Horko svědčí yaoi
"He-pčík!!"
"Chcípni potvoro!"
"Až po tobě, neřáde.."
No moment, někdo tu kejchal a já mu automaticky odpověděl...
Rozhlédl jsem se.
Fata morgana!
Halucinace!
Dehydratace!
Cokoli...
Viděl jsem rybník. Voda! Studená! VOOODDAA...
Ano, myšlenkové pochody třicetiletého úředníka, co zdrhnul z kanceláře. Velice vyspělé, jen co je pravda.
Hypnotizoval jsem vodní hladinu, lákala mě do svých chladivých vln, přímo natahovala své ruce a volala Pojď.
Celou nádhernou scenérii doplňovala silueta mladého vypracovaného muže, který v rybníce plavil koně. Zaujal mě. Byl to nádherný fríský hřebec. I přes to horko nesl hlavu vysoko a vznešeně a zvedal kolena nad hladinu, rozstřikujíc všude vodu z rousů nad kopyty. Jeho černá vyhřebelcovaná srst zářila jako ty nejdražší černé perly. Úchvatný kůň. Až pozdeji jsem zaregistroval neméně úchvatného jezdce. Vymakaný mladík, ne více než dvacet roků, delší vlasy barvy slámy a kovbojský klobouk, vražený hluboko do čela, na sobě jen ošoupané kraťasy. Oči měl modré a neskutečně hluboké i na tu dálku a na zádech se po páteři linul nápis v japonských znacích. Koukal na mě, jako bych spadl z Marsu. Jistě, asi bych taky tak koukal, kdybych potkal někoho na venkově v kvádru.
Ignoroval jsem jeho pohled a upustil tašku do trávy. S jemným žuchnutím dopadla zrovna na rozblácený břeh. Nevnímal jsem to a během chůze jsem pozvolna zouval boty, vysvlékal ponožky... Dál jsem se se svlékáním vlastně ani nedostal, protože jsem se rozeběhl vstříc vodě. Tak, jak jsem byl oblečený, hodil jsem tam přímo šipku. Bylo to velice osvěžující, plácal jsem se v rybníce, jako malé děcko v bazénu a užíval si ten chladivý pocit, jak voda prostupovala látkou až na kůži. Vlasy se mi přilepily na obličej a udělaly mi černou helmu.
Mladík, co plavil toho nádherného koně mě jen pozoroval a ťukal si na čelo. Asi nepochopil útrapy řadového úředníka.
Aniž bych o tom přemýšlel, udělal jsem z dlaní mističky a chrstnul mu plnou dávku přímo do obličeje. Byla to pro něj taková rána, až mu spadl klobouk a zůstal mu viset na krku na šňurce. Možná ho i trochu přiškrtil. Hřebec sebou trhnul a polekaně zařehtal. Hříva mu zavlála pohybem krku v ladném oblouku. Usmál jsem se. Připadal jsem si jako nezbedný malý klučina. Bez váhání jsem svůj čin zopakoval, ale kůň měl asi jiné mínění a namířil si to přímo na mě. Chtěl jsem si ho pohladit, ale on o mé přátelství zjevně nestál, protože mi s grácií frísákům vlastní stoupl pod vodou na nohu.
Syknul jsem bolestí a začal z hlavy vyklepávat hvězdičky, které se mi hromadily před očima. Mladík na koni byl z celé scenérie mokrý až za učima a vysmátý jako lečo.
"A ty se tlemíš čemu, mládě?!" Obořil jsem se na něj a snažil se od sebe odstrčit to pekelné zvíře, co klamalo zjevem a tak nadneseně se mu říkalo Mírumilovný kůň.
"Mohl ses alespoň svlíknout, takhle vypadáš hrozně." Smál se, až málem sklouzl z koňského hřbetu. Prozíravě radši seskočil do vody a pustil koně, ať se pohybuje sám. Ten jen nad námi dvěma zastříhal ušima, myslel si svoje a šel se pást na břeh, kde byla tráva svěží, oproti zbytku louky.
Stál jsem pohledem přímo proti mladíkovi, když on proti mě natáhl ruce a začal mi stahovat sako.
