Čekáte slaďácký středoškolský lovestory? No, i kdyby ne máte smůlu tady jedno totiž je.

Jsem Faith Edwards, je mi 17, miluju Imagine Dragons, bla bla bla. To je jedno. Nemusíte vědět kdo jsem a ani nemusíte vědět kdo je ten cool týpek vedle kterýho teď sedim v ředitelně.

Nejspíš ste stejnak všichni přišli, aby ste viděli jak se někde olizujeme a strkáme jazyky do krku, nebo na to vlítnem o přestávce na oběd v tělocvičně. Nebo dokonce přizveme paní ředitelku do trojky.

Pochybuju, že jste tu pro ty sladký řečičky typu: ,, vždycky jsem tě miloval a vždycky budu"

,, klidně bych pro tebe umřela, má lásko."

,, miluju tě."  ,,já tebe miluju víc."

Ble, lidi mějte nějakou originalitu, jako jednoduchost je někdy nejlepší, ale ne když z ní dostanete pocit: Ruined!

Jako chápu, že vám je to někde. Já bejt váma tak mi je taky u prdele, že nějaká sedmnáctiletá Faith, která miluje Imagine Dragons, žije jenom se svym otčínem, kterýho si její máma vzala pro prachy, když její biologický táta zdrhl s jinou... pro prachy.

A pak máma zdrhla s jinou, ano říkám s jinou... a do třetice všeho dobrýho: pro prachy.

Je to jako kdyby si řekli, nebudeme porušovat tohle pravidlo, jsem přece spořádání občané. No a tak si Faith řekla: ,,Polibte mi" a stala se z ní to čemu by ste říkali badgirl.

Prostě a jakože, úplně chápu, že to nechcete vědět. Takže se vrátíme k naší ředitelně. Nebudu vám dlouhosáhle vypravovat jak jsem se sem dostala a to zároveň ve stejnej čas jako největší hezoun na škole. Takže jednoduše: nejsprejujte na učitelskej záchodech, když mají v jídelně zkaženou vajíčkovou pomazánku a vaše angličtinářka si řekla, že bude dobrej nápad si přidat. Tomu říkám nemít chuťový buňky, nebo mozkový.

No řekněme že moje nádherné grafity na kterým je tak úžasně vidět jaký mám talent jsou teď s vajíčkama. Moderní umění! Yeah!

A proč je tu i náš sexy týpek? Protože to on se postaral, aby pomazánka byla zkažená. Teď už to dává vše krásně smysl. Vývoj v tomhle příběhu teď bude asi takovej, že nám dá ředitelka morální ponaučení, nebo trest typu: Vyčistěte bazén. Ukliďte sklad. Pomozte s papírama atd. Pak se my dva největší drsňáci do sebe pustíme, po nějaký chvíli hádání si uvědomíme, že se přitahujem a jsme u scény, která zahrňuje mě v úzkém krajkovém prádle, jeho péro v pozoru už jen z pohledu na mě, nás v tělocvičně a ještě jednou mě s kručícím břichem.

Jenže to se nestane. Hlavně protože nemám žádné krajkové prádlo a ani nahej, totálně rozpálenej Kayden Thomson, mě nepřinutí vynechat můj oběd.

,, ... a ještě uklidíte sklad v tělocvičně." Dopověděla svůj monolog ředitelka. Vidíte, skoro jsem se trefila. Už vidim jak volá mýmu otčínovi a toho bude víc zajmat jeho holubi v nose. Aspoň v tomhle je cool můj otčín. Je určitě lepší než muj starej táta. Ten mě do kina nikdy nevzal a ani jídlo mi nikdy neudělal, takže se nemám zas tak blbě.

Podívala jsem se na Kaydna. Samozřejmě abychom vás nevyvedli z omylu vypadal i jako badboy. Černý tričko Papa Roach, kožená bunda, černý džíny... počkat teď zní spíš jak emo. Noooo co už jeho chyba má se držet předem danýho scénáře. Kde jsem přestala.... jasně: Svaly, světle hnědý vlasy střižený na ten nejvíc trendy účes roku 2017. Nemám ponětí jestli se tomu nějak říká, protože jsem to nikde nenašla a nikdo mi to nechce říct. Sem by se hodil smajlík typu: trucuju, ale necháme tohle ještě na minimálně profešl úrovni.

