Taichi

„Aaah! Ach, Taichi, už budu!“ sténá mi na klíně moje holka slastí, kterou jí dopřávám. Nah, tváří se při tom vždycky tak rajcovně, až občas přemýšlím, zda je to skutečně jen člověk. Díky téhle její stránce s ní stále ještě chodím. Není to tak, že bych ji neměl rád. Nechodím s ní jen kvůli sexu. Je to strašně fajn holka. Fakt, nekecám.  Donedávna mi to stačilo. Ale teď...

„Taichi, miluju tě,“ vzdychne Yumi-chan spokojeně a prsty mi vjede do vlasů. Hned na to mě políbí a já konečně vyvrcholím. „Já tebe taky,“ použiju znovu tu otřepanou frázi, která ji uspokojí. Nah,  tohle byl dobrý sex, přesto se cítím neklidný. Po sprše se oblíknu a hodlám odejít. Zřídka se zdržuju celou noc a Yumi je na to zvyklá. Vyprovodí mě s pobaveným úsměvem a polibkem na rozloučenou. Jdu se domů vyspat, udělat pár věcí do školy, odpoledne jako obvykle sraz s kámoši. Tentokrát se tam objeví i Tomoe. Zase mám možnost ho trochu poškádlit. Ale co. Je to jeho vina, že jsem zvědavý. Tehdy, když jsem ho viděl to dělat s tou pijavicí, zažehlo to ve mně nebývalou touhu a zvědavost vyzkoušet nové věci.  To bych ale musel mít s kým. Dnes jsem se ale rozhodl. Najdu nějakýho rozkošnýho fešáka a prostě do toho praštím! A klub nebo bar by mohlo být to nejjednodušší řešení.

Keiji

Nová škola, nová smečka, prostě nové všechno. Cítím se tu nesvůj, nejradši bych byl doma, ale to nejde. Z domova nás vyhnali Lovci, jen tak tak jsme s otcem utekli. Někteří mí přátelé to štěstí neměli. Bolestivě si povzdechnu, vím že se to stává, ale byli to moji přátelé. Když jsme odjížděli, věděl jsem, že nic nebude už takové jako dřív. Lovci jsou nebezpeční a my musíme být opatrní. Nechci na ně už totiž nikdy narazit. Hlavně po těch příbězích, co se u nás vyprávěly. V nich byli Lovci tak krutí a nemilosrdní. Když někoho z nás chytili, vždy ho prvně mučili, než ho zabili. Asi jsem moc ustrašený, ale já mám rád svůj život. Otec mě vzal sem k svojí rodné smečce. Nikoho tu neznám. Povzdechnu si, navíc jsem se dneska zdržel na brigádě. Můj první den a já se hnedka musím zdržet, opravdu bezva. Kouknu na nebe, už začínají svítit hvězdy. Cítím se tak nejistý. Zavrtím hlavou a dám se nejkratší cestou přes park. Už abych byl doma. Nerad se toulám a hlavně nemám rád nebezpečí.

Taichi

Zdrceně a otráveně opustím už třetí klub. To nemá cenu. Jak je možný, že mnou tolik mával hlas mýho kámoše při sexu a teď se mnou nehne pohled ani na jednoho z hezkejch kluků? Nebyli můj typ, v tom je ten problém. Povzdechnu si a bezcílně se potuluju městem. Zabloudím až do parku, kde se občas s klukama vídáme. Zamířím na oblíbené místo. Je to jedna z cest, kterou z části lemuje  terasa, která skýtá krásný pohled na město. Nikde nikdo, kolem panuje klid přicházející noci. Opřu se o zábradlí a nechám si čechrat medově plavé vlasy lehkým větříkem. Po chvilce ucítím neznámý pach. Vlkodlak? Zůstanu na místě a zůstávám ve střehu. Z neznámého se vyloupne mladý týpek, zhruba v mém věku. Opřu se zády a lokty o zábradlí a zvědavěho pozoruju. „Ahoj, ty seš tu nový?“ pozdravím ho.

Keiji

Je alespoň příjemně. Párkrát ještě pohlédnu na oblohu, když mě osloví neznámý hlas. Vyděšeně sebou cuknu a v tom okamžiku se ukážou moje ouška a ocásek. Strašně zazmatkuju, ale pak nasaju pach neznámého. On je stejný jako já. On je taky vlkodlak. Překvapeně na něj pohlédnu. To snad ani není možné, vlastně ano. Otec se zmiňoval, že je tu několik smeček. Jsem tu tak krátce, že sotva někoho znám, až na otcovy přátele. „Ehm, ano, já jsem,“ s rozpaky odpovím a sklopím pohled. Kdyby alespoň zmizely moje zatracené uši a ten ocásek. Nějak se občas nedokážu kontrolovat. Je to dost nebezpečné, ale moje kontrola je opravdu špatná. Proto většinou nosím čepici. Tentokráte jsem si jí zapomněl. Povzdechnu si a po očku pohlédnu po tom klukovi. Vypadá mile.

Taichi

Pobaveně se uchechtnu. Je roztomilý. Nemá nad sebou kontrolu, když se mu tak rychle objevily ouška a ocásek. To i Tomoe se dokáže o něco líp ovládat. Odlepím se od zábradlí a přejdu k té rozpačité hromádce. Ukažme trochu dobré vůle, že? „Rád tě poznávám, já jsem Taichi,“ podám mu ruku a věnuju mu jeden ze svých oslnivých úsměvů. „Patřím k Tennoujiho partě, možná si o nás něco zaslech'. Heh a nebo taky ne,“ dodám a poškrábu se za uchem. Je o kousek menší a tak se trošku skloním, až mám oči na úrovni těch jeho. „A ty jsi?“ zeptám se mile a povzbudivě se na něj usměju.

