"Já to udělám." řekl.

"Tak se mi to líbí." Mrknul.

"První chci slyšet-" jeho větu přerušil silný kašel.

"Nemáš běhat nahý po domě." pronesl muž s nezájmem. Otočil se a přistoupil blíže k rakvi. Když kašel ustál, opět promluvil. "První mi řekni, kde je moje žena."

"Pravidla tu kladu já!" Prudce k němu strhne hlavu. Aijima skrčil ocas mezi nohy.

"Omlouvám se." Hlasitý smích nadřízenosti se nesl celou místností. Zaváněla smrtí. Přecházel sem a tam, pronásledoval ho lehký studený vánek. Neustále proplétal prsty mezi sebou, tupě záměrně narážel do svých nehtů. Rozmýšlel další tah. Zastavil. Přiložil dlaň ke hrudi a sevřel.

"Na co ještě čekáme?" Rozmáchnul a okolím se rozletěl temný hábit. Odhalil se tak černo-rudý šat. Blyštil se různými malými odznaky a emblémy. Dostávalo ho to na vysokou pozici.

"Co ty jsi zač?" otázal se. Hlavu k němu lehce stočenou. Muž se přesunul přes místnost až k němu. Vycenil na něj zuby a pomstychtivě zasyčel.

"Jsem někdo, na koho si nebudeš dovolovat!" zvýšil netečně hlas. Jeho hranice mezi jemným a hrubým chováním vyprchávala. Natáhnul se k Aijimovi. Sevřel jeho svírající okovy a jedním tahem roztrhnul. "Vstaň!" Nehnutě postával před ještě doteď ležícím tělem, šat se mu pohupoval v lehkém vánku. Zářivé oči probodávaly mladíkův obličej..

Nemotorně se dostal na nohy. Byl sláb, třásl se. Úsilí dostat se z vězení ho natolik vysílilo. Přesouvá váhu z jedné strany na druhou, přesto se ani nehne. Muž v nádherném šatu se přiblíží na milimetry. Těla se přes kusy látky letmo dotýkala, pohupovali se do rytmu vnitřních písní. Chytl ho za boky a zastavil, tlumil tak jeho kolébání. Pomalu se natáhl k ústům Aijimovým, chtěl je obdařit polibkem. Ten však držel své rty pevně u sebe. Zavřené oči nevnímaly pach a zavánějící potulky, soustředily se pouze na útok a obranu.

Dlouhé nehty se pomalu rozpohybovaly, kroužily sem a tam po pase osoby naproti. Čas kolem plynul rychleji... byl to nekonečný souboj, ale byl tu někdo, kdo se musel vzdát, splnit svou úmluvu. Aijima opatrně povoluje sevření v ústech. Rty se od sebe oddalovaly. Obrana ustoupila, vzdal se nebo přešel na protiútok?

Dobývající muž se odtáhnul, rozevřel ústa a jasně oblízl hranu horních zubu. Poté se tvrdě přisál na ústa zraněného muže. Jazyk proklouzl do jeho nuceně pootevřených rtů. Začal se pohybovat, kroužil dokolečka. Tep se mu pomalu snižoval. Tělo klesalo pod bod mrazu s každým jeho dotykem. Podvědomí mu říkalo, že dělá chybu.

Zlehka se od něj odtáhl. Mezi spodními rty obou mužů se táhla vlhká čára slin.

"Jaké je tvé jméno?" otáže se Aijima nervózně. Lehce pootevřená víčka zakrývají skleněné oči. Plápolající plamínek velkých svící se rozvážně pohupuje pod nenadálým větříkem.

"Říkej mi Princi." naklonil se k jeho ušnímu lalůčku a zlehka se zakousl ostrými zuby. Nehty pohyboval proti gravitaci. Zadrápl se do ramen a silou jej otočil zády k rakvi. Povolil kousnutí a spojil se opět z jeho ústy, přidával na dráždivosti. Aijima se pomalu uvolňoval. Dlaněmi olemoval rukávy obepínající jeho ruce.

Pokoj temna ho stahoval na svou stranu. Tvořily se okolo nich různé stopy obřích znamení. Nevnímal je, snažil se přijmout Princovo tělo.

Polibek se stával vášnivějším, pohyby prudšími. Natlačil muže až k rakvi. Prsty objel jeho hruď a namířil k bradavkám. Aijima se zaklonil. Zasáhla ho první dávka rozkoše. Ústa dokořán poslaly vzduchem hlasitý stén.

