„Anděl Amitiel se odsuzuje k pěti ranám bičem a andílek Yuuki je s okamžitou platností předán andělu Ishimovi,“ vyřkne Gabriel rozsudek a přejede všechny zúčastněné pohledem.

Ishimovi zazáří oči a se širokým úšklebkem se otočí k Amitielovi a Yuukimu, kteří stojí jako opaření a nemohou uvěřit tomu, co slyšeli.

„Co? To ne, to nemůžete!“ začne Yuuki protestovat, jakmile se vzpamatuje.

„Já ho Ishimovi nedám!“ zavrčí Amitiel a pevně Yuukiho sevře v objetí.

„Nemáte na výběr! Ishime můžeš si svého andílka odvést a u tebe, Amitieli, proběhne vykonání rozsudku okamžitě,“ zchladí je Michael.

Dříve než Amitiel nebo Yuuki stačí znovu protestovat, luskne Michael prsty a z podlahy vyrazí řetězy, které se omotají kolem Amitielových zápěstí a uvězní ho na místě.

„Ne, já zůstanu s Amitielem! Nechci jít s tím úchylem!“ začne Yuuki křičet a pevně se přimkne k Amitielovi, který trhne rukama, aby ho objal, ale řetězy jsou příliš pevné a silné a zabrání mu v tom.

„Ještě jednou se nám budeš protivit a budeme to brát jako nerespektování a urážku. A pak nejen, že budeš dán Ishimovi tak jako tak, ale ještě navíc budeš potrestán,“ zamračí se na ně Uriel a přejede je zlobným pohledem.

Ishim přejde k Yuukimu a silou ho odtáhne od Amitiela. Hned poté ho rukama vezme kolem pasu a začne ho táhnout ze síně.

„Ne, ne! Amitieli! Pusť mě! Amitieli!“ křičí Yuuki a nohama se zapírá do země, zatímco se natahuje k Amitielovi.

„Yuuki!“ vykřikne Amitiel a začne trhat rukama, aby se dostal z řetězů.

Ovšem i přes Yuukiho se Ishimovi podaří ho vytáhnout z místnosti a obrovské zlaté dveře se za nimi zabouchnou.

„Nyní je na řadě tvůj trest, Amitieli,“ oznámí mu Michael beze známky soucitu a demonstrativně začne rozdělávat bič, který vzal kdovíkde.

„A vykonavatelem tvého trestu budu já,“ prohlásí Gabriel dřív než se toho stačí ujmout Michael.

Ten po Gabrielovi šlehne nasupeným pohledem, ale bez jakkýchkoliv námitek mu předá bič. Gabriel si ho převezme a přistoupí k Amitielovi.

„Roztáhni křídla a nech je tak. Nerad bych tě udeřil do nich,“ zašeptá mu tiše, načež ho obejde a postaví se za jeho záda.

Amitiel poslechne a roztáhne křídla. Gabriel se natáhne a zasadí první ránu. Amitiel zasykne, ale i tak cítí, že ho Gabriel šetří a nedává do ran celou svou sílu.

„Trest byl vykonán. Můžeš jít,“ svine Gabriel bič, když zasadí poslední ránu a propustí Amitiela z pout.

Amitiel se beze slova pokloní a odejde.

Zatímco byl Amitiel trestán, Ishim dotáhl Yuukiho do svých komnat.

„Máme zde nový přírůstek,“ oznámí andílkům, kteří na Yuukiho zvědavě hledí.

Andílci se usmějí, Ishim nakonec dosáhl svého.

„Nech ho u nás. My se o něj postaráme,“ přitočí se k Ishimovi jeden z andílků.

„Jistě. Hlavně ho připravte na večer,“ pohladí Ishim andílka po tváři a odejde.

Andílci se okamžitě srotí kolem Yuukiho.

„Jsem Eric,“ představí se mu roztomilý brunet s čokoládovýma očima, který předtím mluvil s Ishimem.

Yuuki po něm střelí pohledem a pak se odvrátí. Rukama se obejme a snaží se zahnat slzy. Eric se zamračí. S takovýmhle přístupem se ještě nesetkal a rozzlobilo ho, že se Yuuki nechová podle jeho představ.

„A já jsem Lara,“ přejde k Yuukimu plnoštíhlá tmavovláska a usměje se na něj.

Stejně jako u Erica po ní Yuuki střelí pohledem a odvrátí se. Lauře ovšem nezmizí z tváře úsměv.

„Pojď. Dáš si něco k jídlu, odpočineš si a naložíš se do vany,“ odtáhne ho Lara do svého pokoje.

„Nemám hlad,“ zamumlá Yuuki.

„No tak, proč nechceš?“ posadí se Lara na postel a stáhne Yuukiho vedle sebe.

„Prostě nechci,“ odsekne Yuuki.

„Dobře. Když nechceš, nutit tě nebudu. Teď odpočívej. Večer se vykoupeš a já ti pomohu se pro Ishima připravit,“ zvedne se Lara z postele.

