Z dlouhého sezení na židli začala Exiho nehorázně bolet záda, musel ještě dodělat spoustu papírů, aby mohl, co nejdříve zmizet domů a nalít si sklenku whisky. Vstal z té nejhorší židle, kterou mohl někdo vymyslet a protáhl si pořádně záda, nepříjemně zapraskala a jemu se konečně ulevilo. Ještě párkrát si protáhl ruce a začal uklízet papíry na stole.

„Srát na to, dodělám to zítra,‘‘ rozhodl a zhasl v jeho útulné kanceláři. Začal zamykat dveře, když si všiml malého papírku přilepeného pod jeho jménem na dveřích. Naštvaně jej strhl a vrátil se zpět do kanceláře.

Vidím, že dnes tu zkejsnu ještě nějaký čas, sbohem vychlazená whisky.

Vytáhl si složku z horní zásuvky jeho moderního stolu a začal v ní listovat. Zítřejšího rána mají do muzea přivézt nové exponenty až z Řecka a Egypta, musel projít ještě všechny objednávky, aby vše sedělo a bylo perfektní.  

Plusy a mínusy na tom být ředitelem? Plusy, můžeš pít svou ukrytou whisky a mínusy? Jste ředitelem a pracovní doba je stálá.

Přešel na druhou stranu kanceláře, kde byla přes celou stěnu vysoká knihovna plná záznamů dovážek a celý přehled muzea. Avšak druhá police měla svá tajemství. Vytáhl pár složek a za nimi se ukrývala malá cedrová krabička.

Buď zdráva milovaná whisky.

Exi samozřejmě miloval svou práci, vždy byl zaujatý historií lidstva, jak se vyvíjely říše a zase zanikaly, jak se dobývaly říše a utvářely kolonie. Bylo jeho snem vlastnit a řídit muzeum. Netušil, kolik práce ho to bude stát, ale věřil v jeho úspěch.

Ve svých třiatřiceti letech jsem se stal ředitelem nejstaršího a nejcennějšího muzea ve státech. Jsem cílevědomý a pohledný, nic pro mě není překážkou. Sice nejsem nějaký kulturista z posilovny, ale postava se mi pěkně rýsuje v drahých oblecích. Všechny ty slečinky a dámy se na mě stále usmívají a nestěžuju si, líbí se mi, jak nosí výstřihy a krátké sukýnky. Pečuju o sebe.

Přestože bych se své práce nikdy nevzdal, stálé ponocování a přespávání v kanceláři mě ničí, chci konečně sex a zábavu, tohle další týden nesnesu.

Pohodlně se usadil do židle, kterou chtěl v nejbližší době vyměnit za jinou a nohy položil na stůl. Upíjel whisky a procházel objednávky. Zdálo se mu že, vázy kobercového stylu z Řecka neobjednávali na zítra.

A je to tady, další práce minimálně na hodinu.

Pohlédl na hodiny, půl desáté večer. Všichni zaměstnanci dávno odešli, zařídí to sám.

Natáhl se pro telefon. Neodhadl vzdálenost mezi ním a telefonem. Sklenku s whisky nahnul příliš a všechna se mu vylila na oblek.

„Sakra! Za všechno může ta posraná židle!‘‘

Musel zajít na konec chodby. Jeho kancelář i všechny ostatní byly až ve čtvrtém patře, spodní patra patřila návštěvníkům, vše bylo rozděleno do období jak vývojově, tak geograficky.

Začal jemně čistit skvrnu na obleku. „Takový plýtvání!‘‘

Zahleděl se na svůj odraz v zrcadle. Modrou záři očí přebyl lesk z alkoholu a celou únavu tváře podtrhly temné kruhy pod očima.

Ale stále jsem sexy.

Do rukou nabral vodu a opláchl si obličej, vlhkýma rukama ještě prohrábl krátké kaštanové vlasy a vrátil se do kanceláře.

Na starou židli si raději nesedl, napil se přímo z láhve a přiložil telefon k uchu.

„Dobrý večer, tady Exi cá Libur, muzeum Excalibur, chci probrat objednávky na zítra.‘‘

Z druhého konce se ozvalo pouze nesrozumitelné zahučení.

