Stinná zákoutí tisového háje – Kapitola 23

Přijímací zkoušky – praktická část

 

| (Počítání času) |

 

| Císařství Zarhara, město Elbera, 30. – 31. den IV. měsíce roku 2732 Druhého věku.

 (tj. neděle 20. září 2015 zemského času)

 

         Praktická část přijímacích zkoušek začínala dopoledne 30. IV. a probíhala až do odpoledne 32. IV., souběžně s pohovorem (na nějž byl první uchazeč pozván odpoledne 31. IV.). V zemském čase to odpovídalo dnům 20. a 21. září 2015.

         Uchazeči byli rozděleni do osmi skupin (první tři po sedmi, dalších pět po šesti) podle času registrace. Od toho se odvíjely i časy disciplín praktické zkoušky a pořadí u pohovoru.

         Povinné disciplíny praktické zkoušky (nebo lépe fyzické zdatnosti) byly: střelba z luku, běh a plavání. Volitelnou disciplínou byl souboj. Každá z disciplín měla svá specifická pravidla.

         Každý uchazeč při registraci kromě náramku dostal i útlou informační knížečku s pokyny. V té se nacházely plánky budov, informace o časech… A po skončení teoretické části se v ní i automaticky vygenerovaly individuální časy pro každého z uchazečů.

         Ezrath tedy věděl, že je 2. v pořadí ve skupině D.

         Jeho časy vypadaly následovně:   

         Lukostřelba: 30. IV. (dopoledne): 6H | 1 1/2S (tj. 20. září, 9:00)

         Běh: 30. IV. (dopoledne): 6H | 3S (tj. 20. září, 10:00)

         Plavání: 31. IV. (odpoledne): 1H | 2 1/2S (tj. 20. září, 13:40)

         Pohovor: 31. IV. (dopoledne): 6H | 1S (tj. 21. září, 8:40)

 

         (Celkový rozpis k dispozici uchazečům nebyl, ovšem pro zájemce je k nahlédnutí zde.)

 

         Praktické zkoušky probíhaly na stanovištích na ostrůvku El, na který z pevniny vedl most, a kde se, mimo jiné, nacházela menší pevnost podléhající Akademii.

         Každé stanoviště měl na starosti některý (nebo někteří) studenti třetího ročníku pod dohledem některého ze čtvrtého ročníku.

         Podmínky splnění jednotlivých disciplín byly následující.

         Lukostřelba. Každý měl přesně pět šípů, které musel povinně střelit. Terč disponoval pěti poli, prostředním za 20 bodů až po krajní postupně po 15, 10, 5 a 0 bodech. Pokud padl šíp mimo terč, odečetlo se 10 bodů. Na průběh dohlížel třeťák Ládimáh Hinráhír Sárniha a čtvrťačka Šárči Čarímažára Tižara.

 

         Běh. Dráhu dlouhou sto metrů bylo třeba uběhnout pod 3 a půl půlmžiku (což odpovídá přibližně 14 a půl zemským sekundám). Byly dva pokusy. První byl povinný, byl-li úspěšný, uchazeč získal 50 bodů. Druhý byl volitelný (pokud by první nevyšel), byl-li úspěšný ten, získal uchazeč 25 bodů. V případě nesplnění odcházel s nulou.

         Na správný průběh zde dohlížela Runalt Waltethalt Gairel ze třetího ročníku společně s Kámilšem Arnžárem Lažišanou ze čtvrtého ročníku.

 

         Plavání. Dráhu dlouhou sto metrů bylo třeba uplavat pod 1 (kratskou) půlminutu (což odpovídá 100 zemským sekundám, respektive minutě, 40 sekundám). Stejně jako u běhu byly dva pokusy. První byl povinný, byl-li úspěšný, uchazeč získal 50 bodů. Druhý byl volitelný (pokud by první nevyšel), byl-li úspěšný ten, získal uchazeč 25 bodů. V případě nesplnění odcházel s nulou.

         Na správný průběh zde dohlížela dvojčata Nelanikovi a Likiar cir Nariana.

 

         Souboj byl volitelný. Kdokoli chtěl, mohl si zkusit vylepšit (nebo pokazit) bodový zisk v aréně. Každý souboj mohl trvat maximálně jednu kratskou minutu (tj. tři a jednu třetinu zemských minut). Využívat se mohl pouze připravené (schválené) meče, nikoli magie. Vítězem se stal ten, který uštědřil protivníkovi buď jeden kritický, nebo tři menší zásahy. Po uplynutí času byl vítězem ten, kdo uštědřil zásahů více. Skončil-li zápas nerozhodně, byl prohlášen za remízu.

         Bojoval-li uchazeč proti uchazeči, byl bodový zisk následující: vítězství: + 20, prohra: - 10, remíza: - 5.  