„Nechci se pro toho bastarda připravovat! A už vůbec s ním nehodlám strávit noc!“ postaví se prudce Yuuki a zatne ruce v pěst.

„Takhle o Ishimovi nemluv! Ishim je náhodou skvělý. Stará se o nás, hýčká nás a má nás rád. Je sice pravda, že je těžké ho uspokojit, ale ani v tomhle směru nám neubližuje a když nemáme náladu, tak nás nenutí,“ zamračí se Lara.

„Tak ať si tady má vás a kliďánko vás šuká, to je mi fuk. Ale já s ním do postele nepůjdu ani kdyby tady skákal po hlavě a odpichoval se ušima,“ vyjede Yuuki.

„Tohle poslouchat nebudu. Zkrátka a jednoduše dnes v noci budeš s Ishimem a šmitec. A pošlu ti sem někoho s oblečením, nebudeš zde nosit oblečení v barvách jiného anděla a s jeho znakem. Není to vhodné,“ s těmi slovy Lara vyběhne ze své ložnice.

Yuuki se posadí zpět na postel a svěsí ramena. Dopadl přesně tak, jak nechtěl. Jeho tělo si bude brát chlap, kterého nemůže vystát. A ke všemu ten, kterého má rád a ke kterému pomalu ale jistě začínal cítit něco víc, byl kvůli němu zbičován.

„Nesu ti nové oblečení,“ oznámí Yuukimu malý roztomilý černoušek, položí rudé oblečení s černým znakem na zádech a s černým pásem vedle Yuukiho a urychleně odejde.

Viděl Yuukiho reakce a chování a nehodlá mu dělat hromosvod. Yuuki vezme do rukou donesené oblečení, chvilku si ho prohlíží a pak jím mrští proti zdi. Nehodlá si oblékat něco, co má na sobě Ishimovi barvy nebo znak. Ne, on hodlá zůstat v oblečení, které dostal od Amitiela. Lehne si na postel a stočí se do klubíčka. Zahledí se do zdi a myslí na Amitiela. Na to, jak na něj byl hodný, jak k němu byl jemný, jak ho přikrýval křídlem i na to, jak ho nechal pročistit mu křídla a ještě mu dovolil si ponechat peří z nich. Ani neví, kolik času uplyne než do Lařiny ložnice vtrhnou ostatní andílci s Larou v čele, donutí ho vstát a dostrkají ho do koupelny, kde Lara napustí vanu vodou. Poté z Yuukiho svléknou oblečení a donutí ho vlézt do vany. Několik andílků se na něj vrhne s houbičkami a mýdlem a začnou ho drhnout a jeden se věnuje jeho vlasům. Yuuki se ovšem celou dobu brání, křičí, kope, mlátí, ale není mu to nic platné. Lara sebere a odnese jeho oblečení.

Jakmile jsou hotoví, vytáhnou Yuukiho z vany a Lara mu podá rudý saténový župan.

„Obleč si to. Nic jiného tu nemáš,“ řekne mu chladně.

Yuuki si župan převezme a rychle se do něj zahalí, je mu trapně a stydí se stát zde nahý před tolika lidmi. Jenže onen župan mu dosahuje sotva pod zadek.

„Co to je? To tady nemáte normální župan?“ přejede andílky zlostným pohledem.

„Nemáme. Takže buď budeš mít na sobě tenhle nebo budeš nahý. Nám je to jedno a Ishimovi se bude líbit to i to,“ usměje se na něj sladce Eric.

Yuuki ho probodne pohledem a nechá se Larou odvést do jejího pokoje, kde je usazen na židli a Lara mu rozčesává a fouká vlasy, dokud nejsou hebké, hladké a lesklé.

„Nádhera,“ přikývne si pro sebe spokojeně.

Yuuki se na ni zašklebí, ale to už ho popadne několik dalších andílků a dovleče ho do Ishimovi ložnice.

„Ishim tu za chvíli bude, tak tu na něj počkej. A buď hodný,“ doporučí mu a odejdou.

Yuuki zaskřípe zuby a vyběhne z ložnice.

„Kampak? Moje ložnice se ti nelíbí, že z ní tak rychle prcháš?“ zachytí ho Ishim, který právě dorazil a dotáhne ho zpátky.

„Ložnice se mi líbí, ale její majitel je odporný,“ zavrčí Yuuki.

„Ale no tak. Vypadáš jako nejsladší a nejneodolatelnější bonbonek, ale uvnitř skrýváš jed. Ale nevadí, zvykneš si a zamiluješ si mě. Pak už po jedu nebude ani stopy,“ pohladí ho Ishim po čelisti.

Yuuki ucukne. Ishimův dotyk je mu odporný. A co víc, má pocit jakoby tím znesvětil Amitielovi dotyky a to, co mezi nimi bylo.

