Sklonil jsem se k jeho tváři a nabídl mu rty k polibku. Nezaváhal.

Jeho štíhlé prsty mi vjely do vlasů a mírně zatáhly, až mi uniklo roztoužené vzdychnutí. Mohl bych tvrdit, že to, co se právě vypínalo pod látkou mých boxerek, byla ranní erekce.

Ale lhal bych. To byla očividná a až děsivě intenzivní reakce na Mikův dotek.

Mírně jsem zavrtěl boky, abych se ujistil, že v tom nejsem sám.

Mike se prudce nadechl a jeho prsty mě sevřely pevněji.

Ano, rozhodně jsem v tom nebyl sám.

Mé ruce lačně bloudily po jeho obnaženém hrudníku a vychutnávaly si dotek svalů, napínajících se pod kůží.

Pravou rukou jsem vjel mezi těch několik chloupků, které zdobily jeho hruď na prsou, a ucítil jsem, jak mu prudce buší srdce.

 Znovu jsem se mírně zhoupnul v bocích a vydráždil tak jeho i své vzrušení ještě o trošku víc. Zatímco mě jednou rukou stále svíral ve vlasech, druhá jeho ruka se posouvala přes můj krk na záda.

Jeho dotek pálil jako oheň, aniž by zanechával popáleniny na kůži jinak, než v mé myslí, a já bych přísahal, že se pod ním rozpustím jako vosk svíčky.

Zastavil se na mém pozadí, které prudce stiskl a přitáhl na sebe, já mu na oplátku zasténal do úst. Prohloubil polibek, byl nyní vášnivější, divočejší. Trochu povolil sevření mé půlky, ale vzápětí ji sevřel a přitáhl znovu. Nikdy by mě nenapadlo, jaký efekt na mě bude tenhle jednoduchý opakovaný pohyb mít.

Nemusel jsem se dívat, abych si ověřil, že na mém k prasknutí napnutém spodním prádle se objevil vlhký flíček.

Přitiskl jsem své tělo těsněji k němu a zavrtěl se, tohle dlouho nevydržím.

Ruku přesunul k mé pulzující erekci. Přejel po ní přes jemnou látku boxerek, jako kdyby nenápadně zjišťoval velikost, jako kdyby si chtěl osahat celou mou délku. Zastavil se na špičce, kterou obkroužil ukazováčkem, a mě stálo veškeré úsilí, abych se nezbořil jen z tohoto doteku.

Posunul jsem se na jeho těle dolů, takže jsem měl báječný výhled na šedé boxerky přímo před sebou. Opakoval jsem jeho laskání, ale když zasykl a zatnul zuby, pousmál jsem se.

Vjel jsem rukou pod jeho spodní prádlo a vysvobodil jej z jeho sevření.

Tyčil se přede mnou v celé své úctyhodné délce a kráse a já se neubránil myšlenkám, jaké to asi bude, cítit jej v sobě.

Přejel jsem po něm odshora až dolů a zase zpět, palcem laskal žalud, roztíral po něm první kapky rozkoše.

Mike mi nezůstával nic dlužen. I on osvobodil můj penis a laskal jej, až jsem zatínal zuby, abych nesténal jako v laciném pornu.

Místnost naplnilo dvojí těžké dýchání, jak jsme se oba snažili ovládnout vzrušení a oddálit vlny orgasmu, které nám bouřily tělem.

Ozvalo se zaklepání.

Ustrnul jsem v pohybu, stejně jako Mike.

Posadil jsem se.

Naše oči se střetly, oba jsme měli nevěřícný výraz.

Tohle se přece nemohlo dít.

Ne znovu.

Ne teď.

Ale zaklepání se skutečně ozvalo znovu, tentokrát naléhavěji.

„Je mi jedno, kdo to je. Ještě chvíli otravuj, a je po tobě!“ zahučel Mike tak, aby ho narušitel slyšel.

Z chodby se ozvalo odkašlání, které mělo zamaskovat smích, ale další zaklepání se už neozvalo.

Podíval jsem se mu do tváře a neubránil se pousmání. Je to žádaný, důležitý muž.

