1

Venku už byla tma, když Theo odemykal dveře bytu a oba vstoupili.
„Dáš si něco k pití?“ Zeptal se mladík a Kyle zavrtěl hlavou.
„Ne, díky. Ta cola v kině mi tak zaplácala žaludek, budu moct týden přijímat maximálně vodu,“ zavtipkoval. Theo se zasmál, ale nervozita v jeho hlasech byla značná. Byl rád, že se odhodlal pozvat Kyla na noc, když oba věděli, co to znamená. Chtěl to, strašně moc. Dotýkat se ho, laskat jeho jemnou kůži, vplout dlaní do jeho upravených vlasů, líbat ho. Jen kdyby si na to mohl půjčit jiné tělo, které by bylo alespoň z poloviny tak krásné, jako jeho. Styděl se a bylo mu líto, že on mu žádný hezký pohled nabídnout nemůže. Kyle byl tak nádherný, jak by mu on, zdeformovaný, slabý mrzák mohl konkurovat…
Ani si neuvědomil, jak moc se zasekl, když o tomhle všem přemýšlel. Ze zadumání jej vytrhl dotyk dlaně, co mu spočinula na paži. Vzhlédl a naskytl se mu pohled do jantarových očí, které se k němu blížily. Kyle ho lehce políbil a do jediného slabého světla v předsíni tiše zašeptal:
„Pomiluj se se mnou, Theo.“ Vyzval ho sladce, bez nátlaku. Mladík naposledy zaváhal. Muž byl ale tak neodolatelný, tak vřelý a milý. Přikývl a Kyle ho vzal za ruku a odvedl ho ložnice. Rozsvítil malou lampičku na nočním stolku, která zahalila místnost tlumeným teplým světlem. Theo zůstal stát na místě, jako by snad ani nebyl ve své ložnici.
Kyle se na něj usmál, moc dobře si byl vědom jeho váhání a obav. Znovu a ochotně na sebe vzal břemeno odpovědnosti, opět záleželo na tom, jak dnes vše dopadne. Udělá krok vedle a Theovo, už teď takřka nulové sebevědomí, zmizí nadobro. Rád se toho ale ujal, toužil po tom mladíkovi, chtěl ho vidět šťastného spokojeného. Chtěl ho znovu slyšet vzdychat, vidět ho, jak se svíjí slastí, už jen to ho vzrušovalo. Dokáže mu, jak moc je krásný, i když on sám tomu nevěří.
Znovu k němu přistoupil. Zvedl dlaň a pohladil ho po plameny zvrásněné pleti na tváři. Dnes se takové kůže bude dotýkat všude, kde na ni narazí, často, jemně. Bude si užívat její jinakost, jedinečnost.
Nevadilo mu, že Theo jen stojí a trochu zrychleně oddechuje. Až moc se bojí na to, aby projevil iniciativu, ale to je v pořádku. Kyle ho začal líbat a on mu polibek oplácel, to bylo dobré. Dokonce po chvíli sám zvedl paže, omotal jej kolem mužova krku a přitiskl jej k sobě o trochu víc. Kyle pak sáhl k lemu jeho trička aby ho mohl svléknout. To ho ale mladíkova dlaň zastavila a stáhla svršek zpátky dolů.
„Nejdřív zhasni,“ zašeptal Theo, Kylova tvář ale zůstala bez odezvy, jako by ho ani neslyšel. Místo toho jej vzal a pomalu položil do peřin. Opatrně na něj obkročmo klekl, znovu vzal látku do dlaní a kasal ji nahoru.
„Zhasni!“ Vyhrkl Theo znovu, možná prudčeji, než původně zamýšlel. „Prosím,“ dodal o něco klidněji, ale o to více naléhavěji. Najednou mu představa, že ho Kyle opravdu uvidí nahého, celý jeho odporný trup, paži, zjizvenou nohu, připadala nesnesitelná. Když ho tehdy převlékal do pyžama, byla to úplně jiná situace, ale teď... Až to všechno uvidí, jak rozsáhlé jeho postižení je, jistě ho to zhnusí, uvědomí si, že na něm není absolutně nic přitažlivého, říkal si.
