Kamil slyšel, jak brzdové kotouče z posledních sil skřípaly, když zastavoval svou dvanáctikolovou krásku na malém, štěrkem vysypaném parkovišti za oprýskaným motorestem. Tuhle trasu jel poprvé a nemohl riskovat, že na další odpočívadlo nedojede. K dálnici to měl ještě patnáct kiláků a kdo ví, za jak dlouho by našel vhodné místo, kde svůj stroj odstavil. Když vytáhl klíče ze zapalování, konečně si vydechl. Byl vážně rád, že neslyšel žádné prasknutí ani tvrdé rány značící, že to brzdy vzdaly a kotouče jsou na sračky.

Vůbec si nevšiml, že od doby, kdy mu na servisu do telefonu řekli, že prostě „nějak musí dojet na odpočívadlo“, kam pro něj ráno někoho pošlou, zadržoval dech. Měl za zadkem návěs s pěti tunami ocelových součástek a jestli o něco vážně nestál, tak aby někde v zatáčce šlápl na brzdu, pedál mu pod nohou povolil a on vletěl někam do pole.

Nebo lesa.

Případně řeky, to by byl taky dobrej průser.

Protáhl si ruce a zakroužil rameny. Na tu bídu to vyšlo dobře, zhruba za deset minut by mu stejně začala pauza. Než mu skončí, měli by tu být kluci ze servisky, aby se podívali, jestli si se závadou poradí na místě, nebo jestli jeho stříbrnou krasotinku budou muset odtáhnout. Zálibně přejel pohledem interiér kabiny. Věděl, že to není žádný novotou vonící našlapaný stroj, ale tahle princeznička byla jeho domovem víc, než dvoupokojý byt v Chlumci, kde měl trvalé bydliště. Už si ani nepamatoval, kdy tam byl naposledy. Neměl důvod se tam vracet.

Linda, jeho přítelkyně, se odtamtud odstěhovala na jaře. Prý už ji nebavilo na něj pořád jen čekat a být na všechno sama. Tvrdila ona. Kamilovi však bylo dávno jasné, že prostě našla někoho, kdo jí to udělá třikrát týdně, a ne jako on jen o víkendu, když se vrátí domů z cest. Bývala to prima holka, ale někdy v době, kdy on byl s kamionem na cestách, se z ní nejspíš stala čubka. Jinak si to vysvětlit nedokázal a ani nechtěl.

Toužebně se zahleděl k osvětleným oknům motorestu. Nehodlal sice utrácet za spaní v posteli, ale kafe, který nebude z automatu, to znělo jako sakra dobrej plán.

Zkontroloval se pohledem v zrcátku. Černé vlasy, které se spíš než zdravím leskly mastnotou, projel hřebenem. Zkusmo si přičichl k podpaží bílého trika, načež s nakrčeným nosem sáhl po sprejovém deodorantu.

Hotovo. Byl připraven vyjít mezi lidi.

Sestoupil ze schůdků. Poslední skočil, až červené pantofle pleskly. Upravil si v rozkroku modré kraťasy a vydal se směrem ke vchodu restaurace.

Ostré světlo lokálu ho mírně bodalo do očí, ale soustředil se na představu poctivého hrnku kafe a pokračoval v cestě na bar.

Stolička hlasitě zavrzala, když ji odsouval, aby se mu na ni pohodlně šplhalo. Nebyl nijak vysoký, a to, co kdysi bývalo celkem plochým břichem, se čím dál tím víc podobalo ženě v pátém měsíci těhotenství. Kývl na unavenou servírku, která vykoukla z koutku pro hrací automaty, aby mu dala najevo, že je hned u něj. Teprve teď se rozhlédl kolem. Hospůdka vypadala stejně omšele, jako celý motorest působil už z parkoviště.

Byly dvě hodiny ráno, proto ho nepřekvapovalo, že byl jediným zákazníkem, pokud nepočítal tmavé stíny sedící u automatů. Blonďatá servírka s kruhy pod očima, které nemohla zamaskovat ani sebevětší vrstva líčidel se konečně dostavila k baru, a tak si mohl objednat svého turka. Žena šouravým krokem zmizela ve dveřích, za kterými tušil kuchyni.

Pohyb za jeho zády ho překvapil. Trhl sebou, a při pohledu na ruku s dlouhými, gelovými nehty potlačil chuť protřít si oči. Ruka patřila ke štíhlé paži ženy v černém latexovém tričku bez rukávů, výrazný límeček osázený flitry těsně kolem krku odváděl pozornost od slušně velkých, nicméně díky umístění pod látkou nejspíš i značně povislých, prsou.