         Věřil-li uchazeč svým schopnostem, mohl vyzvat některého ze studentů staršího ročníku. V takovém případě bylo bodování pro uchazeče následující: vítězství: + 40, prohra: - 20, remíza: 0.  

         Aréna byla otevřená odpoledne 31. IV. i odpoledne 32. IV. od 1H | 3S do 2H | 3S (tj. 14:00 – 18:00 zemského času). Každé odpoledne na ni dohlížela ze čtvrťáků Rewora Lanwalthalt wast Urangdsart, s libovolným počtem dalších studentů, pod dozorem mladého učitele Mistra Kalzaráha Vilsráhíra Harzy.

 

-

 

         Skupinu D tvořili uchazeči s číslem 22 – 27. Erianel a Ezrath tedy zůstali ve stejné skupině. Ráno vstali brzy, nasnídali se a vydali se na stanoviště. Dorazili dostatečně v předstihu, nicméně na střelnici jim nebyl povolen vstup, dokud předchozí skupina neodejde. Nemohli si tedy udělat obrázek o tom, jak jsou na tom jiní uchazeči.

         Ezrath se sám sobě mohl v duchu jen vysmívat. Co že si to předsevzal? Že zazáří… To by určitě šlo lépe, kdyby někdy luk alespoň držel v ruce. Jenže on se této disciplíně nikdy nevěnoval. Jak těžké to asi může být?

         Erianel působil vyrovnaně.

         Zatímco čekali, než je vpustí, dorazil i zbytek jejich šestice. Ve dvou z nich poznal ty kluky, kteří se před zahájením přijímaček bavili s tou blondýnkou ze čtvrťáku (Giwil a Darwan), ti nepůsobili, že by se chtěli blíže seznamovat, bavili se totiž jen spolu a wastersky.

         Dalším z příchozích byl Nalta Tika. Ten kluk, který dorazil na teoretickou zkoušku pozdě. Na toho se Ezrath zašklebil a pozdravil ho. Nalta mu pozdrav opětoval s podobným úkřenem. Rozhovor ale nezapředli.

         Posledním z jejich šestice byl vysoký mladík s obroučkami na nose a nesmírně vážným výrazem, působil rezervovaně. Stál opodál a netvářil se, že by měl o ostatní uchazeče sebemenší zájem.

 

         Přesně v 6H | 1 1/2S je vpustili dovnitř. Ládimáh Hinráhír Sárniha působil vcelku obyčejně, tmavé vlasy v ohonu, strniště, černé oči. Vyzval je, ať ho následují, a dovedl je ke střelnici. Bylo tu sedm stanovišť s připraveným lukem. Vyzval je, ať každý zaujme první až šesté podle svého pořadí. Učinili tak. Ezrath si zpytavě prohlížel ten třicet metrů vzdálený terč. Luku, co tu na něj čekal, věnoval nedůvěřivý pohled.

         Ládimáh jim znovu vysvětlil pravidla (to, kdyby si je v knížce nepřečetli). Šárči seděla opodál na lavici a zamyšleně je pozorovala.

         „Je to jasné?“ ujišťoval se Ládimáh.  

         „Ale jo,“ prohodil Ezrath. „Pravidla jsou jasná,“ dodal. Několik zraků se k němu otočilo, nikdo zřejmě nečekal, že to někdo bude opravdu slovně komentovat.

         Ezrath je ignoroval. „Byla by nějaká rychlá ukázka, jak na to?“ nadhodil. „Třeba pro blbce, co to ještě nikdy nedrželi v ruce?“

         Ládimáh si Ezratha přeměřil pohledem. „Budiž,“ odtušil. Přešel k sedmému stanovišti a vzal si luk.

         „Vezmete šíp,“ prohlásil a udělat to. „Nasadíte ho,“ pokračoval. „Natáhnete, zamíříte, vystřelíte,“ vysvětloval odměřeně (ačkoli skutečné lekci se to nepodobalo ani zdaleka). Následně učinil, jak řekl, a neomylně trefil střed terče.          

         „Jednoduché,“ ušklíbl se.

         Ezrath se zaškaredil. Všiml si, že se na něj Nalta pobaveně ušklíbl.

         Erianel Ezrathovi mu věnoval povzbudivý pohled.

         No tak fajn…

 

         „První kolo,“ zahlásil Ládimáh. „Nasadit šípy.“

         Ezrath uchopil šíp. Věnoval postranní pohled Erianelovi, aby napodobil jeho postoj i držení luku. Nasadil. Natáhl. Šlo to víc ztuha, než očekával. Pokusil se zamířit.

         „Palte,“ rozkázal Ládimáh.

         Ezrath pustil šíp. Ten letěl… a k jeho nesmírnému údivu zasáhl první kruh nejblíže středu. 15 bodů v kapse! Teď, kdyby to tak šlo i dál. (I když tušil, že tak snadné to nebude...) 

         Mimoděk zkontroloval terče ostatních. Erianel trefil střed. Stejně tak Nalta a ten poslední kluk s č. 27. Wasteřan vedle něho měl 15, ten druhý 5.