Muž se mu vážně zadíval do tváře. „Kdy už mi začneš konečně věřit? Kdy se přede mnou přestaneš schovávat?“ Zeptal se ho. Theo jen sklopil oči, nic však neřekl. Naklonil se k němu a konejšivě, tak upřímně, jak dokázal, řekl: „Jsi krásný, Theo. Jsi krásný uvnitř i navenek. Tvé jizvy pro mě nejsou ničím odpudivým. Jsou tvojí součástí, jsou důkazem toho, jak jsi silný, píšou příběh tvého života a já ho chci číst. Chci znát každou část tebe, ať je podle tebe špatná, nebo ne. A chci to tak od chvíle, kdy jsem se do tebe zamiloval.“
Theo na něj zíral a nemohl uvěřit tomu, co slyší. Vše co Kyle řekl bylo tak krásné a upřímné. Dokázal v těch pár slovech vyjádřit tolik pocitů a Theo nevěřil, že by ještě někdy od někoho slyšel, že je milován. Nedokázal se dál bránit emocím, které v něm ta neuvěřitelná vřelá slova vyvolala a do očí se mu vedraly slzy dojetí. Paže mu vystřelily vzhůru a objal Kyla tak pevně, jak dokázal.
„Kyle,“ řekl jen zajíkavě. Muž jej sevřel a chvilku setrvali v pevném objetí. Ještě pár okamžiků Theo vstřebával ta zlatá slova, pak ho pustil. Sám si nakonec bázlivě tričko sundal a potlačil nutkání zmáčknout vypínač lampičky.
Lehl si zpátky na záda, oči sklopené a čekal, co Kyle udělá. Ten si ho prohlédl se zájmem, jako krásný obraz. Sklonil se k hrbolaté kůži na krku a zasypával ji polibky. Mezitím dlaní přejížděl po jeho hrudi až narazil na bradavku, se kterou si začal pohrávat. Z Theových úst se vydral první vzrušený sten. I on zvedl paže a svlékl muži černé triko. Kochal se tím pohledem, byl přesně takový, jakého si ho představoval. Hebká bezvadná kůže, jemné svaly. Zaznamenal jeho další úsměv a pak se madík nechal zase laskat, rukama hladíc mužovi lopatky.
Thea už jen tyhle letmé doteky, toto pomalé seznamování, hodně vzrušovalo. Pořád nemohl uvěřit, že se to děje. Na okamžik si pomyslel, jestli snad neusnul a tohle není další z jeho snů. Dotyk jazyka na jeho bradavce však tento pocit rozptýlil, protože ani ve snu by to nikdy nebylo tak krásné a intenzivní. Znovu zavzdychal.
Kyle se mu přisál na rty a Theo pod ním natáhl ruku k jeho rozkroku. Hravě si mezi líbáním poradil se zapínáním kalhot a pak je i se spodním prádlem stáhl a osvobodil jeho mužství. Kyle už byl také vzrušený a když ho mladík lehce pohladil bříšky prstů po špičce, ozval se konečně i on. Nechal Thea, chvilku si s ním hrát. Pak se jeho pozornost začala ubírat znovu na krk a postupně, velice pomalu, začal klesat níž. Rozdával polibky na tu unikátní kůži, dával si záležet na každém doteku rtů, vychutnával si ten pocit na dlaních, když ho hladil. Zlíbal jeho paži, hrudník, břicho…
Rozepnul mu kalhoty a svlékl je, také i se spodním prádlem a ponožkami. Konečně měl možnost si milence prohlédnout celého nahého. A byl to pohled více než příjemný. Theo byl možná až moc pohublý, ale postavu měl proporčně hezkou. Svraštělá kůže, v podstatě jedna obrovská skvrna na pravé straně těla, začínající na jeho obličeji, táhnoucí se přes krk, rameno, paži, hrudník a břicho, se vytrácela na pravém boku. Tolik bolesti za ní bylo, tolik utrpení, pomyslel si Kyle. A přesto pro něj nebyla ničím větším, než malé mateřské znaménko. Uchopil mladíkovu ruku, kterou si studem překrýval oči a položil ji na polštář. Propletl jejich prsty.
