Adrianova lehce zastřená mysl byla plná Chrise. Veškeré protesty zapomněl a nahradila je nekontrolovatelná zvědavost. Toužil prozkoumat celé tělo, které mu dosud bylo skryto. Sám tedy začal rozepínat Chrisovu košili, i když mu to s knoflíky moc nešlo a svými nemotornými prsty předváděl spíše divadlo, než aby ho doopravdy svlékal. Nakonec se mu však s Chrisovou pomocí podařilo bílou látku odhodit na zem. Už mu nestálo nic v cestě. Dlaněmi přejel po širokých ramenou přes vypracované bicepsy až na předloktí. Pak se vrátil opět na ramena, kam zaryl své nehty. Přejížděl po liniích svalů,kousal se do rtu a očima pátral v jeho tváři. Když zpozoroval, jak se Chrisovo tělo chvěje pod péčí jeho dlaní, začal být více a více hladový po intenzivnějších dotecích.

 

Chris nad ním jen klečel a pozoroval ho. Pootevřené rty, oči, které po něm přejížděly mlsným pohledem a jemně nachové tváře. V ničem mu nebránil, jen si užíval statečné dobývání svého těla.

Při každém zavadění o bradavku nebo při hrubším zarytí nehtů do jeho kůže mu naskočila husina, sám sebe proto musel krotit, aby si ho nevzal hned teď. Tvrdě, dravě a bez přípravy. Tušil však, že by jeho zadeček byl úzký a způsobil by mu rozkoš takového druhu, jež zažil jen párkrát. Avšak pohled na chlapce pod ním ho odrazoval od hrubého zacházení. Nutil jej k mazlení se s jemně opuchlými rty, karamelovou pletí i ebenově černými vlasy. Nabádal k hlazení každého kousku těla, k pomalému vzrušování a nekonečným hrám s jazyky, které se proplétaly, jako kdyby jim to bylo přirozeností.

Horký jazyk, který se mu dobýval do úst, jej rozpaloval s každým dalším hlubokým polibkem, jejichž intenzita se stupňovala od něžných a k dráždivým. Jeho tělo se začínalo zaplavovat tím správným vzrušením a ruce, které jej majetnicky tiskly k sobě a zarývaly mu nehty do zad, ho utvrzovaly v tom, že o to černovlasý společník opravdu stojí.

Jednou rukou mu tedy zajel do vlasů a na chvíli přerušil spojení jejich rtů, aby se oba mohli volně nadechnout. Díval se na něj. Opět studoval každou jeho nepatrnou částečku, reakci, polibek, vzrušení.

Druhou zajel pod jeho lopatky, nahmatal páteř a s jemným tlakem po ní pomalu sjížděl dolů směrem ke kostrči. Vidět, jak Adrian přivírá oči blahem, kouše se do rtu a slastně se prohýbá proti jeho tělu, mu opravdu připadalo jako ta nejlepší podívaná.Opět ho políbil.

 

Instinktivně omotal nohy kolem jeho pasu. Ruce zabořil do blonďatých vlasů a pojistil si tak, že se Chris znovu neodtáhne, nestál totiž o další rozpojení jejich rtů, ty polibky se mu moc líbily a opět v něm probouzely vzrušení. Zhoupl se proti jeho tělu a ve chvíli, kdy se otřel o Chrisův klín, ozvalo se zavzdychání utlumené polibkem.

„Chrisi,“ skousl mu spodní ret a podíval se do čokoládových očí. Chtěl to. Bylo mu jedno, jak moc to bude bolet. Jediné, co teď potřeboval, byla jeho blízkost a uvolnění, po kterém prahl už nemalou chvíli.

 

Tenhle podnět byl spouštěčem. Jeho tělo se nepatrně napjalo, po páteři mu přejel mráz a v jeho klíně to zaškubalo.V hlavě se mu strhla bouře zvrhlých představ.

