Čt, 07/01/2016 - 17:33
29

Ježiši a je to tady. Bylo mi to jasné hned, jak mě ráno probudil zvonicí telefon a z displeje se na mě díval sestřin obličej. Předpokládám, že to bude dlouhý monolog o tom, že se o její svatbu vůbec nestarám a podobně.

Věděl jsem, že to přijde, ale stále jsem doufal, že mě z toho sestra přeci jen vynechá.

Bohužel marně.

„Ale no tak Adame! Proč tam nechceš jít? Víš co by to pro mě znamenalo. Je to můj poslední den před svatbou a zítra si s Petrem řekneme konečně své ano. Žiješ v jiném městě a domů vůbec nejezdíš. Petra jsi viděl všehovšudy třikrát. Bude to můj manžel a ty ho prakticky vůbec neznáš. Myslím, že po tobě nežádám tolik, když chci, abys šel na jeho rozlučku se svobodou. Adame on tě pozval, protože tě chce taky konečně poznat.“

„Anno no tak, já vím, že to pro tebe hodně znamená. Víš, že bych pro svoji malou sestřičku udělal cokoliv, ale musím dnes ještě dodělat nějakou práci a budu rád, že vůbec stihnu tvou svatbu.“

„No to snad nemyslíš vážně. Chceš mi říct, že možná ani nedorazíš na mou svatbu?!“

„Jistěže dorazím. Jen chci, abys pochopila, že mám hodně práce.“

„Vůbec to na mě s tou svou zaměstnaností nezkoušej. Moc dobře jsi to věděl dávno dopředu a mohl jsi si to už nějak zařídit a ty mi teď chceš tvrdit, jak máš hodně práce. Na ty svoje mejdany a známosti na jednu noc máš času dost ale na sestřinu svatbu ne?!“

Tak a je to tady. Teď vytáhla hodně těžkej kalibr. Na to jí nic nemůžu říct, jinak mi hned začne vyčítat, že jsem si pořád nikoho nenašel a vždy si najdu jen chlapa na jednu noc. No ano jsem gay a nestydím se za to a ani moje rodina mi to nijak nevyčítá a nestydí se za mě. Hlavně moje sestra mi byla tou největší oporou a to přesto, že je mladší. Když jsem to doma oznámil, tak to v první chvíli nebylo moc pěkné. Hlavně táta to nebral moc dobře a moje sestra? Jednoduše to smetla ze stolu, že je to super, že si alespoň nebude zvykat na nějakou fiflenu a tím vlastně získá dalšího bráchu, což je naprosto super. Nevím, kdo na ní tenkrát zíral víc překvapeně, jestli naši nebo já. Prostě to zachránila.

Nu což asi si taky zaslouží trochu té mé podpory, a abych jí splnil alespoň tohle přání.

„No dobře Anno, už konečně zastav. Budu tam.“

„Já věděla, že mě můj milovaný bráška nezklame. Jsi moje zlato. Mám tě moc ráda a nezapomeň tam být včas. Sraz začíná ve čtyři“

„Cože?! Anno to je moc….“

„Mám tě ráda a už se na tebe těším. Pa pa posílám pusu.“

No to snad není možný. Ona mi prostě položila telefon. Já jí asi zabiju až dorazím. Jo zabiju ji. To nemůžu stihnout. Abych tam byl ve čtyři, tak musím okamžitě vyrazit. Což znamená, že opravdu nestihnu vůbec nic. V práci mi to nevadí. Proč taky. Jsem svým vlastním pánem. Přeci jen mi ta malá firmička patří. Alespoň nějaké výhody to má kromě množství práce a téměř žádného volného času.

No tak to abych si dal sprchu, a můžu vyrazit. Bože nestihnu se ani nasnídat. No co budu se muset spokojit s nějakou bagetou a kávou na benzínce.

Několika hodinovou cestu autem jsem přežil díky kávě a redbulům ale jídlo jsem si nakonec nedal. Tentokrát se nedalo z čeho vybrat. Samej tuňákovej sendvič nebo bageta a na tuňáka jsem alergickej. Bože kam se poděla šunka a kuře! Mám hlad! Mám hroznej hlad, jsem unavenej, mrzutej a mám hlad!

Nakonec jsem dorazil dokonce o půl hodiny dřív. Jsem to ale pašák. Hned jak jsem vylezl z auta, otevřely se vchodové dveře, ve kterých stála má milovaná sestřička s úsměvem od ucha k uchu. Mám tak špatnou náladu, že mám chuť jí ho z toho obličeje smáznout nějakou kousavou poznámkou. No přeci jen jsem ale natolik milující a chápající bratr, že jsem to neudělal a jen jsem se s ní s úsměvem přivítal.

No musím říct, že mi to její nadšení a dobrá nálada trochu vylepšila i tu mou. Bohužel jsem pořád nedostal nic k jídlu.

„Prosím tě Adame, to snad chvíli vydržíš ne? Za chvilku všichni přijdou a hned vyrážíte. Dáš si něco na místě. Tvá sestra bude mít svou rozlučku tady a děvčata už přišla, takže pokud budeš, tak hodný přesuň se před dům a naváděj ostatní chlapce na terasu. Tam můžete posedět, než budete všichni.“

„Ale mami, já mám vážně hroznej hlad. Jenom malej sendvič. To snad nikomu neublíží a já nikoho nebudu otravovat.“

„Podívej se, už přijel Marek. Honem tam běž, ať jde rovnou na terasu a neruší děvčata.“

„No jo vždyť už jdu.“

Mám takovej hlad, že bych snad s chutí sežral i ten blbej tuňákovej sendvič a to i za předpokladu, že bych se hned po tom asi udusil. Co je mi do nějakýho Marka. Vždyť ho ani neznám. No mohl by bejt alespoň pěknej, abych se měl na co dívat.

Bohužel ani tohle mé přání se nepotvrdilo. Byl to menší zavalitější chlápek asi v mém věku a lehce brunátný v obličeji.

Třeba mezi těma ostatníma bude nějaký exemplář opravdového muže. Začínám už být dokonce i sexuálně frustrovaný. Sestra si myslí, že lítám jen z večírku na večírek a v posteli se mi střídá jeden krasavec za druhým. No dřív to tak možná trochu bylo, ale čím jsem starší, tak mě to už tak moc neláká.

