a:2:{s:5:"value";s:2577:"

Takže, začnu tím, že tohle anime je hodně o citech, emocích, myšlenkách. Hlavní hrdina mi připomíná ježíše, fakt si nemůžu pomoct. V podstatě skrze bolest fyzickou i psychickou trpí a každý v jeho okolí to ví. Je vlastně tím nejdůležitějším článkem. Jako jediný ze všech nemá vzpomínky. Nepamatuje si na svůj minulý život. Luke jako další výrazný článek. Je démon, který ho miluje (Yukiho) resp. miloval jeho minulé já (v minulosti byl Yuki žena) ale je zcela očividné, že miluje i to současné. Co se týče vztahu těhle dvou je poměrně komplikovaný. Nejenže se vůbec nezmění, protože Luke odmítá Yukimu říci, že byli v minulosti milenci, ale ani nikam negraduje. Hned zkraje Yuiky cítí k Lukemu...náklonost? důvěru? Prostě tak nějak mu "sedne" hned od počátku. Nicméně jeho pohled na něj je spíš asi jako na hodně dobrého kamaráda (ano, jsou tam chvíle, kdy si není zcela jist svým postojem ale jsou velmi prchavé). Přiznám se, že tohle mě štvalo, že mu to nikdo neřekl, všichni tím trpěli. Zejména Luke, kterého mi bylo v tomhle bodě ohromně líto...nepochopila jsem, proč se to Yukimu neřeklo, když vše ostatní ano.

Zajímavá je postava Reiga, který je záporák a dobrák v jednom. Jeho vykreslení se mi zde líbilo. Přišlo mi, že na něm bylo nejvíce vidět jak v něm bojuje: dobro x zlo. 

Shrnu klady. Líbila se mi animace. Líbill se mi opening. Z postav mi nejlepší přišel Luke. Líbila se mi myšlenka příběhu a uznávám, že jsou tam některé silné momenty.

Jenže konec byl prostě...neukončen. Nelíbilo se mi, že se nějak nevyvíjel vztah "hlavní dvojice". Taky ten neustálý "Yuki syndrom", kdy on byl středobodem vesmíru....mě místy prostě štval. V podstatě mi chyběly vtipné momenty. Tohle je podle mě spíš vážně anime /všimla jsem si, že až od druhé poloviny to bylo místy vtipnější/. Hlavní je, že celý příběh jak kdyby vás nutil jen brečet nebo litovat. Hlavně Yukiho ale i osudu všech, každý si totiž nese břímě, které ho hrozně trápí. Je to tady strašně zveličené a mnohdy mi ty jejich "problémy" fakt přišly až absurdně přehnané, hlavně jejich schopnost výčitek. Tam si každý fakt vše vyčítá a všeho lituje. 

Závěrem. Nelituji, že jsem to viděla. Jsou tam určité momenty, jak jsem již psala, které za to opravdu stály. Nicméně druhá řada /která teda není/ by zde byla na místě.