Út, 15/12/2015 - 23:59
8

,,Přeji krásný letní den, píše se datum 23. 7. 2100, venku je slunečno, teplota vzduchu 35°C, aktuální provoz je v cel…,“ naštvaně vypnu mé ranní probuzení a unaveně se postavím. Vlezu do sprchy, hlasem si nastavím teplotu vody a osprchuji se. Provedu další ranní hygienu a pak se obléknu, dojdu na snídani a podívám se na ledničku, kde mi svítí datum. Skvělý, den volna. Na tváři se mi rozhrne úsměv, dojdu do IT místnosti, lehnu si na nejnovější model Alienwerzet X28, což je ultra moderní počítačový kokon, napojím se na síť a pomalu zavřu oči. Jen slyším, jak se víko zaklapne, a do mozku mi začínají proudit různé informace.

 

Když otevřu oči, ocitnu se v dřevěné chajdě. Přesně na místě, kde jsem se minule odhlásil. Zkontroluji mé vybavení, a pokud vše sedí, vydám se na průzkum. Jako dobrodruh pomalu prozkoumávám zdejší terén, dokud ke mně nepřiletí griffon s denními Questy. Převezmu si od něj svitek a čtu. Zabij lesní příšeru a pomoz tak vesničanům. Účastni se Group Eventu a poraz lesního bosse. Změř své síly na blízko s Thiefem. Zkontroluji, zdali mám při sobě sekeru a dýku a potom přikývnu, můžu splnit vše, jelikož dnešní denní Questy vypadají jednoduše. Vydám se tedy do nejbližší vesnice, kde se poptám vesničanů, kde najdu onu lesní příšeru. Pošlou mě, jak nečekaně, do lesa, kde ji stejně musím najít. Jakmile ji najdu, vytáhnu luk a střílím hlava nehlava. Nejsem žádná padavka, navíc jsem přece Berserker, takže útok byla ta nejlepší volba. Vyzvednu si odměnu za první Quest a jdu na bosse.

 

Když konečně objevím velkou skupinu ostatních hráčů, vím, že jsem tam. Pozdravím se s nimi a vyhlídnu si, jestli se náhodou někde nenachází nějaký Thief. Když ho zpozoruji, dojdu k němu a zeptám se, zdali si se mnou po bossovi změří síly. Jsem nadšen, když souhlasí. Vyvoláme tedy bosse, zabijme ho, vyzvedneme si odměnu a pak se i s Thiefem odebereme do arény. Je to milý chlapík. Povídáme si celou cestu do arény a tak nějak přijde i na řeč, odkud jsme. Když mi řekne, že bydlí ve stejném městě, na stejné ulici a dokonce ve stejném domě jako já, dojde mi, že spolu můžeme zajít na oběd. Jenže na to se ho ani nezeptám, jelikož jsme došli do arény a on mě hned vyzval na souboj. Nezbývalo mi teda nic jiného než s ním bojovat. Byl dobrý a hlavně pružný. Jak se dá čekat od Thiefa, ale stejně tak, jak byl pružný, byl i zranitelný. Proto netrvalo dlouho a pár kombinovanými útoky sekerou a dýkou jsem jej porazil.

,,Na Rangera, se nablízko hýbeš opravdu dobře,“ řekne mi.

,,Dík, ty taky máš na Thiefa dobrou výdrž,“ oplatím mu pochvalu.

,,No to víš, když si správně vše nastavíš, jde to vyvážit, jen ten život by chtěl ještě upravit,“

,,To je pravda,“ usměji se, ,,hele, nezajdem spolu na oběd, začínám mít celkem hlad,“ navrhnu.

,,Proč ne, tak za půl hodiny před domem?“

,,Za půl hodiny jsem tam,“ řeknu a odhlásím se.

