S kamerou v ruce naštvaně vyběhnu z bytu. Po chvilce doběhnu k malé bytovce a začnu zvonit na zvonek jako šílený. A vůbec mě nezajímá že je půl třetí ráno.

,,Kdo je?'' ozve se z mluvítka.

,,Já ti dám kdo je. Okamžitě otevři, ať tě můžu zabít!'' křiknu naštvaně zpět.

Z mluvítka se ozve smích a zámek na dveřích zabzučí na znamení, že je otevřený. Rozrazím je a naštvaně vyběhnu do druhého patra. Dveře do Petřina bytu jsou pootevřené, takže stačí jenom do nich strčit. Vejdu dovnitř a zabouchnu je za sebou.

,,Kde seš? Už teď jsi mrtvá.'' zakřičím.

,,V kuchyni. Dělám kafe. Sedni si zatím do obýváku.'' ozve se z kuchyně.

Dojdu do obýváku a naštvaně sebou praštím do křesla. Kameru hodím na stolek. Petra po chvilce vejde se dvěma šálky kávy v ruce. Zírám na ni s otevřenou pusou. Vypadá tak....normálně. Oblečená v noční košili a v županu, na nohách bačkory, rozpuštěné vlasy. Žádný kostým, žádný make-up dokonce ani barevné oční čočky ne. Je to nezvyk.

,,Tak co jsi potřeboval?'' zeptá se mě Petra a upije ze svého šálku.

Ten její klid mě naštve ještě víc.

,,Co jsem potřeboval? To myslíš vážně? Dala jsi nám do ložnice kameru.'' vykřiknu, vyskočím z křesla a začnu přecházet po místnosti sem a tam.

Petra mě jen sleduje.

,,Uklidni se. Děláš ukvapené závěry.'' řekne a znovu se napije.

Zarazím se. Co? Nechápu.

,,Že ty sis nepřečetl ten lístek, co byl pod tou kamerou?'' řekne Petra.

,,Jaký lístek?'' zeptám se.

,,Takže nečetl.'' uchechtne se. ,,Pod tou kamerou byl lístek s vysvětlením. Ta kamera je totiž dárek.'' vysvětlí.

,,Dárek?'' vypadne ze mě nechápavě.

,,Jo dárek. Chtěli jste přece jet s Alešem na dovolenou k moři. Tak jsem vám dala kameru, abyste mohli svoje zážitky zaznamenat. A na zemi u stolu, kam jsem tu kameru dala, je taška s veškerým příslušenstvím. To znamená nabíječka, náhradní baterka, USB, voděodolný obal, takže můžete natáčet i pod vodou.'' řekne.

Zůstanu konsternovaně stát.

,,A proč tedy byla zapnutá? A vůbec nemohla jsi mi ji dát jako normální člověk?'' vychrlím na ni.

,,To by nebyla taková sranda. Navíc, nemáš radost, že máte takové malé domácí porno video. A kdybyste mi chtěli dát kopii, vůbec bych se nezlobila.'' uchechtne se a mrkne na mě.

,,Ty jsi neuvěřitelná.'' zakroutím hlavou.

Sednu si zpátky do křesla. Když se trochu vzpamatuju, zvednu se a vydám domů.

Doma položím kameru zpátky na stolek v ložnici. Všimnu si lístku. Takže je to pravda. Začnu se potichu smát.