„Jsi nádherný,“ zašeptal mu do ucha a pak se zadíval do bojácných očí. Jeho pohled při těch slovech zjihl, zastínilo ho vzrušení a sám se natáhl pro další z polibků. Jen pár chvilek mu jej Kyle oplácel, pak se odsunul a přesunul se rovnou do mladíkova klína, kde mu ústy začal ulevovat od napětí, celkem zkušeně a velice příjemně. Theo se začal svíjet slastí, už se ani nesnažil zadržet vzdechy, na to byla rozkoš moc veliká. Kyle byl vskutku šikovný, navíc neměl problém pojmout ústy jeho nemalou velikost. Když tak učinil, mladík hlasitě zasténal a dlaň mu vsunul do světlých vlasů. Cítil, že jestli tak bude Kyle pokračovat, skončí to moc brzy, odtáhl se tedy a zadýchaně se podíval na překvapeného muže.
„Stalo se něco?“ Optal se starostlivě jeho přítel a Theo zavrtěl hlavou.
„N-ne,“ oddechoval, „jen...Nesmíš tak pospíchat,“ začervenal se. Kyle s úsměvem přikývl a políbil ho. Mladík mu řekl, aby se posadil a tentokrát si pozice vyměnili. Nyní měl Theo hlavu mezi jeho stehny a ujal se své role hodně zodpovědně. Neměl zřejmě tolik zkušeností jako Kyle, ale snažil se stejně urputně, zkoumal jak milenec reaguje, co se mu líbí nejvíce. Bavilo ho to, vychutnával si ho, vzrušovalo ho, když slyšel Kylovo vzdychání.
Říkal si, že by to snad mohl dělat celou noc, když se Kyle napřímil, uchopil jeho tváře do dlaní a řekl:
„Miluju tě, Theo,“ vyhrkl ze sebe. To mladíka překvapilo, ale vzápětí se usmál.
„Miluju tě,“ odpověděl mu stejně sladce.
Mladík poklekl, obkročmo dosedl na Kyla. Jako vzrušivé představení, teď už bez sebemenší známky studu, vložil dva prsty do jeho úst. Muž začal hrát jeho hru, důkladně je navlhčil a s notnou dávkou vzrušení sledoval, jak se začíná připravovat. Že dnes Theo přebere tolik iniciativy by ho ani nenapadlo, o to víc to bylo vzrušující, Jak do sebe zasouvá nejprve jeden, pak druhý prst, zaklání hlavu, smyslně zavírá oči, sténá při tom. Kyle nevěřil, že se dívá na stejného Thea. Tohle byl úplný opak stydlivého kluka, kterým obvykle byl, tenhle mladík věděl co dělá a moc dobře věděl, jak to dělat, aby to vypadalo takhle dobře.
Muž byl na pokraji výbuchu, pozorovat ho bylo tak úžasné a snad nikdy nebyl tak vzrušený. Byl naprosto konsternovaný i ve chvíli, kdy se Theo jen na okamžik znovu sklonil k jeho údu, aby byl dostatečně vlhký, vrátil se zpátky do kleku a sám na něj začal dosedat. Byl jen na začátku a i tak Kyle zaklonil hlavu a vydechl. Byl tak úžasný, úzký a hřejivý. Byl to ten nejlepší pocit a on se nořil hlouběji do jeho útrob, pod mladíkovým vedením.