A nevím proč, ale v tomhle rozpoložení jsem od té doby, co jsem poprvé a doufám, že i naposledy potkal toho spratka. No spratka, je stejně starý jako má sestra, takže o pět let mladší než já. Mě je 29, takže jemu už bude teď 24. Samozřejmě to není nikdo jiný než bratr samotného ženicha. Nicméně už jsou to 3 roky a pořád mi leží v žaludku. Aby taky ne, je to právě onen exemplář typického opravdového chlapa, který by vás zaručeně dokázal v posteli pořádně uspokojit.

Vysoký, tmavé vlasy, pronikavé modré oči a ostře řezané rysy. Prostě kus. To bylo taky to první, co mi prolétlo hlavou, když jsem ho prvně viděl a záhy jsem to všechno smetl, jelikož jeho první slova byla: „Takže ty si teplej jo? A to si to jako vážně necháváš dělat do zadku? Nebo jsi nahoře?“

Naprosto neskutečně špatný první dojem! No vážně! Bože kdo může něco takového vypustit z pusy při prvním setkání s bratrem přítelkyně jeho sourozence! Sice si za to od Petra vysloužil pořádnýho lepana, což mě opravdu zahřálo na srdci ale i tak už jsem s ním nepromluvil. Nejen že to bylo hodně netaktní, ale bylo to i dost hnusný a hlavně to doplňoval jeho pohrdavý a lehce znechucený výraz ve tváři. V té době jsem byl na tohle téma ještě dost citlivej. A taky mě neskutečně rozčilovalo, že na mě tenkrát celý večer zíral. Jeho oči mě neustále sledovaly, ať jsem se hnul kamkoli. Asi to pro něj musel být velmi silný zážitek, když mohl pozorovat opravdového gaye. Připadal jsem si jak nějaký vědecký exemplář.

No alespoň, že ten tady nebude. To by mě sem sestra nedostala ani párem volů. Je prý teď na chatě s kamarády v zahraničí a stihne to až na svatbu. Díky bohu za ty dary. V rozpoložení v jakém jsem teď, bych byl schopnej mu asi prokousnout, za jakoukoliv blbou poznámku, hrdlo! Moje naděje, že se tady přeci jen objeví nějaký samec, byly s každým nově příchozím menší a menší. Ne že by byli úplně všichni ošklivý jak noc ale no prostě to nebylo ono. Však to znáte. Nejlépe z nich vypadal Petr. Musím říct, že si sestra vybrala velmi dobře. Je si se svým bratrem hodně podobný, takže taky krasavec, ale na rozdíl od něj to není hulvát a je moc milý. Jsem rád, že si Anna našla někoho jako je on. Můžu být alespoň v klidu, že se o ní dobře postará.

Konečně dorazil i on a já jsem se nemohl dočkat, že už konečně vyrazíme. Jídloooo! Už abychom tam byli. Přísahám, že sežeru všechno, co tam bude.

Mé nadšení bohužel netrvalo moc dlouho.

„Ještě chvíli musíme počkat. Moc se všem omlouvám, vím, že to bylo domluveno na čtvrtou, ale brácha nakonec dorazí taky. Bohužel jeho letadlo mělo menší zpoždění. Budeme muset na něj ještě chvíli počkat.“

Cože? Bratr?! To jako ten idiot! No tak teď už mám teda ale opravdu definitivně po náladě. Ještě k tomu se na mě pořád lepí jeden Petrův kolega. Zřejmě si chce zaexperimentovat a vyzkoušet to s chlapem. No tak o tom se mu může jedině zdát. Leze mi na nervy. Je menší než já, špinavě blond vlasy bez lesku, vystouplou bradu a takové divně modré oči. No nic moc. On si ale evidentně myslí, že je naprosto neodolatelný a že mu budu neskonale vděčný, když se na mě zaměřil takovej „hetero samec“. No tak to zrovna chlapče. Mám trošku náročnější vkus.

Moje nálada stále klesá a velká brada, jak jsem mu v duchu začal říkat, alias Viktor, stále dotírá. Asi ho za chvilku umlátím svým telefonem a zahrabu mámě pod záhon s Jiřinami.

K hladu se přidala i žízeň, velká brada se právě pokusila o první fyzický kontakt a dotkla se mého stehna. Asi budu zvracet. Omyl, to bych musel mít co. Jelikož mi ale stále nedal nikdo najíst, tak se nemůžu odreagovat ani takovou banální věcí jako je zvracení.

Výborně. Tenhle den je prostě už od rána naprosto dokonalej. Nálada se mi trochu zvedla, když jsem viděl před domem zastavovat taxi, z něhož vystupoval ON. No ne že bych se na něj těšil. To teda opravdu ne! Jenže to, že je tady znamená, že konečně vyrazíme a já konečně po celým dnu dostanu najíst! Mám hlad. Mám hroznej hlad a bohužel pro mě už to jde i slyšet. Čehož si zatím díkybohu nikdo nevšil.

Pořád jsem ho ještě neviděl. Stojí u okýnka řidiče a přes ten blbej keř vůbec nejde vidět. Doufám, že mu na obličej zaútočila tlupa zdivočelých pupínků. Jo to by pro mě bylo dostatečné zadostiučinění za to, jak se ke mně choval.

Opět jsem se pletl. Málem mi spadla brada, když stál přede mnou v celé své kráse. A to doslova. Jestli jsem si předtím říkal, že je to kus, tak to absolutně netuším, jak bych ho měl nazvat teď. Za ty tři roky se ještě trochu vytáhl a vypadá to, že i vysportoval. O čemž vypovídala jeho široká hruď. Bože chtěl bych se na ní stulit a spát. Na co to do prdele myslím. Takt to prrrr Adame. Na to ani nemysli! Je to idiot a vzhledem k jeho minulému chování zřejmě i pitomej homofob.

Jeho oči se na mě okamžitě zaměřily a na tváři se mu rozlil naprosto odzbrojující úsměv. Sakra je sexy neskutečně sexy! A vzhledem k jeho ušklíbnutí se mé myšlenky promítly i na mé tváři a on si je toho zatraceně vědom. Nesnáším ho! A mám HLAD!!!

