Tristan

Přehodím vlhký ručník přes radiátor a obléknu si tenký svetr a kalhoty. Nakonec prohrábnu vlhké vlasy a nasadím si brýle. Z kuchyně se ozývá cinkání nádobí. Aki připravuje večeři. Tak jako pokaždé ode dne, kdy jsem si ho vzal domů. Jako když vyzdvihnete opuštěné kotě, ponechané svému osudu ve špíně na ulici. Oplátkou, že tu se mnou bydlí, tak mi vaří a uklízí. Zjišťuji, že si na to až příliš rychle zvykám. Na to, že nejsem v tomhle domě sám. Stopy jeho přítomnosti jsou teď všude. Od věcí a oblečení, které jsem pro něj nakoupil, až po jeho sladkou lidskou vůni, která je teď všude cítit. Láká mě a dráždí. Jsem si vědom, že je to i mou sníženou tolerancí k vůni lidské krve kvůli pití syntetické krve. Dříve jsem byl navyklý pít oboje. Krev svého dárce a jako doplňkovou stravu krev syntetickou. Abych nepřetěžoval svého dárce a zároveň neoslaboval sebe.  Teď jsem odkázán pouze na krev syntetickou. Nemusí tomu tak být, napsal jsem jako svého dárce Akiho. Protože už jsem déle nemohl oddalovat jeho zapsání do pořadníku, aniž by to vzbudilo podezření a viditelné nesrovnalosti. Takže bych teď měl plné právo pít z Akiho. Ale já idiot jsem toho zatím nebyl schopen. Podvědomě se držím zpět. Aki tohle neví a prozatím není důvod mu to říkat. Vejdu za ním do kuchyně, stoupnu si za jeho záda  opřu se rukou o linku. Nakouknu mu přes rameno a koukám, jak krájí zeleninu. „Dnes bude zdravá strava?“ otážu se u jeho ucha.

Aki Yusuda

Začnu krájet zeleninu, maso už mám hotové. Dnes jsem se rozhodl udělat něco zdravého, ale i výživného na bílkoviny. Za posledních pár dní se toho tolik změnilo. Rodiče jsem už od té doby neviděl a pokaždé, když si na ně vzpomenu, tak to bolí. Takže se na to snažím nemyslet. Už nemám rodinu a měl bych se s tím smířit, protože se na tom nikdy už nic nezmění. Jediný, kdo mi zbyl, je Tristan, upír, kdo by to byl čekal, něco takového. Prvních pár dní jsem nevěděl co dělat, kde vezmu peníze, kde budu bydlet, přece jsem nemohl zůstat s ním, ale nějak to tak dopadlo, že bydlím u něj. Chtěl jsem si najít práci a seknout se školou, ale on mi to nedovolil. Nedovolil mi, abych se do sebe uzavřel, ale každý den mě podporoval. Chtěl, abych si školu dodělal, abych měl vzdělání, abych žil nový život, nemyslel na včerejšek, ale díval se do budoucna. Nedokázal jsem to pochopit, vždyť jsem jen člověk, ale bylo to příjemné. Jeho zájem a jeho laskavost. Občas jsem se dokonce přistihl, že po něm pokukuju. Navíc spaní ve společné posteli bylo dost divné, ale nemohl jsem se toho vzdát. Sice mi vyhradil vlastní pokoj, který je plný nových věcí a luxusního oblečení. Tolik za mě utratil, nikdy mu to nedokážu splatit. Jen když jsem koukal, kolik utrácí, sevřu rty. Tak moc peněz jsem nikdy neviděl, ale stejně radši spím u něj, i když mu to asi přijde dost otravné. Vzápětí mi nůž vyklouzne z ruky. „Joo,“ vykoktám rozechvěle a pohled zabodnu do stolu. Je to divné, jak za mnou stojí. Cítím, jak moje srdce tluče mnohem rychleji a on to taky musí poznat.

Tristan

Čím dál častější reakce, pomyslím si, když se jeho srdce rozbuší rychleji a tělo prostoupí rozechvění. Spokojeně se ušklíbnu.  Aki se snažil být statečný. Odvracel se od bolesti a ztráty, kterou mu způsobili jeho rodiče, a snažil se hledět vpřed. Postupně mi docházelo, že i on je svým způsobem závislý na mé blízkosti. Navzdory tomu, že má svůj pokoj, spává se mnou. Ani neví, jaký je pokušitel. Nejspíš si neuvědomuje, že s takovou si ho jednou prostě vezmu. Mám na to přeci právo. Je můj. Ale chtěl bych ho skutečně se vším všudy. Přitisknu se k němu zezadu a obtočím kolem něj své ruce. Bradu si opřu o jeho hlavu. „To bylo nebezpečné. Měl bys být opatrnější, málem ses říznul, Aki,“ poučím ho. „Protože tu nemám náplasti, musel bych udělat něco takového, víš?“ poznamenám svůdně, vezmu jeho ruku a aniž bych ho tou druhou přestal objímat, strčím si špičku jeho ukazováku do úst a jemně olíznu. Vážně, proč jsem se držel zpět? Mám pocit, že jsem na svém limitu.

