Stinná zákoutí tisového háje – Kapitola 30

Vyhlášení první etapy přijímacích zkoušek

 

| Užitečné informace

|| Počítání času  | Jezero Elha 

| Alchymistická akademie v Elbeře (AAE) - přijímací zkoušky (základní přehled, podmínky, harmonogram) 

|| Tabulka a slovní komentář | Pouze tabulka

| Uchazeči

|| Rozdělení uchazečů pro první etapu přijímacích zkoušek 

|| Časový rozpis první etapy 

 

| První etapa:

|| Teoretická část přijímacích zkoušek | Rozesazení uchazečů v sále 11 (Výsledná verze po usazení všech.) 

|| Pohovor | Komise

 

| Císařství Zarhara, město Elbera, 32. den IV. měsíce roku 2732 Druhého věku.

 (tj. pondělí 21. září 2015 zemského času)

 

          Na vyhlášení se měli dostavit nejpozději do tři dva místního času (tj. 21:20 zemského) do přízemní místnosti č. 17. Po vstoupení zjistili, že se jedná pouze o malý sál, jehož protilehlá strana byla prosklená a vedla do atria a z něhož po pravé i levé straně vedly masivní dveře do vedlejších prostor, do síní č. 16 a 18.

          Uvnitř sálu se nacházel stůl, za nímž seděli Likiar cir Nariana a Šárči Tižara, kteří každému příchozímu uchazeči dali tvrdé desky (zatím magicky zapečetěné proti otevření) obsahující jejich výsledky. Každé z desek byly převázány modrou, nebo bílou stuhou.

          Andrail se skupinou z hospody dorazili ve chvíli, kdy už část uchazečů postávala v místnosti  a vyčkávala na další dění. Mezi nimi si všiml Lisiantara stojícího u oken a vyhlížejícího ven i Erianela s Ezrathem postávajících v protějším rohu. Andrail vždy rychle uhnul očima, aby se s nimi pohledem nestřetl. 

          Miža se vydal přímo ke stolku a své desky z nich obdržel jako první. Ostatní ho následovali. Andrail si o ty své řekl Šárči. Zanedlouho už zabrali další z rohů a čekali spolu s ostatními. Od dvojice u stolu se totiž dozvěděli jen to, že další pokyny obdrží později.

 

          Andrail si všiml, že všichni z jejich skupiny mají desky obvázané modrou stuhou. Znamená to něco? Pokud ano, rozdělují je tak na úspěšné a neúspěšné? Mohli by všichni modří uspět? Miža se určitě musel dostat… Potom by Andrail měl šanci alespoň na 30. pozici!

          Ceiřan cítil, jak se mu nervozitou kroutí útroby. Co když to naopak znamená, že všichni z jejich skupiny neuspěli?! Třeba Miža opravdu pokazil testy… Vždyť Nalta ten jeden ani nepsal!

          A čas ubíhal a nic se nedělo.

          Vypadalo to, že z uchazečů už tu jsou všichni. Žádné desky k rozdání nezbývaly.

          Uchazeči se po sobě dívali, někteří si šuškali.

          Andrailovi připadalo, že se mu nedostává dechu... 

 

          Likiar se postavil. Ušklíbl se a zvučně pronesl: 

          „Prosím ty uchazeče, kteří mají desky s bílou stuhou, aby přešli do síně č. 18, ty s modrou prosím do síně č. 16.“

          Andrail polkl. Měl pocit, že se mu zatmělo před očima. Netušil, jak přinutil své nohy k chůzi.

          Vstoupili do vedlejšího sálu. Byl čtvercového tvaru. Oproti dveřím se nacházelo podium, po zbylých stranách obvodu stála křesílka s tmavě zeleným potahem vybízející k usazení. Podlahu tvořil komplikovaný ornamentální vzor.

          Usadili se v pravém zadním rohu. Andrail se snažil spočítat počet příchozích uchazečů. Pokud jich je 30, musí to znamenat, že uspěli…

          Mezi příchozími viděl Lisiantara, Erianela, Ezratha…

          Andrail se ošil. Srdce mu splašeně bilo. Připadalo mu, že se vůbec nedokáže soustředit. Nedokázal se dopočítat. Měl pocit, že se nervozitou zalkne.

          Všichni se usadili.

 

          Ze dveří za podiem vstoupil do sálu zástupce ředitele Mistr Salviltar Varítár Dámilíva. Zraky všech přítomných se upřely na něho.

          Mistr Dámiliva se pousmál. „Dobrý večer, vážení uchazeči,“ uvítal je, nijak to neprotahoval, protože vzápětí na to pokračoval, „je mi potěšení vám sdělit, že všichni z vás v první etapě přijímacích zkoušek uspěli. Gratuluji vám. Nyní již můžete rozevřít desky a zobrazit si detailní výpis vašich výsledků.“

          Odmlčel se, aby uchazečům poskytl prostor tak učinit.

          Andrail cítil, jak se jeho tělem rozlila úleva. Uspěl! Může pokračovat. Teď už to přeci musí zvládnout! Zhluboka se nadechl a vydechl. Jen pokud to není nějaká chyba? Další vlnu obav rozptýlil tím, že desky otevřel. Rychle přelétl očima hlavičku, než se dostal k té nejdůležitější větě:

          „Uchazeč č. 39, Moerian Andrail cir Saharia, úspěšně absolvoval první etapu přijímacích zkoušek a postupuje tak do etapy druhé…“

          Pohledem přešel k dalším údajům:

          „… celkově získal 479 bodů a umístil se tak na 9. – 10. místě.“

          Andrail rozšířil oči. Sdílí s někým deváté až desáté místo?! Umístil se v první třetině?! I s tím mizerným pohovorem a nespravedlivou ztrátou bodů kvůli Nelanikům?!

