Kdo by tohle čekal

 

Bylo ráno jako každé jiné, ale přeci jen byl tento den už od začátku něčím jiný. To Mark poznal hned jak se probudil. Jeho žena neležela jako obvykle vedle něj. Bylo to nezvyklé, většinou vyspávala o víkendu až do oběda, který si objednali, ale usoudil, že to nebude nic vážného a v klidu vstal, aby se umyl a oblékl.

Svěží a umytý sešel schody dolů do kuchyně a překvapeně zjistil, že na kuchyňské lince je kromě obvyklého bordelu také kuchařka, která dosud ležela zaprášená na vrchu police v obýváku. Byl to svatební dar od jeho tchyně a už tenkrát všichni věděli, že ho sotva využijí. Vidět knihu na lince, a ještě k tomu skutečně otevřenou, a nejen použitou jako těžítko, byl proto pro Marka skutečný zážitek. A co teprve zjištění, že jeho žena v kuchařce už stačila vybrat recept a začala vykládat na linku ingredience.

S nechápavým pokroucením hlavy vytáhl z lednice nedojedenou polovinu bagety z předchozího večera a se sklenicí pomerančového džusu se usadil ke stolu.

Zrovna dojídal, když se jeho žena otočila od studování receptu.

,,Zlato, došla nám polohrubá mouka a hladkou použít nemůžu, skoč prosím tě k sousedům, jistě nám nějakou půjčí. Jo a vrať Marii tenhle časopis, a že děkuju!" poděkování stačila už jen křiknout zpoza rohu, za který mě vystrkala i s časopisem v ruce.

Neochotně jsem si tedy obul boty a vydal se přes mokrý trávník k domku vedle. Mohl jsem jít sice po chodníku, ale kdo by se s tím namáhal, když může cesta trvat o polovinu méně času. Mokré boty jsou daň, kterou jsem za to ochotný zaplatit.

S povzdechem jsem zmáčkl zvonek a zaposlouchal se do té nepříjemné melodie. Díky bohu za to, že náš zvonek jen bzučí, poslouchat tohle pokaždé když někdo přijde, to bych si radši urval uši.

Z domu nebylo chvíli slyšet vůbec nic. Třeba jsou pryč. Pomyslel jsem si. Pak ale moje naděje zničil hlasitý dupot, který se ozval zevnitř. Otevřel mi ten jejich kluk. Tváře rudé a vlasy rozcuchané, schovával se za dveřmi.

,,Dobrý den, pane Greene, co potřebujete? Naši nejsou doma." vychrlil na mě.

,,Moje žena vrací tvojí máti tohle" natáhl jsem k němu ruku s časopisem ,,a prý jestli nemáte polohrubou mouku, rozhodla se, že bude vařit a zjistila, že nám došla." Pokrčil jsem rameny. Už zase se mě zmocňoval ten nepříjemný pocit. Vadilo mi být v přítomnosti toho kluka, a přesto jsem se nedokázal dívat na nic jiného než na něj.

,,Aha. Jasně, jo máme mouku, hned vám ji donesu, počkejte tu." s tím mě nechal stát u dveří i s časopisem v ruce. Otráveně jsem protočil oči a vešel dovnitř. Nebudu tu stát jako idiot s ženským časákem v ruce, ještě mě někdo uvidí.

Uvnitř bylo relativně uklizeno. V kuchyni jsem zahlédl, jak se prohrabuje skříní, nejspíš špatnou, protože ji vzápětí vztekle zabouchl. Měl na sobě jen delší tričko. Tak proto se tak schovával za dveřmi. Když se ale otočil bokem, praštila mě do očí jiná věc. To, jak se v jednom místě tričko zvedalo, i když by nemělo.

,,To sis honil? Proto ti tak trvalo, než jsi otevřel dveře?" uchechtl jsem se a s hlasitým plesknutím odhodil časopis na kuchyňský stůl.

Chlapec nadskočil leknutím a poněkud zrudl.

,,N-no...já..." měl jsem co dělat abych se nerozesmál.

,,To je v pohodě, je ti- kolik že ti je?" zasekl jsem se v polovině věty.

,,Sedmnáct." odpověděl uraženě. Hmm, sedmnáct? To jde, myslel jsem, že je mladší. Vypadá jak vystrašenej kolouch...

,,Jo, jasně, hele kluku, tak co bude s tou moukou?" rozhodl jsem se nakonec nepokračovat v rozhovoru o tom, co dělal nebo nedělal než jsem zazvonil.

,,Josh." odsekl mi na to.

,,Cože?" nechápavě jsem odtrhl pohled od trička, které bylo a můj vkus možná moc dlouhé.

,,Jmenuju se Josh." drze se ušklíbl, když si všiml kam jsem se díval. Vyschlo mi v puse.

,,Jasně." snažil jsem se odtrhnout od něj pohled, ale ty pronikavé oči jako by mě polapily.

Vstal od skříně a s pohledem stále upřeným na mě se ke mně pomalu rozešel. Neuvědomil jsem si, že couvám, dokud jsem se zády neopřel o hranu linky.