 

Odhrnu víko kokonu a vyrazím okamžitě do mého pokoje. Hodím na sebe nejnovější věci, pěkně se navoním deodorantem, upravím si vlasy a dojdu si obout boty. Když se však dotknu kliky, zarazím se a přemýšlím, proč jsem se sakra tak upravoval. Jaký to mělo smysl? Nechal jsem to však plavat a vyšel dolů před dům. Měl jsem ještě pět minut čas.

,,Sashima?“ uslyším za sebou a otočím se s přikývnutím. Jenže nějak zůstanu zírat, nevěřím svým očím. Přede mnou stojí opravdu nádherný drobný kluk, se zlatými vlasy a smaragdovýma očima.

,,Akira?“ zeptám se ještě na upřesněnou, nevěřím, že to je on. Jenže když na mě ukáže ty bílé perly a přikývne, už mě nic nevyvede z omylu.

,,Tak půjdeme tedy?“ souhlasím a my se vydáme na onen oběd.

 

Od té doby uběhly už tři měsíce, setkali jsme se nespočetněkrát a ve hře jsme tvořili skvělou dvojku a dokonce, před měsícem, jsem se mu přiznal, že se mi líbí a že bych to s ním rád zkusil a on k mému veškerému údivu souhlasil. Jenže nějak moc času jsme na sebe neměli. Na schůzky jsme chodili pořád, ale většinou jen oběd pár polibků a zase honem do práce a večer jsme byli tak utahaní, že jsme šli raději relaxovat do hry, než abychom byli spolu. Ale mě už to tak trochu začínalo lézt krkem, jo jasně že chápu, když má moc práce, ale vysvětlete to tomu menšímu já tam dole. Občas jsem se budíval jako puberťák s mokrými trenkami. Tohle vážně nebylo moc normální na pětadvacetiletého zdravého muže. A tak jsem se lehce naštval a vymyslel plán. Pozval jsem Akiru na víkendový výlet někam na hory. Nadšeně souhlasil. Na horách jsme si užili procházek, dobrého jídla a zábavy, a když nastal večer, objednal jsem nám na pokoj dvě skleničky vína a snažil se nabudit takovou tu příjemnou atmosféru.

,,Tohle je poprvé, co budem spolu přes noc takhle,“ řekl Akira s úsměvem a vzal si ode mě skleničku s vínem.

,,To máš pravdu,“ souhlasím s ním a jemně jej políbím.

,,Popravdě jsem myslel, že se toho nikdy nedočkám,“ řekl, když se ode mě odtáhl a usrkl si vína.

,,Ty? To snad já ne?“ odvětil jsem pobaveně.

,,Už jsem se nemohl dočkat,“ řekl jen a ani nevím, jak vrhl se mi kolem krku a tlačil mě do lehu. S pobavením jsem odložil skleničku a nechal se jím laskat.

 