         Fajn. To by i celkem šlo, ne?

 

         Druhé kolo.

         Tentokrát Ezrathův šíp terč přeletěl a dopadl si kamsi za něj do trávy. Co už…

         Erianel s Naltou suverénně trefili střed i podruhé. Kluk č. 27. skončil s 15 body. Wasteřani na tom byli hůře, ale oba aspoň trefili terč (a dokonce i v bodové části).

 

         Třetí kolo.

         Tentokrát Ezrathův šíp k terči ani nedoletěl. Zmetek!

         Erianel s Naltou měli opět 20 bodů. Stejně jako kluk č. 27. Oba Wasteřani měli po 10.

 

         Čtvrté kolo

         Ezrath trefil terč. Sláva! Bohužel pole s 0, což… No, přiznejme si, že to zrovna nepomohlo.

         Erianel si držel svou 20. Stejně tak kluk č. 27. Nalta získal 15. Wasteřani po 5.

 

         Páté kolo

         Ezrath opět minul terč.

         Erianel, Nalta i kluk č. 27 měli po 20. Jeden z Wasteřanů 15, druhý 5.

         Ezrath si silně uvědomoval, že z jejich šestice je suverénně nejhorší. Tohle bylo opravdu v háji. Konec všech nadějí, že by? 

 

         Ládimáh potřásl hlavou.

         „Uchazeč číslo 22 získává 100 bodů, číslo 23 mínus 15 bodů, číslo 24 55 bodů, číslo 25 má 35 bodů, číslo 26 získává 95 bodů, číslo 27 také 95 bodů,“ shrnul jejich výsledky.

         „V šest tři se hlaste na druhém stanovišti,“ vyzval je. S tím je vyvedl k východu (jinému, než kterým vcházeli) a propustil je.

 

         Ezrath se mračil. Takhle si to úplně nepředstavoval. Měl dojem, že jeho šance klesají každým okamžikem.

         „Gratuluji,“ přemohl se a usmál se na Erianela. „Netušil jsem, že jsi tak skvělý střelec.“

         Erianel neurčitě pokrčil rameny. „Lukostřelec možná,“ odtušil bezvýrazně, „Ale běh ani plavání moje parketa již nejsou,“ přiznal. „Nevěš hlavu,“ vyzval Ezratha. „Mínus 15 bodů neznamená vůbec nic. Tím spíš, že ty určitě získáš v obou dalších disciplínách 50.“

         „Viděl bych to stejně,“ ozval se Nalta, který doposud postával poblíž nich. „Buď v klidu,“ zakřenil se na Ezratha. „Pořád máš šanci.“

         Ezrath se zatvářil překvapeně. Vlastně nečekal, že s nimi ten kluk začne rozhovor, a už vůbec ne, že ho bude povzbuzovat.

         „Díky,“ uchechtl se.

 

         Ezrath se opravdu snažil neklesat na mysli. Když později získal svoji 50 v běhu, optimismus se mu vrátil. Na druhou stranu, v této disciplíně z jejich šestice získal 50 bodů každý, bohužel kromě Erianela. Ten se druhého pokusu vzdal a odešel s nulou.

         Ani plavání nečinilo Ezrathovi problém. Získal tedy svou druhou 50. Erianel se tentokrát snažil, ale stejně mu to o vlásek uniklo. Ani tentokrát nevyužil druhý pokus. Při plavání se nedařilo ani klukovi č. 27. Ten jen ostentativně vlezl do vody, aby splnil podmínku povinného pokusu, udělal ovšem jen pár neohrabaných temp, než se opět vrátil ke břehu. Evidentně totiž neuměl plavat.

 

         Ezrath tím pádem získal z praktické zkoušky 85 bodů. To přece nebylo oproti Erianelovým 100 tak hrozné, ne? Měl přehled o tom, že v jejich šestici skončil Nalta se 195 body (na druhou stranu u něj se dalo očekávat, že jeho teoretická zkouška jeho zisk negativně ovlivní). Jeden z Wasteřanů měl 155, druhý 135. Kluk č. 27 získal 145 bodů. No, dobře… Co z toho plyne? Že záleží na tom, jak si vedli v ostatních částech! Navíc z toho mohl houby odhadovat, jak si u praktických zkoušek vedli ostatní. Pokud by byli všichni stejně zdatní jako Nalta, asi by moc šancí neměl. Na druhou stranu, pokud by na tom byli třeba jako on sám…

         Co s tím mohl dělat? Ezratha ráno čekal pohovor. Možná vyčká, jak dopadne při něm… A podle toho usoudí, jestli to má zabalit rovnou, zkusit vylepšovat skóre v aréně anebo… Zkrátka uvidí ráno.

         Erianel byl podobného názoru…

         Společně tedy opustili ostrov El a vrátili se zpět do hostince.