Derien Cox dorazil ke svému bytu a zaparkoval. Když vcházel do domu, uvědomil si, že pana Starklesse nejspíš cestou někde ztratil. Avšak ani na chvíli neuvažoval o možnosti se pro něj vrátit.

Jestli je tak dobrej, jak se říká, najde cestu i sám.

Vyběhl po schodech nahoru a odemkl dveře. Okamžitě mu došlo, že u něj někdo byl. Kdo jiný než Tessa, která mu kromě dokonale uklizeného bytu zanechala i výstižný vzkaz na jídelním stole:

Deriene, ty jsi ale vážně NESKUTEČNÝ PRASE!!

„Kruci,“ odfrkl si detektiv Cox, když sundával triko. „Teď tu zase tejden nic nenajdu.“

„Teo! Teo!“ zahulákal na celý byt a nahlédl i do pračky, protože Tessa byla schopná hodit tam s prádlem i jeho milovaného kocoura.

„Mňau,“ ozvalo se z ložnice. Teo požíral nějakou kočičí konzervu a vypadal náramně spokojeně.

„Jsi celej?“ zeptal se starostlivě Derein, a když mu jeho zvířecí společník znovu odpověděl svým nestranným „mňau“, přesunul se konečně do koupelny.

Mezitím GPS navedla Tonyho Starklesse k bytu detektiva Coxe. Musel si jeho adresu zjistit přes svoji kancelář, protože jinak by zůstal trapně trčet někde uprostřed Tokia. Zaparkoval na okraji silnice před patrovým domem s několika standardními byty. Žádný luxus, na který byl Tony zvyklý a ani okolí na něj nedělalo zrovna dvakrát dobrý dojem, přesto vystoupil z auta a zůstal opřený o rám dveří. Věnoval potemnělé ulici rychlý pohled a poté jeho oči zabloudily do oken vysokého činžáku. Svítilo se pouze ve dvou oknech, přičemž věděl, že jedno z nich patří jemu. Asi po minutě zírání do cizího příbytku si zděšeně uvědomil, že přemýšlí o tom, co ten neandrtálec právě dělá.

Koupe se? Je nahý? Kurva! Za jedinej pohled bych dal celej svůj měsíční příjem... Kurva!

Tonyho přirozená zvědavost a potlačovaný zájem nakonec zvítězily. Poslední stín nerozhodnosti rozehnala nahá silueta v přízemním okně, která na sobě neměla očividně ani ponožky. Pan Starkless začal jednat. Sklonil se k přihrádce v autě a vytáhl z ní gumové rukavice s desinfekcí. Od mala měl panický strach z injekčních jehel. Nevěřil farmaceutickým společnostem a byl přesvědčen, že jsou všechny choroby produktem jejich špinavých, obchodních zájmů. Proto se teď rozhodl vyhnout přímému kontaktu se vším, co by mohlo poskytnout živnou půdu bakteriím a plísním.

Zabouchl dveře svého Lexusu a zamířil ke vchodu. Dnes už podruhé šlapal po krátkých schodech, které se tentokrát ani neobtěžovaly být osvětleny blikající žárovkou. U stropu visela jen objímka na kousku drátu a Tony si musel svítit mobilem.

„Jestli tam chytnu žloutenku, nebo nějaký jiný hajzl… zabiju ho a sám sebe obhájím,“ brblal když sahal na kliku olepenou kečupem a hořčicí

Derien svlékl všechno, co měl na sobě. Hodil to do prádelního koše, nad nímž se vyjímal další nápis jeho sestry, který mu měl připomenout pravý účel tohoto kusu koupelnového vybavení:

Špinavý sem! A do toho se počítají i fusekle! A jestli do toho bude Teo srát, zabiju vás oba!!

Derien nepochyboval o tom, že to jeho sestra myslí smrtelně vážně, a tak koš raději přiklopil víkem.

