„Tak tahle jsi to chtěl?“ zeptal jsem se chladně a mé oči sledovali tělo tak zkrvavené, že by se na první pohled dalo říci, že je to mrtvola, se kterou někdo pohybuje, ale při pozornějším pohledu bylo jasné, že je to tělo živé, že žadoní o další ránu, že ten člověk, jestli se to tak dalo ještě popsat, si neváží ani sebe, ani svého těla. Valstně to ani tak člověk nebyl, člověk by totiž již dávno umřel, byl by umlácen k smrti. Stěží se na zádech dalo poznat tetování tygra, bálého tygra se zlatými pruhy a jasně rudýma očima, které právě splývaly s fleky krve.

Všiml jsem si, jak se jedna ranka až moc rychle hojí a bičem udeřil do hojícího se místa.

Děsil jsem se sám sebe, děsil jsem se toho, jak mě vzrušuje bít toho druhého, který si to více než jen užívá, jak jsem mohl usoudit. U nohy mi ležel kus násady, asi kdysi byla ke koštěti, ale teď byla zlomená a špinavá.

Dokonce i na ní jsem si všiml několika kapek krve.

Kde komu by se zvedl žaludek při pohledu na nás dva.

On zmučený, nahý, spoutaný, přesto netrpělivý po další ráně.

Já v kvádru, na sobě skvrny jeho krve, v jedné ruce bič, který používala nejedna domina a v druhé ruce kus násady.

Abychom přidali a romantice, byli jsme v prázdné garáži v odlehlé části města.

On nelež na provizorním lehátku a já se nad ním přímil.

Prohlídl jsem si násadu, přeci jen, nechtěl jsem mu v análu nechat třísku.

Nic neříkejte!

Vím, že je to stupidní myšlenka, ale já nejsem na sado-maso.

Ne, opravdu nic neříkejte – vím, že jsem se zmínil, jak moc mě to vzrušilo, dělejte, že jste to nečetli/neviděli, prostě o tom nevíte.

Takže rychlé shrnutí.

Já jsem v kvádru od jeho krve a jsem dominantní.

On je nahý a zkrvavený, submisivní, ale škemrající o týraní.

Pomalu, ale jistě jsem mu tu násadu strčil do zadku, ale aby jste si o mě nemysleli něco špatného, obalil jsem to nějakým černým hadrem, opravdu jsem mu nechtěl ublížit.

Pak jsem zkontroloval pevnost jeho černých odřených pout a vší silou jej praštil bičem přes záda, kde měl již mnoho ran, i když většina se během chvilky zase zahodila.

Ne, ani on ani já nejsme lidé.

Jsme takzvaní ochránci, možná jste o nás slyšeli, možná ne.

Jsme napůl lidé a napůl zvířata.

V historii nás zazívali různě.

Ano, jsme takzvaní vlkodlaci, i upíři – ti se přeci také měnili ve zvířata, dokonce jsme byli uznáváni jako božstva – Anubise jistě znáte, ne? – a také strážci – dodnes jsou tak někteří uznáváni, víte, o kočkách se říká, že jsou strážci podsvětí, napůl tady, napůl tam… ano, to jsme také my… jsme všude a přesto nikde.

Vy lidé, prostí lidé, byste o nás neměli vědět, měli bychom se schovávat, ale někteří z nás to nevydřeli a tak dnes máte mnoho božstev a bohů, mnoho legend a bájí… Mám podezření, že někteří z vás nás zařazují i do fantasy světa.

To by bylo na uvítání, jen abyste věděli, s kým máte tu čest.

Máte se bát?

Možná.

Když nás naštvete, proměníme se ve zvíře – nám pevně dané při narození – tak jsme silnější.

Jestli má to tetování nějakou souvislost?

Ach, ano.

S tím tetováním se rodíme, na dotyk to je jako srst, ale vzhledově jen jako tetování.

Ne, jelenovi a vlkovi se nenarodí kočka. Kříží se pouze tygr s tygrem a tak… a když tygr se lvem, vznikne liger, i my podléháme přírodním zákonům.

Ne, nejsme nesmrtelní, ale dožíváme se mnohem více, než lidé – naše regenerace je lepší, mnohem lepší – ano, tak vznikly legendy u upírech a spol.