Už se nehodlal krotit. Bylo jasné, že to Adrian chce. Proto mu věnoval jen krátký polibek, kdy ho kousnul do spodního rtu, až chlapec pod ním sykl bolestí. Pak se pomalu začal sunout dolů.

Po bradě a krku, na kterém nechal kousanec, se nakrátkou chvíli věnoval každé bradavce, jen co však uslyšel vytoužené vzdechy, přesunul se níž. Svaly na bříšku přejel dlaněmi a pupík opět obkroužil jazykem a na vlhkou stopu foukl. Díval se na naskakující husí kůži a nedočkavé zakňourání ho popostrčilo ještě níž. Na podbřišek věnoval jen pár pusinek a už plně soustředil svou pozornost vzrušený klínu, který se dožadoval opětovné péče.

Pohledem zkontroloval Adrianovu tvář, a pak vzal jeho vzrušení do ruky, pohyboval jí nahoru a dolů a své tempo měnil. Druhou zabloudil k jeho zadečku. Roztáhl mu nohy více od sebe a prsty se otřel o vstup do těla. Adrian sebou škubl, ale z úst se mu dál ozývaly steny rozkoše.

Naslinil si prsty a znovu se otřel o jeho dírku, přitom se nepřestával věnovat citlivému klínu. Jemně přitlačil a jedním prstem do něj vnikl. Zaslechl zalapání po dechu a Adrianova ruka vystřelila k té jeho.

„Šššš, to bude v pořádku, vydrž to,“ zašeptal a stisk mu penis u kořene.

 

Adrian slastně zapředl, ale nepřestával držet ruku svého trýznitele, cítil totiž zvláštní tlak v zadečku a nebylo mu to dvakrát příjemné.

 

Chris přidal druhý prst a pomaluho připravoval na vniknutí.Věděl, že už se Adrian blíží k vrcholu, proto si rozepnul kalhoty, vysvobodil svou erekci a párkrát po ní přejel dlaní, ve které ještě před chvílí svíral tu jeho.

 

Už se nebránil, stáhl svou ruku z té Chrisovy a prohrábl si vlasy. Zaklonil hlavu a pomalu si užíval elektrické impulzy, které se mu rozbíhaly do celého těla. Nevědomky přirazil na Chrisovy prsty, zavzdychal. Už byl blízko.

„Chrisi,“ zasténal a znovu přirazil proti jeho prstům.

 

Chris se musel usmát. „Ty seš nenasytný,“ zašeptal svůdným hlasem a vytáhl prsty z jeho zadečku. Nastavil proti němu své vzrušení a na jeden pomalý dlouhý příraz do něj vnikl. Zatočila se mu hlava, když ucítil sevření, které mu poskytovalo Adrianovo úzké tělo. Musel utišit své srdce a zkontrolovat černovláskovu reakci.

 

Adrian zaryl nehty do prostěradla a do očí mu vhrkly slzy. Cítil nepříjemný tlak, který se šířil od jeho kostrče vzhůru a spíše získával na intenzitě, než aby přestával. Tiskl oční víčka pevně k sobě a snažil se nabrat dech, který ztratil. Doufal, že mu to přinese úlevu od nepříjemného pocitu, ale jeho tělo se místo toho roztřáslo a snažilo se dostat z Chrisova dosahu.

 

„Adri, vydrž to,“ zašeptal mu Chris do ucha. Hladil ho na čele a líbal na spánek, čímž se jej snažil uklidnit. Měl co dělat, aby nezačal přirážet, ale nechtěl mu víc ublížit.

„Zkus se uvolnit. Vím, že je to nepříjemné, ale zkus to vydržet,“ šeptal mu do vlasů a zahrnoval ho polibky. Slíbal mu všechny slzy, které unikly z pod jeho zavřených víček.

 

Adrian se pomalu vzpamatovával a zpracovával tlak, který se postupem času z nepříjemného stával snesitelným.

Otevřel oči a zahleděl se do těch hnědých, které byly plné vzrušení i touhy přestat jej mučit. Cukly mu koutky úst. Zmoženě natáhl ruku k jeho tváři a pohladil jeho líčko. Chtěl ho políbit.