Přejel si opatrně prsty přes hrudník a mokvající kůži na břiše. Gel na popáleniny zabral a rána vypadala mnohem klidnější, proto si mohl dovolit rychlou sprchu. Rozetřel si mýdlo po snědé kůži, kterou na několika místech zdobilo tetování. To na levém rameni zasahovalo až na hrudník a k lopatce. Pravé bylo vyhrazeno pro mnohem menší, ale o to důležitější. Prozrazovalo příslušnost ke speciální vojenské jednotce průzkumníků. Vlasům věnoval jen pár sekund. Spěchal. Starkless už určitě dorazil a mohl ztratit trpělivost. Mít ho ve svém bytě bylo to poslední, co by si přál. Sebral ručník, hodil si ho na hlavu, a aniž by se snažil vytřít si vlasy do sucha, zamířil do ložnice pro čisté prádlo.

Tony si nepřipouštěl žádné porušování domovní svobody. Nic takového pro něj neexistovalo. Byl horší než podomní prodavači a skrz dveře se dokázal protlačit s pouhým „s dovolením“. Svlékl si hned za dveřmi rukavice a znovu si pošplíchal prsty desinfekcí.

„Sakra! Kočka!“ zavrčel a jeho alergie na zvířecí chlupy se rozjela na plné obrátky. „Kššš…,“ naznačil rukou, aby se ta chlupatá koule vzdálila do bezpečnější zóny a vydal se skrz obývací pokoj po zvuku do ložnice.

Přitom se překvapeně rozhlížel po bytě. Bylo tu útulně, vkusně zařízeno a uklizeno. Rozhodně to neodpovídalo jeho původní představě o „barbarské jeskyni“. Tony zůstal zaraženě stát. Uvědomil si, že bylo jeho očekávání možná až příliš optimistické. Ta žena, která tady ještě před pár hodinami byla, zde zanechala zřetelné stopy. Vůně… osobnosti… vkusu…

„Co tu, kurva, chceš?“ Tonymu ta otázka rozhrábla vlasy na zátylku a on cítil, jak mu celým tělem projelo nepříjemné chvění. Pomalu se otočil a nasadil výmluvný pohled.

Derien se mračil, prohlížel si nevraživě nezvaného hosta a přitom si sundal ručník z hlavy.

„Pro vás pan Starkless,“ opravil ho s úsměvem Tony a zanalyzoval, se zjevným zájmem, Derienovo nahé tělo. Tu dokonalou ženu, která by mu mohla konkurovat, okamžitě vymazal z hlavy.

„Nejsem hej, ani počkej. Neseděli jsme spolu v jedné cele a nemáte právo mi tykat.“

Čerstvá popálenina. Musí kurdsky bolet. Dlouhá jizva přes prsa. Klasická rozepře s vystřelovacím nožem. Ještě nezacelená rána na levém rameni. Čistý průstřel. Tetování na pravé paži. Nápis. Geng? Nebo nějaká jednotka u armády? To velké tetování přes půl těla má nějaký význam, vzpomínka, vyjádření či jen chce vypadat neodolatelně?

Deriena jeho neuvěřitelná drzost popíchla. Vloupal se mu do bytu a ještě se dožadoval slušného chování? V jeho modrých očích se zaleskl neskrývaný vztek:

„Fajn… Tony… neříkal jsi, že počkáš dole?“

„Řekl jste, ať jedu za vámi,“ překousl dotazovaný opět výsměšné tykání.

„Došel jsem k závěru, že je váš byt vyhovující. Proč bychom plýtvali drahocenným časem přesunem do nějakého pajzlu? Dáme otázky tady a teď,“ konstatoval Tony a zaměřil se na přímý oční kontakt. „Jak dlouho znáte Harua Takumiho a co na něj víte, že vám odpustil ty dveře?“

Derien udělal k Tonymu dva nebezpečné kroky. To, že je úplně nahý, toho vlezlého právníka evidentně nijak nevyvádělo z míry.

„Copak jsi zač? Nějakej šmírák z vnitřního?“ zaútočil znovu otázkou detektiv Cox a odhodil ručník na zem.

„Chápu,“ Starkless kývl neznatelně hlavou, přitom mu pramen vlasů překryl levé oko.

„Takže se tu budeme chovat jako barbaři. Tohle…,“ mávl rukou zahrnující veškeré partie detektivova těla. „…jsem viděl milionkrát. Nijak mě tím neoslníte ani nepohoršíte. Jestliže nejste ochoten přijmout zásady slušného chování, budiž. Peníze pro mě neznamenají nic,“ během svého monologu, si sundal sako z ramen a přehodil ho přes opěradlo židle.