Ani Theo nijak nestrádal, naopak. Sám si udávat rychlost bylo skvělé a jen co ucítil tlak na ono místo uvnitř, v jeho mužství příjemně zacukalo. Zcela dosedl , už nebylo kam klesat a on se na okamžik přestal hýbat, aby si uvykl a zároveň vstřebal vlnu slasti. Teď už věděl, že bude stačit pár pohybů, snad se sám sebe ani nebude muset dotýkat a dosáhne vrcholu, tak byl daleko.
„Úžasné,“ vydechl pod ním Kyle. Ani to nechtěl říci nahlas, prostě to vyklouzlo z jeho úst.
Theo se začal pomalu pohybovat, jen trošku. Klečíc se mírně nadzvedával a opět klesal, přičemž měl zavřené oči a vnímal jen, jak moc je tohle celé příjemné. Kyle si zase užíval pohled na něj, tak žhavý, tak sexy byl. Mladík postupně zrychloval a zvedal se čím dál tím víc. Muž se rozhodl mu pomoci, chytil rytmus a přirážel teď proti němu. Oba se teď dostávali do extáze, pomalost jejich pohybů se vytratila a nahradila ji zrychlující se touha po vzájemném uspokojení. Vzdychali, sténali, oddávali se společnému milostnému tanci jako smyslů zbavení. Jako by měli oba klapky na očích, nevnímali nic než jeden druhého a opojení, které si předávali.
„A-Aahhh!“ Vykřikl zničeho nic Theo, ale nebyl to zvuk, který by naznačoval líbezné zakončení. Tohle byl výkřik bolesti. Kyle během okamžiku vystřízlivěl z omámení a vyděšeně se napřímil.
„Copak?! Co se děje?“ Vyhrkl leknutím. Milenec mu položil hlavu na hruď a rukama se opřel o jeho ramena. Hluboce oddechoval.
„N-nic...To nic, jen už nemůžu klečet. Noha…“ řekl a pak zvedl hlavu aby se na přítele usmál a upokojil ho tak. „Hlavně prosím nepřestávejme,“ špitl a Kyle přikývl. Rozhodně neměl problém mu v požadavku vyhovět, přestože na pár chvilek vzrušení téměř vyprchalo, jak se polekal. Pomohl Theovi, aby si lehl na záda, pomalu jej, jako křehký porcelán položil a políbil ho.
„Takhle je to v pořádku?“ Zeptal se radši, když jej uchopil pod stehny a končetiny nadzvedl. Theo horlivě přikývl a když do něj znovu zasunul svůj úd, nával slasti, jako by se ani na okamžik nevytratil. I Kyle začal ihned tam, kde přestali, už nemohli dál čekat, opojení bylo příliš silné.
Už jen to, že je mu tak blízko, že ho může cítit v sobě, jako by byl jeho součástí, v Theovi vyvolávalo obrovské vzrušení. Kyle do toho navíc rytmicky dráždil ten citlivý bod uvnitř a pak už to netrvalo dlouho. Jak předpokládal, ani se nemusel sám sebe dotknout a po pár posledních pohybech konečně dosáhl touženého vrcholu. Vykřikl, když se jeho penis naposledy napnul a potřísnil jeho břicho teplou tekutinou.
To bylo i pro Kyle nejsilnějším afrodiziakem, on sám pak už jen dvakrát třikrát přirazil, opustil rychle mladíkův vstup a dosáhl dlouhého, krásného orgasmu. I jeho vyvrcholení skončilo na Theově břiše. Oba pak jen chvíli oddechovali.
„Promiň, nevěděl jsem, jestli můžu dovnitř,“ prohrábl si s úsměvem Kyle vlasy a natáhl se pro krabičku kapesníků na nočním stolku. Důkladně mladíka očistil, pak si lehl vedle něj a spokojeně ho objal. Theo se zasmál.
„Mohl jsi kamkoliv,“ řekl se smíchem, pak ale zvážněl, otočil se na bok, aby viděl příteli do tváře a pohladil ho po tváři. „Děkuju, Kyle. Bylo to úžasné,“ řekl.
