Po, 15/02/2016 - 23:33
8

Všude kolem něj byl hluk, který vytvářeli on a jeho přátelé. Byl přesně tak hlasitý, jak by měl být o přestávce ve třídě plné soutěživých kluků na konci puberty. Nadechl se, že něco řekne, ale najednou bylo ticho. Otočil se a okamžitě zareagoval. Všichni během okamžiku stáli skoro v pozoru a čekali, než učitel dojde ke katedře. Ten na ní nakonec položil notebook a otočil se ke třídě, ruce majíc založené za zády. Prohlížel si je a hodnotil. Nikdo se neodvážil ani ceknout, byť či nějak pohnout. Pak zazněla věta, na kterou čekali. Ta, která byla symbolem toho, že je jejich malému nástupu téměř konec. Co nemá být na lavicích, zmizí z lavic! Všichni okamžitě začali schovávat mobily, klíče, no zkrátka cokoliv, co nemělo něco společného s daným předmětem. Učitel si prošel s přísným pohledem lavice, než se vrátil ke katedře a zavelel: „Sednout!“

Can se s úlevou se složil do lavice. Teď přetrpět hodinku s třídním a bude opět klid. Ovšem od jeho plánů ho odradil výraz třídního. Tvářil se jako kočka co slízla smetanu, přesněji něco mezi ďábelským úsměvem a andělskou vychytralostí. Popravdě mu z toho přešel mráz po zádech. „Takže…“ vydechl ztěžka a usmál se. „…jelikož většina z vás…“ přejel třídu pohledem. Evidentně měl dobrou náladu, což mohlo být na jednu stranu dobré a na druhou zlé znamení „…má v plánu z mého předmětu prolézt do dalšího ročníku, tak jsem si pro vás něco připravil.“

Can v duchu zasténal. Opravdu se mu nechtělo o víkendu psát seminární práci na nějaké velmi pikantní téma, jaké měl učitel v oblibě zadávat. Chtěl si užít víkend. To znamená dobrou zábavu, jídlo, alkohol a sex. Hodně sexu, a to se svým přítelem, který jen tak mimochodem seděl dvě řady před ním, a on měl tím pádem dobrý výhled na jeho dokonalý zadek.

„Takže v zájmu sebe samých byste si měli uvolnit víkend pro jistou třídní akci v prospěch výuky. Ředitelka se rozhodla, že kdo se jí zúčastní tak bude mít následující tři dny po víkendu volno. Kdo nepřijde…“ pozměnil intonaci hlasu a všem byla jasné, co přijde „…tak, bude mít razítko, a to pouze od lékaře. Žádná nevolnost, pochopeno?“ Po přikývnutí si je začal volat ke stolu, kde si lovili čísla, na které jim ani nedovolil se kouknout! Po tom, co si vylosoval i poslední z jeho spolužáků a učitel si vše zapsal, všichni napjatě čekali, co bude dál, ovšem další slova učitele nebyla zrovna to, co očekávali. „V pátek sraz v osm tady. Pro ty méně chápavé je myšleno v osm ráno. A teď si otevřete učebnice na straně…“

ooo

Bylo pátek osm hodin ráno a Can jen tak nenápadně usínal na lavici a bylo mu vše jedno. Proto příchod učitele zaznamenal, až v moment kdy se ozvalo, a to dost hlasitě: „Cane, vstávat!“ Vystřelil ze židle jako klaun na pérku. A až tehdy mu přišlo divné, že ve třídě je jich jen polovina, a že mezi chybějící částí je i jeho miláček.

„Teď vám rozdám zadání mise, kterou budete plnit. Berte to jako by to byla skutečnost a ne jako školní cvičení. Není důležitá výsledná známka, ale hlavně váš popis, dedukce. Vše si zapisujte, rozluštění stop, klidně i myšlenkové postupy. Zde máte zadání…“ každému podal jednu zalepenou obálku, „…každou hodinu na váš email škola odešle další indicii k rozluštění. Máte na to čas do nedělních osmi večer. Nyní se můžete podívat do své obálky a vyrazit.“ Can tu svou držel trochu s odporem. Vůbec se mu do toho nechtělo, jelikož doufal, že si užije víkend se svým miláčkem Skyem, nebo že na tom aspoň budou moci dělat spolu. Jenže to netušil, že objektem jeho mise bude právě jeho unesený přítel a on ho bude muset najít a zachránit.

