Postaviť sa

Mira sedela na pohovke, rovná ako svieca s knihou v ruke, ale čítanie skôr predstierala. Príbehu nevenovala dostatočnú pozornosť a pohľad jej každých pár sekúnd padol na hodiny. So zmučeným zastonaním už štvrtý krát po sebe prečítala tú istú vetu, bez toho aby si to vôbec uvedomila. Nedokázala sa sústrediť.

Hořkost dospívání

Být mladým dospívajícím umělcem je těžké. Své o tom ví Matěj. Chtěl by toho tolik vyprávět skrz své skladby, ale slova nepřichází. Zná jen melodii. Jeho život se však změní, když se setká se svým starším spolužákem.

Nevinná hra

„Vyndej to ze mě…“ celé tělo se mi otřásá ve vibracích, které Hatori bez výčitek ovládá stisknutím jediného tlačítka.

„Pravidla jsou pravidla,“ hodí poslední kartu na hromádku, „UNO, další výhra pro mě,“ zašklebí se.

Vzpomínka

„Je to ještě daleko Hotaru?“ zaúpím zadýchaně, zatímco stoupáme do kopce mezi pichlavými stromy. Začínám litovat, že jsem tolik lpěl na společném výletě. Nějak jsem nečekal, že mě vezme mimo civilizaci. Já si představoval válení někde u bazénu, ale máme na klidný výlet jiný pohled.