"Pane řediteli, na stole jsem vám nechala obě ty nové smlouvy, měl byste se na ně ještě podívat. Federiko z právního tu byl hned po ránu."

"To je dost, měl to donést už včera ráno."

Muž v dobře padnoucím obleku zamířil po chodbě rázným krokem ke své kanceláři. Za patami mu skoro poklusávala jeho mladá asistentka, která byla ve firmě teprve krátce, jen několik měsíců. Ale muž s ní byl navýsost spokojen, byla na tuhle práci více než kvalifikovaná. Proto byl rád, že se zaučila rychle a vše v jeho firmě klapalo, jak mělo. To co ředitel firmy nesnášel nejvíce, byly nečekané komplikace a překvapení. A jedno takové Překvapení ho čekalo toho dopoledne.

"A taky vás přišel navštívit nějaký mladík."

"Mladík?"

To už muž pronášel, když otvíral dveře své kanceláře. Ano, jeho asistentka byla sice skvělá, ale bude ji muset připomenout, že do jeho kanceláře nemá nikdy a nikoho pouštět! Nechápal proč Berta, jak znělo její jméno, udělala takto školáckou chybu. Proč někoho pustila do jeho kanceláře. To bylo jeho svaté místo, neměl tam sám kdokoliv co dělat.

Jakmile ale muž vešel do kanceláře, prudce se zarazil, takže do něj jeho asistentka málem vrazila, když nečekala tak prudké zastavení. Na stole seděl blonďatý kudrnatý chlapec, boty skopal kdesi k oknu a klátil nožkama kolem, jako kdyby mu to tam patřilo. Nejspíše se opravdu nudil při svém čekání. Jakmile viděl do místnosti vejít svého přítele, hned se rozzářil jako sluníčko.

"Co… tady děláš? Nemáš být ve škole?"

"Odpadly nám dvě hodiny no… tak jsem si řekl, že tě přijdu navštívit. Ještě jsem tu nebyl, ale je to tu hezký."

Muž pevně sevřel pěst, tohle byla nemilá situace. Jeho mladý milenec tu neměl co pohledávat. Vždy se snažil oddělovat svou práci od potěšení, a proto sem mladíka nikdy sám nevzal, ani ho nepozval. Ne, jejich vztah tohle nevyžadoval. Bohužel tomuto incidentu přihlížela i asistentka, což byl problém druhý, protože muž až chorobně dbal na své soukromí, tedy spíšena to, aby se nic z jeho soukromí nepletlo do práce. Proto také ani po deseti letech v této firmě nikdo nevěděl o jeho zájmu o muže, ani o tom, že si podle vydržuje mladého milence. A rozhodně se to dozvědět nesměli!

Najednou se však oba dva světy zkřížily a to nevěstilo nic dobrého.

"Berto, zavolejte do Akademie Sv. Magdaleny a zjistěte mi rozvrh třídy 3A."

"Héj, to mi jako nevěříš? No… no tak dobře, já…jsem zdrhnul…"

"V pořádku Berto, už nemusíte."

S tím tedy svou milou asistentku, která by pro něj i do ohně skočila, jak ho obdivovala a milovala, nešetrně vystrčil ze dveří a prudce jí zabouchl dveře před nosem. Chtěl být s mladíkem sám. Rozhodně takovéto nečekané návštěvy bude litovat. Jasně mu vždy tloukl do hlavy, že sem chodit nesmí!

"Takže ty chodíš za školu? Můžeš mi milostivě vysvětlit proč? Copak ti tu školu platím nadarmo?"

"Když… tam je strašná nuda."

"To mě ani v nejmenším nezajímá, je to nejlepší škola ve městě. Zapomněl jsi na naše pravidla?"

"No jo, pořád ty tvoje podělaný pravidla."

