Líbal jsem jeho rty jako už milionkrát předtím. Ale tento polibek byl něčím jiný. Není to polibek mezi osobami, co spolu mají sex, byl to polibek mezi milenci. A byl to ten nejlepší polibek v mém životě. Ale to předbíhám, měl bych vám to říct od začátku…

V půlce základky jsem se s ním spřátelil. Hiro byl hezký, dobrý ve sportech se skvělými známkami. Byl vždy obklopen hloučkem smějících se lidí, jako světlo v tmě, za kterým se všechny můry hrnou. Já většinu času o přestávkách seděl, a četl si. Ne že bych se nechtěl bavit s ostatními ve třídě, já jsem prostě snílek, a když se začtu, nic mě neprobudí ze světa poutavých příběhů. Navíc se před neznámými lidmi stydím. Možná proto jsem byl tolik překvapený, když si vedle mě Hiro jednoho dne sedl na obědě. Postupně jsme se stali přáteli. A lepšího přítele jsem si nemohl přát.

Začalo to asi v půlce 3 ročníku na gymplu. Nebylo překvapení, když jsme se oba přihlásili na gymnázium, byli jsme přece jenom jedničkáři. Tehdy mě a Hira pozvali na menší pánskou jízdu. Jeden kámoš se právě rozešel s přítelkyní a potřeboval trochu toho alkoholu v krvi, aby se z toho dostal.

Byli jsme už opilí, když jeden kámoš začal vyprávět, že viděl video, kde se líbali nějací kluci. Začala debata na téma, co to znamená být gay. Já jsem tvrdil, že to znamená mít rád, člověka stejného pohlaví a nic víc, a Kohaku tvrdil, že je to nemužné a divné.

Vtom se ozval Hiro. „Být homo nebo hetero je nanic. Nemyslíte, že je nuda spát jen s jedním pohlavím?“ řekl, a usmál se tím přidrzlým úsměvem, co uměl jenom on.

„To je nechutný! Tobě by vůbec nevadilo líbat kluka?!“ řekl, skoro zaječel Kohaku.

„Někoho kdo vypadá jako ty bych líbat vážně nechtěl,“ uchechtl se Hiro a rozesmál všechny u stolu „Ale u nějaké roztomilé tvářičky by mi nevadilo, že patří klukovi…“.

„Fakt!? Tak polib Yuuku!“ řekl a ukázal na mě ukazováčkem.

Já se vzmohl jen na překvapené „Eeeeeeeeeeeeh?!?!“.

Pak se ke mně Hiro naklonil, chytnul mě za tvář a se zavřenýma očima mě políbil.

Mé překvapení brzo vystřídal příjemný pocit v celém těle. V podbříšku se mi rozlilo teplo a já začal spolupracovat. Víc jsem otevřel pusu a ruce jsem Hirovi položil okolo ramen. Hiro si všiml, že mu pomalu propadám. Na sekundu přestal, a kousnul mě do rtu.

V tu chvíli jsem ztratil všechny zábrany, a slastně zavzdychal.

Hiro se oddálil, a zašklebil se na ostatní. Ti samozřejmě začali nahlas křičet poznámky typu: „Vznikl nový pár!“ nebo „Nechcete si to rozdat doma?“.

S červenými tvářemi jsem zašeptal: „T-to byla moje první… Já se nikdy předtím nelíbal…“

Všichni na mě vykulili oči. Já jen nejistě zíral do země a čekal na nějakou reakci.

„Máš štěstí, ne všichni zažijí svoji první pusu s někým tak dobrým jako já. A někteří ji nezažijí vůbec a skončí jako 80-tiletý panicové.“ zasmál se Hiro a významě se podíval na Kohakua, který se po něm pokusil hodit plechovku od piva.

Kluci se smáli, dělali hlouposti a na ten polibek po chvíli zapoměli. Ale já stále cítil Hirův jazyk ve své puse, stále mi ze rtu tekl malí pramínek krve a stále jsem cítil něco podivné, nové, a úžasné.

Vyrazili jsme zpátky na kolej poměrně pozdě. Tmavé uličky osvětlené jen chabým světlem pouličních lamp. Na koleji jsme se rozdělili, a zamířili každý do svého pokoje. Můj pokoj a Hirův byli vedle sebe, takže jsme šli spolu.

Před mým pokojem se Hiro zastavil, a opřel se pažemi o stěnu vedle mé hlavy.

„Celý večer mi to vrtá hlavou, jsi v pohodě?“ zeptal se mě, a jeho černé oči se na mě upírali.

„J-já nevím… Od toho polibku je mi hrozné teplo, a nemůžu na to přestat myslet…“

„P-prosím, zbav mě toho!“

Hiro se majetnicky, skoro děsivě, usmál, a přitiskl své rty na mé…