Aki Yusuda

“Já vím, promiň,” pípnu s tichostí a snažím se svoje srdce a také pocity uklidnit. Mám ho rád, tolik mu dlužím, ale nějak mi přijde, že to začíná zasahovat mnohem hlouběji než jen za hranice díků. Možná to je jen díky tomu, že bych chtěl, aby tu někdo pro mě byl. Kdo by mě měl rád a komu by na mě záleželo. Vzápětí zvednu pohled a koukám nato, jak olizuje můj prst. Navíc to, jak je na mně natisklý. Cítím dost, abych si uvědomil, že tohle není normální. Není a nikdy nebylo. Vím, že mě chce, uvědomuju si to, že ho tu moje přítomnost dost dráždí a jak by taky ne. Jsem přeci jen člověk, moje krev a moje přítomnost je nezvyk, divím se, že to se mnou tak dlouho vydržel, že mi dovolil, abych spal s ním v jeho posteli. Otočím se na bok a hlavou se opřu o jeho rameno. “Záleží mi na tobě,” tiše zašeptám a volnou ruku položím na jeho hrudník. Je příjemně chladný, když spím v jeho objetí, tak je to opravdu příjemné.

Tristan

„Je to tak?“ řeknu tiše a natisknu Akiho zády na linku. Jeho ruku nepouštím, ale tentokrát zlehka políbím její hřbet. Spolu s pohledem do těch nevinných šedomodrých očí, které touží po spoutání té osamělé duše, v tom živém doutnajícím těle bytosti, po které z nevyslovitelných důvodů prahnu já. A po čem prahnu, to si také vezmu. Skloním se k těm sladkým teplým rtům a spoutám je polibkem. Spokojen, že tu osobu konečně dobývám jen pro sebe. Po dlouhém polibku se pár centimetrů odtáhnu a opřu své chladné čelo o Akiho. Které hřeje, téměř cítím i tu horkost sálající z jeho rudých tváří. „Pak jsme na tom dá se říci stejně,“ dodám stále tichým hlasem a poutám Akiho pohledem. „Co kdybychom si to dokázali, Aki?“ cuknou mi koutky v pousmání. Nato se přesunu k jeho uchu. „Půjdeš se mnou?“ zašeptám mu do něj a políbím citlivou kůži pod ním. Přitom mu prsty vklouznu pod tričko a jemně pohladím jeho boky.

Aki Yusuda

Nevím, proč jsem k němu tak přilnul. Možná je to opravdu tím, že je jediný, kdo mi zbyl, ale jsem spokojený. Jsem rád v jeho blízkosti a líbí se mi jeho pozornost. Nikdy jsem si nepomyslel, že upíři mohou být takoví, ale on je nejspíš výjimka. “Ano, je,“ odvětím na jeho otázku a zahledím se mu do očí. „O tomhle bych nikdy nežertoval,“ dodám vzápětí. Okamžik nato už uzamkne moje rty v polibku. Nebráním se a polibku se zcela podvolím. Je to příjemné, mnohem lepší jak poprvé. Pokusím se mu vyjít vstříc, ale vím, že se ještě mám co učit. Ani nevím, proč jsem mu tak podlehl, ale stalo se a já od toho nechci utíkat, i když vím, že to nedopadne dobře. Nejspíš pro něj jsem jen jedním z mnoha, ale i tak moje srdce touží po tom být pro něj něčím víc. „Dokázali?“ nejistě na něj pohlédnu, ale vzápětí mi to dojde. Jak se mě dotýká, zavřu oči po jeho dotecích a opřu se o něj. Rozechvívá to moje tělo, zároveň se toho i bojím, ale nechci už utíkat. Rukama obejmu jeho tělo a tvář zanořím do jeho hrudi. „S tebou půjdu kamkoliv,“ odvětím.

Tristan

Jeho tělo se mi rozechvívá pod rukama a jeho krev s rychleji bijícím srdcem čím dál lákavěji proudí jeho žilami. Polknu a projedu prsty rozčepýřené vlasy na jeho zátylku. Jak se ke mně tiskne, jako by se už neobával ničeho, hlavně, když bude se mnou. Přesto jsem si vědom, že se bojí. Plně si uvědomuji, že je člověk, a lidé jsou nesmírně bázlivá stvoření. A Aki je ještě ke všemu nezkušené lidské mládě.  Opět mi cuknou koutky v pousmání. „Dobrá tedy, pojďme si dát společnou lekci z biologie, Aki. Přesněji anatomii lidského těla,“ pronesu s nádechem pobavení v hlase. Vyzdvihnu Akiho, jako by nic nevážil a nesu si ho do ložnice. Tam ho položím do postele a nahnu se nad něj. Zlehka políbím jeho rty a pohladím ho po tváři. „Vše na principu akce a reakce...Aki. I tvé pocity vyvolávají reakci v těch mých,“ promlouvám tiše a palcem přejedu po jeho teplých vlhkých rtech. Hodlám pomalu a se vším všudy okusit Akiho tělo. A nechám ho pocítit takovou rozkoš, jakou si ani ve svých snech nedovedl představit.