Abyste to zase nechápali špatně, já nejsem žádnej zoufalec. Jsem taky dost vysokej, no na něj nemám. Mám světle hnědé vlasy a bouřkově šedé oči. Každý můj bývalý milenec říkal, že se jako první vždy zamiloval právě do nich a do mého úsměvu. No jsem kus. Chlapi mi padají k nohám, ženský taky ale no jaksi, jistě chápete, u mě nemají šanci. Dalo by se říct, že jim dole něco chybí a nahoře přebývá. Ale jsem džentlmen, takže je vždy velice taktně odmítnu. Abych neranil jejich city. Vlastně mě to docela baví. Dívat se na ně jak po mě pokukují a klopí oči, aby je skryly za těma svýma namalovanými nebo nalepenými řasami. Je to fakt sranda.

Nicméně ten pravý, který by ukradl mé srdce, stále nepřišel.

Petr se se svým bratrem vřele přivítal. Bylo vidět, že je opravdu rád, že to nakonec stihl. No já rád nejsem. ZASE! Ty jeho neskutečně modré oči mě zase sledují a velká brada zase začala dotírat na novo. No ne, modroočko se zamračil. Copak ho asi rozladilo. Bože ať na mě ta velká brada přestane pořád sahat nebo mu ty jeho ručičky zlámu.

MÁM HLAD!!!!

Braďák asi konečně pochopil, že nemám zájem, přestal mě otlapkávat a šel si po svým.

Haleluja! Alespoň jedna dobrá věc v tomhle podělaným dni.

„Tak když jsme všichni, tak můžeme vyrazit.“

Ano děkuju! Už bylo na čase!

„ Zařídil jsem odvoz, takže si postupně nasedněte do připravených aut a jedeme.“

Konečně! Všichni se už znali, takže se rozdělovali do malých skupinek a začali nastupovat do aut. Velká brada postávala mimo. Dělala jako že nic a pořád po mě pokukovala. Evidentně se těší, že by mohl jet semnou v jednom autě. No tak to ani náhodou, to si radši na místě zlomím nohu.

„Vypadá to, že jsem se trochu přepočítal. Chybí nám dvě místa.“

Bože já a velká brada v jednom autě?! Jen to ne.

„Adame, Romane, táta vás tam hodí, ale jestli chvilku ještě vydržíte. Už jsem mu volal, takže by tady měl každou chvíli být. Omlouvám se. Nevím jak jsem to spočítal.“

No jistě. Jak jinak. Přijedu jako první ale odjíždět budu jako poslední a ještě k tomu budu muset trpět modroočko s tím jeho pohled. No na druhou stranu jsem rád, že semnou nepojede velká brada. Brrr, jen při té představě mě polil studený pot.

„V pohodě brácha. Počkáme tu, tak už jeďte.“

„Já….“

Ježiš velká brado nemluv a jeď. Hlavně ať tu nezůstane!

„Brácha, támhle máš jednu zatoulanou ovečku. No tak šup šup Viktore, čeká se jenom na tebe.“

No páni! Tentokrát musím smeknout. Modroočko 1, velká brada 0. Pěkně ho zastavil hned v rozletu.

„No já myslel, že……“

„Ale prosím tě Viky. Jsme velký kluci. Určitě to tady bez tebe zvládneme, kluci už chtěj jet, tak bys měl rychle nastoupit.“

„Tak jedem Viky. Bude mejdáááán.“

„Jo vždyť už jdu.“

Ha ha ha ha. Tohle mě vážně pobavilo. Ten výraz velké brady byl prostě k nezaplacení. Myslím, že mu stejně nic jiného než nastoupit nezbývalo. Když se na něj Roman podíval z té své výšky a začal ho popostrkovat k autu. Stačil jen otevírat a zavírat pusu jako kapr na suchu.

Dobře získává jeden bod k dobru. Nicméně to neznamená, že na něj hned měním názor.

Potom co všichni odjeli, nastala taková trochu trapná chvíle ticha. No možná jen pro mě. Roman se zase bavil pohledem na mou maličkost. Proč na mě furt vejrá. To si jako ještě pořád nezvykl na mou orientaci.

Mé myšlenkové pochody přerušil klakson přijíždějícího auta. No páni, tak to je bourák.

„Ježiš, on si to auto vážně pořídil?!“

„Co?“ Nechápal jsem.

„No to je táta. Před nějakou dobou začal pořád mluvit o nějakým sporťáku. Což je pro něj naprosto zbytečný a nepraktický auto. Snažil jsem se mu ho rozmluvit. Jak vidím neúspěšně. Řekl bych, že prochází krizí středního věku.“

Zazubil se tím svým uličnickým úsměvem, mrkl na mě a moje srdce v tu chvíli udělalo kotrmelec.

Ho ho hooo. No tak Adame vzpamatuj se. Je to přece blbec, kterej tě urazil, opovaž se o něm vůbec přemýšlet!

„Jdeme?“

„Eh….co?“

„No jestli jdeme.“

Zasmál se nad mým zmatením a já už na něj zase civěl tím svým výrazem „líbíš se mi“.  

Radši jsem rychle nastoupil aby si toho nevšiml. Jo líbí se mi. Je strašně pěknej, má krásný uhrančivý oči, naprosto dokonale sametově hlubokej hlas a je sexy! Smrtelná kombinace. Ale je tady ALE! Je to idot a hetero. Takže konec a už ani jedna myšlenka, která by směrovala k jeho osobě!

Cesta probíhala kupodivu velmi klidně. Roman seděl vpředu, vedle svého otce, celou dobu se spolu bavili a Roman se stále něčemu smál. Má naprosto odzbrojující smích. Takový hrdelní, který vámi projede a probudí každou buňku ve Vašem těle. Snažil se mě taky zapojit do hovoru, což se mu i nakonec kupodivu povedlo. Celou cestu jsme si všichni povídali a velmi dobře se bavili. Bohužel pro mě se začal opět hlasitě připomínat můj žaludek. No ano málem bych zapomněl. Mám hlad. Hroznej hlad. Romanův táta si to zřejmě ani nevšiml ale Roman zřejmě ano. Alespoň soudě podle jeho pohledu a úsměvu, který jsem viděl ve zpětném zrcátku.

No bezva, teď se mi tu začne ještě vysmívat. Kupodivu nezačal a prostě mlčel. Jen ten úsměv na jeho tváři stále zůstal.