Bylo už odpoledne a on se zatím nikam nepohnul. Možná to bylo tím, že to nebral tak vážně, nebo tím, že se vůbec nesnažil. Prostě si zašel do fastfoodu, s kamarády ven, celkově se flákal.  Ignoroval i to, že kolem třetí hodiny odpolední měl už sedm emailů. Ani jeden si nepřečetl. Když se ho jeho kamarádi zeptali kde má Skye, tak je odbil tím, že je na školní akci. Učitel říkal, že je to do neděle ne? Tak dostane pětku, jedna ho fakt nezabije, známky má dobré, tak co by se snažil. Proto ho překvapil telefonát od jeho spolužáka a dobrého kamaráda kolem půl sedmé večerní hodiny.

„Čau, Baine, tak co, kámo, jak to jde?“

„Jde? Jde? Jsem totálně v háji. Nemám tucha kde je můj partner, ani jestli je v pohodě. Tohle asi nedám, jsem v koncích, nenajdu ho…“

„Nevyšiluj. V neděli je konec. Pak se vše vrátí do normálu a-“

„Do normálu? Ty jsi nečetl poslední email?“

„Popravdě? Nečetl jsem ani jeden. Kašlu na to!“

„Jsi idiot, Cane! Okamžitě si to přečti! Jestli na to budeš kašlat, tak ani mírumilovný Sky ti to neodpustí!“

Po poslední větě mu to Brain položil a on jen koukal na displej mobilu a říkal si, že si ty emaily tedy přečte. O čtvrt hodiny později už tak v klidu nebyl.

ooo

Byl v budově staré školní tělocvičny a prohledával jí. Brainův telefonát, který ho donutil si nakonec všechny emaily přečíst, ho donutil brát to vážně. Popravdě ho donutili ty emaily, ale Bain byl ten kdo mu nařídil si je přečíst. První emaily byli nic moc, ve skutečnosti se jim smál.

-- Pátek, 9:00: Na policii právě přišel záznam, o únosu 17ti letého chlapce. Barva vlasů: blond, …---

-- Pátek, 10:00: …podle výslechu svědků, se jednalo o muže ve středním věku. Chlapec ho zřejmě neznal a…--

Říkal si, že to není důvod k vyšilování. Připadalo mu jako by si četl v záznamech, co občas nosili učitelé do hodin, aby jim ukázali, jak má vypadat složka o policejních záznamech. Ovšem další ho pomalu začali znervózňovat.

-- Pátek, 11:00: …policie tam našla zkrvavenou mikinu, ovšem únosce už tam nebyl. Další stopy…--

-- Pátek, 12:00: … podle nejnovějších informací získaných pomocí výslechů jeho příbuzných měl chlapec informace o firmě svého otce, které…--

-- Pátek, 16:00: …už ničím jistá.

Mimo případová poznámka: Pokud nenajdete Skye Fabera do nedělního večera, případ bude pokračovat dál. A měl byste si pospíšit. Nejste jediný, kdo je na této misi cvičen. Někdo je zkoušen a připravován v roli detektiva. A někdo si musí projít únosem se vším všudy. Pokud dáváte v hodinách pozor tak víte, co se může stát, pokud někoho unesou kvůli informacím. Z.--

 

Tehdy se začal snažit ze všech sil. Nechtěl, aby Sky musel trpět tak dlouho. Znal metody učitelů, ať už z vyprávění nebo na vlastní kůži. Jako průšvihář si jich nemálo přetrpěl.

ooo

-- Sobota, 13:00: …Policie sestavila rekonstrukci únosu. Pokud ji chcete též vidět, vyšetřovateli Ewingu, dostavte se v…--

V daný čas tam opravdu byl. Viděl žáky nižších tříd a učitele jak rekonstruují únos. Učitelé se chovali jako pravý vyšetřovatelé či policisté. A od něj se očekávalo to samé. A tehdy pochopil, že nejde jen o blbý úkol. Začal to brát vážněji.  

Zašel za roh chodby a nic. Zbývalo mu ještě se podívat do posilovny, kam se hned vydal. Nikdo v ní nebyl a tím to bylo oficiální. Prošel celou budovu, která byla prázdná. Musel zkonstatovat, že pokud tu nikdo není tak to znamená jediné. A to čekat na další email a pokračovat v pátrání dál.