Muž však chlapce zpražil dost zlým pohledem, takže blonďáček hned zmlknul. Ano, byl drzý a věděl, že si dnes dovolil hodně. Věděl, že se jeho milenec bude zlobit. Ale chtěl vědět, kde pracuje, alespoň jednou. Pravidla však byla jasná. Tohle měl zakázané. I po tom roce, co spolu byli, byl pořád jen vydržovaný milenec, který má své místo, má sedět doma na zadku a čekat až ho "Pán" přijde ošukat. To ho opravdu ani trochu nebavilo.



"Nechceš jít se mnou na oběd? No ták… je mi smutno víš, jsem doma tak sám. Už tři noci jsi nepřišel."

"Mám hodně práce."

Muž usedl do svého velkého křesla a zahleděl se na mladíka. Nebyla to tak úplně pravda. I když poslední dny měl dvě velké zakázky, které se musely vyřídit, nebylo to důvodem, proč svého milence zanedbával. Ne, dělal to spíše pro to, aby ho vyzkoušel. Poslední měsíc si začal všímat, že jeho mladý milenec je čím dál víc drzý a rozmazlený. Sice ho rád sám rozmazloval, ale už to přesáhlo únosnou hranici. Navíc byl mladík neustále při"chuti", věčně nadržený se dožadoval pozornosti. Bylo to normální, vždyť mu bylo teprve 18 let, ale muže to v posledních dnech dosti otravovalo. Jeho milenec vypadal spíše jako malé štěně, co touží jen po tom jednom. Dřív to muži ani tolik nevadilo, přesně pro tuhle jeho touhu si mladíka vydržoval, platil mu školné na nejlepší škole, platil i jejich společný byt, který se stal hnízdečkem lásky, dokonce i mladíkovo ošacení a jídlo. Mohl si to dovolit. Za to očekával mladíkovu naprostou poslušnost, věrnost a oddanost kdykoliv nastavit pozadí, když bude třeba. To byla jejich nepsaná dohoda. Ale i tato dohoda obsahovala pár pravidel. Především pak zachovat v tajnosti jejich vztah. Neotravovat muže, když pracoval, nespat s jinými muži a pár dalších. Za to mladík vždy dostal cokoliv, po čem toužil.

Nyní, toho dnešního odpoledne však jedno pravidlo porušil. A proto musel následovat trest.



Mladý hoch věděl dobře, co provedl. Věděl, že se jeho partner bude hodně zlobit, ale nemohl odolat. Už tři dny a tři noci ho neviděl. To bylo hodně. Dřív chodil do jejich bytu každý den a vždy s ním spal, rád si ho k sobě tulil po dravém milování a rád mu to dělal i brzo ráno, než odcházel do práce. Nyní však tak dlouhá doba bez něj byla mučením. Navíc jeho dnešní chladné přivítání ho děsilo. Žádná pusa, žádné ochmatávání zadečku… ne, to se jeho milenci nepodobalo. Chlapec pociťoval velký strach. Co když už muže nudí? Co když…si našel někoho jiného, někoho lepšího? Pochybnosti ho užíraly a tak musel dnes přijít.

"Máš tolik práce, že mi nedáš ani pusu?"

"Přesně tak."

"Ale no… už budu hodnej, fákt, chci jen pusu!"

Muž přeci jen neodolal. Stáhnul si chlapce ze stolu na svá stehna. Ten jeho pohled opuštěného štěněte se nedal vydržet. Proto ho s velkou chutí a vášní začal dychtivě líbat, dokud oba nebyli bez dechu. Mladík byl konečně trochu spokojen. Vášeň a chtíč z jeho milence nevyprchaly, takže se nejspíš strachoval zbytečně.

"Takže mě nevezmeš na oběd? To asi budu muset to no…"

"Co?"

