Stinná zákoutí tisového háje – Kapitola 31

Začátek II. etapy

 

| Užitečné informace

|| Počítání času  | Jezero Elha 

| Alchymistická akademie v Elbeře (AAE) - přijímací zkoušky (základní přehled, podmínky, harmonogram) 

|| Tabulka a slovní komentář | Pouze tabulka

 

| Podrobné výsledky první etapy 

|| První etapa - postupující uchazeči (seznam) 

|| Celkové pořadí všech uchazečů - přehled 

|| Podrobné výsledky (včetně bodů) všech uchazečů 

 

| Rozesazení postupujících v sálu č. 16 (ve větším) | 

 

 

| Císařství Zarhara, město Elbera, 32. den IV. měsíce roku 2732 Druhého věku.

 (tj. pondělí 21. září 2015 zemského času)

 

             Jmenovala se Tamirah Dináhír Farzbeta, byla nejstarší dcerou druhého z bratrů významné zarharské rodiny. Měla šest mladších sester. Její otec si velice přál syna, k jeho smůle mu to však nevyšlo. Rodinné dědictví z Tamirah činilo lukrativní nevěstu. Naneštěstí pro nápadníky neměla Tami na svatbu ani pomyšlení.

             Tamirah byla vysoká hnědooká černovláska, nosila striktně střiženou ofinu těsně nad očima, zbytek vlasů, aktuálně svázaných do ohonu, jí dosahoval k bedrům. Měla pleť olivové barvy, oválnou tvář s výraznými rysy, vysokým čelem, rovným nosem a plnými, vykrojenými rty. Její odění tvořily přiléhavé světlé kalhoty a modré asymetrické šaty (vpředu jí dosahovaly těsně nad kolena, postupně se prodlužovaly a vzadu spadaly až ke kotníkům) v pase přepásané koženým opaskem. Vše šité z kvalitních, drahých látek. Na levé ruce nosila stříbrný náramek s opály, který ladil s jejím náhrdelníkem ve stejném provedení.

             Se svým bratrancem Timoháhem (domácky Timhou) seděla v levém rohu sálu 16 a pozorně sledovala dění. Museli se k někomu přidat. Otázka zněla ke komu?

             Nedaleko nich seděli čtyři Zarhařané, kteří absolvovali prestižní vyšší střední v Kárize. Ti bez velkého zdráhání utvořili tým. Tami si však nemyslela, že jsou pro ni s bratrancem dobrou volbou. Jednalo se už o sehranou, vzájemně se znající skupinu, neposkytovala tedy dostatek prostoru pro jejich vlastní realizaci a prosazení se. Rozhlížela se a hledala vhodnější uchazeče.

             Její pozornost upoutal Niráh. Pro ni neznámý, slušně vyhlížející černovlasý mladík sedící přibližně v protějším rohu místnosti. Sledovala, jak k němu přišel jiný uchazeč, ten s číslem 29, Falnáh Falnáhír Falaha ze Rhary. S bratrancem byla s ním a jeho přítelkyní Navalah (Navi) Dámiláhou během první etapy ve skupině E. Tami si byla díky tomu jistá, že s ním v žádné skupině být nechce. Falnáh byl prostě idiot.

 

___

 

             Falnáh ráznými kroky, jako by byl bytostně přesvědčený o vlastní nadřazenosti, přešel před Niráha s Enou a obdařil je povýšeným úsměvem.

             Ena si ho přeměřil s povytaženým obočím, koutek mu škubal do úšklebku. Niráh se tvářil zdvořile, byť odtažitě.

             „Vy dva budete se mnou v týmu,“ oznámil jim Falnáh nabubřele.

             „Proč myslíš?“ reagoval Ena pobaveně.

             Falnáh si odfrkl, „Jste Zarharci,“ odtušil, „Musíme držet spolu,“ mínil, „Rozhodně beru raději vás než nějakou trapnou šikmoočku.“ Hlavou opovržlivě kývl směrem ke krajním sedadlům, kde s jinou slečnou seděla jedna z uchazeček, která by, dle zemského vnímání, vykazovala „asijské“ rysy. Dotyčná se po nich ohlédla s rozšířenýma očima.

             Určitá obezřetnost vůči lidem s podobnými rysy nebyla ojedinělá, protože na první dojem mohli vzbuzovat myšlenku, že dotyčný je ze znepřátelené Y̊sy. (Jenže stejně tak mohl být z některých spřátelených zemí nebo některých částí Támasí…)

             Navíc pokud něco iritovalo Niráha, byly to předsudky.