 

--Sobota, 20:00: …podezřelá osoba byla viděna, ve městě…--

Začal si okamžitě hledat spoj tak se tam dostane. V obálce, kterou si nakonec taky přečetl až do konce a ne jen prvních pár řádek v pátek ráno, tedy až po tom co jí našel, zjistil co je náplní jejich úkolu a že jim škola proplatí všechny náklady, pokud budou podloženy pádnými důvody. A cesta vlakem do jiného města za účelem vyšetřování podložené důkazy rozhodně pádný důvod byl. Jen si musel pohnout. Vlak mu za tři čtvrtě hodiny odjížděl. Alespoň už věděl, kde stráví dnešní noc.

 

ooo

Bylo nedělní dopoledne a Can už cítil, že je jen malý krůček od rozluštění toho, kde Skye skrývali. Každou chvíli očekával nový email, který by mu dal poslední dílek skládanky. Tedy alespoň v to doufal. V hlavě si vše znovu prošel, ale ne a ne do sebe ta ozubená kolečka zapadnout. Vrrrm, vrrrm, vrrrm… Mobil zavibroval na stole, a on po něm skočil jako kočka po myši. Ano… Ano! To byl přesně ten chybějící kus skládanky, který mu chyběl! Popadl bundu a vystřelil z restaurace. Hlavou se mu mihla myšlenka díků, že zaplatil předem.

Stál před starším penzionem, kde byli v prváku ubytováni při praktických ukázkách práce v terénu. Musel začít logicky uvažovat. Penzion měl dvanáct pokojů. Mimo sezónu a rezervace, bylo vrchní parto uzavřeno. Tím pádem mu zbývalo jen šest pokojů. Jelikož spolu v tu dobu ještě nechodili, tak měli pokoj každý s někým jiným. Sky byl ve vrchním patře a Can ve spodním. Takže byla dost vysoká šance, že může být v jeho starém pokoji, pokud si mohl pokoj zvolit sám Sky. Obešel penzion a prohlédl si parkoviště s místy označenými čísly, které příslušely k pokojům. Čísla 2 a 5 byla obsazená neznámými auty. Číslo 4 bylo obsazené povědomým autem a čísla 1, 3 a 6 byla prázdná. Proplížil se blíž k autu na čísle 4 a nahlédl dovnitř. V tu dobu byla ozubená kolečka v jeho hlavě poskládaná a tak hned poznal auto jednoho z učitelů, co je měli na praktický výcvik. Pokud měl učitel hlídat Skye, tak si musel vzít pokoj vedle něj, takže bylo jasné, že Sky musel být v pokoji 3 nebo 4.

Po zjištění na parkovišti uběhla půlhodina, ale mělo to jednu výhodu. Už věděl, jaký pokoj náleží komu. Z recepce si nenápadně vypůjčil klíč bez vědomí recepční či majitelů a už si to kráčel ke svému starému pokoji s číslem 3. Přišel k pokoji číslo 4, o kterém věděl, že je pokoj číslo 3 jen s prohozeným číslem a vložil klíč do zámku. Sky seděl u stolu zády ke dveřím a nijak se nepohnul.

„Další pokus?“ jeho sarkastický hlas ho trochu zarazil, ale přesto za sebou zavřel a zamknul. Sky se stále neotočil, jemu to však nevadilo. Přešel k němu, otočil mu hlavu a políbil ho. Ten se bránil, dokud nezjistil, že to není jeho věznitel, ale Can. V ten moment ho objal kolem krku a začal si ten polibek užívat.

„Bože, chyběl jsi mi!“ Can se snažil dokázat svá slova činy. Tiskl Skye k sobě a nechtěl ho pustit. Tento víkend byl peklo a tušil, že ne jen pro něj. Chtěl si být jistý, že mu nic není. Dotlačil ho k posteli a začal pomalu opatrně svlékat. A ač by ještě v pátek tato poloha pro něj měla úplně jiný význam, teď v tom nic sexuálního nebylo. Jen čistě Sky a jeho bezpečí.

