Muž seděl v autě před velkou železnou branou do areálu školy. Čekal na mladého chlapce, kterého ten den ještě před obědem pořádně vytresta,l za jeho drzost a neposlušnost. První studenti už dávno vyšli, ale jeho blonďatý milenec stále nikde. Muž však trpělivě vyčkával a brzy ho také zahlédl, jak se chudák šourá přímo k jeho autu. Jindy velmi energický ztřeštěný mladík dnes vypadal jako chodící mrtvolka. Ještě chvíli z toho pohledu měl muž radost, než se mu milence zželelo a otevřel mu dveře u sedadla spolujezdce. Mladík je však drze zase zavřel a vlezl si dozadu, kam se nasoukal jako žížalka a lehnul si na břicho. Pak se ozvalo táhlé vydechnutí. I když měl muž za volantem sto chutí se rozesmát, věděl, že by to nyní nebylo vhodné, proto se jen otočil dozadu a chlapce jemně pohladil po tváři. Uklidněn příjemným chování svého milence, chlapec na chvíli zavřel oči a nechal se hladit. Aby alespoň na chvíli zapomněl na dnešní školní prožitek. Jeho pozadí celé pulsovalo a připadal si strašně unavený. Pořád tu věc měl v sobě, jak mu jeho partner nařídil. První hodiny byly nesnesitelné. Chlapec nevěděl, jak se má usadit na tvrdou školní židli. Čím víc se ale vrtěl, tím víc si své citlivé partie dráždil a o to více byl nadržený. Tři hodiny sezení na zadku. Dokonce se ani o přestávce nezvedl. Bál se, že už by si nesedl. Jeho spolužačky o něj měly opravdu starost, ale vymluvil se na nevolnost. Celou dobu těch tří hodin snil jen o tomhle. Jak si konečně lehne a nechá se opečovávat. Bohužel muž ho nehladil nadarmo a dlaní mu postupně sjel až pod kalhoty, aby se ujistil, že je vše na správném místě.

"Nesnáším tě! Vyndej mi to!"

"Přece víš, že nás čeká ještě oběd."

"Nemám hlad, pojeďme domů."

Mladík se snažil svého přítele přemluvit, doufal, že v něm vyvolá lítost a muž ho odveze do jejich bytu, kde o něj bude pečovat zbytek dne. To byla krásná představa. Ale jak se zdálo, jeho partner byl opravdu bezcitný, protože na tom obědu trval. Motor auta se stejně rozběhl a muž zamířil ulicemi velkoměsta přímo k jejich oblíbené restauraci. Věděl, že to tam má blonďatý chlapec rád, protože tam měli i mořské plody, které mu chutnaly a také výbornou pizzu. Brzy muž pochopil, že papulka jeho milence není schopná strávit drahá nóbl jídla a jen se nad nimi ofrkoval. Proto bylo lépe zvolit pizzerii, nebo podobné podniky. Muž měl i na paměti, že právě místo, kam měli namířeno, mělo velmi příjemné polstrované kožené sedačky. Další ze zkoušek pro mladíka.



"Když sebou budeš vrtět, plácnu tě."

Nesouhlasný chlapcův výraz muže velmi bavil. Objednal mu přesto jeho oblíbenou pizzu a nechal ho v klidu najíst. Věděl, že určitě chlapec celý den nic nejedl a s plným bříškem bude možná o krapet příjemnější a povolnější. Sám si dal jen kávu, protože zdejší pokrmy opravdu nekonzumoval. Jednomu ovocnému řezu však neodolal ani on. Mladík se nejdřív k jídlu zdráhal, ale poté ho přepral hlad a tak i jeho štíhlé tělo do sebe nasoukalo celou velkou pizzu, pak jen spokojeně zavrněl a rozvalil se na bok do kožené sedačky. Marně mu muž podotýkal fakt, že v restauraci se má sedět, ne válet.

"Už pojedem domů? Musím na záchod a tak…"

"Nepovídej…"

"Baví tě to, trápit mě?"

"Velmi."

Ozvalo se nesouhlasné brblání a pár tichých sprostých slov, který si mladík nedovolil pronést nahlas, to by ho muž ztrestal jistě ještě víc, pokud to bylo možné. Muž však nikam nespěchal, v klidu dopil svou kávu a až teprve pak se zvedl a pomalou chůzí zamířil k autu. Nedočkavost jeho milence se mu líbila. Nyní už byl rozhodnut svůj trest ukončit.

Jakmile oba dorazili k velké obytné budově a pozdravili vrátného, mladík už na nic nečekal a šinul si to k výtahu.

"Možná bych tě měl nechat jít po schodech, co říkáš?"