Byl ode mě půl metru, když něco ve mě nevydrželo a já ho popadl za to hloupé tričko a praštil s ním zády o lednici. Ještě vteřinu jsme se dívali jeden druhému do očí, než jsem ty své stočil na jeho rty a prudce ho políbil.

Žaludek se mi v tu chvíli zkroutil jako snad ještě nikdy v životě.

Líbali jsme se prudce a vášnivě, nevím, kdy jsme zapojili jazyky, možná okamžitě, ale když zavzdychal měl jsem co dělat, abych si ho nevzal okamžitě tady a teď.

Přesunul jsem se na hranu jeho čelisti a na krk, který jsem slíbal a sem tam ho i kousl. Bylo mi jedno, jestli to nechá značky. Chtěl jsem ho.

Když mi zahákl jednu nohu kolem boků, vyzdvihl jsem si ho rovnou do náruče a nechal ho, aby se ke mně přitiskl. 

Po cestě jsme shodili několik věcí a narazili snad do všech dveří, ale s jeho pomocí jsme se dostali do jeho pokoje.

Hodil jsem ho do peřin a překvapeně zjistil, že se ani nenamáhal vypnout porno, co předtím sledoval. Jen zvuk byl ztišený.

,,Už jsi to někdy dělal?" zeptal jsem se udýchaně. Zatvářil se zahanbeně.

,,S někým ne, ale sám jsem se..." nedořekl a vytáhl z pod polštáře lahvičku gelu. Málem se mi zamotala hlava, když jsem si ho představil, jak se sám dělá.

,,Dobře... dobře, připrav se pro mě, ano? Pomalu a hezky se mi ukaž." celý jsem hořel už jen z té představy.

V podbřišku mi zaškubalo, když se otočil zády, svlékl se a rozkročil nohy. Vystrčil na mě zadeček a prsty přejel po chvějící se růžové dírce. Nasucho jsem polkl a ignoroval svrbění v prstech. Chtěl jsem do něj. Hluboko a rychle. Ale to musí počkat.

Ruce se mu při otevírání lahvičky třásly, pak se ale ke mně otočil tváří a já poznal, že to nebylo strachem.

Když v něm zmizely rovnou dva prsty na ráz, nedokázal jsem potlačit vzdech.

Pomalu jsem se svlékl a začal se zpracovávat.

Sledoval jsem, jak se svými prsty roztahuje a slastně při tom oddechuje. Tvrdl jsem víc a víc.

Když vzdychl nahlas věděl jsem, že to déle nevydržím. Popadl jsem lahvičku a pořádně se připravil. Jemně jsem ho objal kolem pasu a ujistil se, že je připravený. Po přikývnutí jsem dvěma prsty vetřel další štědrou dávku gelu do jeho dírky a pomalu se začal tlačit dovnitř.

Překonával jsem nutkání tvrdě do něj přirazit. Pomalu jsem do něj pronikal. Stahoval se kolem mě a vtahoval mě hlouběji a hlouběji. Slyšel jsem jeho přerývavý dech a pod dlaní na jeho hrudi cítil jeho bušící srdce.

Byl jsem v něm až na doraz. Hluboko v tom slastném horkém těle. Svíral mě jak si na mě zvykal a já měl co dělat abych nezačal přirážet.

Zaryl mi nehty do paže na znamení, že chce víc. Nenechal jsem se dvakrát pobízet a začal v něm pomalým tempem klouzat.

Po chvilce se ze slastných oddechů staly hlasité vzdechy. Ani já jsem se neovládl a vzdychal mu do ucha. Byl tak úzký a horký.

Zrychloval jsem víc a víc. Bral jsem si ho, jak jsem jen mohl. Vášnivě. Nehty mi zarýval do stehen, do ruky, všude kam jen dosáhl.

Cítil jsem, že už budu, když se kolem mě stáhl a udělal se s tlumeným výkřikem. Zalapal jsem po dechu, jak mě sevřel. Několikrát jsem se v něm ještě zhoupl, než jsem ho popadl za boky a přitlačil ho co nejvíc k sobě abych ho vyplnil. Cítil jsem jak do něj stříkají proudy mého uvolnění. Ještě jsem do něj několikrát přirazil abych se ujistil, že je v něm všechno.

S přerývavými oddechy jsem se složil na jeho záda.

Po pár minutách jsem cítil, jak začínám měknout. Zvedl jsem jeho nohu pod kolenem a pomalu z něj vysunul. Nakrčil při tom obočí, ale nevypadal, že by ho to bolelo.

Ještě chvíli jsme vedle sebe leželi, než se pomalu zvedl a přešel ke dveřím, ve kterých se otočil.

,,Nedáme si sprchu?" zeptal se s úšklebkem, který vzápětí přerušil výraz překvapení. Stál ke mně zády, a tak jsem viděl, jak z něj vytéká moje dávka. Po tomhle jsem nemohl odmítnout.

,,Rozhodně. A říkej mi Marku." s tím jsem se zvedl, popadl lubrikant, došel k němu, setřel vytékající sperma a rozetřel ho po jeho dírce.

Oběma nám bylo jasné, že si to ještě párkrát zopakujeme.

Na mouku jsem samozřejmě absolutně zapomněl a doma dostal seřváno. Bylo mi to fuk.