„Bylo to skvělé,“ odpověděl mu muž. Naposledy se ten večer políbili a zanedlouho, pod tíhou příjemné únavy, usnuli tvrdým spánkem.

2

Theo se vzbudil jako první. Bylo to nejkrásnější probuzení za hodně dlouhou dobu. Noha ho sice po včerejší námaze trochu bolela, ale nebylo to nijak zlé. A i kdyby, to, co včera prožil by stálo za daleko větší bolest. Probudit se a spatřit vedle sebe spícího Kyla, muže tak krásného, hodného a milujícího, to byl splněný sen, ve který už nedoufal.
Nebudil ho. Jen se k němu otočil, položil hlavu na polštář a sledoval, jak klidně oddechuje a jak nádherný u toho je. A Theo se cítil strašně šťastný. Byl tak zamilovaný, okouzlený, vděčný.
„Na co myslíš?“ Vytrhl ho z myšlenek sladký, spánkem zastřený hlas. Pohlédl Kylovi do tváře a usmáli se na sebe.
„Že bych nám měl udělat kávu a něco ke snídani.“
„Na to je čas,“ přitáhl si ho muž k sobě do náručí a políbil ho na čelo. Jen tak ho držel, laskal jeho rozcuchané vlasy a bylo to příjemné. Lenošili, užívali si teplo a blízkost toho druhého a začali si povídat. Jen tak klábosili, bylo hezké, jak spolu dokázali mluvit v podstatě o ničem ale vždy si měli co říct.
Pak to ale Kylovi nedalo. Měl pocit, že včera večer překročili důležitý milník, jejich vztah se zpečetil a on má právo se teď na to ptát. Na svou knihu si při tom vzpomněl, ale rozhodně to nebyl ten důvod, proč položil nadcházející otázku. Chtěl to prostě vědět, znát Theovu minulost, vědět, čím vším si prošel. Vlastně se začal pídit po tom nejdůležitějším, co chtěl vědět už od začátku, ale teď k tomu měl úplně jiný důvod.
„Theo? Můžu se tě zeptat?“ Řekl po chvilce ticha, když Theova hlava příjemně spočívala na jeho prsou. Všiml si, jak přikývl.
„Nemusíš mi odpovídat, pochopím, když o tom nebudeš chtít mluvit,“ začal, ale mladík ho zarazil. Opřel se o předloktí a podíval se na něj. Ve tváři však působil jaksi smířeně.
„Chceš vědět, co se mi vlastně stalo, že? Co přesně byla ta nehoda,“ dovtípil se.
Kyle přikývl. „Ale opravdu mi to nemusíš říkat,“ ujišťoval ho. Theo se mírně pousmál.
„Neboj se. Bylo mi jasné, že se jednou zeptáš,“ řekl. „A myslím, že teď už nebudu mít takový problém o tom mluvit. Určitě ne s tebou,“ upokojil Kyla. Znovu si položil hlavu na jeho hruď, uvelebil se. Kylovi se při tom nechtěl dívat do tváře, to by se moc styděl. Pak se zavzpomínal a začal hezky popořádku vyprávět, co se ten den stalo. Bylo to jako tehdy, když mluvil o Joshovi, jak se jednou rozpovídal, tak důkladně, nevynechal žádný detail.
Vyprávěl Kylovi, jak měli jít nakupovat, jak si chtěl odskočit do oblíbeného papírnictví. O tom, jaký silný a nepříjemný zvuk vydává prudké zabrzdění pneumatik.
„Když mi bok toho auta rozdrtil nohu, vůbec jsem to necítil,“ vyprávěl a snažil se o nezaujatý tón. „Zavřel jsem oči těsně předtím, než mě přišpendlil ke zdi a slyšel jsem jen ránu. Vůbec mi v tu chvíli nedošlo, co se stalo.“
Kyle jej pevně objal paží. Bylo těžké to poslouchat, zároveň ale fascinující a on byl zvědavý. „To bylo asi dobře,“ řekl tiše.