Aki Yusuda

„Nemusíš to říkat takhle, vím, co chceš. Co chceme oba,“ tiše zašeptám. Bojím se, ale beze strachu to nejde. Přesto cítím, že on mi nebude chtít ublížit. Mohl to udělat kdykoliv předtím, ale dal mi čas a prostor. „Já bych mohl jít sám,“ zamumlám, ale nechám se jím odnést. Cítím se skoro jako princezna. Když se ocitnu v posteli, vzhlédnu k němu, ale moc prostoru mi nedá a hned mě políbí. Ne že by mi to vadilo, ale začínám být dost nejistý. Přeci jen, tohle je moje poprvé.  „Budeš ke mně jemný, tohle, tohle je moje poprvé,“ rozpačitě zašeptám a přivřu oči. Navíc přiznat to je opravdu trapné, on určitě má hodně zkušeností. Kdoví, kdo všechno mu prošel touhle postelí. Bolestivě sevřu rty, na tohle bych myslet rozhodně neměl.

Tristan

Projede mnou vlna vzrušení. Chlapec zřejmě netuší, jak moc na někoho může zapůsobit, když řekne taková slova a ještě ke všemu takovým způsobem. Je vlastně až směšné, že ve mně člověk vyvolá takovou reakci. „Jsem si toho plně vědom, Aki. Ale svádět tedy umíš pěkně,“ opáčím a pousměji se. Sakra, pořád si těžko připouštím, že se u mě objevují takové reakce. „Budu jemný, neměj obavy, jsem přeci lékař,“ řeknu a pocítím pobavení ze svých vlastních slov. Přemýšlivě se zahledím do Akiho tváře a prsty pohladím jeho oušku a sjedu přes krk na hruď. „Svým způsobem je tohle také moje premiéra.,“ přiznám tiše a sehnu se k jeho krku, který začnu jemně líbat. Mohl bych se napít jeho krve, ale ne teď. Ne v tuto chvíli. Prsty zabloudím pod jeho triko a pomalu lechtivě po něm přejíždím.

Aki Yusuda

„Já tě nesvádím,“ začnu protestovat, ale při pohledu do jeho očí mě polévá horko. Cítím jak moje tváře rudnou, je tak blízko a já si úplně nejsem jistý, co přesně od něj můžu čekat. „Tristane,“ šeptnu nejistě. Možná to bylo přeci jen moc rychlé, vždyť, ale nějak vím, že v tuhle chvíli nejde couvnout. „Opravdu, to není možné,“ zareaguju na jeho slova a překvapeně na něj pohlédnu. Nechápu to. Vždyť musel mít už dost známostí. Další slova, otázky, cokoliv ovšem zarazí jeho činy. Rozechvívá to moje tělo, při dotyku na břiše se zachvěju a natáhnu ruce, kterými ho obejmu kolem krku. Tohle je moje poprvé, ale jako bych trochu tušil, jak se chovat, ale i tak to se mnou asi nebude mít zrovna jednoduché. Přesto, udělám vše, aby byl spokojený.

Tristan

Líbí se mi to chvění, tohle je ale teprve začátek. „Ale zajisté,“ zašeptám do jeho ucha, zajedu prsty výš a začnu si hrát s jednou z jeho bradavek. Překvapivě se neostýchá a objímá mě kolem krku. „Zatím jsem nikdy nikoho nenechal spát ve své ložnici, a už vůbec ne člověka ve svém domě,“ sdělím mu a olíznu mu ouško. Pak ale pohlédnu do jeho očí. „Řekněme, že ty jsi poněkud zvláštní případ. Celkově jsi rozhodil můj způsob života,“ zabroukám zaujatě. Opět ho jemně políbím na rty.  „A já kupodivu zjišťuji...,“ pokračuji tichým hlasem a sunu Akiho triko vzhůru, dokud ho úplně nepřetáhnu přes jeho hlavu. „Že ač je to v rozporu s mými zásadami, tak se mi to líbí,“ dořeknu s pohlazením po vlasech, než se sehnu k odhalené teplé kůži na jeho krku a polibky začnu opět ochutnávat jeho tělo. Pomalu přes krk na hruď, dokud se nepřisaju k jedné z bradavek a zároveň s tím nezačnu prsty škádlit i tu druhou. „Jaké to je, Aki?“ otážu se tiše.

Aki Yusuda

„Opravdu?“ šeptnu. To, to jsem nevěděl. Vlastně hodně věcí o něm nevím. Nikdy jsem neměl odvahu se ho na nic nikdy zeptat. Teď mě to opravdu mrzí, protože si uvědomuju, že ho vůbec neznám a přesto, přesto mu dovoluju, aby dělal tyhle věci, které rozechvívají moje tělo. „Omlouvám se,“ odvětím a prsty sevřu jeho košili. Vím, že se kvůli mně musí asi dost přemáhat. Přeci jen ho musí lákat moje krev, ale na druhou stranu mě těší, že pro něj něco znamenám. „Mě taky, jsem s tebou rád,“ pousměju se a vzápětí rozechvěle vydechnu. Co to jen se mnou dělá. Zavrtím se pod ním. „Pří…příjemné,“ vydechnu rozechvěle a zahledím se mu do očí. „Prosím….pokračuj,“ dostanu ze sebe. Vím, že není cesty zpátky, ale já to opravdu chci. Chci pocítit to, když k někomu opravdu patřím, alespoň na chvíli.