Keiji

Pořádně znejistím, když ke mně dojde. Skoro mám chuť dát se na útěk. Vůbec to nechápu, je to přeci vlkodlak stejně jako já. Měl bych, vlastně ani nevím, co bych měl. Tohle je totiž nový začátek. Kouknu na jeho ruku a váhavě natáhnu tu svoji a stisknu mu ji. „Já, já jsem Keiji,“ vykoktám ze sebe a pod jeho pohledem sklopím pohled. „Já jsem tu nový. Neznám žádnou Tennoujiho partu,“ pokračuju a snažím se uklidnit svůj hlas, ale pod jeho pohledem to prostě nejde. Vůbec nevím, co to je, ale něco je špatně. Hodně špatně. Navíc není ani úplněk, abych se choval divně. Povzdechnu si. „Promiň, já nejsem moc společenský,“ zamumlám omluvu.

Taichi

„Teď neznáš, ale určitě poznáš,“ uculím se. „Jsme vlastně jen parta puberťáků, co se spolu poflakuje, s jedním o něco starším týpkem, co si hraje na šéfa,“ pokrčím rameny. „Ale je s námi švanda,“ zazubím se na něj. Je sladkej, drží se dost zpátky. „Poslyš, Keiji. Za co se tu omlouváš?“ uchechtnu se a pocuchám mu vlásky mezi oušky. „Nemusíš se ničeho bát, určitě si tu rychle zvykneš.“ Skusím se s ním sblížit, bleskne mi hlavou myšlenka.  Já jsem velice kontaktní osoba, nelze jinak. „Když už jsme u toho, nechceš si se mnou dát třeba čaj? Když říkáš, že jsi tu nový, můžu ti o tomhle městě povyprávět spoustu věcí, žiju tu odmala,“ navrhnu mu a opět se usměju.

Keiji

„Rád bych.“pokývnu nejistě. „Tak to se musíte hodně bavit,“ pronesu s pousmáním. Já na takové věci nikdy nebyl. Nikdy jsem nebyl na nějaké lítání venku nebo něco podobného. Vždycky jsem se spíš držel zpátky. „No, já nevím,“ s rozpaky pokračuju. Teď si o mě myslí, že jsem totální idiot. Vlastně by asi nebyl daleko od pravdy. Když mě pozve na čaj, vyjeveně na něj pohlédnu. „Čaj?“ vykoktnu. „Já nevím, moc se neznáme a já nejsem zrovna společenský,“ vypadne ze mě s dalšími slovy.

Taichi

„A di ty brepto,“ nadzvednu obočí a mám co dělat, abych se nerozesmál. Chytnu Keijiho za bradu a přiblížím k němu tvář. „Kdybys nebyl moc společenský, nestál bys tu a nevybavoval se se mnou, nemyslíš?“ vyvedu ho sebejistě z omylu a přátelsky ho poplácám po rameni. „Huh, je snad možné, že se mě bojíš, nebo tak?“ zatvářím se nevěřícně a smutně. Notak, maličký, myslíš, že někoho tak roztomilého nechám jen tak odejít?

Keiji

Trošku sebou cuknu, když se mě dotkne „Asi máš pravdu,“ zčervenám až po uši. Cítím se příšerně trapně.  Měl bych se sebrat. „Nebojím,“ prudce zavrtím hlavou a odtáhnu se. „Půjdu s tebou,“ rozhodnu se a myslím, že dostatečně rozhodně. Navíc, možná bych mohl mít kamaráda. On vypadá opravdu přátelsky a je zábavný. „Tak kudy,“ zeptám se už trochu jistěji a nechám ho, aby mi ukázal směr, kterým se dáme.

Taichi

„Budu poctěn,“ vyseknu mu poklonku a vesele se na něj zaculím. „Není to tak daleko,“ kývnu hlavou a ujmu se vedení. Přitom Keijimu vyprávím zajímavosti o místech, které míjíme. „Tak, jsme tu,“ vytáhnu klíče od bytu, když se zarazím. Otočím se na Keijiho a s lehkými rozpaky ze sebe vysypu: „Nebudu mít zrovna nejvíc uklizeno. Tak se hlavně moc nesměj.“ Já vlastně ani neplánoval dnes vzít někoho k sobě. Teď se cítím trochu zahanbeně. Yumi a Tomoe mě obvykle peskovali za ten bordel. I když dnes tak velký naštěstí není. Vejdeme s Keijim dovnitř.  „Udělej si pohodlí, dám vařit vodu,“ kývnu s úsměvem směrem k pohovce, na které se naštěstí válí jen nějaký časák.

Keiji

„Dobře,“ kývnu a konečně se mi podaří ouška i ocásek schovat. Bylo by opravdu nebezpečné se tu s nimi takhle producírovat. Když mě vede k sobě, poslechnu si dost zajímavostí o městě, ve kterém teď žiju. Zná toho tolik, doufám, že se tu naučím orientovat jako on. Je tak sebevědomý. Tiše si povzdechnu, chtěl bych taky takový být, ale já jsem prostě já. „To nevadí,“ zareaguju okamžitě a vejdu za ním do bytu „Tak velký nepořádek tu nemáš,“ pronesu s úsměvem a pořádně se rozhlédnu. Má to tu malé, ale velmi útulné. „Jistě,“ kývnu a posadím se na pohovku. Přitom očima bloudím po pokoji. Jsem rád, že jsem ho potkal. Nečekal jsem, že tak rychle najdu kamaráda. Teda jestli se mnou bude chtít kamarádit, ale to, že mě k sobě pozval, už přeci něco znamená.