Modrý oči... jako rly? MODRÝ OČI? To nemyslíte vážně!

Teď si asi říkáte: ,, Ale Faith co je špatnýho na modrejch očích? Vždyť jsou perfektní. Každej má rád modrý oči."

Máš pravdu, můj příteli, a právě tohle je špatný na modrých očích. Modrý očí jsou perfektní. Je jedno jestli světlý nebo tmavý nebo prostě modrý. Je jedno jestli je to královská modř, tyrkysová, nebeská. Prostě jsou perfektní. Každý miluje modrý oči. Každej by se zabouch do modrejch očí. V každý zatracený knize když už má někdo modrý oči tak se nad nima máte začít rozplývat. A pak má najednou každej kluk či holka modrý oči a vás napadne: kde je originalita?

A tak se v nějaký chvíli stane, že hlavní postavy přestanou mýt modrý oči a maj je třeba zelený, Zelená je taky fajn. Není to jako s modrou, protože bahnitou zelenou moc lidí fakt nemusí, ale je fajn. Zelená je fajn. Nebo třeba zlatá. Jenže buďme realisti, kdo má ve skutečnosti zlatý oči? A ještě v případě našich fantasy: červená, fialová, oranžová, černá. Ale máte to to samý jako se zlatou.

A pak je tady hnědá. Všichni si řekli, že bude krásný mít oříškový oči, čokoládový, ale nakonec za váma jednoho dne přijde někdo s tim že všechna hnědá vypadá jako hovno a vy máte ten pocit: ruined!

Skoro bych zapomněla na šedý, jako šedá ujde. Slyšela jsem lidi básnit o šedejch očí, ale já nevim, lidi. Řeknu to takhle: kdyby měl Kayden Thomson šedý oči asi bych se do něj nezabochla. 

A tady máme zase trochu změnu v zaběhlym scénáři. Já jsem do Kaydna zabouchlá asi poslední dva měsíce. Není to tak, že se lásky straním, protože už dva měsíce přemýšlím o tom, že Kaydna dotáhnu do nejbližší cukrárny, přinutim ho koupit mi dortík, budu neustále odbýhat od tématu, nakonec mu dám pusu a budu to nazývat rande.

A asi vás ještě napadlo, že jsem dost velkej debil, že se zajímám jenom o jeho oči. To není pravda. Nezajmaj mě jenom jeho oči. Dost mě zaujali i jeho tenké rty, lícní kosti a protáhlej nos. Ale kdybyste fakt viděli ty oči, chápali byste proč jsem je dala jako příklad.

No dobře, takže podívala jsem se na Kaydna. On mi pohled opětoval. V pozadí ředitelka ještě nadával. On po mě hodil úsměv, který já osobně nazývám: ,, Vsadim svoje auto, že vím jakej vzor máš na kalhotkách a jakou velikost podprsenky a až tě z nich vyvleču tak si to potvrdim a ty mi hned potom dáš."

(mám ráda moje přitroublé až moc složité a dlouhé přirovnání, smiř se s tim)

Jenže bohužel pro mladého pana Thomsna, já nejdrsnější holka na škole nosím výhradně kalhotky s koťátkama. Pozor jenom s BÍLÍMA koťátkama a podprsenku nenosím. Na co taky, když by pomalu neměla co držet... A ne to průhledné co mělo kapalné skupenství a právě vypadlo z mého oka nebyla slza. Prostě ne.

Ale tak jako lhala bych, kdybych řekla, že moje srdíčko nezačalo pořádat malou soukromou párty, když se na mě tak podíval těma ehm... MODREJMA očima. Na druhou stranu, ještě jsem neměla oběd, takže i když jsem se ocitla ve skladě v Kaydnem moje myšlenky byli někde u chlebu s marmeládou, nebo otčínovo kuře, to by bylo něco.