„Nejspíš jo. Taky jsem o tom pak přemýšlel. Říkali, později, že to bylo šokem. Každopádně jsem pak dokázal jen tupě zírat, mozek jako kdyby se mi vypnul. Věděl jsem, že se dívám na místo, kde by měla být moje noha, ale prostě jsem nechápal, že se to děje mně samotnému. Jako bych se díval na scénu z filmu - vidíš to, víš, že je to děsivé, že se něco děje, ale necítíš to.
Něco málo mi začalo docházet, když jsem se chtěl od toho auta odtáhnout, ale nešlo to. Nešlo o bolest, jak jsem říkal, nic jsem necítil. Ale nemohl jsem se hnout z místa, pořád mě to drželo. Rozhlédl jsem se kolem a uviděl ty policajty a pár lidí kolem. Celou dobu mi tak hučelo v uších, že jsem nic jiného neslyšel, ale pak jsem si všiml ženy, začala panikařit a něco křičela. Všichni kolem začali pobíhat, viděl jsem, jak otvírají ústa a křičí, ale nerozuměl jsem jim. Pak se z auta začal valit kouř.“
Na okamžik se odmlčel. Stiskl Kylovu dlaň, než pokračoval. „Víš, že auto málokdy doopravdy vybuchne?“ Zeptal se, ale spíše řečnicky a nečekal na mužovu odpověď. „Ve skutečnosti k tomu dojde velmi zřídka. To, co se stane ve většině případů, je to, že palivo ve voze VZPLANE. Jenže se to stane tak rychle, že to vypadá, jako by auto vybuchlo. To mi pak vysvětlovali, ne snad, že by na tom záleželo.“ řekl, jako by oddaloval to, co se chystal říct.
Jeho hlas se teď změnil. Byl o něco tišší a jaksi vzdálený. Kdyby mu teď Kyle viděl do obličeje, všiml by si jak se jeho oči zakalily projekcí vzpomínek a spíše než pro něj, teď prostě popisoval, co se mu po dlouhé době vynořilo z mysli. Posadil se, seděl teď zády k příteli, který se zatvářil ustaraně.
„Pozoroval jsem ten dým a i když jsem úplně nechápal, co se děje...Asi jsem nikdy nepocítil takový strach. Byl to čirý děs. Nedocházelo mi proč, nedokázal bych v tom okamžiku vysvětlit, co přesně mě tak strašně děsí. Ale věděl jsem, že se každou chvilkou stane něco strašného. Odvrátil jsem se, zcela instinktivně. Díky tomu mě to zasáhlo jen napůl těla. Předloktím jsem si překryl oči a co nejvíce zaklonil hlavu právě v okamžiku, kdy vyšlehly plameny. Při vzplanutí prý dosáhly několika metrů, ale to jsem neměl šanci spatřit. Tentokrát jsem totiž cítil všechno.
Ani ne tak pálení, jako obrovské horko. Strašlivý, nepředstavitelný žár,“ šeptal Theo jako v mrákotách. „Ani v pekle takový žár nemohl panovat. Pamatuji se, že jsem chtěl křičet, strašně jsem chtěl ječet o pomoc. Ale když jsem se nadechl, místo vzduchu jako kdyby mi nalili do pusy lávu. I přes ruku, kterou jsem si chránil zavřená víčka, jsem viděl to světlo. Dodnes mě budí ze spaní, oranžová tma, která bodá do očí.
Pak jsem konečně ztratil vědomí.“
V ložnici zavládlo ticho. Theo seděl a netečně hleděl před sebe, před očima mu celý hrozivý zážitek běhal pořád a pořád dokola, jak ho vylovil z paměti. Kylovi prostě došla slova. Tak strašné, pomyslel si. Sám si zkusil představit, že by zažil to samé a nedokázal zvládnout ani polovinu. A to, jak na Thea zapůsobilo pouhé vzpomínání jen umocňovalo tu hrůzu, kterou si prošel. Položil mu ruku na rameno a mladík, jako by procitl ze sna, párkrát zamrkal. Otočil se na přítele a donutil se k úsměvu.
