Čt, 24/09/2015 - 15:08
13

Moje narození byl jeden velký omyl. Když jsem byl narozen, umíral jsem kvůli problémům srdce. Doktoři mě, ale zachránili a já si naivně myslel, že to zařídila má tehdy milující matka. Bohužel to nebyla zásluha mé matky, ta mě vůbec nechtěla. Ten jediný, kdo se o mě staral byl můj otec. Mně to stačilo. Miloval jsem ho nadevše. Jenže, když mi byly 3 roky, znenadání umřel. Musel jsem se nastěhovat zpátky k matce, která mě bila od rána do večera. Na některé věci opravdu nerad vzpomínám. Nakonec jsem stejně skončil v dětském domově.

Na základní škole jsem měl peklo. Byl jsem stále sám,a aby tomu nebylo málo, zjistil jsem, že jsem přitahován kluky. Celý život mi to naprosto ztížilo. Bylo toho na mě moc a chtěl jsem si ublížit, zabít se, ale protože jsem slaboch, neudělal jsem to.

Na střední škole se můj život, ale začínal obracet k lepšímu. Zamiloval jsem se do spolužáka o ročník výš. Jmenuje se Reizo - v překladu chladný. Jeho jméno k němu docela i sedí. Reizo je Emo a takový... no... suchar. Jeho vražedný pohled na každého, kdo mu překáží v cestě, mě neuvěřitelně vzrušuje.

Chtěl jsem udělat změnu. Chtěl jsem mít alespoň jednoho přítele a možnost se mi naskytla. Jsme si docela podobní... teda jenom v tom, že jsme oba dva vždycky sami. Ale on je silný, pohledný a každý má z něho respekt. A já? Malý, vychrtlý, hloupý a každému pro smích. Přes to všechno jsem se stejně rozhodl za ním jít.

Už nadešla ta slavná chvíle... nedokáži ze sebe vyplodit ani hlásku. Stojíme naproti sobě a díváme se jeden na druhého. Neuvěřitelně hlasitě mi buší srdce. Myslím si, že s dalším úderem by ho mohl slyšet. Po dlouhé době, co na sebe hledíme, se stane něco neočekávaného. Vidím ho poprvé se usmát! A jeho první úsměv byl pro mě! Teď jsem si už stoprocentně jistý, že mé srdce uslyšel. Možná by mohl něco i vidět. Můj stojící penis pod přilehlými kalhotami. Jak můžu být nadržený jenom z jednoho nepatrného úsměvu?! Ještě chvíli se na sebe díváme a on mě pak nečekaně chytí za ruku a odtáhne pryč od lidí.

Prohlíží si mě zkoumavým pohledem a pak to přijde. Můj první polibek! Zatím jsme si neřekli ani slovo, ale už jsem zažil první polibek.

„Ty jsi Maro viď?" nemohu uvěřit, že zná mé jméno.

„A-ano..."

Další úsměv.

„Všiml jsem si, jak mě sleduj. Doufám, že to bylo z toho důvodu z jakého myslím."

Je moc komplikovaný.

„Myslím, že ano?" Nedokáži ze sebe více vyplodit. Bože já jsem takový blbec!

„Nechceš někam zajít na jídlo, popovídat si a pak jít třeba ke mně?" řekl. Taková nabídka se mi naskytne jen jednou. A to vím, o čem mluvím.

„Dobře."

Těším se. Jsem tak šťastný. Naposledy jsem se takhle šťastný cítil s otcem.

Celý den proběhl nečekaně rychle. Nyní už ležím vedle Reize úplně nahý. Strávili jsme spolu noc a musím říci, že to bylo naprosto úžasné. Jeho svalnaté tělo je tak nádherné. Jsem si jistý, že to budu chtít zažít znovu a s ním. Moje volba začít s ním mluvit - i když to mluvením nezačalo - byla správná. Zažívám něco, co by se taky nemuselo nikdy stát. Vstáváme v hřejivém objetí.

Už jsme spolu 2 roky a za tu dobu jsme toho spolu hodně zažili. Jsme si oba dva věrní a stále se milujeme. Nezaostáváme ani v sexuálním životě. Dnešek nám, ale změnil životy. Změnila je naše smrt. Včera jsem skončil v nemocnici kvůli problémům se srdcem a neustál jsem to, zemřel jsem. Hned na to se Reizo psychicky zhroutil a podřezal se. Ale nemyslete si, že to skončilo tragicky. Věděl jsem, že už nemám moc času, a tak jsem s tím byl smířený. Reizo o tom taky věděl. Sice mě nenapadlo, že by se kvůli mně dokázal zabít. Je to opravdu člověk, kterého nejvíce miluji. A budu ho milovat napořád. Nahoře jsme se setkali a teď už spolu budeme navždy a nebudeme se bát smrti našeho milovaného.

Hodnocení: 
3.78261
Průměrné hodnocení: 3.8 (hlasů: 23)
Žánr: 
Detailní hodnocení není k dispozici.
Hodnocení:
4.8/5
- Komentářů: 2
  Vyběhl z pokoje. Byl jsem mu v patách. Jen mi jaksi nedošlo, že jsem...
Hodnocení:
5/5
- Komentářů: 10
Theodoros „jak si mám říkat?“ 3. KAPITOLA 1 16. den doby větru,...
Hodnocení:
5/5
- Komentářů: 4
Bylo těžké pro mě sledovat zraněné lidi, kteří byli na pokraji života a smrti....
Hodnocení:
5/5
- Komentářů: 7
Probudil jsem se s pocitem, že se Fjodor v noci vrátil, ale postel...