„Jsem trochu znechucen a znuděn svým životem,“ uvolnil si kravatu a sundal hodinky z čisté platiny, které odložil na stolek.

„Oba jsme tu kvůli jednomu člověku. Haru Takumi. Jeho bratr obviněn z vraždy, on jako alibi.“

Derien nechápavě pozoroval, jak si jeho nezvaný host odkládá. Nečekal to tak brzy. Vlastně po tom, co se mu vloupal do bytu, to nečekal vůbec. Poškrábal se nedočkavě v rozkroku a bylo mu úplně jedno, o čem ten chlap žvaní. Neposlouchal ho. Soustředil se pouze na to, jak mu ten dobře urostlý blonďáček dobrovolně odhaluje své přednosti.

Moc pěknej kousek, pomyslel si detektiv ještě před tím, než si dal jeho mozek oraz, a začal fungovat jenom na dvě záložní baterie dole.

„Oba víme, že alibi nebude zas tak přesvědčivé a že pana Takumiho jeho bratr nakonec potopí. Můžu ho bez problémů potopit i já. I když ho obhajuji. Jak moc… jste si … zavázáni?“ mlel dál Tony, jako by vedl soudní přelíčení a rozepínal si knoflíky od košile jako placený gigolo na jednu noc.

„Jsem v téhle zemi proklatě dlouho a nic takového, co mám právě před sebou, jsem neměl ani nepamatuji.“

O čem to mluví? To vypadalo jako… on se mi nabízí? Derien byl při chuti. Na tah chodil skoro každou noc, ale dnes to nějak nevyšlo. Proč nevyužít chutného úlovku, který se tak eroticky ovíjí kolem kovového háčku a tahá za vlasec? Tonyho prsty na knoflících košile mu vyloudily úsměv na tváři. Vždycky to byly rychlovky někde na záchodcích, v hodinovém hotelu, nebo jako naposledy v parku. Neměl čas si je prohlížet, jako teď. Líbilo se mu to. Tony Starkless byl někdo… známá osobnost a jeden z nejlepších. A dnes večer stojí v jeho bytě a předvádí se jako nějaká děvka, snažící se zaujmout. Docela se mu to i dařilo.

„Jsem ochoten přistoupit na jakoukoliv hru, která mě pobaví,“ usmál se Starkless a roztáhl rozepnutou košili od sebe, aby odhalil své bezchybné tělo.

Detektiv svého společníka odhadl dobře. Jen kondiční cvičení, nejspíš denně, ale jen do váhy zátěže, která pouze vyrýsuje. Nepřidá, jen zviditelní. Znovu ho přejel váhavě očima od shora až dolů. Je to právník. Mohl by mu zavařit. V této fázi to ale Deriena mohlo jen těžko zastavit. Udělal k němu ještě jeden krok, chytil ho za pásek od kalhot a trhnutím si ho přitáhl k sobě. Levou rukou objal jeho pás, aby mu zabránil couvnout a pravou vsunul do jeho vlasů… pevně stiskl. Nastavil si Tonyho obličej výš a chvíli si vychutnával jeho horký dech na své neoholené tváři. Vyčkával, než to na něj přijde… první vlna vzrušení, která mu nepatrně zrychlí tep. Se sevřenými rty ztěžka polkl a poté si je rychle olízl. Nahnul se ještě blíž, tak blízko, aby mimo drahé kolínské mohl cítit i jeho kůži. Voněl dráždivě a Derien ucítil, jak tvrdne.

Tony při tomto nadřazeném gestu jen tiše vydechl.  Ten všivý polda bez přetvářky ukázal, že tu nejspíš půjde jen o čistý sex. Nikdo si tu na nic nehrál. Oba vyrazili ven, aby někam zasunuli a oba pohořeli.

„Otázky? Odpovědi?“ nadhodil Starkless pobaveně a dlaní mu drsně přejel po mokvající ráně na břiše. „V něčem jsme si nerozuměli?“

Derien zaťal zuby, pustil Tonyho vlasy a chňapl po zápěstí ruky, která mu způsobovala ostrou bolest. Odfrkl si.