Hladil je, kroužil dokola, spokojen s tím, že si to jeho "podřízený" užívá. Připravoval jeho tělo pro sebe. Zářící plamínky odrážely po celé místnosti lesk vyšších šatů. Netrpělivě zajel rukou pod triko. Vyhrnul jej. Aijima svolil, nastavil své ruce a nechal ho ze sebe stáhnout. Sklo z očí vymizelo, nahradily jej nevyslyšená přání. Princ elegantním a sexu chtivým pohledem odhrnul vlasy splývající na obličeji. Měsíční oči se zabořily do jeho obnaženého krku. Ústa lehce poskočila a z pravého koutku se spustila slina.

Zavřel oči a natáhnul se pro něj. Tu se najednou prudce zastavil. Víčka stáhl vzhůru, Aijima ho vystrašeně sledoval. "Voníš." pronesl k němu Princ, aby zachoval klid v místnosti. Muž ho však nedůvěřivě zkoumal. Nohy se začaly klepat, kolena narážela o sebe. Svaly na stehnech vypověděly službu a Aijima se nesl k zemi. Tvrdě dopadnul, hlava dvakrát poskočila. Prameny vlasu se roznesly po celé tváři.

Princ se sklonil. Zapřel levý loket o koleno a druhou ruku stáhl k ležící postavě. Rozmýšlel nad něčím, když tu se pohnul, s nadzvednutím hlavy Aijimovy, sebral celou špinavou hřívu a natáhl ji ke stropu. Prsty do teď nepoužité ruky spojil v pěst, pouze ukazováček zůstal zpříma natáhnutý. Přivřel víčka a trhavým pohybem zkrátil jeho vlasy. Dlouhé prameny visely ze zavřené dlaně kolmo k zemi.

Nenasytně se usmíval, zkoumal oné vlasy, které přišly o svého pána. Prsty mezi nimi projížděl. Doteď se na Aijimu nepodíval. Stále ležel nehybně, jeho duše se však zmítala. Nevěděla, co se bude dít, byla nervózní.

Opatrovnicky položil vlasy na zem a popadl ruce klimbajícího muže. Spojil své prsty s jeho a trhavým pohybem jej donutil probudit se.

"Tady jsme neskončili." nesl se místností klidný, přesto maniacký hlas.

Stál zase na nohou. Princovo tělo po něm toužilo ještě více. Kratší vlasy zúžily jeho obličej, podporovaly mladický vzhled. Jemné oči, které ho zkoumaly, se začaly přesouvat po místnosti, když tu najednou byly donuceny zavřít se. Obdařil ho dalším z mnoha dlouhých polibku. Přesunul dlaně k jeho krku a drásavě přejížděl k ramenům.

Pravou rukou nyní objel jeho krk a zarazil se při zátylku, Aijima tento pohyb okopíroval. Zasekl se nehty do kůže, mezi prsty vyčnívaly černé prameny vlasů. Princ se pomalu začal posouvat vstříc jeho přirození. Lehce přejížděl svým tělem po muži, který teď patřil jeho objetí. Ovládala ho chorobná žízeň po snědém vypracování. Vášeň se rozlévala po obou mužích.

Zabořil jazyk hlouběji do jeho úst, ve stejnou chvíli se zrychlily i přírazy tel. Ruce začínaly zkoumat tělo, přejížděly po hrudi. Princ chtěl nechat muže užívat si chvíli, při které se mu bude plně věnovat. Chtěl aby se rozloučil s láskou, ale nedokázal překonat sám sebe. Prudce sáhl na hřbety jeho dlaní a přiložil je ke svému obleku. Aijima pochopil. Slastné vzdechy nyní nahradily tvrdou práci, jenž ho přiváděla do šílenství ostrého nebe. Šat z něho svými toužebnými záseky přímo strhával. Tu se od země odrazil cinkot vítězného emblému, tu zas slabé zaznění dopadnutí necenného odznáčku.

Zářivé oči byly nyní zavřeny v kleci víček. Ani mu neproběhlo hlavou, proč se muž zničehonic tak

změnil. Aijima neopatrně propadal do soužení temnoty... kontroloval ho pouze zápal do probíhající situace.

Šat dopadl k zemi. Čtvercovou místností se roznesl překvapený tón. Muž byl zaražen, když uviděl jizvy obklopující celou hruď. Dlouho se tím nezaobíral, chtěl jeho tělo co nejdříve, stejně jako Princ. Ale ani u jedné osoby se nejednalo o stejné přání. Někde převládala vášeň, někde instinkt. Po kůži stékal studený pot smíchaný s vroucím tělem.