,, Faith, přestaň okusovat to koště." Vytrhl mě z představ o jídle Kayden. Začínám se ztrácet v mý hlavě. Co je skutečnost a co ne? Pomoc! Prosím kuře. Věřím, že to bylo jediný co mi běhalo hlavou a totálně jsem zapomněla, že bych se měla cítit trapně, že mě kluk do kterýho jsem totálně udělaná, vidí jak okusuju zaprášený koště jako pouliční psisko.

,, Když máš hlad nejsi to ty, dej si snickers" Kayden mi nastavil ruku se snickerskou a já na něj jen dokázala čumět.

,, Tos neudělal."

Jenom se pousměje jako: ups, stalo se.

,, TOS DO PRDELE NEUDĚLAL."

Teď už regurélně chytnul záchvat smíchu.

,, TY SI PRÁVÉ UDĚLAL ZKURVENOU REFERENCI NA REKLAMU OD SNICKERS, JAKO VÁŽNĚ?" Ječela jsem na něj přes pulku školy, ale jeho smích byl tak nakažlivej, že jsme se oba svalili na starý žíněnky.

,, Tohle sežeru a budu dělat, že jsem nic neslyšela." Zakousla jsem snickersku, když nás smích dozníval.

,, To zní rozumě." Ještě se dohihňal a pak jsme jen leželi. Přesněji mě sledoval jak jim jeho tyčinku. Tentokrát to nebyl ten sexy úsměv co měl na tváři, spíš takový: ,,Ach bože ty jsi krásná."

.

..

...

!!!!

Nad čim to přemýšlím? Proč by si Kayden Thomson myslel, že jsem krásná? Na druhou stranu, proč ne? AAAAAAAHHHH. Sakra. Tohle ne. Hlavně ne já červenající ve skladě tělocvičny!

,, Faith?"

,, Hm?" Zamumlala jsem s posledním soustem v puse a hypnotizovala jsem strop jen abych se nemusela dívat na ten úsměv, kterej by ve mě vzbudil naději a motýlky v břiše.

,, Jsem do tebe totáně zabouchnutej poslední dva měsíce."

Pořád se zarytě koukám do stropu:

,, Jsi do mě totálně zabouchnutej poslední dva měsíce."

,, Jo, jsem do tebe totálně zabouchnutej poslední dva měsíce."

,, Jsi do mě totálně zabouchnutej poslední dva měsíce."

,, Ano, slyšíš správně, jsem do tebe totálně zabouchnutej poslední dva měsíce."

,, Jsi do mě totálně zabouchnutej poslední dva měsíce."

,, JO DO PÍČI, JSEM DO TEBE TOTÁLNĚ ZABOUCHNUTEJ POSLEDNÍ DVA MĚSÍCE!" To už mu ruply nervy.

,, Takže ty jsi do mě to - "

,, Sklapni, Faith!" Vydal se sebe něco mezi hrdelním smíchem a pláčem, zatímco mi dal ruku na pusu. Najednou byl Kayden nade mnou, neskutečně blízko. Vracim svá slova pět. Nevyměnila bych oběd za nahýho Kaydna. Nikdy!

,, A co do čeho ses zabouchnul?" Zeptala jsem se co nejvíc nevině když dal tu ruku z úst vedle mý hlavy.

,, Jako vážně? To je dost ohraná otázka" Protočil očima a na měl jeden z těch perfektních úsměvů. Jo miluju Kaydnovi oči a jeho úsměvy.

,, A ty máš zase modrý oči." zamumlám si spíš pro sebe, ale když je tak blízko tak mě samozřejmě slyší.

,, Co?! Já přece nemůžu za to že mám modrý oči." Svraštil obočí a přehrával mimiku obličeje jako animovaná postavička. Další věc co se mi na Kaydnovi líbila.

,, Jo jasně, že nemůžeš." Na truc jsem svraštila rty a založila ruce.

,, Tohle. Přesně do tohohlectoho jsem se zabouchnul." Položil si svoje čelo na moje, a pár jeho delších vlasů mě zašimralo na nose. Nechápavě jsem se na něj podívala.