„Nohu mi chtěli amputovat,“ rozhovořil se znovu, což Kyla překvapilo.
„Theo, už o tom nemusíš mluvit. Vidím, jak je to pro tebe těžké,“ snažil se ho zarazit, aby se netýral, ale on s úsměvem zavrtěl hlavou a řekl, že je to v pořádku.
„V nemocnici to bylo zvláštní, první dny, co jsem se probral, mám úplně zkreslené, byl jsem hodně mimo. Dávali mi pořádné koktejly léků – na bolest, antibiotika a tak dál. Pořád jsem byl strašně ospalý. Býval bych se celkově probral dřív, ale musel jsem na spoustu operací. Něž jsem se pořádně zmátořil z jedné narkózy, hned mě zase uspali. Kdybych byl nějaký feťák, asi bych si teen trip užíval,“ pokusil se zavtipkovat.
„Theo,“ řekl jen Kyle, dlaň stále položenou na jeho rameni. Mladík mu říkal to, co chtěl tak moc celou dobu slyšet, tohle byly ty informace, po kterých prahl a kvůli kterým ho tenkrát polil studenou kávou. Teď by ale dal cokoliv za to, aby to nemusel poslouchat. Chtěl by teď poslouchat o tom, jak byl na dovolené, jak si užil festival s přáteli, o jeho práci. Chtěl by teď moc slyšet vyprávění o Theově životě, který by byl tak obyčejný, všední, až by ho místy i nudil. Ale takový on neměl, takový Theův život neexistoval. A Kyle se teď cítil jako hlupák.
„Bolesti přišly až později, ale když jsem požádal o léky, dali mi je, takže se to dalo snést. Každou chvíli dělali převazy, to zabralo vždycky dost času a jinak jsem spal. Dobře si pamatuju na první probuzení, kdy jsem alespoň trochu vnímal. Měl jsem pocit, že na světě není nic těžšího, než otevřít oči. Nebudu asi přehánět, když řeknu, že jsem byl prostě sjetej všemi těmi léky. Nic mě nebolelo, ale vnímal jsem, že jsem celý takový zatuhlý. Ani jsem nedokázal zvednout hlavu a stejně jsem věděl, že jsem celý omotaný, jako mumie. Viděl jsem sice rozmazaně, ale poznal jsem, jak se nade mnou sklání mamka. Vypadala strašně, unavená, taková servaná a já si jen říkal, pořád dokola, ´pane bože, ať to není tak zlé, jak se tváří´. Chtěl jsem se zeptat, kde jsem, co se stalo, protože mi to hned nedošlo, ale mluvit jsem prostě nedokázal. To byla strašlivá bezmoc, nikomu bych nepřál to zažít.
Postupně se to zlepšovalo. Doktoři pak říkali, že jsem to nemusel přežít, ale nic to se mnou nedělalo. Takový věci si uvědomíš až později. Mamka chodila hodně často, mnohem častěji než Josh, ale já byl tenkrát rád, že ho vidím, tak moc, že jsem si ho neustále obhajoval. Neměl jsem samozřejmě tušení, jaký s tím vším má problém, prostě jsem si říkal, že je to pro něj taky těžké a potřebuje čas. To už jsem věděl, že ze mě bude mrzák a v tu dobu už mě taky hodně varovali, že budu mít jizvy. Nadšený jsem z toho samozřejmě nebyl, ale pořád jsem si říkal, že to nebude tak zlé.“ Chrlil ze sebe, ale teď se odmlčel, aby nabral síly vzpomínat dál. Znovu ho chtěl Kyle upozornit, že nemusí dál nic říkat, ale nestihl to.