"Do dvanáctého patra, jsi na hlavu? To bych nevylezl ani bez té věci v zadku."

Muž ho jen zatáhl do výtahu a začal ho líbat. Musel umlčet ten jeho prostopášný jazyk a věčné odmlouvání. Musel využít tu krátkou příležitost, kdy byli sami, aby chlapce přivedl na jiné myšlenky. Tohle vždy fungovalo nejlépe.



Už před bytem se však chlapec začal svlékat a přetahovat si tričko přes hlavu, muž tedy musel odemknout hodně rychle a natlačit ho do bytu. Tam mladík shodil i kalhoty a skopal boty. Už se nemohl dočkat, až se zbaví té věci, zasunuté v jeho těle. Zahleděl se na muže a přímo před ním se demonstrativně opřel o opěradlo křesla a rozkročil se. Čekal, že bude zbaven svého mučícího trestu okamžitě, což jeho partnera tentokrát opravdu rozesmálo.

"Nesměj se, slíbil jsi to! Slíbil!"

"Ale no tak, jen se nerozčiluj. Máš tak krásné tělo, rád se na tebe dívám."

Ale mladíka nebylo možné poté utišit. Začal mlít o nespravedlnosti světa, o krutosti svého milence a začal být opravdu značně podrážděný. Proto muž k němu pomalu došel a sundal si kravatu, kterou odhodil do křesla, pak mladíkovi přejel po těle oběma dlaněmi. Vychutnával si jeho jemnou kůži a snažil se ho tak uchlácholit. Prozkoumal jeho pevná stehna ze všech stran, dokonce i záda a boky. Nebál se pozdravit ani chlapcovo plné bříško, podbřišek a ani prsní svaly. Prsty jemně přejel po jeho bradavkách a demonstrativně za jednu zatahal. Mladíka to natolik fascinovalo, že jen zavřel oči a rázem bylo ticho. Už žádné spílání, žádné nadávky, jen tiché vzdechy.

"Chci si tě vzít v ložnici, mazej."

Poslední polibek na mladíkův krček a poslední pohlazení jeho podbřišku. Všem intimním partiím se muž rozhodl prozatím vyhnout.

Jemné plácnutí po blonďáčkovo zadečku vyvolalo hlasité zaúpění, mladík však překvapivě poslechl a zmizel v ložnici, kde se natáhl na obrovskou postel v tak zvoucí pozici, že mu nebylo možné odolat.



Muž se k němu po pár sekundách připojil a pokračoval v tom, co už započal, v hlazení mladíkova těla. Připojoval k tomu i letmé polibky, tu na šíji, tu na bedra. I když to mohlo vypadat jako forma omluvy, nebylo tomu tak. Tohle bylo spíš něco jako příslib milování, příslib toho, že už na chlapce bude jeho partner hodný. Mladík však po chvíli zavrtěl zadečkem, aby svému "Pánovi" připomněl ukončení trestu.

"No dobře, jsi tak horlivý…"

"Udusím tě ve spánku polštářem, přísahááááááá… auuuu."

Dřív než ale mladík stačil dokončit své výhružky, muž uchopil konec jednoho kusu lepicí pásky a prudce ji strhnul.

"Musí se to dělat rychle nebo to bude bolet."

"Tak jsi to na mě neměl lepit, kdybych chtěl depilaci zadku taaaaa uuuu…"

I druhý mladíkův pokus vyšel vniveč. Jako by to jeho milenec opravdu dělal schválně. Obě pásky nyní byly dole a zanechaly mírně lepivé místečka.

"Co jsi říkal?"

"Nic…já…už nic…"

Chlapcovo pofňukování muž odměnil hodně vášnivými polibky.

"Alespoň tě to poučí, neporušovat naše pravidla."

Blonďaček se tentokrát se svým partnerem nepřel, nebyl už schopný nějakého odmlouvání a chtěl, aby to celé skončilo. Pochyboval sice, že by ho toto dostatečně poučilo, ale svému milenci ten fakt nevyvracel. Mírné šťouchání do velkého razítka mu však způsobovalo ostré nádechy. Když konečně chlapec ucítil, jak z něj jeho"Pán" vytahoval tu dřevěnou věc, už si oddychl. Bylo to však předčasné. Jelikož jeho milenec se rozhodl ho pořádně rozdráždit a použít mučicí nástroj k projíždění mladíkova zadečku. Při tom se druhou rukou zatím zbavoval zbytků svého oblečení. Trvalo to jen malou chvíli, cítil, že mladíkovo tělo neklade žádný odpor a přímo se třese touhou po milování. Ale nechtěl mu nijak ublížit, proto se natáhl k nočnímu stolku pro lubrikant.