Tristan

„Ale ale, máme tu ale žádostivého chlapce,“ zamumlám při pohledu do jeho očí po těch roztoužených slovech a jemně jeho bradavku skousnu, než ji ošetřím jazykem. Sotva znatelně se pousměju a s polibky dál kloužu níže po jeho hrudi a bříšku. Mezitím si poradím s jeho kalhotami a i se spodním prádlem je stáhnu. Konečně mohu prozkoumat jeho části, které mi při našem prvním setkání zůstaly skryty. „Tahle část má krásnou barvu, Aki,“ okomentuji se zaujetím a jedním prstem přejedu po celé délce jeho penisu, až se zastavím na špičce. Lidé nejsou tak bledí, jako jsme my upíři. „Jak erotické,“ šeptnu a líbám vnitřní stranu jeho stehen, zatím co prsty stále škádlím špičku jeho penisu, která začíná vlhnout. Jeho kůže je příjemně teplá a čím dál více se zahřívá. Přímo k nakousnutí. Mám pocit, že má touha jen roste.

Aki Yusuda

„Já, to není pravda,“ vykoktám a rukou si zakryju tvář. To je tak trapný, proč jsem vlastně souhlasil? Vždyť to nejsem já, takhle se někomu nabízet. Úplně cítím, jak se pod jeho doteky chvěju, jak se mé tělo chvěje vzrušením, a moje tváře se zbarvují do ruda. Najednou jsem před ním úplně odhalený. Jsem rád, že mi nevidí do tváře a já nevidím, jak se tváří on. To bych asi nerozdýchal. „Prosím, neříkej takové věci,“ prosebně zašeptám a trhnu sebou. Dotýká se mě tam, kde se mě nikdo nikdy nedotýkal. Je to neskutečně trapné, nevím, co mám dělat. „Tristane,“ kňournu vzápětí. Sotva se mě dotkl a já cítím, že budu. Je to ponižující. Jen se mě dotkl a já se z toho udělám.

Tristan

„Proč bych neměl? Odpověď tvého těla na ně je nadmíru kladná,“ opáčím nevzrušeně. Ve skutečnosti si v té rozechvělé vzrušenosti a způsobu, jakým odpovídá na mé laskání, nadmíru libuju. Vážně, jak je to dlouho, co jsem pocítil vzrušení a chuť k milostnému aktu? Tolik toužím nechat se tímhle lidským mládětem poltit, až je to k neuvěření. „Copak, Aki, nedrž to v sobě,“ zašeptám a vytáhnu se nad něj, přitom na prsty lehce přitlačím. „Udělej se pro mě, Aki,“ zašeptám u jeho ucha a záhy mi skončí jeho vyvrcholení v dlani. „Jsi sladký, Aki,“ šeptnu, odtáhnu ruku z jeho tváře a políbím ho. Zaměstnám ho polibky a mezitím si začnu jemně a dráždivě připravovat jeho vstup. Použiji k tomu jeho vyvrcholení a tak jemnými kroužky začnu jeho vstup třít, dokud se mi nepodaří do něj jedním prstem vklouznout. „Teď se uvolni, Aki, zhluboka dýchej,“ poradím mu. Nemám v úmyslu být hrubý, tak bude nejlepší, když bude spolupracovat.

Aki Yusuda

„To nejsem já,“ kňournu s rozechvěním. To vše ze mě dělá on. Takový jsem nikdy nebyl. Snažím se dýchat co nejklidněji. Snažím se uklidnit své srdce, ale ani jedno se mi příliš nedaří. „Tristane, já, já nemůžu…,“ zasténám a vzápětí se opravdu udělám. Ztěžka dýchám, tohle se nedá ustát. Pokud to takhle bude dál pokračovat, tak to nezvládnu. „Nejsem,“ zašeptám a pohlédnu na něj. Vzápětí mě spoutá polibkem. Je příjemný a neskutečně sladký. Snažím se mu je oplácet, ale přitom cítím jeho prsty ve svých dolních partiích. Zachvěju se, ale rukama ho znovu obejmu kolem krku. Vzápětí mu do rtů bolestivě zasténám. Bolí to, ale není to nic, co bych nejspíš nevydržel, i když nečekal jsem bolest. „Tristane, mám strach,“ zašeptám s rozechvěním.

Tristan

„Neměj obavy,“ políbím ho na čelo. „Tohle ti neublíží. Jen se tomu tvé tělo přizpůsobí. Zpočátku je to takové, jen je třeba se dostatečně uvolnit,“ ujišťuji ho tlumeným hlasem u jeho ucha, které sem tam dráždím jazykem. „Ukážu ti ta místa. Místa na tvém těle, která skrývají možnosti rozkoše,“ šeptnu svůdně  a znovu uzmu jeho rty. Pomaloučku se jeho otvůrek uvolňuje. Vím, že ho to bolí a tak prstem  jemně hýbu a hledám jeho citlivé místo. Vsunu pod Akiho svou  ruku a položím si ho na svůj klín, takže se zapírá hlavou o mé  rameno. Líbnu ho na spánek a začnu druhou rukou znovu dráždit jeho penis. Je to tak lepší. Asimilovat nepříjemný pocit a bolest s rozkoší. A tím dosáhnout rychlejšího uvolnění a následnému nárůstu pocitů slasti. Můžu už přidat druhý prst a konečně se mi zadaří poškádlit jeho prostatu. Ah, jaký to vydal rozkošný zvuk.