„Chceš odpovědi?“ zeptal se s úšklebkem a bez varování mu bolestivě zkroutil ruku za zády.

„Nejdřív zaplať,“ hodil s ním na postel obličejem dolů a sáhl po odložené vázance.

„Takže jste na platby?“ zavrčel Tony přidušeně do matrace. „Prachy? Něčí zadek?“

Nenechal se jen tak ovládnout. Byl rychlejší, než detektiv Cox čekal. Než stačil ukořistit kravatu, byl ten slizký had už zase na zádech s úchvatným výhledem na jeho nahotu. Tony nezaváhal ani vteřinu, pevně uchopil výstavní kousek mající na dosah ruky a několikrát jej drsně promnul.

„Rád byste tohle někam strčil? Tak napřed mluvte. Nebo vám z něj udělám jen bezcennou okrasu.“

Derienovi cuklo v koutku úst. Reakce jeho kořisti ho potěšila. Odhodil vázanku na postel a pravou rukou znovu sevřel jeho zápěstí, aby si zajistil, že pana Starklesse nenapadne hrozbu vyplnit. Zaklekl na jeho stehna a chytil ho svou velkou tlapou pod krk. „Koukám... jsi docela ohebnej... a já mám zase velkej dosah... Co to využít trochu jinak?"

„Myslím, že nám to oběma moc kecá,“ zachroptil Tony, když se snažil zbavit se nepříjemného tlaku na krku. „Moje ohebnost… váš dosah? Musel byste být rychlejší než já,“ zachrčel ve chvíli, kdy se rozhodl využít momentu překvapení. Nechal Coxe, ať mu dál drtí ohryzek. Vjel mu prsty do mokré, černé kštice a jediným škubnutím si k sobě přitáhl jeho přidrzlou tvář. Detektiv zahlédl pohyb a stočil hlavu na stranu, aby si chránil obličej. Nebylo to ale třeba, s rukou ve vlasech pana Starklesse neměl problém, necítil v tom žádnou hrozbu, ani mu tím nezpůsoboval bolest. Než si ale stačil uvědomit, co tím trapným gestem sleduje, měl ho najednou plná ústa. Tony mu evidentně hodlal předvést, že svůj jazyk nepoužívá jen k obhajobě zločinců.

„Mmmm," zamručel nesouhlasně Derien a pustil jeho krk. Zapřel se rukou vedle jeho hlavy s úmyslem se vyškubnout a tenhle vynucený kontakt ukončit. Tonyho vůně a chuť jeho slin však byla... příliš dráždivá. Proto se místo toho jen zprudka nadechl nosem a křečovitě sevřel prostěradlo pod svojí rukou.

Je to přece jen hra, tak proč nezkusit i něco nového.

S touhle myšlenkou mu začal jeho polibky vášnivě oplácet a pan Starkless si v ten okamžik uvědomil, že svého nepřítele podcenil. Dravost, se kterou se na něj Derien vrhl, změnil úmysl pouze rozhodit protivníka na narůstající vzrušení. Stále cítil doznívající tlak na svém ohryzku, který tam zanechaly detektivovy prsty. Vnímal intenzivně vůni šamponu z mokrých vlasů i kapky vody, stékající mu po tváři. Tonyho by nikdy nenapadlo, že ho tak nepodstatné podněty dokážou vyvést z míry. Byl to najednou on, kdo ležel na lopatkách, ale nehodlal podlehnout jen obyčejnému sexuálnímu pudu tak snadno. Trhl jeho vlasy od sebe a zbavil se tak dobyvačného jazyka ve svých ústech. Detektiva, který své „oběti“ nikdy nelíbal, tenhle zážitek úplně vytrhl z reality. Zalapal krátce po dechu. Nedokázal s určitostí říct, zda ho to uklidnilo či naopak podráždilo. Než si stačil uvědomit rozdíl, Tony opět využil momentu překvapení, vymanil se z pevného sevření a překlopil svého nadrženého barbara na záda. Poté se mu usadil na stehnech a zapřel svou ruku doprostřed jeho hrudníku. Cox měl výhled na svou kořist z první řady. Nijak se necítil v pozici na zádech ohrožen, naopak ho její snažení a bojová nálada pobavila. Nechal si tu očividně nervózní vešku hnízdit na klíně. Cítil jak se mu nad divadlem, které se před ním odehrávalo, zrychluje dech i srdce.