Když jsme konečně dorazili, všichni stáli před hotelem a vesele se bavili. I když velká brada vypadala, že někoho vyhlíží. Podle toho jak se rozzářil, jak měsíček na hnoji, když mě uviděl, tak evidentně vyhlížel mě. No mám já to ale neskutečný štěstí.

Pomalu jsme vystoupili a přešli k jejich stále se smějící skupince.

„Supr jsme tu všichni. Takže kluci. Tahle noc bude velká a moje poslední noc jako svobodného muže, takže jistě chápete, že si to chci pořádně užít. Každý tady má připravený pokoj. Nemusíte nic řešit a jednoduše to pořádně rozjedeme.“

Každému nám podal klíč a začal plánovat rozvrh našeho nočního řádění. Každou chvilku se obracel na mě nebo na svého bratra. Pořád o něčem mlel. Bylo to dost vtipný. Bylo ale vidět, že má svého bratra opravdu rád a že se snaží se semnou taky trochu spřátelit. Proč ne. Je to fajn chlap a navíc to bude můj švagr. Hodil jsem mu ruku kolem ramen, usmál se na něj a zavelel.

„Tak jdem na to. První zastávka je hospoda U toulavý kočky.“ Bože to je název. Kdo tohle vymyslel.

Všichni okamžitě vypukli v bujarý smích a bohužel i velká brada se oklepala a započala opět své pokusy. Ježiši snad i úplnému idiotovi by došlo, že prostě nemám zájem. Je slizkej.

Při první zastávce jsem se těšil, že se konečně najím. Jaké bylo mé zklamání, když jsem zjistil, že tady najíst určitě nedostanu. Zklamaně jsem si vzal hned dva balíčky slaninových brambůrků a balíček arašídů. Mám hlad. Vypadá to, že dneska prostě nic nevychází. Sestřin poslední den před svatbou a novým životem a můj zřejmě úplně poslední, jelikož evidentně umřu hladem.

Roman někam zmizel. Bylo mi to jedno. Alespoň mám na chvíli klid od těch jeho zkoumavých pohledů.

Seděl jsem v koutě a chroupal své brambůrky, které teda zaručeně člověka nezasytí. Nic jiného tu ale není, takže se musím spokojit alespoň s tímhle. Najednou mi na klině přistál krůtí sendvič. Mimochodem můj nejoblíbenější. Naprosto ho zbožňuju a mohl bych se ho užrat. A ještě k tomu bageta s výběrovou šunkou. Hmmm, tak tohle si nechám líbit. Otočím se s vděčným výrazem na svého zachránce, jaké bylo mé překvapení, když se z rozesmátého obličeje na mě dívaly ty nejmodřejší oči na světě. Roman na mě mrkl a v klidu si přisedl.

„Myslel jsem si, že bys mohl mít hlad a jelikož vím, že tady nevaří, tak jsem se po cestě odpojil a něco ti přinesl. Doufám, že to jíš.“

Zadíval se na mě s otazníkem v očích a zvednutým obočím. Byl jsem naprosto v šoku. Tohle od něj bylo opravdu pěkné. Začínám na něj pomalu měnit názor. Ne nesmím se nechat oblbnout těma jeho modrýma očima a pěkným úsměvem. Jen jsem mu to odkýval a pustil se do jídla.

Celý večer probíhal skvěle. Dostal jsem najíst a tím se mi zvedla nálada. Alkohol tekl proudem a hospoda střídala hospodu. No možná jsem se měl přeci jen trochu krotit. Sice jsem se najedl ale přeci jen to bylo mé jediné jídlo za celý den. Alkohol na mě působil velmi rychle. Podle toho jak se mi motal svět, zatímco ostatním ne, jsem usoudil, že na mě tak působil jako na jediného.

Když se všichni zvedali, že se opět přesouvají, zařekl jsem se, že nikam už nejdu. Nebo spíš ani nemůžu. Jakmile se postavím, tak půjdu zaručeně hned k zemi. A světe div se opět se objevil můj zachránce s modrýma očima, který celý večer odrážel veškeré nájezdy velké slizké brady, jak jsem ho opět přejmenoval.

„Brácha myslím, že už to zabalím.“

„No nekecej brácha. Ty? Vždyť ty jako jedinej vždycky vydržíš nejdýl a jsi schopný táhnout až do rána.“

„Jo to bývávalo, možná tak před třemi lety. Nezapomeň, že jsem letěl v noci a z letiště jsem jel hned sem.“

„No to máš pravdu. Tak jo. Jsem rád, že jsi tady byl brácha. Moc si toho vážím.“

„Já jsem taky rád. Vezmu Adama a půjdeme.“

„Proč Adama? Ten určitě půjde s náma dál.“

Roman se jen usmál a o krok ustoupil, čímž mu odkryl výhled na mě a Petr tak mohl vidět, jak zmoženě sedím a hlavu si opírám o stůl.

„No teda. To jsem netušil, že vydrží tak málo.“

„No vzhledem k tomu, že nic nejedl a bohužel v žádné hospodě kde jsme byli se nevařilo, tak se spíš divím, že vydržel tak dlouho. Tolik chlastu na prázdnej žaludek by skolilo snad každýho.“

„Ježiš to jsem nevěděl. Anna mě zabije jestli zjistí, že jsem jejího brášku takhle zřídil.“

Roman se zase začal smát tím svým hlubokým hrdelním smíchem, což připoutalo mou pozornost, zvedl jsem hlavu a snažil se na ně zaostřit. Moc mi to nešlo, tak jsem se zase zmučeně opřel čelem o stůl.