 

Chris pochopil, sklonil se a něžně se mu vpil do rtů. Tišil jeho vyděšení a mlčky sliboval, že se mu brzy dostane příjemnějších pocitů.

 

„Mů-můžeš se pohnout,“ zašeptal mezi polibky Adrian a ruce omotal kolem jeho krku.

 

Chris lehce přirazil. A znovu. Už se nemohl dál ovládat. Začal si brát, co mu bylo odpíráno a na co čekal už od chvíle, kdy uviděl dvě černé perly orámované bílou škraboškou.

„Adri, jsi tak těsný,“ zavzdychal a políbil ho na čelo. Musel přivírat oči pod tou slastí, kterou mu způsobovalo černovláskovo tělo. Jednou rukou mu zajel do klína, kde ho začal dráždit a druhou mu zajel do vlasů, kde ho výskal, hladil a uklidňoval.

 

Adrian ještě párkrát zaúpěl bolestí, ale postupně se snesitelné začalo stávat příjemným a vzrušujícím. Přírazy nebyly nijak drsné, ale také ne úplně něžné a ohleduplné.

Když se Chrisův penis otřel o to správné místo, na chvíli se mu zatmělo před očima a horkost se rozběhla po jeho páteři. Vždy mu zaryl nehty do kůže o něco hlouběji a zavzdychal mu do úst.

„Bože Chrisi,“ vrněl.

 

Chris byl na pokraji svých sil. Ta úzkost ho doháněla k šílenství. Zrychlil tempo přírazů i pohyb ruky v Adriho klíně. Ten se prohnul v zádech, zavzdychal a jak se mu bouře orgasmu prohnala tělem, zanechala v Chrisově ruce horké pramínky bílého spermatu.

Už jen párkrát přirazil a vyvrcholil také. Ještě chvíli zůstal v těsném sevření Adrianova zadečku a s přivřenýma očima sledoval zrůžovělou tvář udýchaného chlapce pod sebou. Usmál se, sklonil se a políbil ho. Vtiskl do toho polibku veškeré pocity, které se mu rozlévaly tělem. Odtáhl se a otevřel oči.

„Byl jsi úžasný,“ věnoval Adrianovi jeden ze svých nejkrásnějších úsměvů a vystoupil z jeho těla. Svalil se vedle něho a zhluboka se nadechl. Ten krásný hřejivý pocit uvolnění se mu rozléval do každé buňky v těle, cítil se, jako kdyby se měl rozpadnout blahem.

Otočil se na bok a pozoroval černovláskův obličej. Klidné oddechování a zavřené oči daly jasné znamení toho, že vyčerpáním usnul.

Chris si prohlížel celé jeho tělo. Od ebenových vlasů a řas přes rty a krk, kde byl nepěkný kousanec, až po hrudník a bříško, které se pravidelně zvedalo, jak chlapec zmožený silnými prožitky nakonec propadl spánku. Na podbřišku zahlédl pár modřinek a níž už se neodvažoval pohlédnout.

Sám byl unavený a zmožený bouřlivými orgasmy jich obou, které na jeho těle zanechaly pár stop v podobě hlubokých rýh v zádech a únavy, která jej také nabádala ke spánku.

Přisunul si Adriana blíž k sobě a přehodil přes ně přehoz postele. Zabořil obličej do jeho vlasů, jeho vůně zaplnila jeho mysl a pak se také propadl se do říše snů.

*

 

Probudila jej ostrá bolest, když se chtěl převalit na druhý bok, proto nechtě rozlepil unavené oči a zamžoural. Neviděl nic víc než jen do ruda osvícený prostor. Hlava se mu točila a nepříjemně bolela. Posadil se, chvíli přemýšlel, kde to je a proč se mu točí celý svět, pak se ale rozpomněl a podíval se na tělo ležící vedle něj.

