Znáte ten pocit, kdy se vám nechce nic dělat? Jen tak ležíte, užíváte si tu krásnou vůni po milování. Stále jsem cítil teplo jeho těla a dokonce i jeho mužství v sobě. Neuvěřitelné, to nešlo popsat jinými slovy. Ve snu jsem si přehrával znovu a znovu tu magickou noc. Až do té doby, než mi do obličeje začalo pražit slunce. Se sprostým klením jsem si přetáhnul peřinu přes hlavu. Ne, dnes nevstávám, dnes je sobota... sobota?

Zahrabal jsem rukou na vedlejší polštář, ale byl prázdný. Rozlepil jsem jedno oko, postel byla rozestlaná, ale Spiro nikde. Můj výraz maximálního uspokojení nešel z mého obličeje nikterak sundat, takže jsem byl rád, že to nevidí. Nejspíš by se mi smál. Zaslechl jsem téct sprchu a vykoukl z pod peřiny. Mé tělo se stále chvělo. Je sobota...sobota...



Chvíli mi trvalo, než mě to trklo. Moje hlava byla vygumovaná a jako bych létal na obláčku s nahatými baculatými andílky. Vyskočil jsem z postele a zaúpěl, jelikož jsem málem skončil na podlaze. Nikdy jsem nebyl žádný cíťa, takové stavy po sexu nebyly u mě normální. Láďa býval hrubější a nikdy mi to nijak nevadilo. No... vlastně celý ten sex nebyl normální, jelikož něco takového jsem ještě nezažil. Rychle jsem se snažil posbírat svoje oblečení. Ale za boha jsem nemohl najít své spodky. K Diovi, kam jen zmizely? Přeci si jen tak neusmyslely samy vstát a někam se mi podle schovat.

Vlezl jsem dokonce i pod postel, rozvzpomínal se, kde mě Spiro svlékal. Ale nic. Záhadné zmizení mých spodků jsem ale řešit nemohl. Bylo už skoro osm! Dnešní sobotu jsem měl víkendovou službu!

Naházel jsem na sebe oblečení a tiše se vydal ke dveřím. Nemohl jsem zůstat. Co bych mu řekl? Sex byl famózní, ale musím do práce? Nejspíš by mě stejně požádal, abych odešel. Byla to jen jedna noc... úžasná noc. Ale nemohl jsem čekat víc. Nijak mě nehlodalo svědomí, proč taky. On projevil zájem, já projevil zájem a tak se to stalo. Možná, že jsem to prostě chtěl brát takhle jednoduše. Rychle jsem na kousek ubrousku načmáral vzkaz, jako nevěrná žena, co se k ránu krade zpět k manželovi.

"Musím do práce."

Nerozloučil jsem se, i když jsem viděl jeho dokonalé tělo pózovat za mléčným sklem. Úplně mi to rvalo srdce (a nejen to). Chtěl jsem ty dveře odsunout a bezstarostně se přidat k němu a třeba... no umýt mu záda, nebo i jiné partie. Jenže to nešlo. A já si to bolestně uvědomoval.



Seběhnout ty tři patra dolů mi dalo sakra práci. Syčel jsem jak píchnutá pneumatika každý schod. Do své masérny jsem vletěl s dvacetiminutovým zpožděním. Rychle jsem zamkl a naházel na sebe bílý pracovní úbor. A fakt vám povím, naostro do kalhot to bylo pěkně nepříjemný.

Sotva jsem ve velkém zrcadle stačil zkontrolovat své pozadí, jestli to přežilo ve zdraví, už mi nějaký mamlas bušil na dveře. Ať je to kdo je to, mor na něj.

Má nálada se začala pomalu sunout do nevrlého módu a proto jsem dveře otevřel pěkně navztekaně. Jo, tak tenhle mamlas.

"Co chceš, buzničko, takhle po ránu?"

Než jsem stačil protestovat, v klidu se proplazil do mé masérny a usadil se na stole. Jen tak houpal nohama a čuměl na mě. Docela jsem se děsil, že mé noční dobrodružství se Spirem mi kouká z očí. A děsil jsem se oprávněně. Protože Marcelkovi neuniklo nikdy nic, i když se tvářil jako hňup.