„Jaké objednávky? Jakej Exot? Je neděle večer, nemám čas nic probírat.‘‘

„Ale no ták zlato, ty víš, že žádné vázy jsem nechtěl a jsem Exi, ne Exot, za to bys potřeboval naplácat.‘‘

„Exi, neser, je neděle a žádný vázy, na tvůj posranej stůl, řešit nebudu.‘‘

„Drahoušku, tyhle vázy nejsou na můj stůl, tam je místo jen pro jednu a pokud nepřijedeš, tak to místo nebude. Máš na to patnáct minut, zatím.‘‘

„Ty, vol-‘‘

Tak tohle by bylo. Exi s úsměvem odložil telefon a upil si z láhve.

Věděl, že Wen přijede, nikdy by si to nenechal ujít, i když má vždy plno řečí, Exiho poslechne.

Chvíli pozoroval tu starou židli, kterou ze srdce nesnášel. Nakonec podlehl a přece jen se na ní posadil a nohy opět položil na stůl. Slastně si upíjel a začal pomalu podřimovat.

Ozvalo se hlasité třísknutí a dříve než ustalo řinčení skla ve dveřích, ležel Exi na zemi. S překvapeným výrazem hleděl na vytékající zbytky whisky a jeho loučení se s nimi podtrhly hlasité kroky blížící se k jeho stolu.

„Ty idiote!‘‘ Ozvali se oba najednou.

Exi sledoval nasraný výraz mladého chlapce, jak jej pozoroval, všiml si vlhkých vlasů. „Copak, lásko, neříkej, že jdeš rovnou ze sprchy,‘‘ usmíval se Exi.

„Ty jeden nadrženej kokote! Venku chčije jak prase!‘‘

„No nepovídej, tak ještěže se tvé pěkné prdelce nic nestalo, to bychom nechtěli.‘‘ Exi pomalu vstal, ale jeho oči neopustily střed zájmu. Wen je opravdu kus chlapa a mokré vlasy a navlhlé tričko dodávalo nové rozměry jeho vyrýsovanému hrudníku.

Pomalu se blížil k Wenovi, avšak ten neustoupil. Očima sjel k jeho rozkroku, olízl se a vrátil se pohledem zpět k jeho obličeji. Líbily se mu Wenovy výrazné lícní kosti a spalující temný pohled, který na něj upíral. Pomalu se nadechl jeho vůně a prohrábl jeho havraní vlasy, které mu spadly do obličeje.

„No neříkej, že už si zase nadrženej, Exote!‘‘ odstrčil ho Wen s posměškem. Exi se pousmál. „No to víš, už dlouho tu není váza, kterou jsem tadyhle obdivoval,‘‘ prsty projel po cedrovém mohutném stolu. „No jo, asi je na ní ten stůl starej, víš.‘‘ Nenechal se Wen.

Rychlým pohybem uchopil Wena kolem pasu a přitlačil jej ke stolu.

„Na dědka máš docela sílu, Exote,“ s úšklebkem se snažil vymanit z jeho sevření.

Exi ho ale nenechal ani na vteřinu vydechnout. Stáhl mu kalhoty a přirazil ho zpátky ke stolu.

„Na vázu toho docela dost namluvíš,“ pravou rukou mu zajel do boxerek a levou mu přitačil hruď zpátky na stůl.

„Pusť mě, ty ožralý starče!“ Snažil se odtrhnout od stolu, ale marně.

„Na to jak protestuješ, si to docela užíváš, nemám pravdu?“

„Nenech se vysmát, dělám to jen kvůli práci,“ nasadil falešný úsměv a znovu se snažil uvolnit Exiho ruku z jeho beder.

„Tvůj rozkrok mi říká něco jiného,“ stáhl mu jeho červené boxerky k hýždím a silně stiskl jeho penis. Wen hlasitě vzdechl, Exi ho zalehl svým tělem a sundal jeho levné promočené tričko. Dychtivě se Wenovi přisál na rty. Na chvíli jejich ústa rozpojil, aby si mohl vysvléct svou košili, která už byla navlhlá. Wen nezůstal pozadu a stáhl mu kalhoty.

„Na to, že to děláš jen kvůli práci, jsi nějaký nažhavený,‘‘ vysmál se Exi.

„Důchodcům se má pomáhat,‘‘ dodal Wen a jazykem mu zanechával na břiše vlhkou cestičku až ke krku a vrátil se zpět k jeho ústům.