„Neboj. Nic se nedozví. Postarám se o něj.“

„Díky. Jsi nejlepší. Romane?“

„Ano?“

„On to neví.“

„Hm. Tak nějak mi to došlo. Myslel jsem, že mu to Anna řekla.“

„Jako myslíš. Hele brácha, pamatuješ si na toho idota, jak se tě dost neomaleně zeptal jestli jsi na kluky? Tak on je taky teplej. A víš co ještě. Je do tebe od tý doby blázen.“

„Cože?! Co si to…….já do něj nejsem……teda jako on je pěknej a no….. jako líbí se mi…..Jak si to poznal.“

„Ha ha ha ha no myslím brácha, že by to na tobě viděl i slepej. Nemůžeš z něj spustit oči a od tý doby co jsi to tak při první setkání na plný čáře podělal, se na něj pořád ptáš. No a jako bonus jsi od tý doby nikoho neměl.“

„Hm. No víš…“

„Mě nic říkat nemusíš. Seš můj brácha a mám tě rád. Jen prostě…….nepřežeň to. Nemá tě od té doby moc v lásce.“

„To je mi jasný. Díky. Užij si to.“

„Užiju. Čau.“

„Čau.“

O čem se to tam asi bavili. Docela by mě to zajímalo. Řekl bych, že se to asi týkalo mě, vzhledem k tomu, že se po mě každou chvilku Petr podíval. Alespoň, že je mi trochu líp. Ta sodovka co jsem už v poslední době pil mi pomohla to trochu rozředit. Ale tady končím.

„Jdeme?“

„Ne promiň ale já už nejdu. Tady končím.“

Prudce jsem se postavil, což byla ta největší chyba. Okamžitě se semnou zatočil celej svět a já už se viděl na zemi. Kupodivu jsem tam neskončil. Něčí ruka mi v tom zabránila. Abych byl přesnější, tak Romanova ruka mi v tom zabránila. Hned jak jsem se začal klátit k zemi, mě zachytil.

„To je mi jasný. Já už taky dál nejdu. Myslel jsem tím, že jdeme na hotel. I když ty toho asi moc neujdeš.“

Ani jsem nestačil nijak zareagovat a prostě se otočil a hodil si mě na záda.

„Chytni se mě ať nespadneš.“

„T-to je dobrý j-já to zvládnu.“

„Prosím tě. Nech toho. Takhle to bude pro nás oba rychlejší, tak se prostě chytni a jdem.“

Nakonec jsem přeci jen udělal co po mě chtěl. Pořád se mi neskutečně motala hlava. Šel mlčky. Občas si mě trochu nadhodil abych mu ze zad nesklouzl. Jak mě začala opouštět prvotní opilecká otupělost a nevolnost, začala se mi vracet dobrá nálada. A přišlo mi jako skvělý nápad trošku potrápit tohohle hrdého hetero kluka.

Pořádně jsem ho objal a fouknul jsem mu do ucha. Úplně jsem cítil jak se celý napjal. To je sranda. Jemně jsem se o něj otřel tvář a zabořil nos do prohlubně za uchem a nasál jeho vůni. To jsem neměl dělat. Úplně se semnou zatočil svět. Ne díky alkoholu ale díky jeho vůni. Chtěl jsem ho. Strašně jsem ho chtěl což jsem si ale samozřejmě odmítal přiznat a dál jsem pokračoval ve škádlení. Jakoby nechtěně jsem rty zavadil o jeho ušní lalůček a musel jsem se usmát nad jeho reakcí. Ve chvíli kdy se ho moje rty dotkly, prudce vsál chladný noční vzduch mezi zuby.

„Nech toho.“

Jeho hlas zněl trochu hrubě. To víš že jo. Určitě začíná být vyplašený z toho, že po něm vyjel teplouš. Ha jen počkej. Bude hůř. Zlomyslně jsem se v duchu zasmál. A pomalu jsem špičkou jazyka přejel po celém okraji jeho ucha, vsál jeho lalůček do úst a jemně jsem ho zkousl zuby. Další prudký nádech. Když jsem viděl jak se mu potom zježily chloupky za krkem, byl jsem se sebou naprosto spokojený ale to mi nestačilo. Pokračoval jsem dál.

Špičkou jazyka jsem začal postupně prozkoumávat a ochutnávat jeho pokožku na krku a Roman začal zrychleně dýchat a stejně tak zrychloval tempo své chůze. Asi spěchá do hotelu aby se mě mohl konečně zbavit. Jenže já se nevzdám. Jsem rozhodnutý, než tam dorazíme, ho ještě potrápit. Zase jsem se sám nad sebou spokojeně usmál a pokračoval jsem v jemném prozkoumávání jeho krku svými ústy a svým jazykem. I mě se pomalu začal zrychlovat dech a už jsem to nedělal protože jsem ho chtěl potrestat ale prostě proto, že jsem ho prostě chtěl.

„Říkám ti nech toho. Nebo….“

Překvapeně jsem zvedl obočí.

„Nebo?“

Zašeptal jsem mu přímo do ucha a zase jsem jazykem obkroužil celou jeho konturu a zuby jemně stiskl lalůček.

„Nebo toho budeš litovat.“

Dořekl ve chvíli, kdy procházel vstupními dveřmi hotelu. Byl jsem překvapený, že jsme tu tak rychle. No není se čemu divit vzhledem k jeho pekelnému tempu. Usmál jsem se.

„Opravdu? To si nemyslím.“

Škádlil jsem ho dál, zatímco procházel okolo hotelové recepce a mířil k výtahu.

„Co mi uděláš?“

Šeptl jsem mu posměšně do ucha ve stejnou chvíli, ve kterou se otevřely dveře výtahu. Vkročil dovnitř, spustil mě ze zad, přirazil mě ke stěně výtahu.

„Tohle!“

A jen co to dořekl, se zavřely dveře a sklonil se ke mně, hladově se mi vrhl na rty a věnoval mi prudký polibek. Jazykem se okamžitě začal dobývat do mích úst. Byl jsem tak v šoku, že jsem ani nestačil protestovat. Ostatně ani jsem nechtěl. Pootevřel jsem ústa a on okamžitě prudce vyrazil a náš polibek se začal prohlubovat. Vzrušil jsem se. Páni jedna pusa já byl tvrdý jako kámen. Podle boule v jeho kalhotách a tlaku, který jsem cítil na stehně, jsem nebyl jediný. To už mě ale opravdu překvapilo.

Vjel mi rukou pod košili a konečky prstů mi přejížděl po břiše. Ve chvíli kdy se mě jeho prsty dotkly, jsem prudce vydechl do jeho úst a on můj sten utlumil svým polibkem.

Přerušilo nás cinknutí dveří výtahu, který oznamoval, že jsme na našem patře. Přerušil náš polibek, čapl mě za ruku a táhl mě za sebou ke dveřím svého pokoje. Mezitím si vyndal klíče od svého pokoje a rychle odemkl. Vtáhl mě dovnitř a přirazil mě na dveře a začal mě prudce líbat.