"Mám práci, tak vyfič. A jestli jsi mi přišel rabovat kufr, tak tě prásknu Svadrové a dostaneš takový pojeb, že nefasuješ..."

Víte, není radno se sklánět před takovým nenechavým homoušem. Já tu chybu to ráno udělal, aniž bych si uvědomil, že je nějak podivně zticha. Chtěl jsem si jen zapálit v masérně svíčky, jako každé ráno, pacientům to pomáhá se uvolnit. Když jsem ale ucítil Marcelkovy ruce na svém pozadí, nevrle jsem ho odehnal. Marně. Nedal si říct a se smíchem zkoumal obsah mých kapes, než se přesunul pod kalhoty. Normálně bych mu dupnul na nohu nebo ho sprostě vyfakoval, ale tentokrát jsem byl mimo. Až když se ta jeho sladká držtička roztáhla do perverzního úsměvu jsem si uvědomil, že dnes si fakt sedím na vedení.

Samozřejmě ho hned zajímalo, kde jsem nechal spodní prádlo, nebo jestli je to nová móda. Pak přešel hned na otázky typu: "S kým jsem v noci byl".

"Nic ti do toho není. A teď padej k sobě, nemáš na půl tu babku z jedničky?"

Dál si mě prohlížel a já poprvé za ty dva roky, co ho znám, byl z jeho pohledu nervózní. Zajímalo ho, jak jsem přijel do práce, jelikož mě neviděl vystupovat z busu. Rád ráno chodil kouřit za zastávku, dělalo to tak hodně zaměstnanců, i když kouření v areálu celých lázní bylo zakázáno.

Musel jsem lhát a vymyslet si, že mě sem hodil táta. I když... proč by mě sem házel. Nedávalo to smysl a on tomu ani neuvěřil. Chvíli ještě zevloval a pak se vytratil. Já byl nesmírně rád.Opřel jsem se o masážní stůl a jen tiše vydechl.

"Spiro..."

................................



Jeho hluboký pobavený smích, který mě dokázal navnadit lépe, než jeho dlaň v mém rozkroku. Chtěl bych ho zase slyšet se takhle svůdně smát. Vždy jsem si myslel, že Řekové jsou vášniví, rychle vzplanou, ale rychle uhasnout. Ale už při tom pozvání jsem věděl, že Spiro je jiný. Rád si hrál. A kurde, to bylo strašlivé spojení, zvlášť při sexu. Bál jsem se, že tu noc nerozdýchám, že dostanu v čtyřiadvaceti srdeční záchvat. Tak rychle mi srdce tlouklo až v krku, když se na mě pokládal celou vahou svého těla. Díval se mi stále do očí a mě to znervózňovalo. Nedovolil jsem si ale pohledem uhnout. Jeho oči, plné touhy a obrovské chutě... ty prozrazovaly vše.

Chtěl se dívat na mou rozkoš a já nemohl nic víc, než se pod ním kroutit jako žížalka na háčku. Jeho ruce, které si jen tak brouzdaly po mém těle, než se rozhodly mi dopřát trochu jedinečného zážitku. Když sevřel můj penis v dlani, myslel jsem, že umřu. Nijak ho nedrtil, ale vyvíjel příjemný tlak spolu s jemným lechtáním prsty. Sténal jsem a zvrátil hlavu do polštáře. Byl jsem už hodně vzrušený. Pečoval o mě dlouho, možná až moc. Neposoudil jsem to, jelikož jsem byl zvyklý jít hned na věc. Laďovi nějaká předehra a mazlení nic neříkaly, prostě se jen šoupnul dovnitř a ven a po chvíli byl s funěním buvola hotov.

Spiro si to ale plně vychutnával a šlo na něm vidět, že se i vyžívá v mém mučení. Ale tohle nebylo nic proti tomu, co mě teprve čekalo.

Když do mě vstupoval, sevřel jsem matraci postele. Byl jsem uvolněný, ale stejně jsem pocítil nepříjemný tlak a bolest. Cítil jsem, jak do mě klouže... ne, moment... neklouzal.