„Kurva, chlape! Co jsi zač?!“ zavrčel Tony a povolil si opasek. Vůbec mu nebylo trapné, že pouze zopakoval detektivovu otázku.

„Kurva!“ zaklel znovu a škrtl zipem od svých kalhot dolů. Upoutal tak pozornost na svůj rozkrok a Derien si s potěšením uvědomil, že má jeho blonďatý gigolo malý problém… problém, který je nutno řešit rychle.

„Kurva!“ zavrčel znovu Tony a vytáhl z kalhot svůj penis, který si netrpělivě promnul.

„Kurva!“ zaskřípal zuby a prsty přejel po detektivově mužném hrudníku. Zaujala ho ta dlouhá jizva po noži, která byla památkou na rvačku drogových gangů z minulého roku. Ten tenký hrbolek na kůži ho přitahoval jako magnet.

Detektiv jen slabě sykl, ale nepřestával ho sledovat. Pozoroval, jak bere jeho tvrdou erekci do dlaně a jak ji společně s tou svou uvěznil v hrsti… jako by nechtěl, aby byl vidět rozdíl, jak se nad ním sklonil a dotkl se citlivé kůže na jeho hrudníku jazykem. Derien upřel oči na bílý strop a vydýchával nával vzrušení z „obyčejných“ doteků. Když se mu ale Tony nepříjemně otřel zuby o bradavku, došlo mu, že je čas na změnu. Nebyl zvyklý, že ho někdo tak obírá, a proto se instinktivně rozhodl použít svoji mnohem větší sílu. Vzepřel se, a zatípl mu tak veškeré dobyvačné choutky. Bez varování z něj stáhl kalhoty, a aby si zajistil výhodnou pozici, vsunul pravou nohu mezi jeho kolena. Připomněl si tu zvláštní vůni, která ho na začátku zaujala, a otřel se nosem o jeho tvář. Pochopil, že tenhle muž je zaměřený na doteky. Byl ochoten mu dopřát trochu toho „osahávacího“ seznámení, jen aby ho slyšel potupně sténat. Kousl svůj pokusný objekt do spodní hrany čelisti, otřel se mu o ohryzek a políbil na krk. Reakce pana Starklesse na sebe nenechala dlouho čekat. Přestože se pokoušel to silné vzrušení zamaskovat, nešlo to.

„Budu samá podlitina!“ zachroptěl a mimo těch pár slov mu uniklo i několik vzdechů.

Tohle ať kruci nedělá! Moje citlivá kůže všude tam, kde se jí drsně dotkne zuby, zanechá viditelné stopy!

Další kousnutí do klíční kosti a do ramene.

Kurva! Okusuje mě, jako nějakou flákotu! Tak proč z toho, kurva… „vlhnu“?!

Derien přejel prsty po horké kůži svého milence a zkusil podráždit bradavku.

„Kurva! Coxi…!“ jen planý výkřik do šera.

Nestačil ani zaregistrovat Tonyho nadávku a poslal svoji ruku níž. Táhl nehty středem hrudníku, brázdil prsty řídký porost a sledoval tu chloupky značenou cestu dolů, na břicho. Slyšel, jak pod tím vším ta klející právnická krysa překotně dýchá a cítil, jak prudké zvýšení adrenalinu v krvi rozpaluje její pokožku.

Tony pokrčil svou volnou nohu a posunul ji mírně na stranu.

„Budou ty informace stát za to?“ zeptal se roztřeseným hlasem a upřel pohled na detektivova ústa, odkud čekal odpověď.

„Sklapni už konečně,“ zavrčel Derien a přestal okusovat jeho krk. Také on zůstal viset na jeho rudých rtech… bylo to příliš lákavé. Sehnul se a… První polibek byl jenom letmý dotek, ten druhý už spojil jejich ústa mnohem pevněji. Neměl chuť se rvát, hodlal si to užít a tohle gesto povolnosti bral jako jasný souhlas.