Chris v klidu oddechoval. Měl majetnicky hozenou ruku kolem jeho pasu a druhou složenou pod hlavou. Černovlásek od něj nemohl odtrhnout oči. Vypadal tak klidně, jako malé dítě. Natáhl ruku, prsty lehce přejel po jeho tváři a pak mu odhrnul pár světlých pramenů z čela.

 

Něco jej šimralo na čele a tak se zavrtěl, ale oči se mu otvírat nechtěly. Moc dobře si uvědomoval, že se chlapec vedle něj probral a nejspíš neví co dělat, ale chtěl ho v tom ještě trochu vykoupat.

Ruku měl stále přehozenou přes jeho pas a schválně se k němu přisunul blíž, ještě pevněji ho objal a pohodlně se uvelebil.

 

Adrian cítil, jak rudne. Už takhle byl v rozpacích a on se tu k němu takhle tulí, nechtěl ho však odstrčit. Teplo, která cítil na boku, ho příjemně hřálo, což se mu líbilo a navíc si ho nepřál probudit.

Položil se tedy zpět na postel a otočil se k němu čelem. Díval se na spící tvář a pomalu se vracel k událostem večera, k nervozitě, k alkoholu a k sexu.

Rukama si zakryl obličej a chvíli přemýšlel, jestli se mu to jen nezdálo, pak si znovu uvědomil bolest svých boků a usoudil, že to přece jen nebyl sen. Zavřel oči a zhluboka se nadechl, dlaněmi stále spočíval před svou tváří. Začínal panikařit.

 

Chris otevřel oči. Černovlásek ležel před ním a schovával se za své dlaně, tudíž usoudil, že se stydí.

Rukou přejel po jeho boku a sjel až na zadek, který jemně prohmátl. Cítil, jak se Adrianovo tělo napjalo. Zopakoval pohyb rukou a stále se díval na hřbety jeho dlaní. Jeho tělo se tentokrát zachvělo.

„Bolí to moc?“ zašeptal do ticha pokoje. Žádné odpovědi se mu však nedostalo.

Proto svou ruku stáhl z jeho zadečku a uchopil ho za jedno zápěstí. „Adri, já vím, že jsi vzhůru,“ odtáhl mu ruku od obličeje. Chlapec nijak neprotestoval, ale víčka tiskl křečovitě k sobě. Pak mu odtáhl i druhou a pohladil ho po tváři.

„Adri, bolí to moc?“ položil otázku znovu.

 

Adrian nevěděl co dělat. Bolest se dala snést, i když zatím jen ležel, ale horší byla krutá realita. „Co bude teď? Jak se k němu mám chovat? Co mám dělat? Přece v tom nebudeme pokračovat?“ Otázky se vynořovaly jedna za druhou.

„Je mi fajn,“ zašeptal nakonec chraptivým hlasem, oči stále pevně uvězněné za víčky. Nechtěl se na něj podívat.

 

„Opravdu?“ uchopil jeho bradu mezi palec a ukazovák a lehce mu nadzvedl hlavu.

„Mohl by ses na mě prosím podívat?“ zašeptal nakloněný tak blízko k němu.

 

Adrianovy řasy se zachvěly,přes bouřlivou válku jeho pocitů však oči otevřel. Jeho oči se střetly s těmi čokoládovými a v tu chvíli ho Chris políbil. Černovláskův žaludek se zhoupnul a srdce mu poskočilo. Přesto jej odstrčil.

„Co to děláš?“ zíral na něj vyděšeně a pomalu se sunul k okraji postele. Na hrudi cítil nepříjemný tlak a v hlavě se mu rojily obrazy z uplynulé noci, nechtěl se na to rozpomínat. Netušil, co dělat, ale byl si naprosto jistý, že to o co se Chris právě pokusil, je pro něj špatné.

 

Takové odmítnutí bylo jako ledová sprcha. Viděl, jak ho černovlásek odmítá, odsouvá se až ke kraji postele a svůj bolestný vyděšený pohled od něj odvrací.