Taichi

Postavím vodu na čaj a připravím hrnky. Jsem neklidnej zvědavostí. Je to podobný, jako bych si sem pozval holku,  Keiji je stejně tak rozkošnej, ne-li víc. Uvidím, jak mi půjde s ním sbližování. Umím balit jen holky, zdalipak mi tohle vyjde? Hah, no prostě musí! Taichi, kámo, tahle příležitost se přece nemusí opakovat. Hrnky s hotovým čajem a cukrem na talířku přinesu ke stolku u pohovky a přisednu si ke Keijimu. „Snad je ovocný v pořádku,“ usměju se a osladím svůj hrnek. „Tak co tě přivedlo do tohohle zapadákova a jak dlouho tu tak bydlíš?“ zkusím se zeptat a pohodně se uvelebím v pohovce. Přitom si Keijiho nenápadně prohlížím. Má trochu delší zrzavé vlásky a sytě zelené oči. Škoda, že zmizela ta jeho ouška, vypadal by tak ještě rozkošněji.

Keiji

„Úplně v pořádku,“ usměju se na něj. „Vlastně mám ovocný nejradši,“ přikývnu. Také si osladím a trochu upiju, než ho odložím „Bydlím tu týden,“ odvětím a sklopím pohled „Z našeho původního domu nás vyhnali Lovci,“ pokračuju tišším tónem. Myslím, že tohle téma se sem rozhodně nehodí. Je to, až příliš smutné. „A co vůbec ty? Jaké to tady je?“zeptám se zvědavě a vzhlédnu k němu. Nechci se bavit o tom, co bylo předtím. V tom se mi znovu objeví ouška. „Promiň,“dostanu ze sebe a sáhnu si na ně. Dneska je to horší než jindy. Možná je to tím, jak si mě pořád tak prohlíží. Vypadám snad tak hloupě, nebo proč? Ale nemám odvahu se ho zeptat.

Taichi

Vypadá to, že jsem nezačal zrovna nejlepším tématem. Jakmile uslyším jeho osud, hned zalituju, že jsem mu svou nevědomou otázkou připoměl něco tak bolestného. Dřív, než se stihnu omluvit, pokusí se změnit téma, když tu se opět objeví jeho ouška.  Pousměju se a pohladím ho po nich. „Neomlouvej se, nemusíš je schovávat,“ odvětím a zkoumám jejich hebkost. „Vlastně ti to takhle hrozně sluší,“ řeknu popravdě a usměju se. „Máš je tak jemná, stejně jako vlasy,“ poznamenám zaujatě.

Keiji

Na otázku neodpověděl, místo toho se zajímá o moje ouška. Neklidně s nimi zacukám, když se jich dotkne. „Je to trapný,“ sklopím pohled „Vůbec se nedokážu kontrolovat,“povzdechnu si. Vzápětí mi znovu zčervenají tváře. On se mi opravdu snaží lichotit. „Dě-děkuju,“ vykoktám ze sebe. Nejsem zvyklý, aby mi někdo říkal takové věci.

Taichi

Tak sladce se červená. To není dobré pro mou sebekontrolu. „Vůbec to není trapný,“ pousměju se. Spustím ruce a prohrábnu si vlasy. Přitom Keijiho zpod přivřených víček stále upřeně sleduji. „Nah, proč musíš být tak roztomilý,“ vydechnu frustrovaně a stáhnu si ho na klín, dřív než by se mohl zmoct na protest. Přiblížím se k jeho krku a nasaju jeho vůni. „Hezky voníš,“ brouknu tiše a přejedu špičkou nosu po jeho krku.

Keiji

„Ale je. Nemusíš být ke mně tak milý,“ přitom se taky pousměju. „Eh?“ zmateně po něm kouknu. „Jak, roztomilý?“ zmateně se zeptám. Jsem z toho trochu mimo. Takové věci, tohle už se normálně opravdu neříká. „Pusť mě,“ kňournu, když se vzápětí ocitnu v jeho objetí. Přitom se ho snažím rukama odstrčit.  Co to dělá? „Prosím,“zakňourám znovu. V hlavě mám naprostý zmatek. Co si myslí, že dělá.

Taichi

„Nepustím tě,“opáčím. Nemusím vynakládat příliš síly na to, abych ho udržel. „Nemůžu,“ řeknu tiše a pohlazením ho donutím pohlédnout mi do očí. „Okouzlil jsi mě, Keiji,“ zašeptám svůdně a přivlastním si jeho rty něžným polibkem. Držím jednou rukou Keijiho za pas při sobě, druhou hladím jeho ouška. Je tak sladký. Je to poprvý, co se líbám s klukem, ale líbí se mi to.

Keiji

Jak nemůže, může mě pustit, ale on nechce. „To není pravda,“ zavrtím prudce hlavou a sklopím pohled. Jeho oči jako by mě skoro hypnotizovaly. „Znáš mě sotva chvíli.“dodám, ale při jeho slovech mi ouška cukají. V tom mě políbí. Ještě mě nikdo nikdy nelíbal. Tohle je poprvé, navíc s klukem a je to celkem příjemné. Prsty sevřu jeho košili. Když se z polibku odtáhne, opřu se hlavou o jeho rameno. „Já nejsem žádná hračka na hraní,“ kňournu tiše.

Taichi

„Nemám v úmyslu si hrát. Všechno, co dělám, myslím vážně,“ opáčím a nechám rozeběhnout své prsty po jeho zádech. „Nezáleží na tom, jak dlouho tě znám. Tenhle pocit neovlivním,“ prsty vkouznu pod jeho tričko. „Jsi jako magnet, tolik mě k sobě přitahuješ,“ zašeptám mu do ouška a skloním se k jeho krku. Ten ochutnávám letmými polibky. Sakra, tenhle týpek je vážně můj typ.

