,,Nový učitel si jistě poradí, vždyť mu stačí pouze osnova," baba jedna, hned jak to vypustila z té své tlamy, jsem měl co dělat, už jen z toho důvodu, že jsem jí chtěl okamžitě uzemnit. Malém mě však skolil odér hnijících jablek, který ovanul půlku místnosti. No jo cukrovkář se pozná.

Okurky a kondomy - jak já to nesnáším.

Střední škola fajn to beru, ale sakra zrovna tohle na mě hodit nemuseli, navíc je to moderní škola, tak proč tohle?

Jasně co jsem mohl čekat..

Půlka třídy se náramně baví a ta druhá je naprosto znuděná, tak hledá zábavu jinde. Co já se prvních deset minut vůbec snažil. Po dalších patnácti se rozhlížím po třídě, která si ze mě nic nedělá a najednou ho zahlédnu.

Jde přímo kupředu, jako ledoborec si dělá cestu přes celou třídu. Sto osmdesát, špinavý blond, ocelově šedé oči, vysportovaný a výraz uličníka.

Ale ten tu na začátku hodiny nebyl, tak co tu dělá?

,,Hele konečně si pro ní přišel!" ozve se trubka z druhé lavice. 

Aha někoho vyzvedává, takže i kdyby klepal, nebo pozdravil, přes celou třídu paviánů jsem stejně neměl šanci nic slyšet.

,,Vidíš ho? Já chci taky takového bráchu, nebo radši bratrance, to by aspoň nebyl incest, ale pořád pořádnej hřích," hlásí ta které bych se i v případě hetero orientace, nedotkl ani dráždidlem na opice.

Najednou se narušitel mé hodiny, která byla naprosto k ničemu, zastavil u jedné z předních lavic a poklekl. Pohladil holku, kterou jsem viděl asi jen dvakrát po hlavě a ta se jako zázrakem probrala. Teprve teď jsem si všiml její nezdravé barvy a pochopil jsem, že pro ní někdo musel dorazit.

Poslal podle té debaty ve třídě svou sestru pro věci, že se sejdou před školou. Na to se holka omluvila, ať na ní počká déle, protože to musí vzít ještě jednou na záchod. Já seděl jako opařený a jen sledoval, jak láskyplně se na ní usmál a pohladil ve vlasech se slovy, že má tolik času, kolik je ho potřeba.

Mého údivu si všimla celá třída a všichni zmlkli. Sakra doufám, že jsem neupustil slinu, ale ty holky fakt chápu. Za to už netuším, v které chvíli si mé nohy usmyslely – vztyk!

,,Tak třído, zbytek hodiny máte volnou zábavu, okurky si nechte třeba na salát. Ne že je tu najdu někde na zemi! Máte patnáct minut do zvonění!" holka už zmizela, ale on tu zůstal a už ho nic nezadrží, aby došel rovnou ke mě. 

Zbytek třídy udělal skupinky, přičemž jedna asi o šesti holkách se mi usadila skoro na katedře, aby mohli obdivovat ten živel.

Sotva ke mě došel, bušilo mi srdce a ani jsem nevnímal o čem tam ty slepice žvatlají. Beze slova si vytáhl papír a tužku, něco napsal a popsanou stranou mi ho dal na stůl. Nic jsem neudělal, nemohl jsem, byl jsem rád za to, že vůbec stojím.

Oprava má tak sto osmdesát pět a jeho ramena jsou širší než jsem si myslel, šedá ocel v očích byla propletená s tmavě modrou a prvotní výraz zmizel za křivým úsměvem odhalující reklamu na zubní pastu. Ostré hrany obličeje s dvoudenním strništěm, lehké kruhy pod očima, piha nad levým koutkem úst, které jsou na chlapa tak moc plné a smyslné zároveň. Lehký rozcuch, jako by zrovna vstal z postele. 

To vše jsem stihl ani ne za minutu, ale dál jsem se neodvážil podívat, protože bych už vážně začal regulérně slintat se šesticí bernardýnek u mého stolu.