„Já,“ vydechl, ale navíc se nezmohl. Lehl si na záda a promnul si čelo. Začal si pomalu třídit myšlenky. Rozhodně nestál o to, aby ho odstrčil, ale také si uvědomil, že mu vlastně mohl ublížit. Rozhodl se tedy respektovat jeho svobodnou vůli.

Posadil se zpět, odhrnul ze sebe zmuchlaný přehoz a postavil se. Protáhl se, zapnul si kalhoty a sebral svou bílou košili, která se krčila vedle postele. Přešel ke stolu, kde sáhl po balené neperlivé vodě. Podal ji Adrianovi. „Napij se, potřebuješ do sebe dostat tekutiny,“ zahučel a dál bezmyšlenkovitě začal přecházet po pokoji. Třídil myšlenky.

 

Adrian jen pípnul díky, a dál seděl na kraji postele jako hromádka neštěstí. Byl si vědom, že ho nejspíš naštval svou reakcí, ale sám nevěděl, co dělat.

Věděl, že po téhle noci ponese následky, ale to že to byl právě Chris, který s ním prožil tuto noc, totálně komplikovalo celou situaci. Měl to být pouze jeden večer, kvůli penězům, kvůli rodině.

Zhluboka se nadechl a napil se, udělalo se mu o něco lépe. Mezitím zvedl oči k Chrisovi, který přecházel po pokoji. Až teď si všiml, jak je jeho tělo krásné a jak padnoucí černé kalhoty skvěle podtrhují jeho zadek. Musel opět sklopit zrak a napomenout se.

Rozhodl se odejít, ale když se postavil, ozvala se ostrá bolest, která se šířila od jeho zadečku výš. Syknutí ztlumil tím, že se kousl do rtu, přesto se doneslo až k Chrisovým uším.

 

Chris se na něho podíval. Pozoroval jeho trpitelský výraz ve tváři.

„Opravdu ti je fajn,“ zahučel nevrle, ale hned vzápětí toho začal litovat. Neměl nejmenší důvod být na něj protivný. Přece tu před ním stál úplně nahý po noci plné vzrušeného sténání a polibků plných chtíče, ale přece jen ho s tím umučeným výrazem po vystřízlivění odmítl. Opět jej to zabolelo.

Chris se odpíchl od křesla, o které se opíral. Už ho nebavilo sledovat nešťastné počínání svého společníka, marně hledajícího černé saténové boxerky. Přešel tedy k opačné straně postele, zdvihl kus černé látky. Musel se usmát, když si vybavil, co ukrývala za vzrušený poklad. Svůj mlsný úsměv však hned vzápětí skryl za nic neříkající výraz. Udělal pár kroků k Adrianovi, který už zase seděl na posteli.

„Tady je máš,“ zahučel Chris, který měl co dělat, aby se na něj znovu nevrhnul. A to ho nijak nedráždil, jen chtěl znovu prožít ty pocity jako před pár hodinami. Věděl však, že se musí ovládnout.

Znovu se sklonil a sebral dva kusy plastu. Jeden bílý a druhý třpytivý černý.

„Tohle by sis měl nasadit, až odtud půjdeš,“ hlesl, „mají dost striktní pravidla, co se týče …“ zamával mu škraboškou před obličejem, „vždyť víš, co myslím.“

Skryl svou tvář pod černou třpytivou věc, kterou začínal nenávidět. Přešel ke křeslu, sebral své sako a ze šuplíku v nočním stolku vzal klíč od dveří. Přešel k nim a odemkl. Ozvalo se cvaknutí. Adrian vzhlédl.

„Až budeš chtít, můžeš jít. Dveře jsou odemčené.“ S těmito slovy Chris opustil pokoj. Bolelo to, cítil se tak zvláštně prázdný a připadalo mu, jako kdyby Adrianovi ublížil ještě víc, avšak nehodlal se ho doprošovat.