Aki Yusuda

„Mám strach, že se ti to se mnou nebude líbit,“ tiše zašeptám. Bojím se i bolesti, ale i tohle mě trápí. Přeci jen, jsem obyčejný člověk, on má zajisté na lepší. „Tristane,“ zasténám do jeho rtů. Je to úžasné, celé moje tělo touží po ještě větší rozkoši. Opřu se o jeho rameno, když mě posadí a pevně ho obejmu. Tahle pozice je dost zvláštní. Zavřu oči a čelem se opřu o jeho rameno. Než se zamyslím nad tím, jak bych se měl pohodlněji posadit, když mi začne dělat dobře. Nedokážu zadržet svoje vzdechy a tak je ani nezadržuju. Můj hlas se rozléhá po celém pokoji. Vzápětí slastně vykřiknu a zvrátím hlavu dozadu. Kdyby mě nedržel, asi bych skončil znovu v peřinách. Vzápětí se o něj znovu opřu. Už podruhé jsem se udělal. Opravdu nic nevydržím. Unaveně dýchám, bylo toho na mě opravdu dost, ale vím, že to není konec. Zavrtím se na jeho klíně a najdu si trochu pohodlnější pozici.

Tristan

Podruhé se udělal a je teď unavenější, ovšem to jsem předpokládal. Přesto tohle dotáhneme do konce. Chci ho a on si to musí uvědomit. „Ten strach není na místě, Aki. Myslíš, že bych dělal už jen tohle všechno, kdyby se mi to nelíbilo?“  odhrnu jeho zpocené vlasy a políbím ho na spánek. „Nebo potřebuješ jiný důkaz?“ zašeptám a stáhnu si jeho ruku do klína. Přitisknu ji na svůj nabuzený rozkrok. „Ukážu ti to,“ pousměju se svůdně a položím Akiho na postel. Na to ze sebe svléknu svetr a rozepnu si kalhoty. „Aki,“ zachraptím jeho jméno a do mého hlasu se vkrade stopa vzrušení. „Chceš mě?“ otážu se a nosem se otřu o jeho lahodně vonící krček.

Aki Yusuda

„Promiň,“ zašeptám a zůstanu o něj opřený. Jsem unavený, ukázal mi rozkoš a mě to položilo. Nemám žádnou výdrž. Vzápětí sebou cuknu, když mi vezme ruku a položí ho na svůj rozkrok. Cítím jeho probuzený klín a jak mu pod kalhoty pulzuje. Rozechvěju se. Jak se do mě něco takového může vejít. Rozrušeně polknu, ale to už zase ležím na posteli. „A..ano,“ zachraptím. Myslím, že začínám být znovu vyděšený, ale nemůžu couvnout. Navíc vím, že tentokrát by nepřestal. Na to to zašlo příliš daleko. Zároveň po tom trochu i toužím, pocítit další rozkoš. Alespoň na chvíli vše hodit za hlavu a nechat se laskat.

Tristan

Bojí se, ale to není nic zvláštního. Ale může být rád, že své poprvé má se mnou. A s níkým jiným už ani mít nebude. Bude jen můj. Vezmu ještě několik kapek jeho vyvrcholení a zvlhčím jeho otvůrek, než se nad Akiho nahnu a vměstnám se mezi jeho nohy. „Aki...buď jen můj,“ zašeptám a políbím ho. S tím polibkem se natisknu špičkou svého penisu na jeho dírku. Vklouznu do ní jako po másle. Dostatečně jsem si ho roztáhl a jeho semeno dostatečně zvlhčilo jeho dírku. Pomalu do něj vniknu, jeho nitro je úzké a horké a příjemně se obaluje kolem mého penisu. Skoro bych se v něm mohl roztéci. Nechám ho chvilku si zvyknout na mou přítomnost v sobě. „Aki,“ šeptnu jeho a palcem promnu jeho bradavku. „Zhluboka dýchej,“ poradím mu a zkusmo se v jeho nitru pohnu.

Aki Yusuda

„Vždyť jsem jen tvůj,“ zašeptám a natáhnu k němu ruku. Prsty se dotknu jeho tváře a pohladím jeho chladnou pokožku. Já cítím, jako bych hořel, ale on je tak studený. Je to příjemné. „Tvůj a nikoho jiného,“ tiše dodám a pousměju se na něj. Kdo by čekal, že někdy něco takového kdy řeknu a ještě k tomu upírovi. Vzápětí se celé moje tělo napne. Není to příjemné, úplně cítím, jak se do mě celý noří. Je to divné, bolestivé. Zavřu oči a prsty pevně sevřu to, co mám nejblíž, což jsou jeho paže. Úplně cítím, jak do nich zatínám prsty. „Snažím se,“ kňournu. Opravdu se snažím, ale jemu se to lehko řekne. On není v mé pozici. Když se pohne, rozechvěle vydechnu. Není to tak hrozné. Vlastně, je to docela příjemné.