„Říkal jsem ti, ať toho necháš, nebo toho budeš litovat!“

Byl jsem jeho reakcí naprosto v šoku. Čekal jsem, že mě urazí, možná mi i jednu flákne, no každopádně jsem nečekal, že se na mě vrhne a začne mě líbat. Už vůbec jsem nečekal, že ho nechám a že mu jeho polibky budu vášnivě oplácet.

„Neřekl bych, že toho lituju.“

„Abys ráno nezměnil názor. Protože jestli tady teď zůstaneš, tak se neudržím a dotáhnu to do konce.“

Ruce měl opřené vedle mé hlavy. Oči mu potemněly touhou a dlaně měl zaťaté v pěst. Bylo vidět, že se jen velmi těžce ovládá. Dával mi šanci jednoduše odejít.

„Tak na co čekáš.“

I mnou proplouvala vášeň. Možná to bylo díky množství alkoholu, možná díky jeho pohledu, ale neskutečně moc jsem ho chtěl.

„Teď už tě odejít nenechám. Dal jsem ti šanci.“

„Nikam se nechystám.“

Pomalu se ke mně sklonil a tentokrát mě políbil velmi jemně. Jednu ruku mi vpletl do vlasů a druhou mě objal kolem pasu. Těsněji si mě k sobě přitáhl a ještě více prohloubil náš polibek. Začínal jsem mít nohy jak z rosolu a podlamovala se mi kolena.

Měl jsem dojem, že jestli se okamžitě něčeho nechytím, tak se už na nohou neudržím. Obtočil jsem mu ruce kolem krku a ještě víc jsem se k němu přitáhl. Jeho ruce putovaly po mém těle, pomalu se přesouvaly na můj zadek. Mírně se přikrčil v kolenou a jemně mě za něj nadzvedl. Okamžitě jsem zareagoval a obtočil jsem mu své nohy kolem boků. Trošku si mě nadhodil, aby mě mohl pořádně chytit a nemusel přerušovat polibek.

Zamířil společně semnou k posteli kam mě položil a okamžitě ze mě začal svlékat kabát. Ani já jsem nezahálel a vrhl jsem se na jeho pásek a začal jsem mu ho rozpínat. Sundal mi košili a rty začal prozkoumávat můj hrudník. Jednou rukou pomalu putoval po mém břiše. Neskutečně mě to vzrušovalo. Ještě nikdy jsem nikoho tak moc nechtěl. Druhou rukou se opíral vedle mé hlavy a jazykem začal škádlit nejdříve jednu a pak druhou mou bradavku. Už jsem se nemohl udržet a hlasitě jsem pod jeho péčí sténal, prohýbal jsem se v pase jako luk, jen abych mu byl co nejblíže. Jeho ruka začala pomalu putovat dolů. Jen zběžně přejel celou dlaní po mých vyboulených kalhotách a začal mi je stahovat.

Mě se mezitím podařilo mu rozepnout pásek a kalhoty, rukou jsem se probil pod jeho spodní prádlo a pohladil ho po celé jeho délce. Jak můj vpád nečekal, zavzdychal a trošičku víc stiskl zuby mou bradavku, až mnou projela silná vlna vzrušení. Jestli bude ještě chvíli takhle pokračovat, přísahám bohu, že se neudržím a udělám se do kalhot.

Najednou se ode mě odtrhl, narovnal se a přetáhl si tričko přes hlavu. Tím vystavil na obdiv celý svůj hrudník. Musím říct, že mé představy ani zdaleka nedosahovaly realitě. Byl sexy a já ho chtěl každou svou buňkou v těle.

Opět se ke mně začal přibližovat, přitom na mě upíral ten svůj neskutečně modrý pohled, kterým se vpíjel do mých očí. Těsně před tím než mě políbil, si lehce přejel špičkou jazyka po rtech. Bože to bylo tak rajcovní, že jsem se opět málem udělal. Políbil mě ale hned se ode mě odtrhl a stáhl mi kalhoty i se spodním prádlem. Kolenem se mi vtěsnal mezi nohy a donutil mě tím je ještě víc roztáhnout. Celého mě hltal očima, trochu jsem se pod tím jeho upřeným hladovým pohledem začervenal.

„Bože si nádherný a já tě už tak dlouho neskutečně chci.“

„Tak na co pořád čekáš?“

Jenom se zasmál, postavil se a taky si stáhl kalhoty i se spodním prádlem. Jen tam stál v celé své kráse a po celou dobu ani na vteřinu nepřerušil náš oční kontakt. Vrátil mezi mé nohy a začal mě hluboce líbat. Jednou rukou mi hladil penis po celé jeho délce, když ho náhle pustil, trochu jsem zavrčením zaprotestoval. Jeho ruka se hned přesunula dál mezi mé nohy a putovala až mezi mé půlky, kde jedním prstem obkroužil vstup do mého těla. Pomalu mi jím pronikl dovnitř, začal jím jemně pohybovat a po chvíli přidal i druhý. Netrvalo dlouho a našel ono místečko a přejel po něm. To mě donutilo hlasitě zasténat přímo do jeho úst. Všechny mé steny tlumil svými rty.

Už jsem byl na hranici a měl jsem dojem, že to jeho sladké mučení prostě už dýl nevydržím. Tak strašně moc jsem ho chtěl.