,,Přišel jsem pro sestru, volali mi že jí není dobře, tak jí pro jistou a pro potvrzení odvezu k lékaři. Vy jste třídní učitel?" ach ten hlas, takhle na blízko mi vyzkratoval všechno v palici a to se musím ještě držet před třídou plnou teenagerů. Proč mi tohle kdo dělá? Nejsem hodnej kluk, to vím už od – no prostě dlouho, ale tohle? Vážně mi to nedalo a s nenápadností ledního medvěda na písku jsem si tu bradu zkontroloval. Naštěstí v pořádku, což se nedalo říct o mém zaplaveném stole..

,,Ano, tedy ne... Samozřejmě sestru odvezte, nevypadala nejlépe a ne nejsem třídní učitel. Vedu tu zde pouze sexuální výchovu, pak také občanskou výchovu a tělocvik," úsměv mu oplácím a cítím se jako naprostý idiot, co neumí pořádně mluvit a ke všemu gestikuluje jako při první hodině karate.

Jeho výraz u sexuální výchovy bych přál vidět každému, kdo chce spatřit ten nejroztomilejší výjev na světě. Jak je možné, že se někdo takový bude červenat? Dobře tenhle výraz je, je prostě božský. Už znovu sahám na bradu, abych zkontroloval sliny, protože po tomhle si nejsem jistý ničím.

,,Ehm.. Aha. Tak to nechám tak, omluvené to mít bude, nechce se mi tu nahánět někoho po celé škole. Docela potom pospíchám, vadit to snad nikomu nebude," kdyby si z prvu neodkašlal, asi by tu skoro zpíval.

,,Ne nemusíte ho hledat, navíc za chvíli je přestávka a šlo by to ještě hůř. Pokud vím, měl by mít příští hodinu volnou jako já, můžu se za ním zastavit," sotva jsem domluvil, už se zase usmíval, jenom ten úsměv mi jako poděkování stačil.

Jak je možný, že tenhle chlap na mě působí jako vábnička na jeleny? Takovýho potkat v baru, už bych vrněl pod ním, ale na to mám moc velkou smůlu a docela malé sebevědomí. Mých sto sedmdesát čtyři, měděné a kudrnaté  vlasy v culíku, světle zelené oči propletené s blankytně modrou až k okrajům, ostrá brada, postava atleta a vousy žádné, prostě ty mrchy ani v sedmadvaceti pořádně nerostou. Vím, jsem taky kus, ale mé sebevědomí bylo sráženo špatným výběrem partnerů, takže se teď do ničeho moc nemám.

Jeho děkovný úsměv zmizel, místo něj se mu na tváři usadil malý ďáblík. Nevěděl jsem ani proč, ale pochopení přišlo rychle.

Zatracené slepice, kazí mi kochaní i chod myšlenek.

,,Co děláš o víkendu? Mohl bys s náma na párty, aby kluci viděli jak má vypadat pravej chlap," nejodvážnější ze slípek právě zakvokala a ostatní se horlivě přidávali.

,,No nevím jestli jsem příklad pravého chlapa, který by měl kazit zábavu."

,,A to jako próč? Próč hned kazit?"

,,No řekněme, že nejsem ten pravý kdo by měl jít příkladem," snaží se z toho vykroutit no moc mu to nejde, ale což pro mě to končí.

Sednu si zpět za katedru a mé gesto – kšá - je aspoň usadí do lavic. Už ani neposlouchám o čem se dál baví a jen polemizuju na tím co si dám k obědu a jak uspokojím svého neposedu, který je už napůl v pozoru. Sezení není moc příjemné a navíc mi to stejně zapříčinil ten výhled na jeho intimní partie pod džínovinou, který mám v úrovni své nadržené palice..

Pořád něco řeší a už zbývají jen dvě minuty do konce, takže mě překvapí, když se z ničeho nic nakloní přese mě. Nad hlavou mi zavane jeho vůně a já mám zpět své pnutí. Co dělá? Z pravé strany stolu si vezme jednu ze zbylých okurek a kondom. Pak se podívá na slípky a nikdo nechápe co chce dělat.

