Út, 02/02/2016 - 09:35
16

Věnování: 

Kapitánovi, protože si před měsícem objednal ježka s průkazem původu. Aneb jak to vidí zvířecí osazenstvo téhle série.

Tony se usmál a položil papírovou krabici od bot na zem: „Tak Pinky, počkej tady..“

 Druhou krabici s nudlemi a orestovaným masem od nejlepšího pouličního prodavače v Tokiu nechal na stole. Sundal z ramen sako a přehodil ho nedočkavě přes opěradlo židle.

Věděl, že Derien ještě spí po noční sledovačce, zatímco Tony už měl za sebou první případ a tučnou odměnu na svém kontě. Pocit vítězství a zároveň samota v posteli přes noc, nutila Tonyho sdělit všechno svými polibky a doteky muži, který klidně oddychoval, oděn jen do proužků slunečních paprsků, propašovaných skrz zatáhnuté rolety.

„Deriene… mám pro tebe překvapení…,“ zašeptal Tony a dlaněmi přejel svému milenci po hrudníku, aby prozkoumal každý kousek jeho těla, zda je v pořádku.

Teo líně seskočil ze židle, která byla pokrytá oblečením, nasáknutým zapadlými uličkami, smaženými hranolky, lacinými cigaretami z barů a páničkovým potem po teplé noci. Několikrát obešel krabici na zemi, sedl si a zvedl hlavu směrem k vůni, která se linula od stolu. Zastříhal ušima, ale jinak víc nedal najevo, že by měl o obsah zájem. Z upřeného pohledu na bílou hranatou krabici popsanou klikyháky, kdy se mu ani vousy nepohnuly, ho vytrhl šelest. Nebyl zbabělec. Ten přemet v zad a dopad na všechny čtyři s mírným proklouznutím zadních tlapek s dokonalou prezentací maximální délky Derienova kocoura, byl jen ukázkou toho, v jaké výborné kondici Teo je.

„Kurva!“ zaprskal Teo a rozčileně zacukal ocasem.

Pinky„Pinky,“ odpovědělo mu něco z krabice, která se překlopila a z ní vycupital ježek.

„Co tu kurva děláš?“ zamrskal vousy Teo a konečně si sedl. Olízl si tlapku a s podmračeným výrazem pozoroval pichlavou věc. „Co je to kurva za jméno?“

„Určitě ho nemusím opakovat v každý větě jako ty,“ odbyl ho ježek a aniž by mu věnoval jediný pohled černých korálek, cupital k ledničce. „Máte tu něco k jídlu?“

Teo ho sledoval ostražitým pohledem, jeho rychlé kmitání černých nožiček i zajímavý sexy ostnatý zadek.

„Támhle jsou dveře,“ zasyčel Teo, ale ani neotočil hlavou, aby mu naznačil směr. „A jestli nedostaneš na kliku, dole jsou dvířka pro takové, jako jsi ty. Co jsou zrovna na odchodu…“

Bílý světelný pruh rozřízl podlahu v kuchyni, když se ježek dostal do ledničky. Teo musel uznat, že s jeho obratností by si možná ty dveře dokázal otevřít sám. Zase se ani nepohnul, jen se z pozice sedu svalil na bok a líně pozoroval pichlavého vetřelce v prázdné ledničce. Když ta věc zjistila, že jediné, co součást vybavení každé domácnosti obsahuje, jsou jen tři čokolády, které si tam Derien schoval, aby se mu v tom horku nerozpustily a on je nemusel z obalu vysávat brčkem, seskočil na zem a vydal se zpět ke stolu. Ježkova přítomnost i zajímavý způsob jak se dostal na stůl přes svou přicestovatelskou krabici a židli, donutila Tea se zvednout a v ocasu mu opět zacukalo nervozitou. Derienův oběd s žuchnutím dopadl na zem a obsah se vysypal na podlahu.

„Stolování u vás u popelnic asi nevedete, co?“ zavrčel Teo a tlapkou chtěl ten dotěrný xichtík rozmáčknout mezi nudle, tak jak to jednou viděl u svého pána, který si dělal obtisk obličeje chyceného padoucha na kapotě policejního auta.

Pokojem se ozvalo jen hlasité zamňoukání, když se ostré bodlinky zapíchly do měkkých polštářků.

„Kurva!“

„Netrpím žádnou nemocí ani ztrátou paměti,“ zavrčel Pinky. „Tvoje jméno si dokážu zapamatovat…“

Rozhraboval černým malým čumáčkem nudle, vytřídil z nich mrkev i bambusové výhonky a špičaté zoubky zaťal do křehkého kuřecího masa.

„Měl bys vypadnout! Tady jabka nevedem,“ zaprskal Teo a začal nervózně ježka obcházet.

„Takový věci nežeru,“ odpověděl Pinky a nacpal si velký kus do tlamy, až se mu udělaly boule.

„Ale měl bys…“

„Mluv za sebe. Podívej se na sebe… táhneš báchor po zemi…“

Než stačil kocour odpovědět, mastné tlapky se znovu daly do pohybu. Teo ho líně následoval a pak se zarazil, když mu ježek vlezl do pelíšku.

„To je moje postel kurva… vypadni!“ zaprskal Teo.