„Pan podnikatel, hm?“

„Přestaň myslet na blbiny, ano?“ zašeptal, a znovu mě sevřel ve své horké dlani.

Nečekal jsem to, a moje překvapení jen přispělo k intenzitě, se kterou můj penis začal tepat v jeho sevření. Pokračoval v dráždění, ale já jej nebyl schopen oplácet. Zaklonil jsem hlavu a marně se snažil potlačit hlasité vzdechy. Vůbec jsem nezaregistroval, kdy do mě vsunul první prst.

Nepřestával mě laskat a zároveň připravovat. Šlo to až nečekaně hladce, moje tělo ho vážně chtělo.

Zrychloval pohyby svých rukou a já mu zatínal prsty do ramen a prsních svalů, až po nich zůstávaly jasně viditelné stopy.

Nedokázal jsem se víc ovládat, se zaskučením jsem mu vyvrcholil do ruky.

Na jeho tváři jsem zahlédl vítězoslavný úsměv. Lapal jsem po dechu, ale nedostal jsem šanci si odpočinout.

Lehce mě přizvedl a vetřel mi mou bílou tekutinu přímo do otvoru, který se třásl po jeho dalším doteku. Překvapeně jsem se na něj podíval.

Jeho přivřené oči a výraz hladovějící šelmy mě nenechal na pochybách. Uchopil můj zadek do obou rukou a opatrně mě nadzvedl. Já na oplátku uchopil jeho jako kámen tvrdý penis a nasměroval jej do sebe.

Pomalu mě začal spouštět, a já cítil, jak se mi jeho žhavý vetřelec probíjí do těla. Čekal jsem, kdy to začne bolet, nebo být alespoň nepříjemné – nakonec, nikdy jsem tuhle roli nepreferoval – ale žádné negativní pocity se nedostavily. Jen ta zvláštní plnost.

V jeho obličeji se zračilo čiré soustředění.

„Tak… Tak úzký, kruci…“ šeptal skrz sevřené rty a mě přejel elektrický výboj podél páteře.

Tohle jsem udělal já? Nikdy dřív jsem takhle na nikom nejel, tak mě trochu překvapilo, jaké to vlastně je. Tenhle výraz, tyhle emoce, tahle intenzivní rozkoš, kterou očividně právě cítil, to je moje vina?

Spokojeně jsem se usmál. To zjištění dělalo s mým sebevědomím divy. Ještě chvilku jsem se na něj jen nečinně díval a užíval si pohled na jeho emocemi zmítanou tvář.

Z čiré zvědavosti jsem se nadzvedl a znovu dosedl.

Výsledek předčil má nejdivočejší očekávání. Mike zasténal a mě před očima tančily hvězdičky. Celý můj vnitřek se kolem něj divoce svíral a já se bál, že se zhroutím.

 

 

Mike otevřel oči a konečně zaostřil na Paula. Jo, čekal, že tohle bude něco, ale tohle překvapilo i jeho.

Už když ho na sebe pomalu a opatrně spouštěl, věděl, že se přepočítal. Tohle dlouho nevydrží.

Nořit se do Paula bylo jako nořit se do samotného nebe. Nebo spíš pekla. Tak horce ho v sobě svíral…

Viděl, jak ho Paul překvapeně pozoruje, jako kdyby zkoumal reakce vlastního těla. Jako kdyby tohle nikdy nezažil. Nakonec, bylo to docela dobře možné. Věděl, že Paul byl spíš lovec, než kořist. Ale teď je jeho.

Ještě chvilku, chviličku sám sobě dovolil kochat se výhledem.

Nad ním se tyčil Paul, hlavu zvrácenou dozadu, jak si vychutnával jejich spojení. Doširoka otevřené modré oči však zřejmě nic neviděly, jak se soustředil na vlastní pocity. Jeho světlé vlasy mu spadaly v neuspořádaných vlnách na ramena a odlesky paprsků ranního slunce v nich nacházely medově zlaté bratry. Jeho štíhlá, ale přesto vypracovaná postava byla doslova pastvou pro oči.

A v tomhle žhavém andělovi on právě je. Neuvěřitelné.