          Andrail tomu nedokázal uvěřit. Tohle přeci musí znamenat, že je alespoň trochu dobrý!

          Podíval se na Mižu. Ten se šklebil na svůj výsledek.

          „Tak co, jsi první?“ zeptal se dotyčného Naži s úšklebkem.

          „Ne,“ odvětil Miža s uchechtnutím, „Sdílím s někým druhé a třetí místo.“

          „Se mnou,“ ozvala se Liša pobaveně. „Je to pro mě čest,“ zasmála se a v očích ji zajiskřilo.

          „Šprti,“ komentoval to Naži.

          „No, kolikátý jsi ty, pochlub se,“ vyzvala ho Liša.

          „Čtvrtý,“ pokrčil rameny ledabyle, pohledem sjel k Alžovi.

          „Mě se neptejte,“ obdařil je blonďák úsměvem, „Podle mého názoru pořadí není to nejdůležitější...“

 

          Andrail se spokojeně pousmál. Připadalo mu, že má radost. Byl rád, že všichni z jejich skupiny uspěli.

          I Rei se usmíval. Vždyť je to paráda! Vyšlo to!

          Irdwald stále hleděl do svého papíru a dokola si četl tu větu o tom, že postupuje…

          „Já jsem opravdu postoupil,“ pronesl konečně a věnoval nevěřícný pohled Reiovi. „Dokonce ani nejsem třicátý…“

          „Říkal jsem ti, že to dáš,“ ubezpečil ho Rei, „Musíš si víc věřit.“

          Andrail se uchechtl. „Teď už to půjde dobře,“ prohlásil.

          Rei se zazubil. Optimismus u Andraila je rozhodně něco, co se musí podporovat.

          „Moje řeč,“ nechal se slyšet Nalta. „Musíme být historicky první skupina, kdy se do Elbery dostane všech 30 postupujících uchazečů!“

          „To zní jako plán,“ souhlasil s ním Ena vesele.

 

| První etapa - postupující uchazeči (seznam) | 

 

          „Vážení postupující,“ ujal se opět slova Mistr Dámilíva. „Pro vstup do druhé etapy je nutné, abyste vytvořili pět týmů po šesti členech. Tyto týmy musíte vytvořit do dnešní půlnoci. Jakmile jej sestavíte, přijdete se jako tým nahlásit do místnosti č. 21, kde se dozvíte další instrukce. Ti, kteří tým nevytvoří nebo nenahlásí včas, budou z příjímacího řízení vyřazeni.“

          Mistr Dámilíva se rozhlédl po přítomných. „Pokud se někdo z vás rozhodl z vlastní vůle dále nepokračovat, nechť přijde sdělit toto rozhodnutí tamtéž. Dle pořadí může postoupit jiný uchazeč. Též je možnost se vzdát postupu přímo ve prospěch někoho z nepostupujících,“ informoval je. „V takovém případě nechť se dostaví oba dva z těchto uchazečů.“

          „S případnými dotazy se prosím obracejte na starší studenty v místnosti č. 17,“ vyzval je. „Děkuji vám za pozornost, na viděnou,“ rozloučil se a vydal se z místnosti.

          Uchazeči své pokyny dostali. Nyní je čas jim ponechat prostor na zformování týmů.

 

          Andrail se rozhlédl po svých společnících. Skupiny po šesti lidech…

          „Hm,“ protáhl Miža a směřoval svůj pohled k Andrailovi a Reiovi s Irdem. „My jsme tři, vy jste tři,“ zkonstatoval, „mohli bychom se spojit a vytvořím tým společně. Co říkáte?“

          Andrail se za každou cenu snažil neupadnout do rozpaků. Měl pocit, že něco uvnitř něj radostně poskakuje. Miža chce být v týmu s ním! „Já jsem pro,“ odpověděl okamžitě a zakřenil se.

          „Já taky,“ vyjádřil se Rei a Ird jen pokývnul hlavou.

          Naži se ušklíbl. „Ale jo,“ vyjádřil svůj souhlas.

          „Jistě, proč ne,“ reagoval i Alž.

 

          „No tohle!“ reagovala Liša, s hranou dotčeností, „Vy tři jste mi dali košem!“ vydechla směrem ke svým spolužákům ze Štarcu rádoby nevěřícně, „Neuvěřitelné!“

          „To je znamení, že máš být se mnou,“ vložil se do hovoru Nalta rozhodným hlasem, „Pojď, přizveme ještě Malšu.“ Nalta vstal a vydal se směrem k uchazeči, kterého viděl sedět na začátku pravé strany křesel, a Liša bez delšího váhání šla za ním.

          Niráhovi připadalo, že tu s bratrancem zůstali trochu přespočet. Nalta se nevyjádřil, že by s nimi počítal do týmu. A ten Malša seděl ve společnosti dvou jiných uchazeček. To by jim dalo pětici… Možná by se měli ozvat a k někomu se připojit? Věnoval tázavý pohled bratranci. Ena byl v klidu. Rozhlížel se po uchazečích, koneckonců do půlnoci je čas a není pravděpodobné, že by se týmy nevytvořily… Všichni přeci chtějí postoupit!

 

| Rozesazení postupujících v sálu č. 16 | 

 

 

| Podrobné výsledky první etapy 

|| Celkové pořadí všech uchazečů - přehled 

|| Podrobné výsledky (včetně bodů) všech uchazečů