„Nemusíš se bát. Neublížím ti. Naopak budu tě laskat a uspokojím tě tak, jak by to Amitiel nikdy nedokázal,“ omotá Ishim paže kolem Yuukiho pasu a přitáhne ho k sobě.

„To spíš naopak. Ty mě nikdy nedokážeš mít tak, jak mě měl Amitiel a nikdy se mnou nedokážeš to, co on,“ zavrčí Yuuki a snaží se Ishima odstrčit.

„Po dnešní noci budeš mluvit jinak,“ zašeptá mu Ishim do ucha, které následně jemně skousne.

Yuuki se zachvěje odporem a zintenzivní svou snahu vymanit se z Ishimova sevření. Ishim se jen usměje a vmanévruje Yuukiho k posteli, na kterou ho položí a okamžitě zalehne. Yuuki zavříská odporem a začne sebou mrskat, aby se dostal zpod Ishima. Ishim si toho ale nevšímá a sundá z Yuukiho župan.

„Sakra, uklidni se! Nehodlám tě přeci stáhnout z kůže,“ zavrčí, Yuukiho odpor ho už přestává bavit.

Yuuki se zahledí do jeho očí a vyčte v nich, že nemá cenu se bránit. Ishim si ho vezme tak jako tak a jediný komu svým odporem ubližuje, je on sám. Přestane sebou mrskat a bránit se. Místo toho zavře oči a snaží se nemyslet na to, co se mu Ishim chystá udělat. Ishim se spokojeně usměje a rukama i ústy začne zkoumat jeho tělo. Nakonec, když už to nevydrží, mírným tlakem roztáhne Yuukiho nohy od sebe, napasuje se mezi ně a prstem si začne pohrávat s jeho dírkou. Yuuki tiše vzlykne a snaží se zadržet slzy, které se mu nahromadily v očích. Jeho mysl i srdce se brání tomu, co se tu děje, ale jeho tělo ho zradilo a je vzrušené.

„A pak že to nechceš,“ uchechtne se Ishim.

„Nechci,“ odsekne mu Yuuki a nenávistně se na něj podívá.

„Tvé tělo si ale myslí něco jiného, že?“ zašeptá Ishim a strčí své prsty do jeho těla.

Yuuki bolestně a překvapeně kníkne. Ishim se nerozpakuje a prsty připravuje Yuukiho vstup na vpád něčeho většího. Jakmile má pocit, že je Yuuki dostatečně připravený, vytáhne prsty a vnikne do Yuukiho svým ztopořením. Yuuki se prohne a skousne si dolní ret tak moc, že si ho prokousne, jen aby zadržel steny, které se mu draly přes rty.

„Nekroť se. Sténej a vzdychej, nepotlačuj to v sobě,“ zašeptá Ishim a slízne krev, která Yuukimu stékala od rtu na bradu a následně se jej pokusí políbit.

Yuuki odvrátí hlavu. Nikdy se nelíbal, ani s Amitielem, a nehodlá dát svůj první polibek Ishimovi.

„Jsi tvrdohlavý, co? Nevadí, jednou mě sám políbíš,“ natočí Ishim Yuukiho hlavu k sobě a vyhledá jeho pohled.

„Nikdy,“ zakroutí hlavou Yuuki.

Ishim na to nic neřekne a místo toho začne přirážet. Rozkoší přivírá oči a užívá si horkého a úzkého nitra tělíčka, které si přivlastňuje a stejně tak si užívá potlačovaných vzdechů a stenů, které se Yuukimu nepodařilo zadržet. Když cítí, že se blíží ke konci, sjede jednou rukou níž a uchopí Yuukiho ztvrdlý penis a začne ho třít. Stačí už jen pár přírazů, Ishim hlasitě zasténá a vypustí své semeno do útrob zprzněného těla. Svalí se na Yuukiho a snaží se vzpamatovat. Jak se mu to podaří a on se vydýchá, nadzvedne se, znovu začne třít Yuukiho penis a přirážet do jeho těla, aby navýšil jeho slast. Netrvá dlouho a i Yuuki se prohne ve slastné křeči orgasmu. Ishim se z něj vysune a lehne si vedle něj.

Yuuki se vydýchává a jak jeho mysl opouští mlžný opar slasti a rozkoše, postupně si uvědomuje, co se stalo. Dovolil Ishimovi se ho dotýkat a vzít si ho. A co víc užíval si to. Do očí mu vrhknou slzy, tak se otočí na bok, zády k Ishimovi, aby je neviděl.

„Co jsem to udělal?“ zeptá se tiše sám sebe.

Ishim jeho otázku zaslechne a zamračí se. Nechápe proč je Yuuki smutný a proč pláče, když mu nikterak neublížil a ještě se postaral, aby si jejich společné aktivity také užil. Měl by být spokojený a ne plakat a naříkat. Zatne zuby a veškerá chuť na milostné hrátky ho opustí. Takhle si to nepředstavoval.