Keiji

„Opravdu?“zeptám se a dovolím si k němu zvednout pohled. Přitom znovu zakňourám, když se mě dotkne na holé kůži, „Vždyť mě sotva znáš,“ zašeptám a ouška mi neklidně zacukají. Co se to se mnou děje? Proč se cítím tak dobře? Tohle by přeci moje tělo dělat nemělo, takhle reagovat. Vždyť ho navíc vůbec neznám. Sice jsem ještě nikdy nikoho neměl, ale takové to určitě být nemá. Partner se má pečlivě vybírat, tak proč na mě tenhle kluk tak působí. „Taichi,“ kňournu jeho jméno a nastavím mu krk. „Ukaž mi svoje ouška.“

Taichi

Je z každého dotyku úplně vedle. To jeho kňourání je roztomilý. Vypadá to, jako by si vlastně neuvědomoval, co se s jeho tělem děje. Ale ono jen reaguje tak, jak chci. S dalším rozkošným zakňouráním se mi podvolí a vystaví mi svůj krk, ke kterému se přisaju a pak ho laskám jazykem. Keijiho následná otázka mě však překvapí. „Já, svoje?“ brouknu a rozpačitě se pousměju. V téhle poloviční formě vypadám směšně. Ale co, trochu toho studu překousnu. Když je můj rozkošný Keiji zvědavý. A nechám je zjevit. Objeví se i s ocasem. Mají jinou barvu než moje vlasy, které mám obarvené. Má ouška jsou temně hnědá. „Spokojený?“ uculím se a políbím ho.

Keiji

Je mi najednou takové horko. Proč, proč, proč? Tohle přeci nejsem já. Navíc je to kluk a já na něj reaguju jak nadržená holka. „Taichi,“ zakňučím znovu jeho jméno „Já, já se bojím,“ dostanu ze sebe s rozechvěním společně s dalším kňučením. Jeho rty na mém krku mě úplně rozpalují, jednou rukou mimoděk sáhnu do svého klína. Co je to za pocit? Začínám být dost vyděšený. „Ano,“ pokývnu rozechvěle. Chci vidět, jak vypadají. Vzápětí kývnu, jsou zajímavá. Úplně jiná než jeho vlasy. Moje jsou stejná jako moje vlasy, zrzavá. Líbí se mi jejich barva.

Taichi

Pohladím ho něžně po vlasech. „Čeho se bojíš? Keiji,“ zašeptám u jeho ouška. Na to si ho chytnu za zadek a položím se s ním na pohovce. Tím pádem leží v mém objetí na mně. „Není tu čeho se bát, já ti přece nehodlám ublížit,“ sklopím svoje uši. Keiji je na stoprocent panic, který ani nezná základní pocity slasti, které mu jeho tělo může nabídnout. Měl bych mu to velmi brzy ukázat. 

Keiji

„Toho všeho,“ zakňučím a znovu oušky zacukám. Stejně tak začnu mrskat se svým ocáskem. Jsem opravdu nervózní, protože jeho ruce mi způsobují takové různé pocity. Pocity, kterém jsem nikdy nezažil. „Tak co mi chceš udělat?“ zeptám se tiše a přitisknu se k němu. Rukou pořád svírám jeho košili, jako by to byl jediný záchranný bod.

Taichi

Jó, Kei-chan, chtěl bych toho udělat spoustu. Zkusit tohle a tamto a... no pilně jsem studoval, i když v praxi to zkusím poprvé.  „Chtěl bych... chtěl bych společně s tebou zažít ty nejpříjemnější pocity,“ odpovím a začnu  přejíždět Keijimu po zádech špičkami prstů.  Sunu jimi přitom jeho tričko vzhůru. „Těch pocitů se není třeba bát,“ pousměju se a olíznu jedno z jeho oušek. Neklidně s nimi cuká, je to roztomilý. „Řekni, nejsi zvědavý?“ zašeptám mu do něj, než přesunu rty zpět na jeho vábivý krk.

Keiji

„Opravdu?“špitnu s tichostí. Proč zrovna se mnou, nejsem ničím výjimečný. Přesto, jeho dotyky mě rozpalují. Navíc tím, jak se mě dotýká, cítím, jak mi hoří tváře. Proto svou tvář opřu o jeho hruď. „Ale, ale je to tak intenzivní,“ zakňučím. Nechápu ten pocit v rozkroku. Vždyť jsme oba kluci, tak proč na něj tak reaguju. „Já nevím,“ vzápětí kňournu a víc sevřu jeho košili. Proč musí být všechny ty pocity tak intenzivní. Vůbec nevím, co mám dělat.

Taichi

„Když nevíš ty, budu vědět já,“ rozhodnu a stáhnu Keijiho pod sebe. Vsunu ruku pod jeho triko a sunu ho s lehkými dotyky prstů vzhůru. „Cítíš-li to tak intenzivně, znamená to, že se cítíš příjemně, Keiji?“ otážu se tiše a přitisknu rty na jeho odhalené bříško. Odpověď stejně znám předem, jeho tělo na mě kladně odpovídá. Nerad to říkám, ale i když jsem si nastudoval teorii a Keiji je fakt sladkej, jsem kapku nervózní. Nesmělými polibky zdobím Keijiho bříško a hruď, zatímco nenápadně cestuju volnou rukou do jeho kalhot. Má erekci. Upřímně, je to fakt zvláštní pocit mít pod rukou jiný penis než vlastní, ale je to skutečně vzrušující. On to cítí. Cítí mé doteky a proto je tvrdý.  A taky poměrně vlhký. Vezmu ho do ruky a pomalými pohyby ho třu. Rty přitom přitisknu na jednu z bradavek. Jsou menší než ženské, ale stejně pod mými polibky tvrdnou. Začínám být docela nabuzený.