„Prosím. Už….. chci tě!“

Na nic nečekal a opět mě umlčel svými ústy a pomalu navedl svůj penis k mému otvoru a zatlačil. Bez lubrikantu to šlo trochu hůř. Na chvíli přestal, narovnal se a naslinil si prsty a mírně tím zvlhčil vstup do mého těla. Opět se ke mně sklonil a začal do mě pomalu pronikat. Přestal hýbat, abych si na něj zvykl. Pohnul jsem proti němu pánví a dal mu tak najevo, že už může pokračovat. Začal se ve mně mučivě pomalu pohybovat a ve stejném tempu laskal můj penis. Už jsem svým projevům nijak nebránil. Bylo to nádherné milování. Jak se stupňovala naše vášeň, začal i on stupňovat své přírazy. Jeho pohyby byly každou chvílí rychlejší a prudší. Cítil jsem jak při každém prudkém přírazu se špičkou dotýká mé prostaty. Dovádělo mě to k naprostému šílenství. Netrvalo dlouho a po pár dalších přírazech a pohybech rukou jsem mu vyvrcholil do dlaně. Na chvíli zpomalil a jen pomalu do mě zasouval abych si co nejvíce vychutnal své vyvrcholení. Jakmile viděl, že zase vnímám okamžitě své přírazy zrychlil. Stačilo jen pár prudších přírazů a viděl jsem jak i on se napnul a s tichým hrdelním zavrčením do mě vyvrcholil. Chvíli tak zůstal a vychutnával svůj orgasmus. Pomalu se ke mně sklonil a začal mě líbat ale stále zůstával ve mně. Po chvíli ze mě vystoupil, lehl si vedle mě a okamžitě si mě přitáhl do náruče a nepřestával mě líbat. Propletl semnou prsty a políbil mě na každý koneček prstu, druhou rukou se mi probíral ve vlasech. Já jsem spokojeně oddychoval s hlavou položenou na jeho hrudníku. Jeho tlukot srdce mě pomalu ukolébával ke spánku.

Když jsem usínal a byl jsem ještě napůl při vědomí, mě napadlo, že je to zvláštní. Nikdy jsem po sexu s nikým hned neusnul. Nesnesl jsem to. Musel jsem se jít okamžitě vysprchovat a očistit se ale s ním ne. S ním je to jiné a klidně jsem usnul s úsměvem na tváři.

Ráno

Postupně jsem se probouzel s vědomím, že se mi moc dobře nedýchá a taky mě neskutečně bolí hlava. Otevřel jsem oči, abych zjistil co mě škrtí. Roman mě pevně objímal a pořád pravidelně oddychoval.

Počkat cože?! Roman? Mě objímá? V posteli? Nahý?!!!! Počkat počkat počkat. Co jsem to do háje večer vyváděl. No to snad ne! Okamžitě se mi začaly vybavovat vzpomínky naší společné cesty, jak ho provokuju, dráždím a jak se na mě hladově vrhá. Záhy se mi v hlavě vynořily vzpomínky na naši společnou noc a naše milování.

Úplně jsem při té vzpomínce zrudl. Bože já jsem svedl heteráka a ještě k tomu Romana! Bratra budoucího manžela mé sestry. SVATBA!!!! Bože kolik je hodin. Vteřinu po mé myšlence začal někdo mlátit na dveře.

„Romane!!! Okamžitě vstávej. Zaspali jsme!!! Bože Anna mě zabije. Slyšíš?!?“

„No joooo slyším.“

V naprostém šoku jsem se podíval na Romana, který ale v klidu dál leží a zase si mě přitáhl do náruče. Což bylo opravdu velmi příjemné ale sestra má svatbu a všichni jsme zaspali. Jemu to zřejmě ještě nedošlo.

„Počkat….Cože?! A co tady do prdele ještě děláš. Sbal se a vypadni! Já dorazím hned za tebou.“

Vyskočil z postele a vlasy mu trčely do všech stran. Splašeně se rozhlížel po hotelovém pokoji, jak byl ještě zmatený díky nečekanému vytržení ze spánku. Vylekaně jsem na něj zíral z postele a peřinu jsem měl vytaženou až na nos a vykukovaly mi z pod ní jen vystrašené oči a rozcuchané vlasy. Najednou se jeho modrý pohled zastavil a zaměřil přímo do mých očí. Vylekaně jsem zadržel dech. Čekal jsem kdy si uvědomí, že semnou spal a začne vyvádět. On se ale jen usmál, natáhl se ke mně, stáhl mi peřinu z hlavy a dal mi pusu.

„Dobré ráno.“

Naprosto nechápavě jsem na něj zíral.

„Dobré.“

„Romane!“

„No co je?! Co tu ještě děláš?! Říkal jsem ti, že máš jít a já dorazím za tebou.“

„No já bych chtěl, ale nemůžu. Adam zmizel. Nemůžeme ho najít. Bože jsem mrtvej. Anna mě zaručeně zabije. Zaspal jsem na naši svatbu a ztratil jejího bratra. Jsem mrtvej.“

Začal jsem se potichu smát a Roman taky. Sebral svoje kalhoty, natáhl si je a zamířil ke dveřím. Cože? On jako chce otevřít? To nemyslí vážně! Vždyť mě tady uvidí. Ježiš jen to ne!

„Roma…“

Ani jsem nestihl doříct jeho jméno a on už otevřel dveře. Viděl jsem, jak za dveřma stojí jeho bratr s naprosto strhaným výrazem.

„Neplaš brácha. Adam se neztratil, jen prostě přespal někde jinde.“

„Jak to můžeš vědět tak jistě?! On ti něco říkal?“

„Ani ne. Moc jsme toho popravdě nenamluvili.“

„Tak jak můžeš sakra vě…“

Slova mu zamrzla na rtech, jelikož v tu chvíli se zadíval za Romanova záda a jeho pohled se upřel na mě v posteli jeho bratra. No super. Řekl bych, že ten mrtvej jsem tady já!

Roman si všiml, kam jeho pohled směruje a stoupl si mu do cesty, čímž mu zastínil výhled na mou maličkost sedící, tak jak ho pán bůh stvořil, v jeho posteli s přikrývkou v klíně. No alespoň, že jí předtím ze mě Roman nestáhl úplně.

„Jo aha, tak…..to je dobře. Tak se dejte dohromady. Dole na nás čekají auta.“

„Jo jasný. Hned jsme tam.“

Cože? To jako že nic? No tak teď už opravdu nechápu. Vždyť on se na mě i usmál a je snad nad slunce jasný, že jsem spal s jeho bratrem.

„Tak šup. Musíme se obléknout, ať můžeme ty dva konečně poslat na jejich věčnou manželskou cestu.“

Opět se na mě usmál a začal se oblékat. Tak to vypadá, že všichni jsou v pohodě. Jenom já jsem tak trochu mimo.

„A to bylo jako co?“

„Hm…Co tím myslíš?“

„No jestli nejsem úplně mimo, tak jsme spolu včera večer spali.“

„Jo to je pravda. I když já bych řekl, že jsme se milovali a bylo to naprosto a neskonale skvělé. Jo zaručeně nejlepší sex jaký jsem ve svém životě zažil. Stoprocentně. Vyplatilo se na něj počkat.“

„Já tomu nerozumím. Jsi hetero a řekl bych, že teplouše moc nemusíš.“

Roman na mě zíral a najednou se začal smát. Jako to si ze mě dělá srandu? To se mi jako teď začne vysmívat nebo co?!