„Oči mám jinde, kocoure,“ zapředla žena tichým, překvapivě hlubokým hlasem.

Kamil, načapaný na švestkách, se provinile podíval vzhůru. Nebyla to žádná kráska, měla příliš ostré rysy a orlí nos, ale měla pěkné rty, zvýrazněné sytě rudou rtěnkou, a v očích jí svítilo pobavení. Když mu věnovala křivý úsměv, udělal se jí ve tváři ďolíček. Tmavohnědé dlouhé vlasy měla stažené z obličeje, aby jí ve vlnách padaly na ramena, ale i v mizerném světle u baru bylo vidět, jak jsou nepřirozené. Kamil však neřešil, jestli je na vině přílišné barvení, nebo třeba prodlužování. Na té holce prostě něco bylo.

„Máš tu volno?“ zeptala se, a tmavě rudými drápy zabubnovala do koženkového potahu barové stoličky.

„Jasně,“ zahuhlal Kamil, zcela uchvácen pohledem na nohy v černých, síťovaných punčocháčích, které vykukovaly z poměrně krátké bílo-černě kostkované skládané sukně. Žena si sedla vedle něj a dala si nohu přes nohu, jako kdyby schválně vystavovala svá stehna Kamilovu hladovému pohledu.

Servírka před Kamila bez zájmu postavila kávu v hrníčku s modrými puntíky, vyzývavou ženu přehlédla jak širé lány a znovu se vrátila k automatům.

„Ty si nic nedáš?“ snažil se Kamil zapříst rozhovor.

„Už jsem měla. Jen jsem si sem šla na chvilku odpočinout, budu zase muset do práce,“ vysvětlila a se zájmem sledovala, jak muž upíjí svou kávu.

„Do práce? V tuhle hodinu? Co děláš?“ zeptal se jí spíše ze zdvořilosti, bez hlubšího zájmu. Jeho mozek ještě stále visel kdesi na lemu té sukně.

„Co bys tak asi myslel,“ uchechtla se žena, a lehce mu přejela rukou po stehně v místě, kde kůži nezakrývala látka kraťasů. Kamil se v tom starém, nespočtem lidí použitém hrnku málem utopil.

„Vážně?“ vykašlal ze sebe, když se zase dokázal nadechnout. Žena bez sebemenší známky zahanbení souhlasně kývla.

Napadlo ho, že by to nebyl špatný způsob, jak si zlepšit tenhle mizerný den. Nebyla to žádná Miss, ale měla svůj půvab. Navíc, trocha toho vzrušení a následného uvolnění mu jedině prospěje.

„Kolik?“ zeptal se věcně s pohledem upřeným kamsi k poličce, na níž byly vystavené křupky a slané tyčinky.

„Pětikilo za orál, zasunout za litr,“ řekla tiše a naklonila se k němu. Ucítil závan sladkého parfému. „Máš zájem?“ ujišťovala se. Zmohl se jen na němé kývnutí. Téměř okamžitě se zvedla k odchodu.

„Počkám venku,“ špitla, když ho míjela.

Kamila napadlo, jestli se neunáhlil. Zatím si prostitutku koupil jen jednou, z hecu, když stáli na odpočívadle s partou kolegů. Nebylo to špatné, ale byl tak nervózní, že z toho skoro nic neměl. Sakra, vždyť se mu v tom napětí málem ani nepostavil…

Vyprázdnil hrnek dvěma loky a zaplatil servírce. Když odcházel na záchod, viděl ještě, jak její celou dobu nezaujatou tvář zkřivil posměšný úšklebek.

Jo, koupil jsem si kurvu, krávo, běželo mu hlavou. Cítil, jak mu vzrušením začíná rychleji bít srdce. Vymočil se a spláchl. Stoupl si před zrcadlo k umyvadlu. Pohled mu vracel lehce zardělý, tmavovlasý muž po čtyřicítce s břichem, které napínalo látku sepraného trička. Opláchl si ruce a obličej. Už na něj čekala a on to věděl.

Opatrně se rozhlédl kolem, zaposlouchal se do zvuků z chodby, jestli neuslyší kroky. Nic. Sáhl do trenek a vytáhl svůj penis, který v umyvadle opláchl. Byla to sice jenom štětka, ale i tak…

Znovu se na sebe zadíval do zrcadla, kývnutím hlavy dodal muži v něm odvahu a vyrazil ke kamionu, u kterého už z dálky viděl tmavou postavu se světélkem hořící cigarety.