Keiji

„Ale..“zkusím zaprotestovat, ale najednou se ocitnu pod ním.  Úplně mě to rozhodí. „Ne, tam ne,“ zakňučím a rukama si zakryju oči. To je tak příšerně trapný. „Já nevím, nevím, co to je,“zakňučím. Jak může vědět, že něco takového cítím. „Víš, víš vůbec co děláš?“zeptám se opatrně a ruce si z tváří stáhnu, abych mohl vidět, co dělá. Vlastně cítím, co dělá, ale nějak, potřebuju ho mít na na očích. „Ne, to nedělej, tam ne,“zaknučím a natáhnu ruce, abych mu zabránil v tom, co dělá, ale nějak to nejde. Najednou jako bych neměl žádnou sílu. „Taichi,“ zasténám vzápětí. Cítím, jak mé tělo hoří a najednou se z mých úst místo slov začnou linout vzdechy. Ano, já opravdu vzdychám a to jen proto, že mi dělá dobře kluk. Jsem opravdu divný, takhle se chovat, ale prostě to nejde zastavit. Nevím co dělat, moje tělo se tak chvěje. „Taichi, prosím,“podaří se mi dostat mezi vzdechy. Vlastně ani nevím, proč prosím, ale chci, aby to přestalo. „Já, já…já budu,“ dostanu ze sebe vzápětí.

Taichi

Je jedno, jak protestuje. Jeho tělo po tom touží a já rozhodně také. Ostatní kluci, které nepřitahují muži, by mi za tohle dali přes hubu. Ale Keiji to neudělá, horkotěžko se těm pocitům brání. Pod mýma rukama se blíží vrcholu. Chci to vidět! Jeho výraz, když se udělá. Slyšet jeho hlas, který už teď burcuje moje hormony. Když řekne, že už bude, zachvěju se. Sakra, jsem to já, kdo se dotýká jeho, a přesto jsem skoro ve stejném stavu jako on. „Já taky, Keiji,“ vydechnu. Stáhnu níž jeho kalhoty  i s trenkama, u dělám to samé se svýma a natisknu se svým penisem na ten Keijiho. Vezmu je oba do ruky a začnu společně třít. „Teď... společně...,“ vzdychnu a přivřu slastně oči. „Keiji!“ Uzamknu naše ústa ve vášnivém polibku a pohyb ruky zrychlím.

 Keiji

Moje tělo se neskutečně chvěje. Chci to zastavit, ale jako bych se v těch pocitech ztrácel. Jako bych už ani nedokázal normálně myslet. Otec říká, že jsem chytrý, ale teď jako bych měl v hlavě nějaký opar. Vůbec nechápu, jak se mi něco takového může dít a hlavně s někým, koho sotva znám. Skoro nemůžu ani dýchat. „Co, co to děláš?“dostanu ze sebe zadýchaně. Přitom si všimnu, že si i on stahuje kalhoty, když uvidím jeho úd, zachvěju se, ale vzápětí na nic nedokážu myslet, protože se mě tam začne znovu dotýkat. Navíc cítím jeho úd. „Tai, Taichi…“ zakňučím. Dál už to nevydržím. Když mě políbí rukama ho obejmu kolem krku, do polibku se s takovou nutností vložím a vzápětí se mé tělo vyčerpaně uvolní. „To bylo, to bylo úžasné,“ zašeptám rozechvěle a zpod přivřených očích k němu vzhlédnu. Vím, že jsem špinavý, ale bylo to tak intenzivní.

Taichi

Ten malý... způsob, jakým si mě přitáhl, mě hrozně vzrušil. Takže jsem se udělal o chvilinku dřív než on. To se mi nepodobá. S lehce znachovělými tvářemi a zrychleným dechem pohladím to rozkošný stvoření pod sebou po vlasech.  Palcem pak přejedu po jeho vlhkých rtech, na které mu vtisknu lehký polibek. „Nemůžu jinak než souhlasit,“ pousměju se a kleknu si mezi jeho nohy. Tohle bylo mnohem lepší, než si to dělat sám. „Ale víš, Keiji...přijdou ještě další intenzivní a příjemné věci,“ řeknu tiše a vezmu ho za ruku, kterou políbím. Přitom mu upřeně hledím s potutelným úsměvem do očí. Budu to zkoušet poprvé, ale jsem si sám sebou dost jistý. Je to panic, takže ho to nejspíš bude ze začátku bolet, ale postarám se o to, aby bolest velmi rychle odezněla. Já se jen tak něčeho nezaleknu.

Keiji

„Taichi,“ zakňučím rozechvěle jeho jméno. Přitom se prsty dotknu jeho ruky. Ani jsem nečekal, že mě to tolik unaví, ale opravdu to bylo příjemné. Všechny ty pocity, které mi ukázal. Nevěděl jsem, že je vůbec něco takového možné. „Co děláš?“ vypadne ze mě vzápětí, když se přesune. Myslel jsem, že je to všechno, ale podle všeho chce pokračovat. „Já, já si nejsem jistý,“ vysoukám ze sebe a nejistě na něj pohlédnu. Při jeho pohledu zastříhám ušima a několikrát mrsknu ocáskem. „Taichi, já, nikdy jsem nic takového nedělal,“ zakňučím nejistě a trochu se od něj odtáhnu.

Taichi

Umíněně zkroutím rty a založím si ruce na hrudi. „Ty si, koukám, nejsi jistý v ničem, Kei-chan,“ brouknu, ale hned na to mu věnuju hřejivý úsměv. „A vůbec! Když nic nezkusíš, nic nezískáš,“ filozofuju a začnu prstem kreslit kolečka na Keijiho bříšku. Pak se shýbnu a opět přitisknu rty na to rozechvělé horké tělo.  Tentokrát ale nemířím vzhůru, ale níže. Hee, vyšlo toho z nás celkem dost. Ale kupodivu zjišťuju, že mi ta chuť nevadí. Přejedu jazykem po jeho penisu a polaskám jeho špičku. Pak ale Keijiho vezmu pod koleny a jazykem sjedu k jeho dírce. Uvolním ho tak, aby pak téměř žádnou bolest necítil.