Minul místnost, ve které si vybral svou oběť, jež teď opouštěl. Prošel chodbou za rudým závěsem vedoucí na recepci. Cestou si sundal masku, která ho pálila na obličeji. Když vyšel z chodby, usmál se na něho jiný vysoký štíhlý muž, nejspíš musel vystřídat recepčního z večera. Chris mu jen pokynul rukou a vydal se k východu.

Když se podíval na oblohu, už svítalo. Promnul si čelo a vydal se domů. Nějak nemohl vstřebat to odmítnutí. Výraz ulpívající na Adrianově tváři, když ho odstrčil, byl směsicí odporu, strachu i bolesti a vpálil se mu do mysli takovým způsobem, že se v tu chvíli zapřísahal, že už na něj nikdy nesáhne. Mrzelo ho to víc, než si byl ochoten přiznat, protože si myslel, že se noční prožitky Adrianovi líbily. Ale nejspíš se spletl a neuvědomil si, jaké účinky mělo to množství alkoholu.

Jen co dorazil domů, zamířil do sprchy. Pouštěl na své tělo hektolitry horké vody a chtěl smýt veškerý odpor ze sebe sama. Myšlenky mu stále vířily myslí a nešlo mu je utišit. Nakonec si vlezl do postele a po chvíli usnul s přáním, že až se probudí, nebudou jeho pocity tak zlomené a bolestivé.

*

Adrian seděl na posteli a díval se na dveře, které se za Chrisem zavřely. Nejednou jej obklopila zima a jeho zuby o sebe začaly drkotat. Přišel si podivně pustý.

Natáhl si černou látku a tvář skryl opět pod kus bílého zohýbaného plastu. Vydal se ke dveřím. Boky jej sice bolely, ale už tu nechtěl být ani vteřinu, proto je ignoroval.

Bezmyšlenkovitě šel chodbou, dokud nenarazil na dveře.Ty otevřel a vstoupil do bíle vymalovaného pokoje, kde se na něj usmála Lola. Adrian se na ni pokusil taktéž usmát, a nejspíš se mu to povedlo, protože ho odvedla do šatny, ve které si odložil svršky, ve kterých přišel. Nakonec se s ním rozloučila a zmizela za zrcadlem.

Cítil, jak mu po stehně stéká pramínek něčeho lepivého. Svlékl si boxerky, utřel jimi tu bílou stopu a hodil je do odpadkového koše, kam také letěl i bílý plast. Oblékl se, vzal si své věci a stiskl tlačítko pro odchod. Během chvíle se otevřely dveře, ve kterých stál pupkatý muž v levném obleku a měřil si ho pohledem. Pak mu podal bílou tlustou obálku a dovedl ho k východu.

Bez jediného slova vyklouzl ze zelených oprýskaných dveří do chladného rána. Nasadil si kapuci a zamířil domů. Až teď po cestě ho začaly pálit oči a po tváři se mu svezla první slza. Rychle ji otřel a namlouval si, že je to kvůli bolesti, která svírala jeho tělo v nepříjemné křeči.

Tiše odemkl dveře od bytu a vklouzl dovnitř. Byt byl zamlklý, takže všichni nejspíš ještě spali. Přešel do koupelny a zamkl za sebou. Ve sprše ze sebe smyl pot a poslední zbytky horké památky na noc s Chrisem. Pak se postavil před zrcadlo. Přece jen mu zůstane viditelná stopa a ne jen jedna. Přejel prsty po kousanci na krku ještě s výraznými stopami po zubech. Tělem mu projel pocit, kvůli kterému se musel chytit umyvadla. Bylo to vzrušení smíšené s bolestí. Žaludek mu nepříjemně zaškubal a tlak na hrudi zesílil.

„I tohle jednou zmizí,“ zašeptal si pro sebe, což ho mělo uklidnit, ale vytoužený účinek se nedostavil.

Potichu se odpotácel do svého pokoje. Vzal si dlouhé kalhoty od pyžama a mikinu s kapucí. Lehl si do postele. Potřeboval se vyspat, na chvíli zapomenout, na chvíli utéct od těch příšerných pocitů, které svíraly jeho hruď.