Paul se pomalu přizvedl a znovu dosedl. Mike se tak zabořil ještě hlouběji do toho neskutečného těla. Zasténal, když ucítil, jak ho do sebe Paul vtahuje čím dál tím víc.

Cítil, jak se kolem něj tepavě svírá.

Viděl na něm, jak se roztřásl.

Paul očividně nebyl schopen pokračovat bez pomoci, bylo to na něj příliš intenzivní.

Tentokrát si dal pozor, aby se nedotkl jeho zraněné nohy, a znovu se převalil tak, aby ho měl pod sebou.

Paul jen vyjekl a pevně ho objal.

Mike se pohyboval opatrně, aby z něj nevyklouzl.

Když se ujistil, že leží přesně tak, jak měl v úmyslu, pomalu se z Paulova těla začal vysouvat.

Ten doširoka otevřel oči a pevně kolem něj obtočil stehna.

„Však já nikam nejdu,“ zašeptal s úsměvem, a zahnal tak známky počínající paniky z Paulových očí.

Začal pomalu přirážet. Zatínal zuby, až ho bolela čelist. Ještě ne. Ještě ne. Ještě chvilku. Jen o trošku déle, aby si ho mohl vychutnávat…

 

 

Když se Mike začal hýbat, celý můj svět se změnil v rozplizlou šedavou skvrnu. Jen on zůstal ostrý, v barvách. Jeho soustředěná tvář, přivřené tmavé oči, sevřené rty a zatínající se zuby. Na čele a na krku se mu začínal perlit pot.

Přejel jsem mu rukou po hrudníku a sevřel v prstech jednu jeho bradavku. Doširoka otevřel oči. Nejspíš chtěl něco říct, ale nakonec jen zasykl a začal přirážet opravdu pořádně.

Mysl jsem měl úplně prázdnou. Vnímal jsem jen, jak se jeho tělo noří do mého hlouběji a hlouběji. Cítil jsem, jak ve mně začíná pulzovat.

Prudce se ke mně sklonil a zakousl se mi ramene, aby nevykřikl, když mi jeho sperma prýštilo do těla.

Ta prudká bolest ve spojení s rozkoší, kterou mému tělu dával, mě shodila z útesu. Zakřičel jsem, a vnímal jen, jak mé tělo ve vlnách opouští další bílá záplava.

 

Když jsem otevřel oči, ležel jsem schoulený v jeho náručí.

„Chvíli jsem se vážně bál, že jsem tě zabil,“ pronesl pobaveným hlasem, a já cítil, jak mu v hrudníku bublá smích.

Neobtěžoval jsem se s odpovědí, jen jsem se k němu přitulil víc. Jeho paže kolem mě zpevnily své sevření.

 

Znovu se ozvalo zaklepání na dveře, tentokrát doprovázené známým hlasem.

„Už je bezpečné, abych přišel připomenout, že bych měl Pauliemu vyměnit obvazy?“ ozvalo se pobaveně z chodby.

Překvapeně jsem sebou škubnul. Doktor věděl, že jsem tady? A celou tu dobu, byl… A nejspíš taky slyšel…

Cítil jsem, jak rudnu.

„Mám ho poslat pryč?“ zeptal se Mike chápavě šeptem.

„Beztak už nejspíš všechno ví…“ odpověděl jsem stejně tiše, nahlas jsem pak zavolal:

„A budu si pak moct dát sprchu?“

Dveře se opatrně otevřely, ve škvíře se objevil bílý rukáv košile, mávající nahoru a dolů ve znamení příměří.

„Hlavně nestřílej, Miku, ok? Nebudu se dívat nikam, kam bych neměl. Ale rád bych se zmínil, že jsem LÉKAŘ, takže beztak moc dobře vím, jak to vypadá…“

Mike poraženecky vydechl a pustil mě ze svého sevření. 

„Co by ti to udělalo, počkat, než se oblíkneme, doktore?“ vrčel po něm.

„Zapomínáš, jak dlouho tě znám. Kdybych čekal, až dobrovolně vyjdete, sedím na chodbě do večera. A možná dýl,“ odpověděl pobaveně.