Keiji

„Vždyť se sotva známe,“ zakňučím na obranu. Vůbec se neznáme a on se mnou dělá takové věci. Tak jak ode mě může čekat nějakou jistou odpověď. „Takže to zkoušíš?“kňournu rozechvěle. Ouška sebou nervózně cukají. „Ne,“zakňučím vzápětí. On to líže, to je, to je tak divný. Radši si rukou zakryju tvář. Cítím se tak trapně. Přesto vzápětí ze mě začnou znovu vycházet ty rozechvělé zvuky. On ví, kde jsem citlivý. „Taichi,“ zakňourám rozechvěle. Tam ne, tam prosím ne. Chtěl bych křičet, ale on mě naplňuje takovými pocity, že dokážu jen kňučet a chvět se. Nejspíš bych se ani nedokázal postavit na nohy, jak jsem najednou slabý. Vůbec nevím, proč to dělá tam dole, ale bojím se.

Taichi

Zvlhčuji a uvolňuji cestu do jeho horkého nitra.  Pomaličku přidám i prsty a jazyk přesunu na jeho úd. Jeho místečko se úplně cuká, ale mým prstům se nebrání. Takže to fakt funguje, pomyslím si s uspokojením, že jsem zmákl teorii. Z jeho vzdechů se mi zase postavil. Jsem z toho docela vedle, nějak se těžko kontroluju. Frustrovaně sklopím uši. Musím se vzpamatovat. Nejradši bych s Keijim splynul hned, ale musím se ovládnout. Nechci mu ublížit. Nesnáším špatně odvedenou práci při sexu, to fakt ne. Teď jen najít a laskat Keijiho citlivé místečko, a budu mít vyhráno. „Chviličku to vydrž, Keiji,“ řeknu tiše.

Keiji

Proč, proč mě musí tak týrat. Cítím, jak mé tělo hoří s každým jeho pohybem. Impulzivně pro něj dokonce roztáhnu i nohy. Jsem divný, opravdu divný, že takhle reaguju. Moje vzdechy se rozléhají celým pokojem. Nedokážu to zastavit, ta slast, kterou mi poskytuje. Moje tělo jako by na to bylo vycvičené. „Taichi, víc!“ zasténám přitom si zkousnu rty. Jsem úplně mimo, jestli nepřestane, nevím čeho budu schopný. „Taichi, chci tě,“ zakňučím a mé tělo se znovu prohne. Jak je to možné, už podruhé, už podruhé jsem se udělal. Jsem divný.

Taichi

Znovu vyvrcholil. A to jsem zatím jen... „Do hajzlu,“ syknu vzrušeně a stáhnu ze sebe poslední zbytky oblečení, než se nahnu nad Keijiho, pohodlně se vklíním mezi jeho nohy a vytáhnu si ho do klína. Odhrnu si vlasy  z obličeje a políbím to rozkošný zrzavý stvoření. „Keiji, jsi nádherný,“ šeptnu rozechvěle, přizvednu si ho a vniknu do něj. Nah, je to příjemný. Je tak úzký a horký. Musím se na vteřinku opřít čelem o jeho, abych se ovládl a neudělal se při prvním pohybu.  Tohle se mi ještě nestalo.  Nakonec začnu pomalu přirážet.  Čekal jsem že to bude intenzivní, ale tohle překonává má očekávání.  „Keiji!“ vrhnu se na jeho rty a spolu s přírazy do jeho slastného těla ho vášnivě líbám. Nemůžu se ho nabažit. Nejspíš se každou vteřinou udělám, ale budu pokračovat, dokud oba neodpadnem.

Keiji

„Já, promiň,“ kňournu ustrašeně a sklopím ouška. Asi jsem udělal něco špatně, ale vůbec nevím co. „Nejsem,“s rozpaky pronesu a znovu na něj pohlédnu. Přitom ho obejmu, Vzápětí ucítím, jak se noří do mého těla. Nezadržím se bolestivého kňournutí, ale je to příjemné, až na tu trochu bolesti. Je mi ale příšerné horko, jako by mé tělo přímo hořelo. „Taichi.“oplatím mu s rozechvěním a otevřu pro něj svá ústa. Pevně ho obejmu a přitisknu se k němu, zatímco přiráží do mého nitra. Cítím, jako bych se roztékal. Tolik úžasných pocitů. „Rychleji,“ zakňučím rozechvěle. Chci toho víc, mnohem víc. Jako by se probudily mé pudy vlkodlaka, tolik po tom toužím, aby si mě bral, aby mi dopřával tu rozkoš, které se nedokážu vůbec nabažit.

Taichi

Nevydržím to, udělám se, přesto jsem téměř hned schopný pokračovat. Jeho steny slasti mě k tomu burcují. Udělal jsem něco nebezpečného, uculím se pobaveně. Probudil jsem nenasytnost tohohle štěňátka. „Jak si přeješ,“ uchechtnu se a zrychlím své pohyby. Pevně ho držím za zadek a tak se sehnu k jeho hrudi  a začnu laskat jeho bradavky. Aniž bych ustal v dobývání jeho horkého nitra, laskám  jazykem a rty každou jeho bradavku. Sem tam je skousnu, ale pak hned ošetřím jazykem a polibky. Nakonec rty doputuju k jeho krku,  ke kterému se přisaju a nechám na něm značku svého vlastnictví. Hehe, dělám to pokaždé, je to něco jako můj podpis. Nějakou dobu to nezmizí, takže vždy, když se podívá do zrcadla, vzpomene si na tu rozkoš a toho, kdo mu ji dopřál.