„Jsem v pořádku, Cane, jsem naprosto v pořádku.“ Sky ležel na posteli jen ve spodním prádle a uklidňoval Cana. Ten, nyní uklidněn jak slovy, tak i tím, že na Skyem nenašel ani jednu modřinu, si oddychl a plně si uvědomil pozici, ve které se nacházeli. V očích se mu objevili čertíci a jeho rty se zkroutili ve vypočítavý úsměv slibující věci, které si rozhodně užije. Sklonil se a začal Skye líbat na krku a ramenech. Sex s ním si chtěl užít už od pátku tak proč ne teď? Učitelé mohou ještě chvíli vydržet.

Přejížděl mu rukama po těle. Divoce se líbali a on ho přitom dychtivě hladil a mazlil se s jeho pokožkou. Nemohl se ho nabažit. Chtěl ho cítit co nejvíce. Se zavrčením se od něj na chvilku oddálil, ač nechtěl, jen aby mohl ze sebe strhat veškeré své svršky. Pak se opět natáhl ke svému příteli, v tuto chvíli pro něj byl jediným smyslem jeho života, jakousi modlou a on jí musel uctít způsobem jemu vlastním. Jejich boxerky se brzy staly spíše překážejícími než potřebnými a proto se jich zbavili. Can najednou nebyl jediný, kdo potřeboval upustit páru. Sky, ač jindy mírná a něžná duše, to chtěl stejně jako Can. Chtěl, aby si ho vzal tvrdě a tím mu v jeho rozvrácené a překopané mysli dokázal, že tu je, že tu je pro něj a jeho. Tři dny psychických mučení a výslechů ho trochu změnilo stejně jako Cana jeho strach o jiné, o něj.

Hrudníky se jim obou dmuli, jak popadali dech mocnými a rychlými nádechy. Oba ukojili ten největší hlad po tom druhém, a zatímco opět narůstal, Can přemýšlel čím nahradit lubrikaci, protože sex bez něj by hraničil s masochismem. Ovšem Sky tento problém vyřešil za něj. Přetočil se nad něj a začal mu ho kouřit. Byla to sice jediná lubrikace, pokud nechtěli používat sprchové gely, které Skye dráždili, ale mělo to výhodu. On sám zjistil, že jeho žalud byl po naslinění citlivější. Sám v ústech nasbíral co nejvíce slin, které si plivl na dva prsty a zasunul je svému příteli do dírky, aby byla lubrikace oboustranná a aby ho tím přece jen trochu připravil. Ani jeden to ale nevydržel dlouho a proto během chvilky byl Sky opět povalen do postele a Can se do něj pomalu zasouval. Díky misionářské poloze si oba byli dost blízko, aby mohli svůj akt prokládat polibky kdykoliv se jim chtělo, čehož hojně využívali. Ale nic netrvá věčně, tím méně u někoho v jejich věku, v tělech plných hormonů po několika denním půstu. Can na samé hranici mysli vyvrcholil do svého milence a cítil se naprosto vyčerpán, přesto ale byl rozhodnut dopomoci ke slastnému prožitku také jeho protějšku. Začal ho dráždit na penisu a jemně pohupoval boky. Tření penisu a stimulace jeho prostaty Skye přivedlo až za hranici sebe samého a i on vyvrcholil.

Popadajíce dechy se oba spokojeně usmívali, když leželi za sebou na posteli přikryti dekou. Can měl pocit, že teprve až teď svou misi dokončil, ale nijak nespěchal to oznámit dozorujícímu učiteli. Chtěl si ještě vychutnat svého přítele ležícího v jeho náručí.

Hodnocení: 
4.166665
Průměrné hodnocení: 4.2 (hlasů: 12)
Žánr: 
Detailní hodnocení není k dispozici.
Hodnocení:
5/5
- Komentářů: 1
„Vladimíre!“ vzdychne z polospánku Zbyněk, když ucítí prohnutí postele vedle...
Hodnocení:
4.6/5
- Komentářů: 9
Každého som sa snažil presvedčiť o svojom šťastí a spokojnosti 24...
Hodnocení:
5/5
- Komentářů: 7
Harfista – 2. kapitola – Na půli cesty        ...
Hodnocení:
4.7/5
- Komentářů: 6
Koniec. Koniec zápasu oznámený písknutím píšťalky vo mne vyvolal vlnu smútku a...