„No neřekl bych, že jsem hetero. Ne že bych nikdy neměl holku, ale no myslím, ne to jsem řek špatně, vím to, že mě mnohem víc přitahuje stejné pohlaví. Vlastně v době kdy jsem si to tak nějak naplno přiznal, jsem s tím nebyl zrovna moc smířený, tak v té době jsem tě poprvé poznal. Štvalo mě to, nechtěl jsem takovej být a najednou jsi tam byl ty. Naprosto úžasný, krásný, svůdný a už od prvního pohledu ses mi líbil a to mě štvalo. Neskutečně. Od Petra jsem věděl, že jsi taky gay a proto jsem na tebe tak hnusně vyjel. Vím, že to bylo hnusný a je mi to líto. Opravdu se ti za to se ti omlouvám. Od té doby jsem tě prostě nemohl pustit z hlavy. Pomalu jsem se smiřoval, že jsem na kluky a pořád jsem na tebe myslel.“

No svým způsobem jsme na tom podobně. Až na to, že já na něj myslel jako na totálního kreténa. Což nic nemění na tom, že jsem ho taky nedokázal vyhnat z hlavy. A včera jsem zjistil, že to vůbec není idiot, jak jsem si celou dobu myslel a jak jsem v noci zjistil, že je to i naprosto dokonalý milenec.

„Takže tím mi chceš teda říct, že jsi celou dobu taky gay a že se ti….“

Zmlknul jsem. To nemůžu říct. Ještě to nebude pravda a já se ztrapním. No to ani náhodou. Hlavně když mi za ten včerejší večer dokonale ukradl moje srdce. Jsem asi úplnej blbec ale já se do těch jeho modrých očí a toho jeho úsměvu prostě zamiloval.

„Jo tím chci říct, že jsem celou dobu gay a taky to, že jsem se tenkrát do tebe zamilovat a včera znovu a ještě víc.“

„To…“

Nevím absolutně nevím co říct. Jsem v prdeli a to totálně.

„Tak co myslíš Adame. Nedáš mi druhou šanci. Já opravdu nejsem takovej idiot a opravdu moc rád bych byl s tebou. Prostě no víš jako opravdu s tebou jako no ….“

„Jako pár.“

Usmál jsem se

„Jo jako pár.“

Přitakal

„Tak jo. Dám ti druhou šanci. Ale musíš se snažit jinak ti frnku. Nikdy jsem s nikým nevydržel.“

Neodpustil jsem si ho trošku poškádlit.

„To ani já ne. Ale s tebou je to jiné. Úplně jiné.

„Jo to je.“

Přisedl si ke mně na postel a začal mě jemně líbat. Joooo tak tohle si nechám líbit.

„Tak půjdeme, ať tu jejich svatbu stihneme.“

„Jo jdeme.“

Když jsme dorazili tak jsme mysleli, že je Petr už opravdu po smrti. Alespoň podle toho řevu. Klečel zkroušeně před dveřmi ložnice mé sestry a ta na něj zpoza dveří ječela.

„Snad jenom úplný pitomec může zaspat v den své vlastní svatby.“

 Bylo nám ho líto, tak jsme ho zachránili a já jsem proklouzl do pokoje ke své sestře. Byla už téměř hotová a byla….no ano byla krásná. Byla to ta nejkrásnější holka na světě a já jsem byl v té chvíli opravdu hrdý. Usmála se na mě, a začala vyprávět, jak si užila své rozloučení. Mezi vyprávěním po mě pořád pokukovala.

„Tak to vybal. Co se stalo. Celou dobu se tady culíš jak blbeček.“

„No vlastně ani nic. Trochu jsem to přehnal s pitím, až mě musel Roman odtáhnout na hotel.“

„Hmmm, takže Roman tě odtáhl na hotel jo? Hmmm to je zajímavý.“

„Co je na tom zajímavého.“

„No když mi řekneš, že tě Roman táhl na hotel a culíš se u toho jak panic na svým prvním rande, tak hádám, že ti Roman prozradil tu informaci, že není žádný homofob ale naopak je stejný jako ty.“

„Co? Ty jsi to věděla?“

„No co myslíš? Je to bratr mého budoucího muže. Jistě že to vím a taky vím, že je do tebe celou dobu blázen. Podle toho jak se culíš a jak se červenáš, hádám, že ty už to víš taky a zřejmě ti to není vůbec lhostejný.“

„No víš no já….včera…“

„Panebože Adame! Ty ses do něj zamiloval. Podle tvého strnulého sezení hádám, že jste měli kluci vcelku divokou noc.“

„Ježiši Anno.“

„No co je. Ale mám pravdu ne?“

„No jo no.“

„Tak to je super. Budeme jedna velká šťastná rodina.“

Dál už jsme plácali o všem možném, i když se ze mě pořád snažila tahat podrobnosti. Nic ze mě už nedostala.“

Svatba byla nádherná a ještě lepší bylo, že jsem tam nebyl sám a Roman mi stál celou dobu po boku a doufám, že tam už zůstane.

Protože se do toho kluka zamilovávám každou chvílí víc a víc. Hádám, že vzhledem k jeho zamilovanému pohledu to má stejné. Ostatně mi to taky nezapomíná každou chvíli připomenout.

Miluju ho a jsem neskutečně šťastný, jelikož jsem konečně našel toho pravého.

 

Konec

 

Hodnocení: 
4.920635
Průměrné hodnocení: 4.9 (hlasů: 63)
Detailní hodnocení není k dispozici.
Hodnocení:
4.3/5
- Komentářů: 9
Kapitola 10 Kardener Proběhnu chodbami až do Farisova pokoje. Bez...
Hodnocení:
4.6/5
- Komentářů: 4
Vnitřní síla Seděla jsem v čekárně nohu přes nohu a nervózně čekala na...
Hodnocení:
5/5
- Komentářů: 4
„Co máte za lubem?“ zeptala se mě Nora, když už jsme byli vysoko v ...
Hodnocení:
4.7/5
- Komentářů: 8
Nikko Michihara   Až když jsem hleděl do hlavně pistole, uvědomil...