Keiji

Slastně zasténám, když se uvnitř mě rozlije „Bože.“zasténám znovu. Je to něco nepředstavitelného. Jsem tak nadržený jako nikdy, ani při úplňku nejsem takový. Vlastně nikdy, ale to je nejspíš tím, že jsem s nikým nikdy nechodil. Tohle je moje poprvé a najednou jsem do toho tak spadl. Vlastně víc než to. Já to s ním dělám, dal jsem mu svoje tělo. Dal jsem mu vlastně všechno, co jsem měl. A teď můžu jen sténat, sténat pod rozkoší, kterou mi dopřává. „Taichi,“ sténám pořád dokola jeho jméno. Alespoň, že zrychlil. Jeho pohyby jsou mnohem rychlejší a s intenzitou, jakou se ve mně hýbe. Cítím, jak přiráží do mého nitra, které se rozkoší celé chvěje. Vzápětí se znovu udělám. Rozechvěle ho obejmu. Jsem celý vlhký, špinavý, ale je to úžasný pocit.

Taichi

Jakmile se znovu udělá, silně mě v sobě sevře. Vzrušeně zavrčím a povalím Keijiho na gauč pod sebe. Jsem na pokraji vrcholu, proto intenzivně přirážím do jeho horkého nitra. Přitom chytnu a začnu třít i jeho penis, tolik kluzký od kapek jeho vyvrcholení. Tohle bude naposledy, tak chci, abychom tentokrát vyvrcholili společně. Když už cítím, že dýl nevydržím, znovu ho políbím a vyplním. Poté na něj spokojeně nalehnu. „Keiji...vážně jsem nečekal, že budeš tak divoký,“ uchechtnu se. Odhrnu mu vlhké vlásky z čela, které pak políbím.  Nakonec se natisknu vedle něj a obejmu ho.

Keiji

„Taichi,“ vyjeknu, ale nohy nechám roztažené, aby mohl znovu přirážet. Sice jsem se udělal, ale jakoby mi to ještě nestačilo. Ještě trocha chybí, i když cítím, že jsem uvnitř úplně plný. Skoro cítím, že se do mě víc nevejde, ale znovu se oddám jeho pohybům a dál nechám svůj hlas rozléhat pokojem. „Tai..Taichi.“zasténám dneska už nejspíš naposledy a v jednom okamžiku se společně uděláme.  Vysílením přivřu oči „Nejsem, já nevím, co to se mnou bylo. To se mi nikdy nestalo,“ dostanu ze sebe s tichostí. Vzápětí se k němu přitisknu „Jsem úplně špinavý,“povzdechnu si. Cítím jak to po mně a ze mě všechno teče.

Taichi

„No, abych pravdu řekl, sám jsem se nějak nepoznával,“ řeknu na jeho slova upřímně. Nato se znova uchechtnu. „Tak si pojď dát sprchu,“ oznámím mu, a aniž bych se ho zeptal, vezmu ho do náruče a odnesu do koupelny do sprchového koutu, kam ho opatrně posadím. „ Přinesu ti ručník a věci, tak zatím udělej, co potřebuješ,“ mrknu na něj rozverně a jdu po nás poklidit ten nepořádek. 

Keiji

„Takže to byl jen úlet?“otážu se s tichostí. Vlastně ani nevím, co jsem od toho mohl očekávat. Prostě mě sbalil a asi nic víc. Nejspíš bych za to, co se stalo, měl obviňovat sám sebe. Nechal jsem se jím pobláznit, ale bylo to tak úžasné. Povzdechnu si. „Jo, to je dobrý nápad,“ zamumlám. Chci se postavit, ale vzápětí jsem v jeho náruči. „Jo, díky,“ pousměju se na něj. Takže se umyju, převléknu a asi mám vypadnout. Řekl to sice mile, ale výsledek je stejný. Když odejde, tak se pokusím postavit. Celé mé tělo se ale bolestivě ozve. Bolestí přivřu oči. Nakonec se postavím a pořádně se vysprchuju. Celou dobu se musím opírat o dlaždičky, ale nějak to přeci jen zvládnu. Přitom stále musím myslet na to, co se stalo. Bylo to tak úžasné. Nezapomenutelné. Nakonec vypnu sprchu a opřu se o dlaždičky. Jsem celý rozechvělý. Navíc mi ouška pořád nezmizela, stejně jako ocásek.

Taichi

Zatímco je Keiji ve sprše, oblíknu si alespoň trenky a uklidím pohovku a věci okolo. Pak vyndám chlazenou limonádu a naleju si sklenici, kterou naráz vypiju. Cítím se velice příjemně. Snad je Keiji v té sprše v pohodě. Zřejmě bude mít potíže stát. Ale do rána, by se to mělo zlepšit. Nachystám mu něco na převlečení na spaní. Jestli si myslí, že ho v tomhle stavu pustím ven, tak se poněkud mýlí. To bych moc dobrý dojem neudělal.  Vezmu ručník a věci a vejdu do koupelny. „Jak jsi na tom, Keiji?“ zeptám se s úsměvem.

Keiji

„Jo, docela dobrý,“ dostanu ze sebe s tichostí. Nějak nemám daleko od pláče, ale sám jsem to nakonec chtěl a líbilo se mi to. „Jen nevím, jestli dojdu domů,“ pokusím se zažertovat, ale v téhle situaci to asi není zrovna nejlepší. Přitom se na rozechvělých nohou k němu vydám. Udělám, ale sotva pár kroků, když mě nohy zradí. Mohl jsem si myslet, že se to stane.

