Druhý den nám rodiče oznámili že nebudou doma. Jedou k babičce kde budou celý víkend. No a jak jinak než že si Zachy přitáhl to své klíště k nám. Vůbec se k němu nehodil, vždy když jsem je viděl dát si pusu chtělo se mi zvracet, jak moc jsou nechutný. Opravdu nechápu co na něm bráška vidí. Vždyť je úplně ošklivej! Jméno má jak pro psa. Max. Pche, co je to za jméno? Jeho rodiče musejí mít v hlavě opravdu nasráno jestli že mu dali takové jméno.

„Denny, oběd je na stole!“ Zaječí na mě snad přes půlku domu můj bráška. Na slovo můj vyžaduji velký důraz. Někdo jako on nemá právo se na něj ani podívat. Natož s ním chodit.

S povzdechem jsem se vyhrabal z postele a hodil na sebe nějaké čisté oblečení. Nemusím vypadat jako hastroš každý den. Ještě než vyjdu z pokoje si prohrábnu své modré vlasy, takhle rozcuchané jsem je snad ještě nikdy neměl. „Už jdu!“ Zahučím na oplátku já na něj. Tohle řvaní u nás v domě bylo naprosto běžné. Jsem si jistý že kdybychom bydleli v paneláku tak už jsme dávno někde na ulici. V rychlosti seběhnu těch pár schodů a zahučím rovnou do kuchyně.

„Kde je Max?“ Zeptám se s podivem když zpozoruji že v kuchyni rozhodně nesedí. „Není mu dobře tak si šel lehnout.“ Odpoví mi odměřeně. Ani se mu moc nedivím že se semnou moc bavit nechce. Včera jsem se nepředvedl jako dobrý bratr. Ale co tak nemá si domů vodit takový vořechy.

„Aha a to tu bude celý ten víkend?“ Zeptám se pro jistotu a natáhnu se pro vidličku. „Ne, jen dnes. Zítra už jede domů, něco se ti na tom nelíbí?“ Skoro až zavrčí. Dost mě štve že je kvůli němu na mě takový. „Ne.“ Odpovím stroze a vidličku opět odložím na stůl. „Přešla mě chuť. Asi jsem to chytil od Maxe.“ S úšklebkem se odsunu od stolu. „Je mi jasné že jsem to včera přehnal ale kvůli němu na mě přeci nemusíš být tak hnusný, nezasloužím si to.“ Jen co to dořeknu odejdu zpět do svého pokoje.

Je to od něj opravdu hnusné. Chápu že ho miluje ale já už ho miluju nějaký ten rok a nikdy se mi od něj takové péče nedostalo. Vždyť ani nebyl schopný mi říct že je gay. Copak si myslel že to nepochopím? Nebo že to všem rozkecám? Nechápu ho. Vždy jsme si říkalo všechno ať to bylo cokoliv. Vždy nejdřív přišel za mnou. A já to měl také tak. Pak přijde takový hovadu a musí všechno zkazit.

Rozhodl jsem se to dál neřešit a raději jsem šel na počítač. Pustil jsem si svou oblíbenou písničku do sluchátek a k tomu si pustil nějakou hru. V chatu na skypu jsem si všiml že můj nejlepší kamarád Mike je online. Neváhal jsem ani vteřinu a hned mu začal psát. „Čus, nepůjdeš si zahrát? Doma je dusno a potřebuji se nějak zabavit.“Nečekal jsem nijak dlouho a hned mi přišla odpověď. „Jasně proč ne? Pojď na lolec.“

Hned jsem šel přihlásit na hru kde jsme hráli až do noci. To že na mě Zachy volal kvůli večeři jsem přes sluchátka vůbec neslyšel. A upřímně? Bylo mi to fuk. Zrovna jsem se suprově bavil a nepotřebuji mít opět zkaženou náladu. „Vole běž na mid!“ Zaječí mi ten idiot do sluchátek až z toho málem ohluchnu. „Hele jo stačí mluvit normálně, já tě slyším.“ Zasměju se a jdu tam kam mi poručil. Hra s ním, mi vždy dokázala zvednout náladu. Byl jsem za něj opravdu rád, když už mě zradil brácha tak jsem tu měl aspoň jeho.

Hráli jsme až do tří do rána. Ještě že je ten víkend, to bych do školy asi jen tak nedošel. Odhlásím se z chatu a vypnu počítač. Z hlavy si sundám svoje oblíbená sluchátka a protáhnu se proto že mě začínali bolet záda. S povzdechem slezu ze židle a zalezu rovnou do postele, pálili mě oči z toho neustálého dívání se do monitoru. Ani jsem se neobtěžoval se převléknout a prostě jsem se přikryl a do pár minut usnul.