,,Tak aby bylo jasno, proč ne. První důvod, nejste můj tip. A druhý důvod," spiklenci na mě mrkne a já mám před očima divadlo. Vezme zuby roh kondomu a roztrhne obal jako nic, poté si ho vytáhne jazykem a s labužnickým výrazem ho vcucne do pusy. Chvíli ticha přeruší zvonění a v ten moment si do úst nasouká i půlku okurky, druhé mrknutí mým směrem. Záškub v mých kalhotách, brada všech co to sledují se mnou, je někde v suterénu u školníka. Po minutě vyndal ze svých úst okurku s precizně nasazeným kondomem a já jí záviděl.

Slípky rudé jako maliny zdrhly na další hodinu a já pořád seděl, protože se stojákem se chodí hodně blbě, ale mám tak deset minut. On zase ďábelský úsměv.

Jak může někdo takhle měnit povahu z minuty na minutu? Vždyť se před chvíli červenal, jen z pomyšlení na sexuální výchovu a teď? Bože proč?!!

,,Snad je to odradí, vám díky, že jste mě nechal a že to vyřídíte u toho třídního. Jo a," vzal ten papír,  na který jsem zapomněl a ještě v rychlosti na něj něco naškrábal. 

Pak už jen rychle vyběhl z prázdné třídy.

Zůstal jsem tam sedět celou přestávku a musel myslet na tu rašpli ve sborovně, abych dostal svého kamaráda do lehu.

Pak už jsem šel vyřídit jen pochůzky a papír zatím ležel v mé kapse. Po celém dni jsem se konečně podíval co mi napsal ten.. 

,,Ten? Kruci ani nevím jak se jmenuje a tu jejich debatu jsem neposlouchal. No nic možná v jiném životě.. Počkat papír!“ upnul jsem se na ten kousek čehosi, jako na nic za poslední rok a pomalu začal číst.

Snad se ti líbilo představení :) 

Sakra, sakra, sakra... Takže nic, vůbec nic!

Jo líbilo, ale jak mu to asi mám říct. Moment!

Druhá strana malým písmem, jsem to ale roztěkanej debil.

Pyramida dnes v osm, přijď včas.

Co? Jak? To psal ještě před tím, takže jak to mohl vědět? Všimnul si, jak jsem se na něj díval? Jediný dobrý gay bar poblíž centra. Tak zkusit se má vše ne?

Vykoupaný, vyšperkovaný, navoněný a s úsměvem vcházím dovnitř s patnácti minovým předstihem. Prvotní myšlenka mě táhne rovnou k baru pro panáka na posilněnou, když v tom se zarazím. 

On je tady sakra za barem?! Takže proto jsem mu byl hned jasnej..

,,Ahoj zrovna končím, proto jsem psal na osmou, ale když už jsi tu dáš si něco?" jeho úsměv září v tomhle pološeru a proniká mi do hlavy snad ještě víc.

,,No dal bych si,“ chvilku ho napínám s mlsným výrazem, pak s lehkým olíznutím rtů dodám, ,,asi irskou whisky,“ jako by se probral ze sna a už jen sleduji jeho červeň, rychlé potřesení hlavou a výběr co mi naleje, ani nevím jestli mě slyšel.

,,Tak tady jedna irská whisky, ještě něco? Vážně bych odsuď radši rychle zmizel než přijde šéf, že jsme tu tři místo dvou," jakmile to dopověděl, už ho kolegové hnali do šaten a já do osmi zůstal na baru sám.

Jakmile se objevil, kopl jsem do sebe panáka, na bar hodil peníze a vyšel mu naproti.

,,Vincent," jako první přerušil ticho a podával mi ruku.

,,Marian," s důrazem na krátké 'a'.

Úsměv, takový z kterého by jeden roztál jak máslo na ovocném knedlíku.

To bude dlouhý večer a podle toho jeho představení, snad bude i dlouhá noc.