Taichi

Sakra, to je nebezpečný! Vidím, jak se pokouší ke mně vrávoravě dojít, ale podlamují se mu nohy. Vymrštím se a jen tak tak, ho zachytím. Spolu s ním v náručí sebou třísknu o zem. „Uf,“ vyheknu. „Jsi celej?“ otážu se a odhrnu mu mokrý vlasy. „To bylo o fous, měl bys být opatrnější. A domů nejdeš,“ oznámím mu s povytaženým obočím. „Klidně nějak kontaktuj otce, ale takhle tě domů nepustím, za koho mě máš?“ zabrblám a konečně se s ním postavím. Rovnou si ho radši vezmu do náruče a napochoduju si to s ním do svého pokoje. Tam ho položím na postel, ještě skočím do koupelny pro ty věci a podám mu je.

Keiji

Nakonec spadnu na měkké, Taichi mě chytí. „Díky.“usměju se na něj. „Jo, jsem v pořádku,“ hlavu si položím na jeho hrudník. Příjemně hřeje. „Nejdu?“zeptám se zmateně. „Já myslel, že chceš, abych odešel,“ pokračuju tiše. Takže on chce, abych zůstal, alespoň přes noc. „Děkuju a asi bych zavolal.“ Otec by měl určitě obavy, jak ho znám. Hlavně po tom, co se nám posledně stalo. Jen, když si na to vzpomenu. Oblečení, co mi donese, není moje, ale stejně se převléknu. Najednou si totiž nahý připadám dost nepatřičně. „Moc se mi to s tebou líbilo,“ zamumlám a pousměju se na něj.

Taichi

„Ó, jsem polichocen,“ uculím se na něj laškovně. Na to, že to byl první pokus s klukem, se to vydařilo nad má očekávání. Že bych byl prostě jen od přírody talent? „Jdu si hodit taky sprchu. Tvoje věci jsou támhle na stole, kdybys je hledal. Je tam i můj telefon, tak kdyžtak zatím zavolej svýmu tátovi,“ oznámím Keijimu a zamířím do sprchy. Hmm, dal bych si i něco k jídlu, ale to může počkat do rána, teda pokud moje sladká návštěva nebude mít hlad. Spokojeně si protáhnu svaly pod horkou vodou. Jsem spokojený, uvolněný a příjemně utahaný. Sex s klukem Keijiho formátu je bezpochyby lepší než to dělat s holkou. No, Yumi-chan není špatná, ale o tomhle by se dozvědět určitě neměla.

Keiji

„Dobře,“ kývnu na něj. Pořád nevím, co si o něm mám myslet, ale je mi s ním opravdu dobře. Hodně dobře, protože to, co mi ukázal. Sleduju ho, jak odejde, pak se na posteli šoupnu, abych dosáhl na svoje věci. Chvilku se v nich přehrabuju, než najdu telefon. Zavolám tátovi a řeknu mu, že přespím u kamaráda. Kupodivu je rád, že jsem si našel kamaráda a ještě takového, který je jako já. Kdyby jen věděl, že je mnohem víc. Vlastně ani já nevím, jak na tom jsem, ale bojím se ho zeptat. Pokud je tohle jen jednodenní záležitost, tak bych rád, kdyby ten den nikdy neskončil. Nakonec, když telefonát vyřídím, zalezu si pod deku a čekám na Taichiho. Jsem z toho tak unavený, ale nechci mu tady jen tak usnout.

Taichi

Osvěžen a převlečen do čistých trenek se odeberu zpět do pokoje za Keijim. „Vyřízeno?“ zeptám se s úsměvem a odhrnu si z tváře mokré zvlněné pramínky vlasů, které jsem si pořádně nevysušil. „Jak tak na tebe koukám, jsi zralý spát. Tak ti nabízím dvě možnosti,“ pousměju se. „Buď se zmáčknem na mý posteli, nebo si půjdu lehnout na gauč, jakou volbu preferuješ?“ sehnu se k jeho oušku a otřu se o něj nosem. 

Keiji

„Jo, všechno je v pořádku.“kývnu a zůstanu zachumlaný pod dekou „No jak by taky ne. Jsem příšerně unavený,“ zamumlám a jako na důkaz svých slov zívnu. Nejspíš bych usnul už dávno, kdybych na něj nechtěl čekat. „Ty se ještě ptáš, potom co se mezi námi před chvílí stalo?“pokračuju s nervozním pousmáním a zacukám oušky. Pořád nezmizely. Hned nato se šoupnu na okraj postele, abych mu udělal vedle sebe místo. Navíc cítím, jak celý rudnu, a to se mě jen nepatrně dotkl.

Taichi

„Heh, roztomilý,“ uchechtnu se tiše a vlezu si k němu.  Zachumlám se pod peřinu a přitáhnu si Keijiho do náruče. „Na polici mám sice plyšáka, s kterým obvykle spím,“ nadhodím žertem a ukážu na plyšovou kočku nad hlavou, „ale snad ti nebude vadit, že se dnes večer budu tulit k tobě. Dobrou noc, Keiji,“ popřeju mu, políbím ho na čelo a zavřu oči. Jsem zvědav, co mi přinese zítřek.

Keiji

Rozpaky sklopím pohled. Když si mě přitáhne, jen se k němu instinktivně přitisknu a hlavu si položím na jeho hruď. Je to příjemné a to hodně.  Jen na chvíli kouknu po plyšákovi, ale jen se k němu víc přitisknu. „Nevadí, spíš jsem rád. Hodně to pro mě znamená,“ zamumlám s tichostí a zavřu oči „Dobrou noc, Taichi,“ dodám. Ještě mi ale dost dlouho trvá, než se mi podaří usnout. Jeho objetí je totiž příjemné, ale nakonec to i mě ukolébá ke spánku.