Tentokrát se zarazil i Mike, který se právě nahý zvedal z postele, a jeho obličej dostával sytější odstín.

„Tys… Tys ehm…“ odkašlal si, „seděl… Tys byl celou dobu tady, na chodbě?“ nevěřícně na něj zíral.

„Jo. Jak jinak bych věděl, když je nejvhodnější vás zastavit?“ usmíval se doktor nevinně.

Mike rychle odvrátil pohled. Otevřel skříň kousek u postele, vytáhl modrý župan a přehodil ho přes sebe. Vyrazil směrem, kterým jsem tušil koupelnu pro tuhle místnost.

Doktor se na mě zadíval, a koutky úst mu cukaly smíchy.

„Miku!“ zařval jsem, když bral za kliku u dveří.

„Miku, jestli těma dveřma projdeš, a necháš mě tu s ním a těma jeho narážkama samotnýho, nahýho, zraněnýho, zpocenýho a unavenýho, po tom, co jsme… Tak mi věř, že toho budeš litovat do konce svýho života. Obě! Dvě! Minuty!“ propaloval jsem ho vzteklým pohledem.

Mike se zarazil a překvapeně se na mě zadíval.

Doktorova ramena se začala otřásat nekontrolovatelným smíchem.

„Ale Paulie, přece by ses nestyděl… Nemáš za co… Dokonce mám dojem, že by sis mohl celkem slušně přivydělat, kdybys daboval filmy pro dospělé…“ vysoukal ze sebe mezi jednotlivými záchvaty smíchu.

Znovu jsem po Mikovi, stále svírajícím kliku u dveří, střelil vražedným pohledem. Vidíš?!

Mike svěsil ramena, a vrátil se do pokoje. Sedl si vedle mě a sevřel mou ruku.   

„Doktore, dej mu pokoj. Rád bych zmínil, že jsi lékař, tak se podle toho chovej. Navíc, kdo se vlastně stará o lékaře, kteří si svým nevhodným chováním vykoledovali nějakej ten menší průstřel…?“ nechal Mike vyznít otázku do ztracena.

Doktor jeho varování pochopil, ale zjevně si toho z něj moc nedělal. Celou dobu, co mi sundával obvazy, se pochechtával.

„Myslím, že do sprchy můžeš, ale snaž se to nenamáčet, ještě tak dva – tři dny.“

„Jako, že můžu jít do sprchy teď hned?“ zeptal jsem se nechápavě.

„Jistě. Až se vrátíš, tak to znovu zavážu… A než se vrátíš, ošetřím Mika.“

Nechápavě jsem se na Mika podíval. Připadal mi naprosto…

Zrudnul jsem, a vypálil směrem ke koupelně tak rychle, jak mi bolavá noha a vůbec celá zadní část těla, dovolovaly.

 

 

Mike se překvapeně díval na místo, kde se právě s hlasitým prásknutím zavřely dveře do koupelny.

Přesunul se pohledem na doktora, ale ten jen slzel smíchy.

„O co jde?“ zeptal se nejistě.

„Podívej se na svůj hrudník. A věř mí, záda jsou na tom ještě o dost hůř…“ vzlykal smíchy doktor.

Mike se zvedl, a přešel k velkému zrcadlu, které viselo na zdi. Stáhl si župan.

 Zadíval se do zrcadla, a po tváři se mu rozlil pobavený úsměv.

Jeho hrudník zdobila síť rudých škrábanců, na některých se perlily droboučké kapky krve. Opatrně se otočil, a podíval se přes rameno na svá záda.

Tygr, který mu tam již roky dělal společnost, nyní vypadal, jako kdyby se snažil dostat z jeho těla pryč. Kolem něj byly krvavé stopy, které snad ani nemohly zanechat lidské nehty.

„Když to vyčistím, zahojí se to rychleji…“ nabídl se doktor, který už se dokázal ovládat.

„Sáhni na mě, a tu ruku ti urazím, doktore,“ zabroukal Mike a dál si pyšně prohlížel stopy, které na něm Paulova vášeň zanechala. Vůbec si nebyl vědom, kdy k nim přišel.