             Falnáh si nedělal starost s tím, kdo ho uslyší, a že pár očí se k nim upřelo.

             Niráh Falnáha propaloval chladným pohledem. Doposud nekonfliktní mladík se postavil a vztyčil se tak proti příchozímu. Převyšoval ho o pár centimetrů.

             „Nemáme zájem být v týmu s nezdvořilými omezenci,“ pronesl rezervovaně, „Děkuji za tvé pochopení. Doporučuji ti být uctivější a výrazně přehodnotit své názory. S dovolením,“ kývnul mu, odvrátil se od něho a vydal se směrem k dotyčným slečnám.

             „Omluvte ho, prosím,“ řekl na úvod. „Jmenuji se Niráh Kála. Neměly byste zájem utvořit tým se mnou a mým bratrancem?“

             Dívky se po sobě podívaly.

             „Antonila,“ představila se slečna s „asijskými“ rysy, rozpačitě sklopila pohled. Její nervozitu prozradily prsty, se kterými si pohrávala.

             „Kalunala,“ představila se druhá dívka energicky. Zazubila se. „Bereme vás,“ dodala.

             Niráh se usmál. Ohlédl se po Enovi.

             Eniláha celá situace ohromila. Nečekal, že by se jeho tichý bratranec začal nějak výrazně projevovat. Na druhou stranu proti výsledku neměl žádné výhrady.

             „Měj se,“ řekl zaskočenému Falnáhovi a přešel ke svému formujícímu se týmu.

             Falnáh ohrnul ret, „Vaše škoda,“ sykl uraženě a obrátil se, aby našel někoho jiného. Ti dva si z něho právě udělali nepřítele!

 

___

 

             „Přidejme se k nim,“ pobídla Tami svého bratrance.

             „Myslíš?“ Timha váhal. Nezdáli se mu.  

             „Jistě,“ pobídla ho Tami. „Pojďme.“

             Zvedla se. S bratrancem se vydali k Niráhově skupině.

 

___

 

             Lisiantar seděl na svém místě a sledoval Erianela s Ezrathem na protější straně sálu. Jeho Neli postoupil, to bylo skvělé. Jenže co dál? Lisi nechtěl být v týmu s nikým jiným. Jenže to musí jednat dříve, než si ti dva do týmu najdou někoho jiného.

             Zvedl se. Ráznými kroky zamířil směrem ke svému příteli. Musí si promluvit teď.

             Erianel si ho všiml. Lisi viděl, jak se zrzek napjal a jak mu do tváře vstoupil stín. I Ezrath hleděl jeho směrem… To se zvládne!

             Lisiantar překonal posledních pár kroků, usmál se. Teď je ta chvíle. Nepromhrat šanci! 

             „Dobrý večer,“ pozdravil je. „Rád bych se připojil do vašeho týmu.“

             „V žádném případě,“ Neli odvrátil pohled na stranu, „Odejdi.“

             Lisi nečekal jinou reakci, ale nehodlal se vzdát. 

             „Erianeli,“ vzdychl, „vyslechni mě! Já rozumím tomu, že jsi naštvaný. Bylo to neskutečně nespravedlivé. Za dané situace jsem ale neměl žádnou možnost jednat jinak. Teta Edila rozhodla, že…“

             Erianel ho probodl zlostným pohledem. „Já vím,“ uťal ho, „To chápu.“

             Lisiantar se zarazil. „Mě to opravdu mrzí… Každopádně jsem se rozhodl hlásit na Elberu proto, abych mohl trávit čas s tebou! Dovol mi prosím ti vše vynahradit.“

             Nelimu se zalesklo v očích. „Proč?“ opáčil. „Nedělej ze mě idiota, Lisi,“ žádal ho chladně. „Cožpak si myslíš, že jsem o tvých zásnubách neslyšel?!“ ptal se temně, „Neboj se. Nebudu ti stát v cestě ke koruně…“

             Lisi ztuhl. Nevěřícně na Neliho hleděl. „Jsi naštvaný kvůli mým zásnubám?“

             „Připadá ti to jako špatný důvod?“ odsekl Neli, který se snažil o sebeovládání. Třásl se. Taková reakce ho popudila. To jako Lisi čeká, že bude jásat?! Nebo to má ignorovat?! Co od něho očekává?!

             „Mohl bys odejít a dát mi konečně pokoj?“ vyzval ho mrazivě. Pevně semkl rty. Do očí se mu kradl skelný nádech. Zraňovalo ho to. Cožpak Lisiho baví jitřit jeho bolest?!