"Poobědvat tebe…"

Mladík s drzým úsměvem a opět získanou důvěrou zajel muži dlaní přímo do rozkroku a pevně zmáčkl. Miloval tyhle partie svého mecenáše, miloval ho celého, od hlavy až k patě. Cítil, jak se muž pod ním prudce napnul a skousnul si spodní ret. Tři dny… zdálo by se, že je to velmi krátká doba na to, aby mohl po blonďatém mladíkovi tolik toužit. Ale bylo to tak. Opravdu cítil velkou touhu, se kterou pracně zápasil už od prvního okamžiku, kdy ho viděl sedět na svém stole. Nezadržel mladíkovu ruku. I když měl, opravdu měl. Nechat ho takhle vyváznout bez trestu? Ne, to bylo nemyslitelné. Ale nikde nebylo psáno, že si nejdřív nemůže užít trochu uspokojení a teprve pak mladíka potrestat.



Když ho muž nijak nezastavil, vytáhl jeho kravatu ze saka a namotal si ji kolem dlaně. Druhou rukou velmi zkušeně prohmatával muži rozkrok, aby ho ještě více navnadil. Hleděl mu při tom ostře do očí. Chtěl muže vydráždit, chtěl, aby po něm znovu toužil. A to se mu i po chvíli povedlo, když ucítil, jak jeho příteli roste pod kalhotami kopeček. Křivě se ušklíbl. Tak snadné, ano bylo to snadné. Netušil sice kam až ho jeho milenec nechá zajít, ale rozhodně se nedržel zpátky. Rozepnul mu odvážně poklopec kalhot a pak letěl na zem opasek. Konečně mohl jeho tmavé kalhoty rozhalit a sevřít jeho penis přes látku boxerek. Jasné povzdychnutí muže pod ním mu jasně napovědělo, že může pokračovat.

Chvíli si jen trochu hrál, než stáhl muži i spodní prádlo a konečně odhalil jeho penis v čisté, tyčící se kráse. Vždy obdivoval tu velikost. Tak rád se ho dotýkal a hladil ho. Celé ty tři dny snil o tom, že mu právě tohle bude moci udělat. Snil o tom, až zase jeho mužství ucítí uvnitř svého těla. Bylo to k zešílení. Včera už musel pozdě večer použít vibrátor, nedalo se to vydržet. I když měl jeho používání zakázané bez přítomnosti svého "Pána" (další hloupé pravidlo).

Když několikrát smyslně přejel po erekci svého milence dlaní, zjistil, že to není dostačující. Bál se že ho muž odežene nebo ho zastaví. A znal velmi nečestnou metodu, jak tomu zabránit. Za ten rok už muže znal dokonale. Přesně věděl jaké techniky a praktiky má rád, i které polohy má nejraději v který okamžik. Jedině tak mu mohl poskytovat tolik rozkoše. Proto si olízl rty a naposled muže políbil, než velmi pomalu sjel po jeho stehnech dolů na zem a roztáhl mu stehna více od sebe, aby měl lepší přístup.

"Počkej… no tak, tady ne."

"A kde jinde? Když už nechodíš domů. Udělám to tady a basta!"

Mladík se vůbec nerozpakoval a olízl zvoucí penis přímo před sebou po celé délce. Věděl, že to jeho "Pána" utiší. Znal jeho preference. Miloval orální sex. Vždy se u něj tvářil tak…nádherně a sexy. Vždy tak uvolněně přijímal jeho rty, dokonce u toho měl často zavřené oči. Miloval ten pohled na svého milence, který si zjevně jeho péči opravdu vychutnával. Proto na nic nečekal a pokračoval v dráždivém olizování a mazlení s jeho údem, než si ho vzal pomalinku do úst. Nespěchal. Rád to dělal pomalu, hezky postupně, tak aby tu rozkoš protáhl co nejdéle.

Co však ani jeden z nich nečekal, byly blížící se kroky a poté zaklepání na dveře kanceláře.



Muž se okamžitě během pár vteřin vzpamatoval, ale už bylo pozdě se oblékat, rychle tedy odstrčil mladíka na kolenou přímo pod svůj stůl a hnedle se přisunul také. Deska stolu tak zakryla všechny odhalené části těla. Už zbývalo jen nastavit nějaký přijatelný profesionální výraz, než do kanceláře vstoupila Berta. I když v podniku nepracovala dlouho, znala všechny výrazy svého šéfa, což byly všehovšudy asi tři. Rozzlobený výraz, znuděný výraz a přemýšlivý výraz. Co však viděla nyní, nebyl ani jeden z nich. Její šéf byl podivně rudý jako rak a jeho kravata byla pomuchlána a přetočena, což se mu vůbec nepodobalo. Navíc nervózně klepal prsty o desku stolu.