Ale neznamenalo to náhodou, že to pro oba bylo tak silné, že ani jeden nevnímali nic jiného? Jejich těla rozhodně patřila k sobě.

Doktor znovu vyprskl smíchy, a Mike mu věnoval nevraživý pohled.

„Promiň, promiň… To já jen… Tebe lidi znají jako Černýho Tygra, a pak tě… Takhle zřídí… Takový kotě…“ řehtal se doktor.

„Kotě, hmm…? Taky bych mu asi neříkal…“ jak si uvědomil, co doktor právě řekl, prudce k němu naklonil.

„Doktore, já tě varuju, jen se ho dotkneš, a bude to tvůj poslední hrdinskej čin!“

Doktor před sebou v obranném gestu šermoval rukama a zamítavě vrtěl hlavou.

„To ne, toho se fakt bát nemusíš… Nejsem sebevrah. Navíc… Taky nejsem stavěnej jako ty. Kdyby takhle zatnul drápy do mě, nejspíš by šlo maso od kostí…“ prohodil s lítostivým pohledem na svoje tělo, které bylo dobře o hlavu menší a o dvacet kilo lehčí než Mikovo.

Ten jen souhlasně kývl, a znovu si se zalíbením přejel po citlivé kůži, na prsou.

„Každopádně, pro dnešek si ty svoje přisprostlý vtípky nech pro sebe, jasný?“

„Jasný, šéfe, jasný…“ mumlal doktor a připravoval si věci, které bude potřebovat, aby Paulovu nohu znovu uvěznil v obinadlech.

 

 

Stál jsem pod sprchou, nohu vytrčenou bokem, aby se mi na ní dostalo co nejméně vody.

Proud mi dopadal na hlavu a stékal v teplých potůčcích po kůži, uvolňoval napjaté a rozbolavělé tělo. Kéž by tak snadno uvolnil i mysl.

Nemohl jsem uvěřit, že jsem to vážně udělal. A co hůř, líbilo se mi to.

Stále jsem před sebou viděl stopy mých nehtů na Mikově kůži.

Možná… Možná bych se tomu měl přestat bránit.

Ten chlap mě prostě přitahoval. Hodně. Víc než kdokoli jiný.  A sex s ním… Něco takového jsem nezažil. Proč v tom pořád hledám problémy? Co kdybych zase jednou poslechl Bennyho, a prostě si tu užil? Nakonec, co nejhoršího se mi může stát?

S mnohem lepší náladou a osuškou ovázanou kolem pasu jsem vyšel z koupelny. Mike seděl na kraji postele, povídal si s doktorem, který právě dokončoval přípravu věcí, pro mé ošetření.

Posadil jsem se na postel vedle Mika a natáhl nohu před sebe. Doktor si prohlédl zranění.

„Výborně. Hojí se to až nečekaně dobře. Jizvy sice mít budeš, ale myslím, že teď už bude stačit, když to budeš převazovat sám. Jen se snaž zabránit, aby se ti tam do toho dostal nějakej bordel. Kdyby se ti něco nezdálo, stačí zavolat, a hned přijedu. Rozhodně to nespíš podcenit, jasný?“

„Jasný,“ kýval jsem na souhlas.

„Já bych mu nevěřil,“ bručel Mike vedle mě. „Podívej se na něj, doktore… Vždyť si ani nedokáže pořádně vysušit vlasy… A ty bys mu svěřil převaz?“

Pobaveně jsem se na něj podíval. Vztáhl jsem k němu ruku a přitáhl si jeho obličej k sobě.

„Když se ti nelíbí, jak to dělám já, tak co kdybys to udělal sám?“ navrhnul jsem mu šeptem v těsné blízkosti jeho rtů.

V očích se mu nebezpečně zablesklo.

Vysmekl se mi a svezl se přímo přede mě na podlahu, kde si klekl mezi mé nohy. Od doktora si vzal gázu a obinadlo, a začal mi pomalu omotávat nohu od kotníku směrem nahoru. Aby se mu dobře pracovalo, uchopil mě za stehno a nohu si opřel o vlastní rameno.