             „To bych nemohl,“ reagoval Lisi suše, „Neli, poslouchej mě... Já s nikým zasnoubený nejsem! Princeznu Aliriu jsem odmítl! Své slovo jsem dal tobě!“

             Erianel zamrkal. Hleděl na Lisiantara s nepochopením. Bolest neustávala, nepolevila. Tupá rána v hrudi, která mu hrozila zalknutím. Připadalo mu, jako by se už nikdy neměl dokázat nadechnout. Vždyť to nedávalo smysl! „Všichni říkali…“

             „Není to pravda,“ sykl Lisi rázně. „Ty opravdu věříš, že bych byl ochotný si vzít někoho jiného než tebe?“

             „Ale… nemůžeš přeci odmítnout princeznu…,“ namítl Neli zaskočeně. „Politicky je to výhodné a… Pochopil jsem to, vážně, jen… chci čas to strávit…,“ kousl se do rtu. Bylo to tak trpké. Jeho si konekonců nikdy vzít moci nebude. 

             „Odmítl jsem ji,“ prohlásil Lisiantar nekompromisně.

             „Přisednu si,“ dodal a sedl si vedle Erianela. „Erianeli, moc mi chybíš. Na nějaký čas mi tě znemožnili vídat, teď jsem ale opět tady, připravený být tu pro tebe. Žádám tě o toto, dovol mi stát ti opět po boku,“ vydechl.

             Neli zavřel oči. Pevně stiskl ruku v pěst. To, co Lisi dělá teď, pokud nelže, přeci také není správné! Domýšlí vůbec důsledky? 

             „Musíme si o všem pořádně promluvit,“ hlesl Erianel odtažitě. Ale tady a teď to přeci také není dobrý nápad!

             „S tím souhlasím,“ odvětil Lisi. „Jsem tedy přijat do týmu? Vynasnažím se být užitečný…“

             Neli mlčel. Přemýšlel. Opravdu je to dobrý nápad? Okolnosti jsou proti nim. Je tu Andrail, jak to vezme ten...? 

             „Já tě do týmu beru,“ ozval se Ezrath. Ano, pořád tu byl. Do jejich záležitostí jim kecat nechtěl (když už nečekaně mluvili zarharsky), každopádně bylo třeba to nějak rozetnout… A přestože pořád nevěděl, co přesně se stalo, z toho, co slyšel teď, to vše znělo jen jako velké nedorozumění. A že těm dvěma na sobě záleží, bylo přeci evidentní, tak proč to komplikovat?

             „Tím pádem jsme tři,“ pokračoval Ezrath vesele a rozhlédl se. „Potřebujeme další tři schopné lidi…“

 

             Jak to vypadalo, kousek od nich se zformovala pětice. Ta jim trn z paty asi moc nevytrhne.

             Po jejich druhé straně se zformovala čtveřice, ke které mířil Falnáh… Tedy Ezrath upřímně doufal, že ten kluk míří k těm Zarharcům, protože něco mu říkalo, že toho kluka do týmu opravdu nechce.

             Koho tu máme dál?

             Z místa ode dveří se zvedla drobná zrzka. Všimla si jeho pohledu a zašklebila se na něj. Neomylně zamířila k nim.

             „Ahoj,“ zašveholila, „Jsem Žari,“ představila se, „Ráda bych se k vám přidala, co vy na to?“ uchechtla se. „Když nic jiného, zrzci musí držet spolu!“ dodala a obdařila zářivým úsměvem Erianela.

             Rusovlasý šlechtic nadzvedl obočí. Na to vážně neměl co říct.

             „To je pádný argument,“ ozval se Lisi spiklenecky.

             „Bereme tě,“ rozhodl Ezrath. Proč by ne?             

             Byli čtyři! To už je pěkné číslo. Kdo bude další?

 

 

| Prozatímní rozdělení do týmů: 

|| Miža, Naži, Alž, Andrail, Rei, Irdwald | Kompletní tým.

|| Niri, Ena, Tami, Timha, Antonila, Kalunala | Kompletní tým.

|| Nalta, Liša, Maldš, Kálira, Zarah | Jeden člen chybí. 

|| Ezrath, Erianel, Lisiantar, Žari | Dva členové chybí. 

|| Zarharci (Válnamídáh Seha, Kalazirah Harza, Rufíráh Karizira, Zráh Mazamibirahara) | Dva členové chybí. 

|| Nezařazení: Milge, Kalísráh, Vilfríd, Falnáh, Savidáh