Beze slova došel ke kabině. Když míjel ženu, uvědomil si, že je vyšší než on. Znechuceně se zakabonil. Neměl rád, když ho ženy převyšovaly. Stoupl na schůdky a odemkl dveře. Vylezl nahoru první, připraven podat jí pomocnou ruku. Žena se však pohybovala se stejnou jistotou jako on, a jeho napadlo, že to nejspíš nebude první kamion, do kterého nastupuje. Zavřela za sebou a atmosféra náhle zhoustla. Kamila napadlo, jestli by jí měl nabídnout něco k pití, ale v ledničce měl jen poslední lahev nealkoholického piva, už dva dny načatou.

Žena se pohnula, aby ho odstrčila z cesty. Plynule přelezla sedadla, aby se dostala k lůžku. Tiše poklepala na místo vedle sebe. Kamil se několikrát zhluboka nadechl a následoval ji.

Připadal si trochu trapně, jak tam tak vedle ní seděl, neschopen se pohnout.

„Tak jak?“ nevydržela.

„Tak… Tak orál,“ snažil se znít rozhodně. Moc to nefungovalo a Kamil i ve tmě viděl, jak se pobaveně usmála, než se sklonila k jeho slabinám.

Bez pardonu mu stáhla kraťasy i spodní prádlo, a jeho zatím stále ještě scvrklé mužství začala mnout v dlani. Jeho tělo konečně přemohlo nervozitu a začalo reagovat. S tichým spokojeným vydechnutím se položil na záda, rozhodnut poddat se péči profesionálky. A že o jejích kvalitách nemohla být řeč. Když do dráždění zapojila i ústa, překvapeně cukl boky. Ta holka vážně věděla, jak na to. Zkušeně ho laskala jazykem, dráždila a sála tak dobře, jako ještě žádná před ní. Cítil, jak jím cloumá vzrušení. Byla fantastická, ale… Nestačilo mu to.

 Chtěl vědět, jak dobrá bude v posteli. Dokázal se soustředit jen na to, jak ho do ní dostat. Už se viděl, jak se do jejího horkého těla noří až po kořen, jak ji nutí sténat. A pak jí postříká břicho.

Posadil se a odstrčil ji. Nechápavě na něj hleděla, rty naběhlé a vlhké od předchozí činnosti.

„Vytáhni kondom, za ten litr mi to stojí,“ zamumlal a přitlačil ji do matrace. Jestli je rozumná, měla by si rychle stáhnout punčocháče, než o ně přijde. Stiskl jí pevné stehno a sunul po něm ruku vzhůru. Když si uvědomil, že má podvazky, jen se pousmál. Vážně profesionálka.

„Ne, počkej, takhle ne…“ snažila se mu vykroutit. Držel ji však pevně. Nemohl se dočkat, až okusí to sladké místečko mezi jejími stehny. Konečně narazil na lem krajkových kalhotek. Překryl jí rozkrok dlaní, která se chvěla vzrušením.

Ztuhl.

Mírně pohnul prsty.

To… To nebylo možné!

Pustil jí ruku, aby mohl nadzvednout sukni. I v té tmě o tom nebylo pochyb. Ta holka měla péro. A stálo jí.

Šokovaně se jí podíval do tváře. Nyní viděl všechny ty detaily, které ho měly varovat. Tričko ke krku, aby skrylo ohryzek. Ostré rysy a paruka, která se mírně sesunula stranou.

„Ty zasraná transko!“ zakřičel znechuceně a odskočil od těla před sebou, jako by ho uštkl jedovatý had.

Muž před ním se zatvářil otráveně. Takhle to tedy neplánoval.

„No, hádám, že tady jsme pro dnešek hotovi. Nenechals mě to dokončit, tak mi dej dvě kila a jsme vyrovnáni,“ vrátil se k obchodnímu tónu a napřáhl ke Kamilovi ruku dlaní vzhůru, aby mu dal najevo, že bez peněz nehodlá odejít.

„Cože?!“ zatmělo se Kamilovi před očima. „Proč… Proč bych měl platit nějaký maškaře za to, že mi chvíli pocumlala piňďoura?! Můžeš bejt rád, že jsem tě odtud ještě nevykopal, ty zkurvenej úchyle!“ soptil a nataženou ruku prudce udeřil.

Muž toho měl tak akorát. Tohle byla dlouhá noc, a jestli o něco vážně nestál, tak nechat se osočovat takovýmhle ocasem.

No, spíš ocáskem.

Vzkypěl v něm vztek.

„Najednou ti narostly koule, co?“ ucedil jedovatě, a vrhl se vpřed na Kamila. Ten před ním neměl kam ucouvnout, protože už se dávno lepil na stěnu kabiny. Muž ho chytil za tričko pod krkem a smýkl jím zpět na matraci.