„Za prvý tu nevidím žádnou blechu, za druhý ani žádnej tvůj chlup. Tohle místo je očividně neobydlené a právě teď si tu hodím šlofíka. A za třetí opakování tvýho jména je už trapný…“

Tony zatnul nehty do Derienova ramene a sklonil se pro polibek. Tiše zasténal do ospalého obličeje, když si detektiva ukořistil sám pro sebe. Zhoupl se jen lehce, aby ho v sobě cítil a otřel se mu tam, kde to Tony potřeboval. Polibkem navlhčil cestu do milencových úst a roztouženě do nich pronikl jazykem. Teplé ruce na jeho bocích ho jemně hladily a nutily ho nenápadnými náznaky dosednout…

Zvuky tichého hekání doléhaly až k oběma rivalům. Ježek pozoroval dveře, ze kterých se ozývaly výkřiky a vypadal, že trochu znejistěl. Teo si toho všiml, posadil se, natáhl zadní nohu před sebe a slastně si jazykem začal olizovat kulky.

„To je můj Derien… je mu jedno co opíchá… tak jako mně. Jsi ženská nebo chlap?“ zeptal se líně Teo a každé přejetí růžového jazyku mu způsobovalo větší erekci. Měl se čím chlubit a rozhodl se ježkovi ukázat, co do něj za pár minut narve a bylo mu jedno, kam. „To je fuk… jaký pán taková kočka…“

„Hodně štěstí,“ zamrkal na něj Pinky těma svýma nevinnýma  černýma očima a stáhl celý obličej do krunýře z bodlinek. Z pichlavé koule mu trčel jen ten drzý čumák.

Teův ocas sebou opět zacukal. Zvedl se bez jediného zamňoukání a jen zvuky drápků ťukající o parkety nasvědčovaly tomu, že se kocour někam vypravil. Chvíli bylo ticho a Pinky zvědavě vykoukl ze svého opevnění. Kocour za sebou táhl tričko a pak ho nechal ležet na okraji pelechu. Tu vůni měl Teo rád. Tak jako Tony. Pinky ne. Čumák se rozkmital pod snahou zabránit pachu proniknout mu do nozder.

„Fuj, to je smrad… horší než u popelnic,“ zaskučel ježek a  nevystrčil ani nos.

Teo švihl ocasem. Nechtěl použít tu zbraň, nebyl žádnej hajzl, ale okolnosti ho donutily. Za pár minut na tričku přistál pár Derienových ponožek, uvězněných 24 h v kožených vojenských kanadách.Teo se o ně několikrát láskyplně otřel, aby nabral pánův pach a čekal. Zaujal klasickou kočičí pozici, stejnou, když sleduje Derienův obličej, jak spí a čeká, až otevře oči, aby mu mohl jedním jediným mňouknutím připomenout, že má hlad.

„Co to tu smrdí, Kurvo? Cos to přitáhl?“ zaprskal Pinky, když zjistil, že jeho bodlinatý kožich není pachu vzdorný. Chvíli odolával, ale pak se mu zvedl žaludek a směs stále nestrávených nudlí skončila v pelechu. „Bože… to se nedá vydržet…. Musím na vzduch…“

Teo se zvedl a tlapka střídala tlapku směrem ke dveřím. Hlučné dupání a funění těsně za jeho ocasem nasvědčovalo tomu, že je mu ježek v patách.

„Tudy...,“ zatlačil Teo hlavou na malá výklopná dvířka v zápatí vchodových dveří.

Pinky do nich vrazil raketovou rychlostí a prázdnou chodbou se ozývalo postupně slábnoucí cupitání.

„…a už se nevracej,“ zazpíval Teo vítězným mňoukáním.

Drápkem se zahákl za Tonyho sako a stáhl ho dolů. Tento den byl vyčerpávající. Udělal si několik koleček, aby drápky načechral místečko, kde se rozhodl složit kosti. Páničkův přítel neměl Tea rád, ale vždycky mu donesl něco dobrého na spaní. Než zavřel oči, ujistil se, že zmatek v pokoji s ním nemá nic společného a usnul.

„Proboha.. co to je? Moje sako!“

Teo jen nadzvedl jedno oko a zase ho zavřel.

Jo, je fajn. Jako obvykle.

„Kde je Pinky?!“

Kdo je Pinky?

Teo se ani nepohnul, jen lehce se zvedající hrudník nasvědčoval tomu, že je kocour naživu.

 „Bože … Derienův oběd…“

Žeru jen kapsičky vybraných značek, tohle mi na kožich nepřišiješ…

„Bože, tady je ale smrad? Co to tu tak…?“

Teo začal tichounce přást a doufal, že je Tony natolik chytrý, aby…

Támhle jsou dveře…

Hodnocení: 
4.72
Průměrné hodnocení: 4.7 (hlasů: 50)
Štítky: 
Detailní hodnocení není k dispozici.
Hodnocení:
4.4/5
- Komentářů: 23
Někdo snad může mi vyčíst, že začínám v půli, ale pro mě tento příběh začíná...
Hodnocení:
4.9/5
- Komentářů: 7
Nenáviděl ten pohled. Nenáviděl ten pocit. Nenáviděl sám sebe. Pohled na...
Hodnocení:
4.7/5
- Komentářů: 3
(Toužit po někom, koho nikdy nemůžete mít, vyvolává zbytečné starosti…...
Hodnocení:
5/5
- Komentářů: 6
10. kapitola Rubáš lásky         ...