Tristan

Zatíná prsty do mých paží, ale nemá takovou sílu, aby mě to bolelo. Klidně by mě mohl i poškrábat, mohlo by to být i docela vzrušující.  Zdá se, že si na mou přítomnost v sobě zvyká, když uslyším ten rozechvělý vzdech. Donutím ho ovšem vzdychat ještě víc. Nejprve si stáhnu brýle a odložím je stranou. „Inu, snaha se velmi cení,“ zašeptám laškovně. Protože on sám přiznal, že je jen můj, tak se cítím spokojený, jako už dlouho ne. Já, jako upír, cítím slastné zadostiučinění, že mi patří člověk, který si mě záhadným způsobem omotává kolem prstu. Přivřu oči a sehnu se k polibku. Teprve pak se začnu v pomalém dráždivém rytmu pohybovat v jeho nitru. Hladce v něm kloužu a laskám i jeho citlivé místo, které ho tak rozkošně rozechvívá. Jako by chvění toho sladkého těla prostupovalo i mým tělem. Z jeho rtů sklouznu k tomu lahodně vonícímu krčku, ve kterým prudce proudí krev v jeho žilách a láká tak mou spící upíří podstatu, až je to bláznivé. Rty a jazykem ho škádlím a vychutnávám si ty sladké vzdechy. Nakonec to ještě hodlám umocnit. Zrychlím své přírazy a začnu třít i jeho penis. Nedokážu se toho nabažit, jak na mé dotyky odpovídá.

Aki Yusuda

„Tristane,“ zasténám, když se začne hýbat. Je to neskutečné, ty pocity, co mě zaplavují. Jako bych se vznášel. Je to tak neskutečné, tak slastné. „Tristane,“ začnu sténat jeho jméno. Můj hlas se rozléhá celým pokojem. Nic tak slastného jsem nezažil, tak silného, vzrušujícího. „Víc,“ vydechnu a prsty ho sevřu ještě silněji. Nevím, jak se z toho dostat. Zavřu oči a zvrátím hlavu, když tu slast začne ještě víc umocňovat. Asi vybuchnu, tohle přeci nemůžu vydržet. Proč se to vlastně stalo, proč mě spoutal upír? Myslel jsem, že jsou to stvůry, co pijí jen krev, ale on je jiný, jako by mu na mě opravdu záleželo. Cítím, jak můj hlas začíná chraptět, jsem na svém vrcholu. S dalším jeho přírazem a jeho jménem na rtech vyvrcholím. Jako by v tom okamžiku ze mě najednou spadla velká tíha.

Tristan

Tak je to správně, Aki. Jen volej mé jméno, je to tak uspokojující. Jeho hlas zrůzněný prožitky rozkoše je jak rajská hudba. Dokonce sténá, že chce víc. Potěšeně zamručím a tak zintenzivním hlazení jeho penisu a přisaju se mu ke krku. Když ale cítím, že se blíží k vrcholu, vyzdvihnu se nad něj, abych viděl jeho výraz, když se udělá. Bylo to nad má očekávání, zachvěl jsem se vzrušením, když s tím rozkošným výrazem vykřikne mé jméno a jeho dírka se kolem mého penisu tak úchvatně sevře. To všechno i mě samotného dovedlo k vrcholu a já Akiho tak pár vteřin na to vyplním. „Úžasné,“ zašeptám a políbím ho. Prohrábnu mu vlhké vlásky a ještě náruživěji ho políbím. Jako by mi to samotnému nestačilo. Jeho nitro se stále tak rozkošně cuká a já cítím, jak uvnitř něj znovu tvrdnu. „Ah, proč po tobě tolik toužím,“ zabroukám do jeho teplých rtů a s chutí je špičkou jazyka olíznu. „Aki,“ zašeptám s touhou jeho jméno do jeho ouška a vytáhnu si ho do svého klína do sedu. Obejmu a hladím jeho horké zpocené tělíčko a tisknu ho na to svoje. Je to velice příjemné, jak jsme přitom stále spojeni. Dostal jsem se takhle do něj ještě hlouběji.

Aki Yusuda

Nestačím si ani pořádně vydechnout, když uvnitř sebe ucítím teplo. Rozechvěle kňournu, on, on se do mě opravdu udělal. Mám ho v sobě, úplně cítím, jak se rozlévá uvnitř mě. Je to divné, ale úžasné. Je mi takové horko, skoro jako bych ani nemohl dýchat. „Mě se to taky líbilo,“ odvětím na jeho slova a pousměju se. Konečně můžu otevřít oči a pohlédnout na něj. Uvědomuju si, že mi na něm opravdu záleží. Tak moc, skoro až to bolí, protože mi je jasné, že jako upír mě nejspíš neuvidí tak, jak ho vidím já.  „Já nevím,“ rozechvěle zašeptám. Je pravda, že po mě touží, ale nejspíš jen po mém těle. „Ano?“ špitnu a bradu si opřu o jeho rameno. Úplně cítím, jak je ve mně zanořený, tak hluboko. Pokusím se trochu pohnout, aby to nebylo tak intenzivní, ale sotva se pohnu přes rty mi přejde zasténání. To ne, já se snad udělám jen z toho, že na něm sedím. Zabořím tvář do jeho ramene. Musí si myslet, že jsem jako nějaká děvka, co se hnedka udělá. „Promiň,“ kníknu.