Princ déle nečekal, a zatímco Aijimovy ruce zkoumaly okolí bradavek, zabořil prsty do vlasu snědého mládence. Nehty obrátil proti lebce a tvrdě zatlačil.

Mužem projíždí tupá bolest, podlehl ji a klesl na kolena. Dlaně však zůstaly přiložené na minulosti potřísněném trupu. Chvíli po něm jen tak putovaly, zkoumaly, co je dáno, následně sjely níž. Zrychleně, plné touhy, přejížděly po vnitřní straně stehen, jeho chlouby se ale nedotkly. Potěšen svým drážděním se usmíval.

Princ se zuřivým pohybem vrhl na odepínání knoflíku, držící jeho kalhoty v úrovni pánve. Aijima spokojen svými činy se stále usmíval. Chytl lem kalhot i se spodkami a pohotově stáhl dolu. Princovo tělo se v tu chvíli naklonilo dozadu, z úst vyšel slabý stén. Aijima již ignoroval sám sebe, žil pro okamžik. Těžce byt odhodlaně překonával bolest na zápěstí. Několikrát prsty objel podbríšek muže, stojícího před ním. Zavadil také o vrchní části stehen, až potom se odvážně vrhl na přirození, které pro jeho dlaň netrpělivě škubalo.

Zlehka a s opatrností přejížděl po celé jeho délce, poté několikrát objel špičku a přitlačil na ni. Princ nenápadně nadskočil, projel ním proud vášně a adrenalinu. Dlani zavadil o svící, která stále plápolala, nyní pod hlubokými výdechy houževnatých společníku. Aijimova ústa se přiblížila.

Prsty si zajel do vlasu a opatrně je prohrnul. V očích se mu zaleskl smutek, poté ale prudkým pohybem plivl na penis žádající o pozornost. Chod situace se opět měnil. Hmátl znova po jeho penisu a pevně sevřel. Neuběhla ani minuta a jeho jazyk klouzal sem a tam po odhalené kůži přirození. Propadl se ještě hlouběji, pravou rukou zajel k pozadí Prince a prudce sevřel. Ten chvíli vytrval, ještě nechtěl pokročit dále, tahle situace se mu zamlouvala. Jeho nohy se v záplavách rozkoše neustále třásly.

Ústa klečícího muže sklouzla níže k varlatům. Opatrně je olízl a poté vycenil zuby. Se slabým kousnutím lehce povytáhl volnou kůžičku. Princův hlasitý stén se začal rozléhat přese stěny. Hlava zůstávala zakloněná, ramena Aijmova tvořila plátno, na kterém se za pomocí prstu tvořily různé rudé obrazce. Tyto tahy byly ještě několikrát zopakovaný, když se ale začal mladík přibližovat k jeho dírce, prudce jej povalil na zem.

Princ tak převzal velení. Těla na zemi neovládal chlad, nesoucí se jako přízemní mrazík, obě dvě hořela a to nejen neuvěřitelnou touhou. Do situace se ještě jednou zapletly vášnivé polibky, zatímco Princová pravá ruka putovala po trupu oslabeného muže dolů. Trhavým pohybem zapojil svaly na stehnech a zlehka, tak aby si usnadnil přístup, se nadzvedl. Levá ruka zůstávala zapřena vedle nažhaveného obličeje, prsty uvolněné paže se zarývaly do podbříška. Dech se zrychloval, světlo svící vláčně dohořívalo.

Princ se začal soustředit na vybouleninu mužových kalhot. Silně přitlačil při každém pohybu. Do úst se mu řinuly hluboké výdechy, vycházející z Aijimova pokročilého stavu vzrušení. Penis se dral ven, svíralo ho úzké místo na pevno zachycené části oblečení. Vládnoucí muž tedy vážněji zaútočil na knoflík, jenž si hrál na strážce vězení. Dlouhými nehty pravé ruky se mu jej podařilo zachytit, problém se však objevil, když s ním chtěl zakývat. Odpoutal své rty od jeho a sklopil hlavu. Nemotorně, se mu jej nakonec podařilo odepnout. Když svou tvář natočil zpět, koukaly se na něj Aijimovy jemné oči. Byly lehce přivřené, hruď se hluboce zvedala, usmíval se.

Princův obličej zrůžověl. Mezitím, co se jejich pohledy spojovaly, kalhoty putovaly dolu. Ležící mladík vyšel vstříc. Sklonil svou tvář ke klíčním kostem. Jazykem vytvoří vlhkou čáru z jedné strany na druhou, poté se zastaví a nasaje horoucí kůži. Přidal zuby a zakousl se tak, aby po něm zůstala slabá stopa. Pustil. Započal masírování mužovy hrudi, krouživými pohyby putoval dolu. Do vlasu mu zajely mužovy prsty, chytily jeho hřívu a držely nahoře.