"Stu…dí… studí to."

"Ano…studí."

Konečně po mnoha hodinách zůstalo mladíkovo pozadí opuštěné, najednou se cítil tak strašně prázdný. Bylo to tak divné. Možná, na jednu sekundu zalitoval, že tu věc z něj jeho "Pán" vyndal.

"Tvůj trest byl dostačující."

"Pomiluješ mě?"

"Chtěl bys to?"

"Jooo! Strašně moc!"

"Začínám si myslet, že jsi nymfoman, nebo máš jinou nezdravou úchylku."

"Sex není nezdravej pane řediteli, víte…"

"Radši mlč."



Oba dva se rozesmáli a mladík cítil, jak se na jeho pozadí tlačí mužova erekce. Cítil jeho váhu, a bylo mu to velmi příjemné. Cítil to dráždivé tření o svůj vstup a skoro jako by zadržoval dech a trpělivě vyčkával, až ho jeho milenec oblaží svým penisem.

Když konečně ucítil ten pocit průniku, znovu se musel podivovat nad tím, jak je jeho partner tvrdý a velký. Znovu zakoušel ten pocit naprosté odevzdanosti, konečně znovu cítil, že svému "Pánovi" náleží celý. Brzy i přes nelibost svého milence mu začal pozadím vycházet vstříc. Ten pocit naplněnosti a pohyby, které ho dováděly k šílenství. Pořádně se zakousl do kusu polštáře, aby nemusel tak hlasitě sténat. Kolem dlaní si omotal prostěradlo, potřeboval nějakou stabilitu.

Tak dlouho muž chlapce trápil svým chladným chováním, neuvědomil si, že teplo jeho těla, to sevření, které mu chlapec prokazoval, mu také nesmírně chybělo. Jeho zkouška však dopadla dobře. Zjistil, že mladík raději poruší všechna nepsaná pravidla jejich vztahu, jen aby byl s ním. Nebyla to jen touha a vášeň, kterou mohl chlapec ukojit sám doma tajně. Ne, mladík přímo vyžadoval nějaký čas být po boku svého milence, nechat se líbat a laskat. Potřeboval jeho péči, na kterou tak rychle navykl.

"Víc! Víc, přitlač!"

Tak nenasytný, tak netrpělivý, tak roztoužený. Muže to donutilo brát si tělo svého milence ještě horlivěji. Už nehleděl na to, zda mu ublíží, oba potřebovali všechno dostat ven, oba toužili po vyvrcholení své vášně. Muž doufal, že si chlapcovo tělo užije mnohem déle. Ale mladíček pod ním začal již velmi brzy vykazovat známky blížícího se orgasmu. Stačilo tedy už jen jemně promnout jeho penis a velmi snadno muž dovedl svého mladého milence k orgasmu. Chlapec se celý rozklepal a konečně pustil z úst polštář, aby mohl vykřiknout. Jeho "Pán"ještě několikrát opakoval své pohyby, co nejhlouběji to šlo, než i on sebe přivedl do stavu maximální spokojenosti a mladíka skoro zalehl. Byl si však jist, že tohle nebylo jejich poslední milování ten večer. Ne, tole ani jednoho nemohlo na dlouho uspokojit. Až večer pokročí, vezme si ho znovu.



"Spi už."

"Chci se tulit."

"Copak si tuleň? Už jsme se tulili dost."

"Nebuď tak línej…no… ."

Mladíkovo lísání pod dekou se nedalo dlouho ignorovat. I když muž doufal, že mu dá blonďáček alespoň dvě hodinky spánku, sotva po hodince byl zase až příliš čiperný.

"Že ti zase něco nacpu do zadečku, aby jsi nebyl tak nadržený."

"Jooo, třeba svůj penis?"

Modrá velká kukadla a rozcuchané vlásky se na muže přímo tlemily, takže jen zavrčel a přes chlapce přetáhl deku. Nemohl se však na mladíka zlobit, ba právě naopak. Ten jeho rošťácký úsměv, ty ďábelské růžky, co mu rostly jako by z vlasů, tomu nikdy nemohl odolat. Ani tomu horkému tělu, co se kolem něj ovinulo jako anakonda, která chce uškrtit svou kořist. Stačilo už jediné, sladké rtíky, které se přitiskli na ty jeho, a byl znovu ztracen. Tak jako tolikrát předtím, tak jako tolikrát potom.

Muž nebyl schopen mu odepírat lásku nebo mu byť sebeméně odporovat. Tu noc…tu magickou noc chtěl chlapci vyplnit všechna přání.