Snad jsem již vysvětlil dost.

Pochybuji, že vás více zajímá o nás… vy byste chtěli vědět, jak jsem ho zbil, že?

Ach, vy lidé… tak krvežízniví… ale já jsem hodný… já vám to dopřeji…

Chcete vědět, jestli měl boláky i na penisu?

To si piště, že ano, několikrát jsem ho tam řízl, ale ty ranky se mu již zahodili, stejně jako jsem mu rozkousl ucho, které měl již zhojené.

Chápejte, jsem milý tvor, nechci mu ublížit, tak jsem ho byl jen na záda.

A i přes ten tlak v rozkroku, jsem se snažil uvažovat normálně.

Než, abych ho na místě ještě k tomu znásilnil, věnoval jsem mu další ránu bičem.

Ani ne malou, ani ne velkou…

Slastně vydechl. Bral jsem to jako odpověď na mou přechozí otázku.

Chtěl to tak.

Sundal jsem si kvádro i košili, nechtěl jsem si to více umazat, zůstal jsem jen v kalhotách a na záda jsem mu nasypal trochu soli, kterou jsem si přinesl.

Vyjekl, asi to nečekal, ale mě to nevystrašilo.

Chvilku jsem čekal, pak jsem mu jedním prudkým pohybem vytáhl tu násadu z prdele a raději tam strčil svůj penis. Pěkně tvrdě ho vojet, jo, to by mi šlo. Já měl rád tvrdý sex… ale ne sado maso.

Bičem jsem mu udeřil znovu ráno přes jeho záda a ve stejný moment přirazil vší silou.

Musel jsem přivřít oči, protože jeho anál byl tak úzký, tak vzrušující.

Trochu jsem si ho přisunul blíže, abych se nemusel nijak naklánět, či tak něco, v jedné ruce jsem měl bič a druhou rukou jsem ho honil.

Neužíval jsem si to bití, ale ten tvrdý sex.

Netrvalo dlouho, opravdu to netrvalo dlouho co se on udělal, nutno podotknout, že jsem ho před tím aspoň půl hodiny mučil, a že já sám jsem sex neměl rok, hold nejsem tak populární jako tygři, lvi, vlci a draci, také mi to netrvalo dlouho a věřte, že jsem jeho análu dal více než jen velmi štědrou dávku spermatu.

A co že jsem?

Prosím nesmějte se mi, ale já jsem kočka norská.

Řekl jsem, abyste se nesmáli! Co je vtipného na tom, že kočka ojede tygra?

Ano, máme lidskou podobu, ale mluvíme o sobě jako o zvířeti, ve které se měníme.

 

Jsme tu od toho, abychom vás chránili před zlem, někdy i před vámi samými… ale je nás opravdu málo… proto to dnes vypadá, jak to dnes vypadá…

 

Ale vás tohle nezajímá? Chcete vědět, jak to dopadlo se mnou a jím?

Ten sex, jsme měli každý den… a byl vynikající milenec.

 

„Neřekl bych, že dokážeš být takový úchyl,“ ozval se hlas za mnou.

„Já?“ otočil jsem se a usmál se na mohutného muže, mého milence, tygra…

„No, kdo by tohle vyprávěl toulavým kočkám?“ zavrtěl hlavou.

„Nejsou to kočky… jsou to ocránkyně,“ zářivě jsem se usmál.

Tygr okamžitě zrudl a sledoval kočky, které jen mňoukly a utekly pryč.

„Ty..,“ zavrčel na mě tygr, ale já se zasmál, hned jsem ho přirazil ke zdi, rozepl mu pásek a trochu svlékl kalhoty, jen tak, abych se tam dostal.

„Já nejsem na sado-maso,“ prohlásil podrážděně, mluvící spíše do stěny, než ke mně.

„Já vím že tě vzrušuje, když to máme na veřejnosti,“ špitl jsem mu do ucha a tvrdě přirazil…

Průměrné hodnocení: 4,73
Počet hodnocení: 52
Vaše hodnocení: Zatím žádné :)

Pro hodnocení se přihlašte.

Kurara
Kurara

PROSÍM, berte to tak, že povídky tohoto charakteru píšu jen ve volném čase není zase tolik a že to píšu …

Pro přidávání a čtení komentářů se přihlašte. Děkujeme.