Na Willův spící obličej, dopadaly hřejivé sluneční paprsky, jež prostupovaly oknem pokoje po jeho pravici. Ve spánku se nevědomky přenesl do své postele. Ta byla umístěna v pravém rohu místnosti naproti černým dveřím. Daniel stál hned vedle. Jednou nohou povylezl, zapřel se rukou do přikrývek vedle jeho hlavy a naklonil se nad něj.

Co je to za vůni? Will pomalu nabíral vědomí. Cítil vlhkost na rtech. Pootevřel oči, ale viděl jen rozmazanou spleť barev. Rozmrkal nejasný flek a zadíval se na povědomé hnědé vlasy, od kterých se odráželo denní světlo. Daniel?!

Chtěl se od něj odtrhnout, ale nebylo kam.

O co mu jde?

Mírně otevřel svá ústa, aby se jej mohl otázat, ale Daniel mu nedal šanci vyřknout jedinou hlásku a věnoval mu silný polibek. Dostávalo se mu vzrušení a on nevěděl kudy kam. Začal oplácet polibky, které mu Daniel věnoval, krouživé pohyby sem a tam. Jeho tělo hořelo vášní, byl tak mimo myšlení skrz včerejší noc, že ho ta slast neskutečně omámila. Pocítil příjemný dotek ruky pod svým pasem a automaticky se svým tělem přitiskl k němu. Nebylo čas na přemýšlení, jednou rukou mu začal rozcuchávat vlasy a druhou se ho držel za jeho vypracovaná záda. Netušil co se to děje, jeho končetiny si dělaly co chtěly. Nemohl rozeznat, čí srdce tak silně tluče, zda Danielovo či jeho vlastní. Vnímal jen všechno to silné bušení, a přílišné lapání po dechu.

Daniel zajel svojí pravou rukou do Willových kalhot a stiskl jej. Ten vykřikl vzrušením a odvrátil od něj zrak, aby před ním skryl trapný pocit. Začal ho líbat na krku a dělal jednoduché pohyby nahoru a dolů. Will se s těžkým dýcháním zadíval na podlahu. Nemohl se bránit... Vlastně ani nechtěl. Najednou zavrzaly pokojové dveře. S rudými tvářemi a vyčerpaností se od sebe sotva stačili odtrhnout. Podívali se směrem do dveří, kde už stála Alice.  S naštvaným výrazem ve tváři přišla v nevhodnou chvíli aniž by si to uvědomovala. „Tak tady jste! Sotva se vrátíte z bojišť a už zameškáváte veškeré hodiny! Teď se okamžitě převlečete do svých hábitů a jděte se vzdělávat!“ S posledními slovy se otočila a třískla dveřmi. Srdce mu bušilo až v hlavě, nicotná prázdnota s nekonečnou ozvěnou. Ani jediná myšlenka na to jak by měl zareagovat. Přibývající vzdechy a nekonečná chvíle ticha.

Vzpamatuj se!

Will tohle potřeboval, neznámý hlas v jeho hlavě, který mu dopřál vrácení do reality.

S odhodláním vstal z postele a zamířil ke skříni s čistým oblečením. Rychle se převlékl do čistějších kalhot, a vyrazil ke dveřím. V tom ho Daniel chytil za ruku. Po celou dobu co se Will převlékal, bezmyšlenkovitě seděl a díval se do země. „Nezapomeň.“ S ustaraným výrazem se zvedl, stoupl si těsně vedle něj, věnoval mu poslední polibek a odešel z pokoje. Will s rudými tvářemi a zmateným výrazem potřeboval chvíli na vzpamatovaní. Opřel se o dřevěný rám a rozdýchával všechny ty chvíle. Otočil se ke dveřím, zatáhl za kliku a vyrazil na vyučování.

Cestou se musel stavit na záchodcích a ochladit se studenou vodou, protože celé jeho tělo neustále hořelo. Místa kde se ho Daniel dotýkal přímo bolela. Co se to se mnou děje? Vyučování se tentokrát konalo mimo jejich třídu, ve volné přírodě. Na škole jste magii mohli používat spíš jen ve zvláštních případech a ve vyučovacích hodinách. Prošel pár úzkých uliček, kolem obchodů s magickými lektvary a pergameny a ocitl se skoro mimo školní pozemky.

Po kamenné cestičce se dostal na menší vyvýšeninu, kde se měli se svou třídou snažit pochopit své nitro. Všichni seděli na travnaté zemi a poslouchali učitele, který jim právě vysvětloval něco o vnitřní energii. Nenápadně si přisedl za svoje spolužáky a zahleděl se do dálky. Na šedé lesy a vysoké hory pokryté hustou mlhou. Magie se nacházela ve všech přírodních organismech. Ve vlhké trávě, v jemném vánku proudící z dalekých míst.

Potřeboval se na chvíli skrýt před světem. Před ním.

Vyrazit na cesty?!