Princovo tělo bušilo pod nátlakem srdce. Opakovaně objel jazykem celý trup mladého těla. Tu sjel dolů, do úst vzal lem spodního prádla a stáhl. Do tváře ho udeřil velký ztopořený penis. Neváhal a vlhce přejel pres celou jeho velikost. Tuto situaci ještě několikrát zopakoval, potom se zastavil u špičky. Rychle na ní zaútočil a intenzivně zatlačil. Poměry se s časem pozvolna přeměňovaly. Aijima tlačil na tmavou siluetu lebky, které jeho tělo vycházelo dobrovolně vstříc.

Princ jeho žádosti vyslechl, zvolna přejel k pozadí a dychtivě zajel ukazováčkem dovnitř. Než jím začal posouvat, chvíli tak zůstal. Jejich těla jakoby už se pomalu spojovala v jedno.

Emoce, city, všechno... zvlášť tvořily potůček, dohromady se však spojovaly v obrovskou řeku. Princ se přesunul k jeho uchu a tiše zašeptal tři lehká slůvka. V tu chvíli ho objaly ruce mladíka, jež ovládalo dojetí. Roztouženě jej políbil, divoce se nadzvedl. Do jeho těla se vsunuly další dva prsty. Ostré nehty hluboce dráždily celé jeho pozadí. Po tělech se rozlévala další a další dávka vášně, hořeli touhou po vyplnění.

Uběhla krátká chvíle, zrychlené tempo pohybu zpomalilo, až nakonec úplně ustálo. Aijima otevřel oči. Usmívali se na sebe. Kolem vnější strany stehen se obtočily nahé paže. Kůže elegantně klouzala, pokusila se zabránit pokračování?

Princ potáhl k sobě a položil si těžké nohy na ramena. Aijima zaskřípal bolestí, s přicházející situace ale zase oněměl. Na jeho dírku byl vyvíjen lehký tlak, a všechno doprovázely svůdné polibky. Najednou obrovské napětí. Divoce vykřikl, prohrábl Princovy vlasy a poté nehty olemoval jeho tvář. Stál, nehýbal se, pouze ruce sjížděly po napnutém hrudníku. Světlo v místnosti se pomalu vytrácelo, jejich roztoužené spojení však teprve začalo. Aijima si s letmým dožadováním přitáhl mužův obličej. Proklouzl jazykem dovnitř cizích. Brzy musel kvůli silným vzdechům, linoucích se z lehce popraskaných, byť vlhkých rtů, přestat.

Těla se vzájemně pohybovala, hrála dokonalou souhrou moderní hudební skupiny. Princ se zapřel o pánev muže v jeho sevření, zrychloval své přírazy. Cítil to místo, dobře ho vnímal. Divoce narazil na mladíkovu prostatu, ten vykřikl a prohnul se v zádech. Dlaní vystřeli ke svému penisu, zmítal se v záchvěvech blížícího se orgasmu. Bylo to tak rychlé. Protočil oči v sloup a letmo pootevřel. Prsty přejížděly po přirození, se kterým si byly velice známé. Najednou bylo něco jiné, viděl HO.

Leknutím ucukl dozadu, snažil se však klidně pokračovat dále. Princ si ničeho nevšimnul. Se zavřenými víčky, zlehka zakloněnou hlavou a pulzujícím tělem žil okamžikem, tak jako před chvíli Aijima. Ten měl nyní oči dokořán, zářily ale něčím zvláštním. Zlatá jiskřička osvítila muže z jeho představ. Zplna nahradil Princovo tělo. Mladík se roztopil, prožíval své představy. Volnou rukou sjel k levé straně jeho tváře, objel jizvu, na kterou nikdy nemohl sáhnout, byla lehce vystouplá. Spokojen s tímto činem zabořil dlaň do krátkých havraních vlasů a povzbudivě je prohrábl.

Místností se prohnal silný vítr. Probudil Aijimu z bludu, jež se před ním vytvořily. Okolím páteře projela vlna uspokojení vlévající se do oceánu. Ostře poskočil, uvolnil svou ruku a spustil ji tupým dopadem k zemi. Tělo se orosilo chladem, svíce se snesly na podlahu. Princ prudce přirazil a zapečetil volné místo uvnitř svého "podřízeného". Aijima položil hlavu a zavřel oči. Stále vnímal Prince uvnitř sebe, ale byl tak slabý. O stěny se odrazil poslední záblesk světla, poté všechno utichlo...