,, Zamiloval jsem se do to co mám teď před sebou. Do tebe, Faith Edwardsová. Tos nečekala co?" Zavřel oči a jen čekal co řeknu. Vypadal jako by si to vychutnával. To že může být tak blízko mě. Jako by mu to bohatě stačilo ke štěstí. Nevim kdy přesně, ale najednou ze mě odpadla všechna ta zatvrzenost proti klasické jednoduchosti. Zamiloval se do mě. ZAMILOVAL. Lidi, on fakt prostě... Nemám slova jak bych popsala jak znějí ty slova, když je řekne.

Položila jsem bříška prstů na jeho tváře. Pomalu si vychutnávala ty lícní kosti. Jezdila jsem potěch úzkých rtech, které na sobě pořád měli ten úsměv, na konec jsem ho cvrnkla mezi obočí a potom co bolestně otevřel oči jsme se tomu oba zasmály.

Do čeho jsem se zabouchla já. Do jeho nebesky modrých očí. Do jeho úsměvu, do jeho svalů, do toho jak mi rozumí, do toho jak mě miluje. Je spousty věcí, kterými oplývá Kayden Thomson do kterých bych se dokázala zamilovat. A proto je tu ta jednoduchá odpověď. Zamilovala jsem se do něj. Do všeho co představuje. Je mi jedno co by ostatní řekli. Je mi jedno jak neoriginální to je. My dva jsme dva obrovský originálové a to bohatě stačí. Tohle není příběh o Badboy a Badgirl a ráda bych řekla, že to není příběh o tom jak si to rozdáváme ve telocvikovym skladě protože právě co se snažim ukončit myšlenku moje láska zjistila, že nemosím podprsenku. Vsadim se, žes právě prohrál auto, zlato!

Ani se nebudu snažit přijít na tom o čem tohle celý je. Kdybych to měla vzít fakt obecně. Je to prostě příběh.

.

..

...

....

!!!!!

NO TAK DOBŘE, DOBŘE!

Kayden se dostal svojí pravačkou pod moje záda. Ach, má ty pracky ledový jak já když si zapomenu vzít lžičku tak jim kartón zmrzky rukama. Prohnula jsem se a moje břicho se dostalo blíž k jeho rtům. Jeho suché rty mi pomaličku jezdili po kůži. Mohla jsem cítit každý kousek jeho rtů jak mi ukrutně pomalu putuje po kůži a zavádí o mini neviditelné chloupky. Jak jezdí přes moje žebro, jedno po druhém. Na jednu stranu jsem si přála aby to nikdy neskončilo na tu druhou aby už byl ve mě.

Nečekala jsem, že si bude nějak všímat mých prsou, hlavně protože nebylo moc čeho si všímat, ale on mi jedno začal něžně masírovat a na to druhé se vrhnul pusou. Když mi dráždivě jezdil kolem bradavky, měla jsem chuť ho kopnout nebo přifařit jeho hlavu na mou hruď. Pak bříškama prstů přejel po stranách od mých boků až k mému podpaždí. To je jedna z mých největších slabin. Skoro jsem protrhla žíněnku podemnou a musela jsem trochu zakopat nohama, abych všechnu tu rozkoš nějak vyjádřila, neboť můj výkřik do místnosti nestačil.

Bylo to tak... Jak chcete něco takovýho vyjádřit. Bylo to takové jako když se vás dotýká muž kterého milujete. Jak jinak to chcete vyjádřit? Protože nic k čemu byste to mohli přirovnat není.

Hrál si se mnou. Moc dobře jsem věděla, že si to vychutnává snad ještě víc než já. Ale taky jsem si na nanosekundu uvědomila jak dlouhou máme tady uklízet. Takže když už to vypadalo, že si vážně vezme moji bradavku do úst, nezbývalo mi nic jiného, než převezmout otěže. Přehoupla jsem se nad něho. Sundala mu bundu, Papa Roach triko, s těma úzkejma džínama to bylo těžší ale nic co by moje skvělý ruce nedali. Prohrábla jsem mi kapsy, našla kondomy - to víte kluci nikdy nezklamou, hlavně badboys ne. A pak stáhla i jeho boxerky. Myslim, že až tady si začal uvědomovat, že jsem se dostala nad něj.