Tristan

Spokojeně vydechnu, když se zavrtí a zasténá. Jeho tělíčku se to vážně líbí, i když on sám je z toho dost na větvi. „Neomlouvej se,“ a motýlími polibky zdobím linie jeho tváře, tak horké a rudé. „Klidně v tom pokračuj,“ pobídnu ho a sám pohnu pánví proti němu. Chytnu ho za ten nestoudný zadeček. „Udělej se, kolikrát jen chceš. Zadržovat rozkoš je zbytečné, nech ji proudit a uvolní tě,“ řeknu tiše a znovu ho políbím. Přitom ho trochu nadzvednu a opět do něj plně vniknu. „Vidíš, jak je to příjemné? Nedrž to v sobě.“

Aki Yusuda

„Já, já nevím, co to se mnou je,“ skoro plačtivě odpovím a hlavu nechám schovanou na jeho rameni. Moje tělo chce mnohem víc, ale moje hlava má strach z toho, kam to povede. Nicméně po jeho slovech se ještě jednou trochu pohnu. Ten pocit je neskutečný, jako bych se měl roztéct. Znovu zasténám. Cítím, jak se moje tělo chvěje a nevím co s tím dělat. V tomhle okamžiku si nejsem ničím jistý. „Nedržím,“ odvětím a znovu se poddám tomu pocitu, když do mě začne znovu pronikat. Můj hlas je ochraptělý, ale nejde zadržet ty vzdechy slasti, co mi přináší.

Tristan

„Jen ti tvé tělo ukazuje potenciál tvých možností. Ukazuje ti, jak moc dobře se může cítit,“ vysvětlím mu a zatímco přirážím do toho slastného zadečku, pohladím ho po vlasech. Tvář schovává do mého ramene, ale já mu ji odtáhnu a za bradu si ho znovu přitáhnu do polibku. Tak horké, téměř bych se tím nechal unést. Ale nezapomínám na lidskou křehkost. Za malou chvilku, bude mé sladké lidské mládě na svém limitu. Tolik mě svírá, za pár okamžiků se udělá. Pevně držím a nadzvedávám jeho prdelku a já se do ní zas a znovu nořím. Nakonec cítím, že i já se blížím k vrcholu. Zanořím se do něj, jak nejvíce můžu a už podruhé ho vyplním. „Aki,“ zamumlám opět jeho jméno a zblízka hledím do jeho rudé tváře.

Aki Yusuda

„To je tebou,“ vydechnu. Kdyby nebylo jeho, tak bych tohle nikdy nepocítil, nezažil bych takovou rozkoš. Sténám a chvěju se v jeho klíně, už nemůžu, ale ta rozkoš, co mi zaplavuje tělo, se nedá vydržet. „Tristane,“ vydechnu jeho jméno a polibek mu oplatím. Přitom se za okamžik poté s dalším chraplavým výkřikem udělám a přitisknu se k němu. Chvíli ještě trvá, než se udělá i on. Celé moje nitro hoří, ale už nemůžu. Vyčerpaně ho obejmu a s posledním pohledem do jeho očí si hlavu znovu položím na jeho rameno. Vyčerpáním zavřu oči. Myslím, že kdyby chtěl ještě pokračovat tak bych to nedal. Nemám výdrž jako on, i když se mi to opravdu líbilo.

Tristan

Je skutečně vyčerpaný. Inu postaral jsem se o to, aby prožil opravdu nezapomenutelný zážitek. Hádám  ale, že je na čase postarat se o jeho tělíčko i v jiném ohledu. Jinak se mi zítra asi jen tak nepostaví. A samotného doma se mi ho dvakrát nechávat nechce. I když pokud by byl opravdu unavený, nebylo by zbytí, ale zajisté by nerad zmeškal školu, když už jsem ho přesvědčil, aby v ní pokračoval. Opatrně ho položím do peřin a vystoupím z něj. Bylo v něm příjemně, ale nejspíš bych se znovu vzrušil a to by Aki už nejspíš nevydýchal. Pobaveně se ušklíbnu. Přetočím Akiho na bříško a pohladím jeho zpocená záda. „Teď chvilku vydrž,“ řeknu a zvednu se. Natáhnu na sebe kalhoty a dojdu do koupelny. Tam si napustím menší lavor vodou, vezmu hadřík a k tomu ještě masážní gel a ručník. O pár okamžiků se vrátím se vším do ložnice. „Všechno v pořádku?“ otážu se a usednu se vším do postele. „Teď se moc nevrť, nebo budeme muset sušit peřiny i matrace,“ kývnu k míse s příjemně teplou vodou, ve které vymáchám hadřík. Vyždímu ho a začnu otírat Akiho zpocené tělo. „Sprcha není pro tebe v tuhle chvíli bezpečná. A navíc, kdybys zůstal zpocený, mohl bys nastydnout,“ vysvětlím a pozorně umývám a otírám celé jeho tělo. Je vskutku paradoxní, že se tolik starám o člověka, ale já jsem důsledný. V Akiho případě si prostě nemůžu pomoci, jakkoli se mi to v koutku mysli příčí. Nakonec umyju i jeho citlivé partie, které jsou zašpiněné nejvíce. Nakonec ho osuším a na ruce si dám gel. „Teď se uvolni.“