Hodnej kluk, pomyslel si detektiv, pečlivě zkoumající jeho ústa. Přejel mu dlaní po vnitřní straně stehna, aby ho přiměl roztáhnout nohy od sebe ještě víc.

Tony si už nebyl jistý, zda se pořád ještě jedná o hru.

Ten bastard! Pokládá ty svoje velké tlapy tak nenápadně na moje citlivá místa, že mě pokaždé jeho dotyk překvapí, otřepal se, jako by se potřeboval zbavit dotěrného hmyzu, lezoucí mu po kůži.

Derien si pro sebe mezitím udělal dost místa, a ve chvíli kdy svého milence kousal do brady, aby ho nechal nadechnout, přehodil dovnitř i druhou nohu. Pana Starklesse okamžitě zachvátila nefalšovaná panika. To jediné, na co dokázal myslet, byl balíček kondomů, které měl v kapse od saka. Bohužel si nemohl vzpomenout, ve které. Soustředěný pouze na tuto jedinou myšlenku… jako by nevnímal ztěžka oddechujícího detektiva, který se posouval svými ústy k jeho uchu a rukou sjížděl dolů, ke zdroji své dnešní rozkoše. Tony se nadechl, aby konečně upozornil na bezpečnost při sexu, když zahlédl, jak si ten buran ledabyle naslinil prsty. V ten okamžik ztuhl a začal dýchat jako pes vylepený na poledním slunci.

„Coxi!“ vyhrkl výhružně a zapřel se mu mezi prsa. Najednou si nebyl jistý, zda to opravdu chce.

Hodlá do mě strčit prsty, zvlhčené pouhými slinami?! To nemyslí vážně!

Detektiv cítil napětí těla, které měl pod sebou. Podle všeho v téhle pozici pan Starkless nikdy nebyl, a to ho dráždilo ještě víc.

„Zkus se trochu uvolnit," zašeptal mu u ucha a přejel vlhkými prsty v jeho mezírce. Věřil, že má jeho milenec dost zkušeností, aby věděl, co přijde… nejspíš proto se jeho hýždě sevřely, aby zabránily čemukoliv vstoupit.

Aby ne. Pro Tonyho byla tohle novinka. Nedokázal se s tím nijak vypořádat a jen zbaběle přijímal pozici, do které bez výčitek stavěl i svoje heterosexuální klienty. Byl zmatený tím, co chce jeho tělo a jak mu to vše mozek ihned vyvrací pádnými argumenty. Každý pokus o obranu byl potrestán větším tlakem z blízkosti jeho těla. Nenásilným, ale naléhavým. Žaludek se mu svíral bolestí, sám nevěděl, jestli strachem nebo vzrušením. Přesto rukou sjel po Derienově svalnaté paži na rameno, zavadil prsty o jeho mokré vlasy, a mírně zatnul nehty do tvrdé lopatky, aby uvolnil napětí.

Detektiv konečně ucítil náznak povolnosti. Jeho srdce běželo jako o závod. Dýchat nosem přestalo stačit… musel si pomoci ústy. Jeho horký dech hladil milencův krk i ucho a mokré vlasy šimraly ve tváři. Doteky na ruce, vlasech a lopatce vnímal všemi smysly. Ocenil je tichým vzdechem a ve stejný okamžik vsunul dovnitř nasliněný prst.

Tonyho tělo se prohnulo pod mírným tlakem a kolem páteře, přesně od prvního obratle, přes který Derien pronikl dovnitř, se mu rozeběhlo mrazivé vzrušení… zasténal. Pánví se prohnul vstříc prstu, i když nechtěl. Jak trapné.

Hlasitý sten Coxe potěšil, dokonce tak moc, že si neodpustil tichou otázku: „Líbí se ti to?" Rozostřeným pohledem pečlivě sledoval obličej svého milence. Nechtěl, aby mu uniklo nic z jeho úchvatného výrazu vzrušení a zmatku. Byl takhle nádherný a sexy.

„Nedívej se… na mě!“ zavrčel Tony a zakryl si jednou rukou obličej.