Musela jsem se na chvíli nadechnout. Pulka moji mysli dokázala zpracovávat jenom nahého Kaydena podemnou ta druhá zase to, že jsme ve skladu a on mi právě řekl, že mě miluje. Bylo toho hodně najednou a můj ptačí mozeček byl na chvilku v háji. Pak jsem se podívala do jeho očí. Dala mu toho nejvíce propracovaného francouzáka na kterého jsem se zmohla a nasadila mu kondom.

Pak jsem trochu vijíkla, když mě převalil zpátky pod sebe, sundal mi zbytek oblečení, přičemž se pozdravil s mým bílím koťátkem. Myslim to vážně. Bylo to asi nějak takhle:

,, Aww ahoj zlatíčko, ty seš roztomilá."

Skoro jsem z něj chytla amok. Jako vážně jakej kluk se rozplývá nad koťátkem co máte na kalhotkách? Hádám že ten můj.

Pamatuju si, že si toho pak zas moc konkrétního nepamatuju. Vážně se omlouvám. Já jako chápu, že jste sem přišli právě kvůli tomuhle, ale jako chápejte, že ne každej dostaneme to co chceme. Teda kromě mě. Já mám vše co chci.

Ale pokusím se vám to přiblížit. Vnikl do mě... Ach muj bože ty slova zněj faaaakt strašně. Vsunul ho do mě... nope. Vrazil ho do mě... až na to že on byl fakt dost něžnej. Spojili jsem se? .... Já chci brečet, tohle nejde !!!

Byl tak opatrný. Popravdě to není něco co jsem od něj očekávala, ale mile mě to překvapilo. Jednou rukou se držel žíněnky, aby líp přirážel, to druhou pokračoval zase po mém těle. Pokaždé do toho dal takovou sílu, že jsem to cítila snad v každém kousku těla. Chytla jsem se jeho zad a snažila se být co nejblíž u něho. Nikdy mi nedošlo, že až jednou pocítím něčí lásku bude tak silná, že ji už nebudu chtít nechat odejít. Jsou okamžiky o kterých víte, že by neměli nikdy skončit. A tohle byl jeden z nich. Kdyby celý můj život, měla být tahle smyčka jeho a mě, mohla bych říct, že jsem zažila život v kterém jsem nic nelitovala. Cítila jsem vše co cítil z každého pohybu, každého dotyku, každého pohledu. Pokud by někdo dokázal využít tuhle neskutečnou sílu, dokázala by pohánět i koloběh vesmíru... tak hallellujah. Dostali jsme se až ke sladkejm řečím. Já vás varovala.

Ucítila jsem jeho dech hned velde mého ucha a pak silný výdech jméno jména: ,, Faith." Přesně ta chvíle kdy se udělal. Tak lacině načasované, ale i tak.. jak to řekl. Moje jméno nikdy neznělo tak dobře jako z jeho úst.

,, Jsem do tebe zamilovaná už poslední dva měsíce, Kaydne." Usmála jsem se, když jsme si nechali ještě jednu minutu na to abych uklidili.

,, Já vim." Mrknul na mě, za což si samozřejmě zasloužil hadrem do toho jeho skvělýho ksichtu.

 

,, Ahoj Faith, odkdy jsi vyměnila trička Imagine Dragons za Papa Roach?" Zeptala se mě moje kamarádka Emily na odpolední hodině dějáku. Podívala jsem se na tričko co jsem měla na sobě a poznala v něm Kaydnovo tričko. Jak jsem si toho nevšimla?? Jako moje Imagine Dragons  tričko je asi stejně velký jako tohle, ale stejnak. A tak jsem se otočil do zadní lavice, kde seděl Kayden, s koženou bundou zapnutou až po krk. Všimnul si, že se na něj dívám, přitrouble se zahihňal a zamával mi.

No jestli se ten idiot bude stydět za to, že má na sobě tričko s mojí oblíbenou kapelou tak to potom pozná jaká badgirl já jsem.