Aki Yusuda

Rozechvěle zakňourám, když ze mě vyjede. Je to zvláštní pocit. Hodně zvláštní, ale jsem rád, když mě položí do peřin. Pro mé unavené a tak rozechvělé tělo je to příjemné uvolnění. „Já nikam nejdu. Hlavně bych se stejně ani nepostavil,“ pousměju se a rukama obejmu polštář. Chce se mi tolik spát. Zavřu oči a skoro už dřímu, když se vrátí. „Jo, v pohodě,“ odvětím a pokusím se k němu obrátit, ale ani se nedokážu pohnout. Zdrceně si povzdechnu a alespoň k němu natočím tvář. „Dobře,“ kývnu. Trochu mě zaskočí to, co začne dělat. Přijde mi skoro, jako by mě rozmazloval. On, upír, se o mě tak moc stará. Vzápětí zanořím tvář do polštáře. Vůbec to nechápu. Je tak milý a laskavý. Cítím každý jeho dotyk a pak se znovu dotkne těch míst a já znovu cítím, jak mi začne rychle bít srdce. Jeho doteky mě rozechvívají, a kdybych neměl zakrytou tvář, určitě by viděl, jak jsou moje tváře zase úplně rudé. Po nějaké době se moje srdce zklidní, i když to musel slyšet. „Proč to pro mě děláš?“ zeptám se a znovu na něj pohlédnu. Už se nepokouším hýbat, ale nedokážu si představit, co chce ještě dělat. Vždyť toho pro mě udělal už dost.

Tristan

Při mých dotycích mu rychleji bušilo srdce a tak nestoudně mě lákal svým rozechvělým tělem. Ovšem já nad sebou mám naštěstí dobrou kontrolu. Přesto mě ty kladné odezvy jeho těla velmi uspokojovaly. Zarazím se, než na něj položím ruce s gelem. Opětuji mu zkoumavě pohled, než lehce pokrčím rameny a položím dlaně na jeho bedra.  „To je v tuto chvíli otázka, na kterou bych ti nemohl dát úplně jednoznačnou odpověď,“ odvětím a zkušeně začnu masírovat a uvolňovat žádoucí svalové skupiny na Akiho zádech. „Jedna věc je jasná, patříš ke mně, mám za tebe zodpovědnost a mám zájem i na tvé kondici a zdraví, můj malý Aki,“ dodám a lehce promasíruju i Akiho stehna. Lákavě se mi tím vystavuje Akiho zadeček.  A tak s laškovným úšklebkem jeho prdelku políbím. Nakonec ručníkem otřu zbytky masážního gelu.

Aki Yusuda

„Aha, dobře,“ zašeptám a znovu položím hlavu na polštář. Možná si jen něco namlouvám. Záleží mi na něm, myslím, že ho mám i rád. Jen nevím, jak to může pokračovat. Já jsem člověk a on upír. Takže je mezi námi dost velká hradba, ale i tak. Jeho masáž je příjemná a tak uvolňující. Tohle jsem potřeboval, i když mu tady skoro pospávám. „Jsem rád, že k tobě patřím. Hodně to pro mě znamená,“ zamumlám a pousměju se na něj. „A nejsem malý,“ brouknu a prsty víc sevřu polštář. „Já bych šel spát,“ zamumlám, po polibku. Opravdu se necítím na pokračování, protože mě přijde, že o tomu tak trochu jde. Alespoň myslím, ale já mám za dnešek dost.  Pro dnešek, nějak mi přijde, že tohle je nejspíš teprve jen začátek. V našem vztahu, nebo co to vlatně je.

Tristan

„Jistě. Nemusíš mít obavy, že bych se o něco pokoušel, malý Aki,“ popíchnu ho trochu. „Jen odpočívej,“ prohrábnu mu vlasy, přikryju ho peřinou a zvednu se s lavorem a ostatními věcmi. Odnesu je do koupelny, kde si dám ještě rychlou sprchu. Poté zamířím do kuchyně. Aki chystal večeři, tak se rozhodnu připravené potraviny uskladnit, aby se nezkazily. Můžeme to klidně dát zítra na snídani. Já sám si teď budu muset dát něco jiného druhu na utišení svého hladu. Držel jsem se dost zpět, když se mi nabízela Akiho lákavá krev, rozprouděná navíc vášní. Proto si vezmu pytlík krve a velmi rychle ho zpacifikuji. Ačkoli je to krev syntetická, cítím se o trochu lépe. Dneska jsem si skutečně přišel na své. Konečně jsem ho udělal svým. I když mou mysl zaplavují protichůdné pocity a velké množství otázek, předpokladů a dohadů. Pro dnešek odmítám se jimi více zabývat. Nakonec se v čistém spodním prádle vrátím za Akim do postele. „Dobrou noc, Aki,“ zašeptám, políbím ho na čelo a vklouznu k němu pod peřinu. Nejsem unavený, ale zvykl jsem si vedle něj spát každý večer. Proto ani teď mi nedělá velký problém usnout.

Aki Yusuda

„Dneska toho na mě opravdu bylo hodně,“ povzdechnu si. „O to se neboj, budu odpočívat.“ Hlavně, abych byl zítra schopný jít do školy a pak do ordinace. Určitě to bude bolet. Znovu si povzdechnu a zahrabu se pod peřinu, kterou mě přikryl. Každý pohyb bolí, ale já jsem tak unavený, že určitě nebude trvat dlouho a já usnu. Přesto se pokouším zůstat vzhůru. Nechci jen tak usnout, přeci jen by to bylo dost hloupé, ale oči se mi tak zavírají. Jsem unavený, že to ani není možné. Musím na to pořád myslet. Na ty příjemné pocity a vše so mi tenhle večer věnoval. „Dobrou,“ zamumlám v odpověď, když se konečně vrátí. Přitisknu se k němu a hlavu mu položím na hrudník. Během několika sekund tak usnu, už jsem to opravdu nemohl déle vydržet. Hlavně, že přišel.