Vykulil jsem na něj oči s tím, co to tam proboha dělá. Jeho smích mi stále zní v hlavě. Jako v té pohádce o Jezinkách. Vnikl do mého těla jen kousek a pak se začal o mě mírně třít. Myslel jsem, že zešílím. Nebyl tolik mohutný, ale i tak jsem měl co dělat. Žádné přírazy, kdy mě zašťouchá do šuplíku. Ne, tohle bylo jen mírné klouzání a roztahování mého zadečku.

Po chvíli jsem nedokázal nic víc než úpět a prosit ho. Nemohl jsem už vydržet. Nevsunul se do mě celý, jen nechal mé tělo okusit kousek a zanechal mě prázdného. Jak jsem měl chuť ho za to umlátit polštářem.

"Uklidni se... nikam nespěcháme."

"Ty... nespěcháš... já to nemůžu."

Snažil jsem se mu dokonce vycházet vstříc a donutit ho, aby mě pomiloval jako ještě nikdo. Ale brzy mi v tom razantně zabránil sevřením mých boků. Byl jsem odkázán na jeho milosrdenství, které se dlouhé minuty nedostavovalo. Spíše to bylo horší.

"Už... už budu...!"

"Kdepak, to by bylo příliš jednoduché."

Okamžitě se všemi pohyby ustal a jen hladil mé tělo. Bylo to jako studená sprcha po vyhřátí v peci. Myslím, že jsem i sprostě klel a sliboval mu rychlou smrt. Ale nijak mu to nevadilo. Jeho polibky byly kouzelné. Zbavily mě řeči nadobro a nechaly mě vyluzovat jen vzdychy a sténání.

Zdálo se mi to jako celé hodiny.

Když shledal, že jsem už trochu vychladnul, prostě se začal ve mně znovu pohybovat, bez varování, jen s tím svým ironickým úšklebkem. Ale já chtěl víc, chtěl jsem ho celého uvnitř sebe. Proto jsem podle vysvobodil jednu ruku a sjel do jeho klína. Chtěl jsem vědět jak moc je velký a o co mě ještě ochuzuje. Myslím, že právě má ruka, která povzbuzovala kořen jeho penisu, ho vyburcovala. Konečně do mě proklouznul celý a já se málem zalknul. Cítil jsem ho až ve střevech. Po tom mučení to ale nebylo nikterak nepříjemné, spíš naopak. Ta rozkoš byla nepopsatelná. Povzbuzoval jsem ho jako levná děvka a vůbec jsem se za takové projevy při sexu nestyděl (i když normálně se za ně stydím). Měl sílu, ale používal ji opatrně. Věřím, že kdyby chtěl být hrubý, tak skončím na chirurgii. Ale on si mě bral, jako kdybych byl jen jeho, ten večer. Jeho majetek, který nechtěl rozbít ani nijak jinak znehodnotit.

Když mě chytil za pozadí a nasunul si mě až do klína, zatmělo se mi před očima a počítal jsem tisíce hvězdiček. Skoro jsem mu tam vážně omdlel, jelikož změnil i úhel přírazů a otíral se zrovna o citlivá místa.

Křičel jsem!

Sténal!

Hekal!

Kousal do deky, aby to nebylo tak slyšet!

Ale nic nepomáhalo. Nebýval jsem nikdy u sexu tak hlasitý, tady jsem však neměl jinou možnost. Všechen ten přetlak musel ven. Nestačil jsem ho ani upozornit a mé tělo sebou zaškubalo v děsivé křeči. Pak jsem mu hezky zaneřádil povlečení i jeho dokonalé břišní svalstvo svým spermatem. To už jsem cítil jen poslední tvrdé nárazy do mého těla a zvuk spokojeného vydechnutí. Oba jsme ani nepopadali dech. Přerývaně dýchali a předbíhali se v tom, kdo běžel delší maratón. Pamatuju si i jak jsem mu rozklepanou rukou odhrnul prameny černých vlasů z očí. Vážně potřeboval ostříhat. Ale líbilo se mi to takhle.

V mém těle zůstal zabořen ještě dlouhé minuty. To naplnění, které jsem cítil, bylo osudové. Nechtěl jsem už nikdy přestat. Nechtěl jsem, aby mé tělo opustil.

Myslím, že to vycítil a jen mě drtil svou vahou, která mi nebyla nikterak nepříjemná.