"V tom se ti určitě nebude dobře plavat.." Usmál se na mě a začal mi knoflíček po knoflíčku rozepínat košili. Culil se u toho jako sluníčko, když viděl, jak se pod mokrou látkou rýsujou moje chladem tvrdé bradavky. Přejel přes látku po mých bradavkách palci a já okamžitě reagoval. V kalhotách jsem měl stan, který nešel přehlédnout, ale on se jen usmíval a dál mi rozepínal košili.
Sundal ji ze mě jedním rychlým pohybem a košile následovala sako kamsi na dno rybníka. Kdo by taky v takovém vedru potřeboval oblečení. Jen jsem nepochopil, proč mi nechal kravatu. Nyní jsme stáli proti sobě téměř ve stejném oblečení. On v kraťasech, já v kalhotách od obleku, zbytek těl nahý, tedy až na moji velmi těsně utaženou kravatu. Mojí oblíbenou kravatu, mimochodem.
Rozhodně jsem se nebránil letnímu románku s jakýmkoli pohlavým. Začal jsem ho hladit po vypracovaných břišních svalech, ale on mě chytil za kravatu a prudkým trhnutím mě táhnul za sebou k malé loďce. Aniž jsem stihl zaprotestovat, ohnul mě přes horký okraj loďky, takže jsem horní polovinou byl jako kapřík na pekáči, zadek vystrčený přes okraj loďky a nohama jsem volně mohl šlapat vodu. Opravdu velice noblesní poloha. Trochu vyjukaně jsem se ohlédl po hřebci, který mě pozoroval neurčitým pohledem a stříhal ušima.
"Hej, co chceš v takový pozici..." Snažil jsem se dožadovat, ale on mi sundal kravatu a svázal mi za zády ruce, takže jsem se o rozpálené sedadlo v loďce opíral hrudníkem. Pak mi začal stahovat kalhoty a mě došlo, že asi moje další aktivity, plánované na večer budou zřejmě jen v poloze vestoje.
Začal jsem se trochu kroutit, ale pražil jsem se namáčknutý na sedadlo se svázanýma rukama a staženýma kalhotama. On se jen ďábelsky smál a začal mě roztahovat prvním prstem.
Poddával jsem se tomu pocitu rozkoše a blaženě vzdychal. On se jen šibalsky usmíval a sázel mi lehké polibky na záda. Jeho vlasy mě šimraly na připálených zádech a jejich mokré konečky mi způsobovaly mrazivý pocit kolem páteře. Brzo budu mít kůži jak pečené kuře, tímhle stylem...takovou krustičku.... Trochu jsem zadečkem zavrtěl, aby přidal prst a on neváhal a přidal. Hřebec se k nám na protest otočil zády a dál se věnoval pastvě, zvednutým ocasem naznačujíc, co se chystá udělat. Jako by naznačoval Srát na vás dva, b*z*r*n*i.
Ignoroval jsem tedy koně, který evidetně ignoroval nás a užíval jsem si ten pocit. Už jsem v sobě měl tři prsty a byl nachystaný na jeho vpád, když si sundal klobouk a nabral do něj vodu.
"Co to děláš?" Zeptal jsem se, vyrušen ze svého vzrušení.
"Jdu zchladit tvé touhy, hřebečku." Usmál se a vylil mi obsah klobouku přímo na hlavu.
"Uwaaaah" Zařval jsem a rozhodil ruce. Tím rychlým pohybem jsem spadl ze židle.
Koukal jsem jak čerstvě vyoraná myš na svého kolegu, který držel v ruce plastový kýbl a nechápal situaci.
"Vítej mezi živými."
"He?!"
"Omdlel jsi horkem. Tohle mi přišlo jako nejlepší způsob, jak tě vzbudit..." Pozvedl pobaveně jedno obočí a sledoval erekci svého mokrého kolegy.
"Ale koukám, že to tvoje bezvědomí nebylo bezesné..." Culil se.
Zrudl jsem a zakryl si klín. Ach jo, takovej trapas v práci.
Vytáhl jsem z kapsy svůj mobil, který sprchu přežil a začal psát zprávu.
>Dnes se mi o tobě v práci zdálo, nepůjdeme si odpoledne do rybníku zaplavat? Můžeme vzít ze stáje i Worchestra, aby se vykoupal.<
Autoři
giraffey
Uživatel o sobě nezveřejnil žádné informace.