Pohled mu sjel pod mou osušku, která právě teď spíš odhalovala, než zakrývala.

Když se znovu podíval k mému obličeji, v očích mu znovu hořela touha. Zadrhl se mi dech v hrdle. Sledoval jsem, jak se jeho dlouhé a štíhle prsty precizně věnují své práci, aniž by jim věnoval větší pozornost.

Jeho oči se čím dál častěji upíraly k mému rozkroku, kde jsem si byl dobře vědom své reakce. Mé tělo odpovídalo na jeho toužebný pohled.

Ozvalo se klapnutí, jak za sebou doktor rychle zavřel dveře. Připomněl jsem si, že se tomu později rozhodně budeme muset zasmát, ale teď…

Ruka, která měla mé stehno přidržovat, jej čím dál tím odvážněji hladila, a posouvala se k hranici, kterou strážila osuška.

Ani jsem si nevšiml, kdy dokončil obvazování. Noha vypadala ošetřena stejně precizně, jako kdy to dělal doktor.

Zbytek mého těla však reagoval naprosto odlišně. Cítil jsem, jak mi vzadu na krku začíná vyrážet pot. Ztěžka jsem dýchal a můj penis si začínal žít vlastním životem.

Mike, který tohle všechno měl přímo před obličejem, pomalu sesunul mou nohu ze svého ramene.

Čekal jsem, co bude následovat, se zatajeným dechem.

Jedním prudkým pohybem mi uvolnil osušku, a já tak před ním seděl zcela nahý, neschopen zakrýt svou erekci, která jakoby se k němu sama napínala.

Trochu mi roztáhl nohy, aby se mezi nimi mohl pohodlněji uvelebit.

Vzal můj úd do ruky, a něžně jej polaskal. Když k němu sehnul hlavu, zalapal jsem po dechu.

Jeho jazyk mi obkroužil žalud, nevynechal jediný záhyb či skulinku.

Roztřásl jsem se. Bezmocně jsem zatínal ruce do deky na posteli, která byla pode mnou.

Rukou mě obepínal a plynule laskal po celé délce, zatímco jeho horká ústa se mučivě soustředila na můj nejcitlivější bod.

Přestával jsem se ovládat. Začal jsem vzdychat, ruce mu vpletl do krátkých, hustých černých vlasů.

Ve chvíli, kdy na mě bez varování zaútočil a vzal do úst celý můj penis, jsem se neovládl a po zádech se zhroutil do postele.

Moje ruce stále držely jeho hlavu v mých tříslech, zatímco on s ní prudce pohyboval nahoru a dolů. Jeho jazyk vířil po mém pulsujícím údu a já nebyl schopen myslet vůbec na nic.

Přitáhl si mě trochu blíž ke kraji postele a nadzvedl mi nohy. Jeho ústa opustila můj penis a přesunula se níž. Chtěl jsem ho odstrčit, ale byl neoblomný.

Rukou pokračoval v mučení mého údu, zatímco svá ústa přitiskl na můj otvor. Cítil jsem, jak ho objel jazykem. Jak se jím dostává do mě.

Něco takového jsem nikdy nezažil. Jeho jazyk. Uvnitř. Mě. Bože! Propnul jsem se jako luk.

Vsunul do mě prst, a pátravě jím laskal mé nitro. Jemné jím přejel po prostatě a já měl pocit, že tímhle tenhle svět prostě končí. Nic víc už přeci nemůže být.

Sténal jsem. Nahlas. Nedokázal jsem se ovládnout, když přidal druhý prst.

Můj penis se chvěl vzrušením, zatímco mé nitro nedočkavostí. Chtěl jsem ho znovu ucítit v sobě.

„Prosím… Víc…“ zašeptal jsem bez dechu.

„Řekni mé jméno!“

„Mike,“ odpověděl jsem okamžitě.

„Znovu,“ vydechl lačně.

 „Miku… Miku, prosím! Udělej to, Miku! Chci tě cítit v sobě!“

„Kurva!“ zavrčel a jedním prudkým přírazem byl uvnitř. Chvíli se nehýbal.