„Sluší ti to... dole," usmál se škodolibě detektiv a přidal dovnitř, kde už bylo příjemné vlhko, druhý prst. Přitom se sehnul, aby mohl chvíli sát jeho vztyčenou bradavku.

„Tam se mě…!“ vykřikl a znovu zasténal. Nedovolil nikomu, aby se jich dotýkal. Reagoval na tyhle dotyky vždy tak potupně. A on si nemohl dovolit ukázat svou tvář, protkanou ruměncem, rozšířenými zorničkami a slinami, hromadící se mu v koutku úst. Zakázal si tuhle slabost odhalovat před svými vážnějšími známostmi. Natož před tímto… individuem… chlapem z ulice, špinavým, toulavým psem…

Derien opustil jeho bradavku a jazykem si to razil přes hrudní kost k pupku a ještě níž. Nevnímal slova, živil své vzrušení jen jeho nekontrolovatelným sténáním. Když ho bral do úst, pulzujícího a tvrdého, neudržel další vzdech. Starkless jen neslyšně zalapal po dechu a surově vjel svými prsty do mokrých vlasů detektiva Coxe. Místo toho, aby se snažil zabránit drzým ústům v plenění vlastní erekce, střídavě svíral a povoloval vlhkou kštici podle toho, jak vlny vzrušení brázdily jeho tělo. Derienovy prsty se otíraly uvnitř něj neustále o jedno místo a on si překvapeně uvědomil, že začal vlhnout. Jak rychle dokáže dýchat? Jak rychle dokáže dosáhnout vrcholu?

„To stačí,“ procedil mezi zuby, aby zabránil potupnému vyvrcholení během pár tahů.

Cox se jen v duchu usmál. Pan Starkless reagoval přesně tak, jak chtěl a potřeboval. Pocit nadvlády byl omamný. Vnímal každý jeho pohyb i vzdech, a kdyby se Tony odvázal ještě trochu víc, neměl by sebemenší problém se z toho udělat. Řeč těla jeho milence byla jasná, a i když se to snažil krotit, Derien blížící se konec poznal včas. Nehodlal ho ale okrást o nic. Cítil povinnost vynahradit mu jeho pozici dole. Zlehka ho nasál a naposled mu dopřál těsný pohyb dolů a nahoru. Tony mu odpověděl slastným syknutím, sevřel ještě víc jeho vlasy a trhavými pohyby pánve si určil poslední přírazy proti jeho prstům. Utápěl se ve své vlastní představě, jak právě ojíždí tomu mizernému poldovi zadek. Ten pocit vysněné nadvlády mu způsobil tlak v podbřišku. Naposledy přirazil do jeho úst a plnil je hustým spermatem, které Derien postupně polykal. Miloval to a Tony chutnal tak sladce…

***

„Ty odcházíš?“ nadzvedl obočí Derien Cox a olízl si koutek úst. „Co ta večeře… Tony?“

Starklessova ruka na pásku se zastavila a on váhavě zvedl hlavu. Způsob, jakým jeho jméno detektiv vyslovil, ho rozrušil. Lehké mravenčení přeběhlo po všech obratlích páteře až dolů na kostrč. Ucítil znovu ten nesmlouvavý tlak v konečníku.

„Myslím, že už jste po večeři. Nechutnalo?“ odvětil jízlivě a zastrčil konec pásku do poutek kalhot. Přehodil si přes ramena sako a shrábl ze stolku svoje hodinky i mobil, ze kterého před minutou dostal od šéfa příkaz, dát od případu „Takumi“ okamžitě ruce pryč.

„Slyšel jste šéfa…“ dodal, aniž by se mu podíval do jeho modrých očí, „mám deset minut na to, abych tu složku vrátil.“

Derien Cox se ani nepohnul. Jen si ho s podivným, pobaveným výrazem ve tváři prohlížel. Mohl by ho v klidu ojet, vychutnat si násilím ten úzký prostor, který cítil prsty, zabořenými do jeho análu. Ale on byl lovec. A Tony Starkless byl jeho kořist. S pěkným zadkem. Nechal ho odejít s pocitem vítězství i za cenu, že dnes nebude mít kvalitní sex. Vybere si to jindy. Jinak. Po svém. Když to nebude jeho kořist čekat, zaútočí. Brzy.