Jeho polibky na krku byli tak jemné a přesto tak vzrušující, a to jak mě jeho drobné ručky hladí po těle, a rozhrnují můj župan, mě přivádělo k šílenství. Nechal jsem ho, ať si to mazlení na chvíli užije, ale pak jsem se s ním překulil a uvěznil jsem ho pod sebou. Opatrně jsem je vysvlékl ze županu, avšak nechal jsem mu ho, aby mu držel kolem pasu. Líbal jsem ho na krku, klíčních kostech, hrudi a bříšku. Občas jsem požmoulal i bradavky a opět se vrátil k motýlím polibkům. Rukou jsem ho hladil po stehnech a zadečku a poslouchal jeho přerývavé nádechy a občas slastné zasténání. Když jsem mu však přejel rukou po jeho mužství, zase mě přetočil a obkročmo na mě seděl. Žhavě mě políbil a rozvázal mi můj župan. Pomohl jsem mu, aby mě z něho úplně dostal, a pak jsem se jen položil do lehu a nechal se hýčkat. Akira si hrál prvně s mým krkem, jazykem mě oblizoval anebo mě jemně líbal, ale když ho to přestalo bavit, tak jazykem jel od ušního lalůčku dolů, přes krk, hruď, bříško až na můj pyj, kterého po celé délce oblíznul a vsunul si jej do úst. Prvně si jej vychutnával se zavřenýma očima, jezdil hlavou nahoru a dolů, tak jak se mu zachtělo, ale pak otevřel oči, pohlédl na mě a opravdu mučivě pomalu si jej vkládal a vyndával z úst. Bylo to neskutečně rajcovní, že bych se i jen z toho pohledu a mučivého tempa udělal, jen kdyby se on neodtáhl a obkročmo na mě nenasedl. ,,Jen se koukej a nic nedělej,“ pošeptal mi a já nechápal. Viděl jsem, jak si rukou zajel pod župánek, který držel jen kolem pasu a něco dělal s jeho zadečkem, podle výrazu tváře, mi došlo, že se sám připravuje. Pak mi nasadil kondom, který nevím ani odkud vzal, stejně tak i gel, který vystříkl na ruku a promnul tím mé obalené mužství a poté i svůj otvůrek. Chytl mě u kořene a nasměřoval mě do něj. Pomalu nasedl, a když jsem cítil, že špička vklouzla dovnitř. Prudce dosedl, tak prudce že mu vyhrkly slzy. ,,Jsi v pořádku?“ vykřikl jsem a trochu se opřel o lokty. On však jen přikývnul a donutil mě, abych si zase lehnul. Sklonil se k mým ústům a jemně mě políbil. Avšak poté se hned narovnal a začal se pomalu pohupovat v bocích. Bylo to velmi příjemně, ale zároveň i mučivě pomalé. Jenže po chvíli se zapřel o mou hruď a začal přirážet mnohem rychleji, dokonce se mírně prohnul v zádech, a jednou rukou se vjel do vlasů. Ten pohled byl tak neskutečně sexy, že bych si ho rád vyfotil. Pak se opět oběma rukama pořádně zapřel a ještě přidal na tempu. Dokonce slastně vykřikoval a já jen občas přivíral oči a koukal po jeho těle.

Když jsem zaregistroval jeho trčící mužství, odvázal jsem župánek, odhodil jej pryč a přidal ruku k dílu. Jenže Akira v té chvíli zpomalil. Proto jsem se s ním otočil a začal přirážet podle mého gusta a ve stejném tempu třít jeho erekci. Netrvalo dlouho a Akira mě pořádně sevřel stehny a prohnul se v zádech. V ruce jsem ucítil teplou lepkavou tekutinu, která dopadla i na jeho sametové bříško. Já ještě několikrát prudce přirazil, zadržel jsem dech a ucítil sladké opojení, které mě vysvobodilo. Znaveně jsem se svalil vedle Akiry, sundal ze sebe kondom, zauzlil jej, ještě jsem otřel Akirovi bříško a smetí vyhodil do koše, co stál u postele a pak jsem se přitulil jen k Akirovi. On nás přikryl dekou a s blaženým úsměvem na mě koukal. Já jen jemně hladil a občas něžně políbil do vlasů. Netrvalo dlouho a usnul. Já si jen pomyslel, že on je moje hlavní virtual RPG láska a poté také usnul.

Hodnocení: 
4.857145
Průměrné hodnocení: 4.9 (21 hlas)
Žánr: 
Detailní hodnocení není k dispozici.
Hodnocení:
4.9/5
- Komentářů: 26
Pozeral som sa z okna vozu na to, ako sa môj domov vzďaľuje. Každým metrom...
Hodnocení:
4.8/5
- Komentářů: 22
Mat tohle období nesnášel. Nesnášel období páření, které nastávalo dvakrát do...
Hodnocení:
4.7/5
- Komentářů: 13
Alex tu scénu před sebou tiše sledoval a netušil, zda z Maxe mluví jenom...
Hodnocení:
4.1/5
- Komentářů: 3
Bol prvorodený. Do  dvoch rokov to bolo zlatíčko celej rodiny. Všetko sa...