaše hodnocení: Žádné Průměrné hodnocení: 4.6 (21 hlas)
Detailní hodnocení není k dispozici.
Hodnocení:
4.9/5
- Komentářů: 11
"Jsme tu všichni?" Zrovna jsem usedal do zrcadlového sálu, kde nás čekalo asi...
Hodnocení:
4.9/5
- Komentářů: 9
 „Naopak. Myslím si, že někdo tam nahoře konečně vyslyšel moje modlitby...
Hodnocení:
5/5
- Komentářů: 31
...všichni andělé padnou... a když svět ztratí naději, zrodí se poslední...
Hodnocení:
4.9/5
- Komentářů: 52
O 11 hodin později, policejní stanice, 10.00pm Tony po zbytek dne zařizoval...