"Pane…není vám dobře?"

"Cože? Ne…jen je tu trochu horko…"

"Tak já vám otevřu okno ano? Potřebujete vzduch."

"Ne! To…je dobré, otevřu ho za chvíli."

Samozřejmě ji muž nemohl dovolit přejít až ke stolu, neboť by viděla vše. Navíc to štěně, co odsunul a namačkal nohama, až těsně pod stůl se rozhodlo být neposedné a znovu uchopilo jeho pulsující penis do dlaně a silně zatáhlo. Muž za stolem málem nadskočil a to ještě víc přitáhlo pozornost jeho asistentky, která o ničem neměla ani potuchy. Proto se muž rozhodl trochu se pokusit svého milence pod stolem nohama zpacifikovat, ale nebylo to možné.

"Já jsem se chtěla zeptat, jestli jste se díval na ty smlouvy. Federiko volal, že tu jednu je potřeba upravit. Consorcium SBK se rozhodlo změnit právní zastoupení v procesu…"

"Nehoň mě!"

"Prosím?"

Jestli slova patřila spíše sekretářce nebo chlapci pod stolem v ten okamžik nebylo jasné.

"Tedy… že to vyřídím… a nemáte mě honit…"

Bohužel jak se zdálo, na chlapce pod stolem nemělo toto varování žádný účinek a jako by se nechumelilo pokračoval, načež si penis svého milence začal zasouvat do úst.

"Jistě pane, promiňte. Také volala paní Abertovová, že všechny faktury jsou hotové a máte se tam zastavit, protože ji nesedí čísla z minulého kvartálu."

"Zastav(ím)!… ano zastavím…!"

"Opravdu je vám dobře pane?"

"Ven!" Muž ukázal na dveře své kanceláře. "Teď nechci být tak…deset minut rušen, potřebuju se podívat na ty smlouvy, nikoho mi nepřepojujte."

"Jistě pane".

"Berto? Raději třicet minut."

Sekretářka spěšně opustila kancelář, jen nechápala, čím svého šéfa tak rozzlobila.



Bylo to jen o chlup, o velmi malý chlup. Muž se musel zapřít o stůl, aby vydržel nápor svého orgasmu. Bylo to tak rychlé, tak šíleně rychlé. Po té, co sekretářka odešla, se chlapec pod stolem už vůbec nedržel zpátky a svého"pána" přímo vysával. Dokonce si dopomáhal i oběma rukama a rychle ho vedl až k samému okraji únosnosti. Ty dny abstinence také udělaly své, takže muž jen hlasitě zavrčel a ostře chlapce chytil za vlasy, aby si ho přidržel více u svého rozkroku. S posledními záchvěvy mu prudce přirazil několikrát do úst, než dosáhl vrcholu a se slastným výdechem se zase opřel do svého křesla. Nechal mladíka ať vše, co mu zanechal, hezky spolyká a dovolil mu i aby očistil jeho penis od posledních zbytků vášně. Teprve pak se na něj mohl zahledět. Chvíli si oba jen hleděli do očí. Chlapec se usmíval jako nevinný andílek a mlsně se olizoval jako starý kocour. Proto to jeho milenec už nevydržel a ozvalo se lupnutí, jak mladíkovi projela kadeřemi ruka a nadělila jeho makovičce rázný pohlavek.


Průměrné hodnocení: 4,86
Počet hodnocení: 56
Vaše hodnocení: Zatím žádné :)

Pro hodnocení se přihlašte.

Dahaka
Dahaka

-

Pro přidávání a čtení komentářů se přihlašte. Děkujeme.