Exi chytil Wena za zadek, vysadil si jej na stůl a kolenem zatlačil na rozkrok, čímž Wena donutil nohy roztáhnout ještě víc. Otírali se penisy o sebe a přitom neopouštěli svá ústa. Exi jednou rukou prohraboval Wenovy vlasy a druhou sunul k jeho zadku, který začal pomalu masírovat. Wen jej objal okolo silných ramen a hrál si s jeho vlasy na temeni hlavy.

Začal si hrát s Wenovou klíční kostí, párkrát jej kousl a přitom poslouchal slastné vzdechy jeho polovičky. Jemně jej políbil a přesunul se k Wenově penisu, který toužil po pozornosti. Nejdříve jemně olízl špičku a přitom sledoval Wenovu nádhernou tvář. Poté ho sjel jazykem celý, až ke kořenu a zpět. Párkrát jazykem objel celý žalud a vnořil si jej do úst. Wen nejdříve vzrušením ztuhnul, když ho obklopilo příjemné teplo. Musel se zapřít lokty, zaklonil hlavu a hlasitě vydechl. Napínaly se mu samým vzrušením svaly, nevěděl kam s rukama a našel si oporu v Exiho vlasech. Při každém tahu, kdy se jeho penis skryl v Exiho ústech, křečovitě sevřel rozcuchané vlasy. Nemohl se nabažit toho úžasného pocitu euforie.

Exi poroztáhl jeho nohy o něco víc, aby se mohl dostat k místečku, které miloval ze všeho nejvíc. Znal ho, byl jeho, věděl co dělat. Opustil jeho penis a dychtivě zaútočil na jeho ústa. Jedním prstem začal roztahovat dírku a druhou rukou stále opatrovával jeho penis.

Nemohli si vyměňovat polibky, neměli dostatek kyslíku, otírali se o sebe pootevřenými rty.

K prostředníčku přidal další prst a roztouženěji jej připravoval na vniknutí. Wen roztřesenýma rukama stáhl trenýrky a konečně vysvobodil Exiho penis, který se tlačil v těsném prostoru. Na to mu Exi odpověděl slastným vzdechem do úst.

Vyměňovali si polibky, když začal Exi probírat šuplík. Párkrát nasál Wenovy rty a natlačil se na něj, čímž se mu naskytl nádherný výhled na Wenovu maličkost. Vytlačil si malou vrstvu gelu na dva prsty a vmasíroval je do dírky, která již vybízela k vniknutí. Zbytkem gelu si projel naběhnutý penis, vnutil Wenovi rychlý polibek a pomalu začal vnikat do těsného prostoru, který mu tak dlouho chyběl.

Nasunul se celou délkou a zatajil na chvíli dech. Tohle miloval. Začal pomalu přirážet a Wen se mu přizpůsoboval, vycházel mu vstříc. Slastné vzdechy se ozývaly do prázdného prostoru. Zpocená, svázaná těla ozařovalo jediné stropní světlo, všude jinde vládla tma.

Exi zrychloval své pohyby a přirážel čím dál silněji, musel se zapřít do stolu, aby nezalehl Wena, který se sotva držel. Silou přírazů Wenovi sjížděly nohy, dynamičnost ho doslova pohlcovala. Rukou sjel dolů a své pohyby synchronizoval s Exiho.

Orgasmus zamlžil jejich mysl. Ochromeně oddechovali přimknuti k vlastním tělům. Wen nepatrně otřel nos o Exiho tvář a ten hned nalezl jeho rty. Spojili se a akt vášně ztvrdili polibkem. Exi natiskl své tělo k Wenovu, chytil jej pod zadkem a sundal ze stolu. Nepustil jej, pevně si ho držel, nakonec přerušil polibek a plácl jej po zadku.

„No to bylo keců, a jak sis to užil,‘‘ zasmál se Exi. Odpovědí mu byl nesmělý úsměv.

Wen si začal sbírat trenky, jakoby na ně nemohl dosáhnout, špulil na Exiho zadek. „Co takhle zajít příště do Kamelotu, rozdat si to na kulatý stůl?‘‘

„Nenabízej dvakrát, je jen o poschodí níž,‘‘ pousmál se Exi a začal prstem přejíždět po Wenově páteři a jako omylem zavadil o vstup do jeho zadku.

„Ale měli bychom ještě dořešit ty vázy.‘‘