„Promiň, já… Už se neovládnu. Jsi… Jsi v pohodě?“ šeptal mi do hrudi.

„Jo, ale už… Se hýbej, ok?“

Vnímal jsem, jak mu v hrudi zabublal smích.

Objal mě a přitáhl k sobě, takže jsem seděl přímo před ním.

„Drž se!“ přikázal mi a v tu samou chvíli se postavil, se mnou v náručí.

Přešel místnost a opřel mě zády o zeď. Bál jsem se, že spadnu, i když mi bylo jasné, že to by nedopustil. Vší silou jsem ho svíral kolem krku a ramen.

Znovu do mě přirazil, a já se zmohl jen na překvapené vyheknutí.

Tak hluboko, bože…

Zjevně i na něj to bylo příliš.

Začal zběsile přirážet a já měl pocit, že takhle dřív nebo později projde skrze mě. Bylo mi to jedno. Tohle bylo tak intenzivní, tak vášnivé,….

Tentokrát jsme se hlasitým stenům neubránili ani jeden.

„Miku, já už…“

„Jo, já taky!“ zavrčel a přirazil ještě o trochu prudčeji.

To už na mě bylo moc. Potřísnil jsem naše těla bílou tekutinou, která nám oběma ulpěla na kůži. Mike vyvrcholil jen chvilku po mě, cítil jsem, jak se jeho penis uvnitř mě prudce zazmítal a plnil mě svou vláhou.

Opřel se čelem o mé čelo.

„Tak, to bychom měli,“ vydechl spokojeně.

Povytáhl jsem obočí.

„Chceš říct, že už nemůžeš, starče?“ provokoval jsem ho, i když jsem byl vážně rád, že mě drží. Celkem jistě jsem věděl, že sám bych stát nedokázal.

Mikovi v očích vyšlehly pobavené plamínky.

„Ani nevíš, jak rád tohle slyším. Ale ty… Ty toho budeš litovat,“ řekl, a hodil mě zpátky na postel.

Když se ke mně na posteli po čtyřech plížil, neubránil jsem se myšlenkám na tygra, kterého má na zádech.

Ano, můj tygr… Pomyslel jsem si, a vztáhl k němu ruce.

 

 

 

Bolelo to, sakra. Fakt jako jo. Pomalu a opatrně jsem se přesunul na stoličku, kterou mi tam Tami znovu ochotně připravila. Ale představa, že si sednu… Ne, díky, postojím.

Na baru se znovu objevil tlouštík z minula.

„Tak jak se vede, mladej? Dneska se ti nějak hůř chodí, co?“ bavil se ten starý dobytek.

„Trochu,“ musel jsem si odkašlat, jak mě pálilo hrdlo. „Bohužel, nedávno jsem si popálil nohu, a občas to ještě pořád dost bolí,“ vysvětloval jsem mu. Slizák, jako kdyby mu do toho něco bylo.

„Ale jistě, jak jinak, že?“ pochechtával se a svlékal mě pohledem.

„Ale víš co, nakonec ti musím poděkovat. Tuhle v noci jsem si odvedl lepší společnost, než jsi ty. Původně tu prý na tebe čekal, ale když tě viděl odcházet s tím frajírkem, přehodnotil situaci,“ chlubil se.

„Tak to gratuluji, užívejte si, dupejte jak králíci, ale teď mě omluvte…“ vyklouzl jsem z baru do skladu, kde jsem se opřel čelem o chladnou zeď.

Je to tři dny, co jsem ráno odešel od Mika po té, co jsem tam strávil téměř dva dny. Sice mi pravidelně volal, ale i tak… Chyběl mi.

Navíc, ta podělaná noha bolela čím dál víc. Zřejmě jsem ji zatěžoval až moc.

Otevřel jsem si sodovku a na ex ji vypil. Musel jsem se vrátit za bar, nebo mě Tami přerazí.

Vyšel jsem ze skladu, když mě objaly silné paže. Už jsem se chtěl zaradovat, že se za mnou stavil Mike, když jsem poznal štiplavou vůni kolínské.

„Brandone, co tu, kurva, chceš?“ zavrčel jsem, a tělo mi polil studený pot strachu.