Kamil přistál tváří dolů. Cítil, jak si mu muž sedá na nohy a zvedá mu ruce nad hlavu, aby se nemohl bránit. Chtěl začít křičet, ale silná ruka mu zabořila tvář do polštáře tak hluboko, že bylo náročné i dýchat, natož snad vydávat zvuky tak hlasité, aby je někdo venku slyšel.

„Mlč, a nechám tě nadechnout,“ ozvalo se mu výhrůžné zavrčení v zátylku. Kamila zamrazilo. Poprvé v životě pocítil skutečný strach.

Muž viděl, jak Kamila pod ním roztřásají obavy. Kolenem mu rozpáčil stehna od sebe, a zatímco jednou rukou svíral jeho zápěstí, druhou sáhl do skryté kapsičky v sukni pro lubrikovaný prezervativ. Zkušeně balíček otevřel zuby a jednou rukou si jeho obsah natáhl.

Kamil se modlil, aby to zašustění znamenalo cokoliv jiného, než si myslel. Klidně ať ho třeba okrade, ale tohle ne! Začal sebou zmítat, docílil však jen toho, že mu byl obličej znovu vtisknut do měkkého materiálu tak hluboko, až se mu nedostatkem vzduchu dělaly mžitky před očima. Po chvíli ruka konečně povolila. Kamil lačně lapal po dechu, slzy a sliny mu zmáčely tvář.

Muž nad ním se zašklebil. Najednou ten borec už nebyl takový drsňák, co? Aniž by povolil levačku, kterou věznil jeho ruce, pravou rukou si pomohl navést úd na strachy stažený otvůrek. Přitlačil na něj a černovlasý muž zasténal bolestí.

„Jestli se neuvolníš, tak ti ublížím,“ radil mu vemlouvavě, ale Kamil jen vrtěl hlavou a přál si, aby se z téhle noční můry konečně probudil.

„Jak myslíš,“ broukl muž v paruce a silně zatlačil.

Kamil cítil, jak do něj proniká. Takovou bolest ještě nezažil. Ostře bodala a vystřelovala mu do celého těla, s každým zasunutým centimetrem byla horší a horší. Nehledě na předchozí varování křičel do polštáře, co mu jen dech stačil. Na prázdném parkovišti však nebyl nikdo, kdo by ho slyšel.

Muži se na čele začínaly perlit droboučké kapičky potu, které se postupně spojovaly, aby jako jedna mohly hledat cestičku dolů jeho tváří. Jestli to jeho protějšek chtěl takhle, měl to mít. Začal do něj přirážet, prudce a živočišně, vychutnávajíc si tu moc a nadvládu nad ním, která mu jindy bývala odepřena. Cítil, jak se mu v něm pohybuje o trochu lépe a z vlastní zkušenosti věděl, že je to nejspíš díky krvi z natržené tkáně. No co, varoval ho přece.

Netrvalo dlouho a vyvrcholil. Vysunul se z něj a stáhl si použitý kondom. Udělal na něm uzel a skryl jej do papírového kapesníčku, který nosil vždy u sebe. I když dnešní noc byla důsledkem jeho ztráty sebeovládání, nebyl tak hloupý, aby tam nechal důkazy pro případnou policii. I když, vážně dost pochyboval, že to roztřesené stvoření pod ním bude někomu o dnešním zážitku vyprávět.

Upravil si kalhotky a srovnal sukni. Za použití Kamilova zrcátka si narovnal paruku. Vážně už byl nejvyšší čas, aby se vrátil do práce.

„Teoreticky bych ti měl ještě doplatit,“ otočil se ke Kamilovi, když vylézal z kabiny kamionu, „ale místo toho ti dám dobrou radu. Už nikdy nebuď sprostej na holky, ok, brouku?“ poslal mu vzdušný polibek a s prásknutím za sebou zavřel dveře.

Kamil ještě dlouho ležel, neschopen se pohnout. Bolelo ho celé tělo, nemohl uvěřit, že se to vážně stalo. Zvenčí uslyšel šramot. Byl to ten transka? Vrátil se?

Ta představa mu rozproudila krev v žilách a dodala patřičnou energii.

I když se sotva hýbal, podařilo se mu dosáhnout na klíčky a zamknout kabinu. Byl v bezpečí. Natáhl se po přikrývce a přetáhl ji přes rozbolavělé tělo.

Do rána to vydrží, dojede trasu a s touhle prací končí. I kdyby měl jít někam do továrny k pásu, bral by to všema deseti. Rázem pro něj představa další noci kdesi na odpočívadle byla téměř nesnesitelná.

Možná… Možná by dokonce mohl zkusit zavolat Lindě, a pozvat ji někam. Nakonec, vážně to bývala fajn holka.