a:2:{s:5:"value";s:1030:"

OVA byla krátká, než aby nám něco přinesla. Dozvěděli jsme se o tom, že mladý středoškolák onodera byl stalker a zamiloval se do někoho, koho vůbec neznal a nikdy s ním nemluvil bez nějakého důvodu. To mi přišlo...trochu přitažené za vlasy. Bylo to příliš růžové, příliš dokonalé klišé. Proto mě první OVA moc nezaujala. Naopak o Takanovi jsme se dozvěděly také pár zajímavostí a scény s ním a jeho rodiči bylo to jediné, co se mi na první OVA líbilo.



Druhá, z pohledu Hatoriho byla hodně netypická. Najednou jsem zjistila, že Hatori umí být sobec (alespoň v myšlenkách). Jelikož se příliš v anime neprojevoval, ani slovně, ani emočně, proto mě ty jeho prupovídky a problémy docela bavily a říkala jsem si, jak to má chudák těžké, mít takového přítele.



Bohužel OVA nebyly ani moc dlouhé, klasické dva díly k anime navíc, což byla škoda. Jistě by se s tím dalo s větším prostorem dělat mnohem více.