Kdybych se v této chvíli měla zamyslet nad jejími slovy, které mi i po těch několika letech hrají v uších stejně tak, jako její usmívající se obličej před očima, možná bych konečně pochopila. Možná bych nakonec usoudila, že její dávné činy byly pouhým gestem z lásky, důkazem toho, jak moc byla ochotna pro mne riskovat.

Proč je pro mě tak těžké odpustit?

Víra v to, že se ke mě dívka s havraními vlasy někdy vrátí, nikdy zcela nevyprchala. I přesto, kolikrát jsem sama sebe přesvědčovala a snažila se uvěřit pravdě. Ne. Nemohla jsem.

Na to jsem ji až moc milovala.