„Za několik dní, možná týdnů, to nevím přesně, čas mi hodně splýval, mi sundali obvazy na tváři. Celou dobu jsem se snažil být hrozně nad věcí, říkal si, že přeháněli, abych byl pak v klidu, že to nebude tak strašné. Sestra mi pak dala zrcátko do ruky a v tu ránu jsem dostal strašný strach. Nechala mě o samotě a já se musel odhodlávat, abych se podíval. Pamatuji se, že když jsem se konečně podíval, úplně jsem ztuhl. Ta tvář...prostě jsem nevěřil, že je moje. Nemohl jsem na pár vteřin pochopit, že tohle jsem teď já, že takhle teď vypadám. Myslím, že mi to úplně nedocvaklo ani ve chvíli, kdy jsem zrcátko zahodil, jako kdyby pálilo a já se rozbrečel. Nedovedl jsem si představit, že s tímhle na tváři budu moct dál žít.
Těžko říct, jestli bych se s tím časem popasoval nějak líp. Mamka mi hodně pomáhala, podporovala mě a já byl sice nešťastný, ale tak trochu odhodlaný to časem přijmout. Proto jsem se tenkrát i odvážil na ten večírek s Joshem, kam jsem se opravdu bál. Ale doufal jsem, že mě okolí nepřijme tak zle. Jenže tohle asi nebyla na takový případ dobrá společnost. Okruh těchto lidí je hodně povrchní a taky mi to dali sežrat. No, a zbytek už vlastně znáš.“ Dokončil vyprávění Theo a podíval se na muže. Zasmál se jeho výrazu, bylo to sice těžké, mluvit o tom vše, ale vlastně se cítil lépe. Zato Kyle vypadal, jako by mu někdo umřel.
„Nemusíš být z toho tak zamračený,“ usmál se mladík a přitulil se k němu. „Teď mám tebe a po dlouhé době jsem šťastný. Tak se přestaň tvářit tak utrápeně.“ Snažil se ho rozveselit a Kyle mu úsměv vrátil, nuceně, protože teď neměl moc dobrou náladu. V hlavě se mu honilo tisíc myšlenek, které si potřeboval utřídit. Políbil mladíka a pevně jej stiskl.
„Šel bych si zakouřit. Tak říkáš tomu, že bych se nám rovnou stavil pro snídani?“ Navrhl a Theo souhlasil. Rozloučili se na tu chvilku a když se Kyle oblékl, opustil byt. Rychle vyběhl před dům a rozešel se ulicí, vlastně sám nevěděl kam přesně. Potřeboval si hlavně zapálit a všechno promyslet.

3

V první řadě měl vztek. Na tu blbou náhodu, co se Theovi stala, na Joshe, že to je takový idiot ale hlavně a především na sebe. Věděl, že poslouchat to všechno nebude příjemné, ale nečekal, že ho to tak vezme. Byl už předtím na vážkách, už když si přiznal, že Thea miluje, ale teď už si byl dokonale jistý. Hlavně tím, že se choval jako totální sobecký a cynický hajzl.
Chtěl zneužít cizí neštěstí ve svůj prospěch, lstí chtěl uspokojit svoje potřeby a ambice, zatímco Theo jenom trpěl. Není to jen postava na papíře, tvořená jeho napsanými slovy. Tohle je opravdový osud někoho, kdo je teď pro něj nesmírně důležitý. Nejradši by si vrazil pár facek, za ty lži, ten podvod, který mladík bere jako náhodné setkání. Přitom to byla jen jeho vypočítavost a sobeckost, co je svedlo dohromady a Kyle se cítil hrozně.
Rozhodl se, ještě to může zastavit. Možná nezachrání všechno, i tak to za to stojí. K čertu s románem, pomyslel si. Theo je to, co potřebuje a nechce ho ztratit. Vzal do ruky telefon a vytočil Drakeovo číslo.
Páni, ten bude zuřit...