Ani nevím, o čem jsme to mluvili. Mluvili jsme vůbec? Vím jen, že jsem ho něčím vyprovokoval. Možná jsem se na něj jen moc smyslně díval, nebo utrousil nějaký kousavý komentář. Myslel jsem, že tohle byl jediný zážitek. Ale jak řekl: "Noc je ještě mladá."

V překladu: "Vezmu si tě kolikrát budu chtít."

A své motto také praktikoval.



Ani jsem se nenadál a čučel jsem přímo do polštáře. Jak se mu povedlo mě přetočit (nevážil jsem přeci jen půl kila), to netuším. Ale jeho horký dech na mém zátylku a jeho slova... myslím, že na mě i místy mluvil Řecky. Pak jsem ucítil pod podbřiškem polštář, který ještě mooc hezky naaranžoval tak, abych se nemohl ani hnout, abych si nedrtil mé vzrušené mužství. Podlost nad podlost. Marně jsem protestoval (ne doopravdy samozřejmě). Byl jsem ale zvědavý. Jako kdyby mi to jednou nestačilo a nemohl se nabažit. Bude si se mnou zase hrát? Nebo si mě vezme prudce a rychle?

Myslím, že spojil obě možnosti dohromady. V tom tichu jsem slyšel jen tikot hodin na stěně. Mlčel a díval se. A mně vstávaly chlupy hrůzou. Tentokrát už mě nechtěl vydráždit, ale chtěl to podle sebe. Věřím, že tohle mu asi moc milenců nedovoluje. Vypadal nadmíru zkušeně. Věděl přesně, kde jsou citlivé části mého těla, jako by je znal nazpaměť. Věděl, o čem jsem tajně snil, či se mi bude líbit. I druhé milování bylo nestandardní. Cítil jsem, jak se sprostě usadil na má stehna. Byl těžký, ale něco mi to připomnělo, takže jsem přestal vnímat cokoliv. Vzpomněl jsem si na to ráno, kdy jsem ho přišel rozmasírovat na pokoj a nemohl jsem se k němu dostat. Proto jsem ho musel zasednout. Až poté mi to došlo. Rychle jsem na něj otočil pohled, jestli to myslí vážně, ale dřív než mi stačil dát odpověď, jeho úd už do mě pronikal. Kurňa to byla bolest. Až mi slzy vyhrkly. Chlácholil mě, hladil po zádech, ale zmizel uvnitř mě celý. Jako kdyby věděl, že mu to mé tělo dovolí a nebude se stavět na odpor. Tohle byla snad ta nejšílenější poloha, kterou jsem kdy zažil. Nemohl jsem se hnout, když jsem se hnul, přilehnul jsem si "Dařbujána". A Spiro se v tom mučení přímo vyžíval a jemně se ve mně pohyboval. Hezky pomalu - dovnitř a ven... celý!

Znovu a znovu do mě pronikal a znovu a znovu ze mě vyklouzával. A já myslel, že to vážně nevydržím. Už jsem ani nesténal, ani nevzdychal. Myslím, že můj hlasový projev by se dal přiřadit k oslovi, kterému někdo stojí na ocase. Nemohl jsem se nadechnout, protože jsem si vlastni vahou stlačoval hrudník.

"Vrahuuuu!!!"

Ušetřil mě, naštěstí. Nalehnul si na mě celou vahou a přetočil si mě na bok. Můj penis konečně nebyl drcen a ta svoboda mu vlezla na žalud, takže jsem byl hotový během prvních pár sekund. On to věděl, věděl, že se tak rychle udělám! Parchant. Hladil mě jemně v podbřišku a držel pevně v náručí. Klepal jsem se jako ratlík. Slyšel jeho slova jak se mu líbím a že mě chce milovat celou noc. Ztuhla mi krev v žilách. No pokud to bude pokračovat takhle, tak během další hodinky odpadnu.

Ale naštěstí si vyhrál dost. Následovalo dlouhé mazlení, líbání, dovolil mi se ho konečně dotýkat a laskat ho. To pro mě byla velká odměna.

Až jsem úplně zazdil jeho slova, která jsem si pamatovat měl.



"Přijdu ráno na masáž, tvou vinou budu určitě pěkně rozlámaný, Míšo."