O měsíc později

,,Nazdááár!'' ozve se.

,,Ahoj!'' odpovím.

Pořádně si Petru prohlédnu. Krátké černé šaty bez ramínek a s vrstvenou sukní, černé páskové boty končící pod koleny, černá křídla a náhrdelník s přívěškem, který vypadá jako černá růže.

,,Páni, to vypadá pěkně. Co jsi dneska?'' zeptám se.

,,Anděl smrti.'' odpoví dramaticky ztišeným a zastřenýmhlasem.

Rozesměju se.

,,Jen čekám, kdy se převlečeš za mozkomora. To tady ještě nebylo.'' směju se.

,,Nepřevleču, protože mozkomor není žádná skutečná nadpřirozená bytost. Je to výmysl jedné spisovatelky.'' ušklíbne se Petra.

Jen zakroutím hlavou. Stará dobrá Petra.

,,Dobrý den! Co si dáte?'' přijde k nám číšník.

,,Tiramisu a k tomu vídeňskou kávu.'' řeknu svoji objednávku.

,,Jistě a co vy?'' otočí se na Petru.

,,Vodu ze řeky Styx a lidská srdce plněná dušemi hříšníků podlitá lidskou krví.'' řekne s vážnou tváří a bez mrknutí zírá na číšníka. Až teď si všimnu, že si vzala černě zbarvené oční čočky.

,,Eh?'' vyrazí ze sebe číšník a zmateně na Petru zírá. To už nevydržím a nahlas se rozesměju.

,,Ach, zapomněla jsem, že jsem v říši smrtelníků. Upustím tedy od svých zvyků a obvyklé stravy a vyzkouším něco z té vaší. Dám si tedy ovocný zmrzlinový pohár a k tomu mléčný koktejl s příchutí melounu.'' řekne se stále vážnou tváří Petra.

To už se rozesměju tak, že mi tečou slzy z oči.

,,J-jistě.'' vykoktá číšník a urychleně zmizí.

,,Co...co...to...bylo?'' vydoluju ze sebe během smíchu.

,,Jen takové malé divadýlko.'' odpoví Petra s úsměvem.

,,Tak...to se...ti...po-povedlo.'' řehtám se dál.

Po chvíli se uklidním a se stále zaslzenýma očima se podívám na Petru.

,,Víš, je dobré mít nějakého trhlého kamaráda. Člověk se potom nenudí.'' poznamenám.

,,A stejně tak je dobré mít normální přátele, kteří toho trhlého drží při zemi.'' uchechtne se Petra. Jen přikývnu.

,,Prosím, vaše objednávka.'' objeví se číšník.

Položí před nás co jsme si objednali, šlehne po Petře nejistým pohledem a už ho není. Pustíme se do toho.

,,A jak si prozatím užíváš léto?'' zeptám se.

,,Jde to. Prostě nabírám síly na další školní rok. Co ty a Aleš?'' zeptá se Petra

,,Dobrý. Máme se dobře. Ve vztahu nám všechno klape.'' pokrčím rameny.

,,Takže spolu i pravidelně spíte?'' zeptá se Petra. Málem se zadusím soustem tiramisu.

,,Neprovokuj.'' řeknu varovně. Petra jen lhostejně pokrčí rameny a usměje se.

,,Jo a mimochodem přihlásila jsem vás na jeden casting.'' řekne Petra.

,,Na casting?'' zeptám se udiveně.

,,Jo. Jedna agentura hledá nové herce a herečky. No a já vás tam přihlásila.'' řekne Petra.

,,A co je to za agenturu?'' zeptám se podezřívavě.

,,Agentura, která vyhledává nové herce a herečky na natáčení... porno videí.'' řekne Petra.

,,COŽE? JÁ TĚ ZABIJU!'' zařvu a vrhnu se na ni.

Petra mi ovšem proklouzne pod rukama a prchá.

,,POJĎ SEM, AŤ TĚ MŮŽU ZABÍT. POŠLU TĚ ZPÁTKY DO SVĚTA MRTVÝCH, COŽ JSEM MĚL UDĚLAT UŽ DÁVNO.'' řvu a honím Petru po celé restauraci.

Ostatní hosté i personál nás jen udiveně a nevěřícně pozorují.

,,Pane, prosím, uklidněte se.'' snaží se mě uklidnit číšník, který nás obsluhoval.

Zlostně na něj pohlédnu a otočím se, abych se vrátil na své místo. Jenže sotva se otočím, tak hledím do několika udivených tváří. A sakra! Co teď? Nervózně polknu a přemýšlím jak z té šlamastiky ven.

,,Dámy a pánové, vidím, že vás naše malé představení opravdu zaujalo.'' promluví vedle mě Petra s úsměvem ve tváři.

,,Co to děláš?'' šeptnu k ní překvapeně.

,,Snažím se zachránit situaci.'' odpoví mi šeptem. ,,Abyste pochopili, já a tady můj kolega jsme najatí herci a to co jsme zde teď byl nový typ reklamy. Nyní jsme předvedli ukázku hororu s názvem Smrti se neubráníš, který se právě natáčí ve filmovém studiu v USA a od března příštího roku by měl být uveden do kin. Takže děkujeme za vaši pozornost a rozhodně se nezapomeňte přijít podívat.'' domluví Petra a ukloní se.

Také se ukloním a ostatní nám začnou tleskat. My se dojdeme posadit na své místo.

,,Panebože!'' složím hlavu do dlaní.