Taichi

Ráno. S dlouhým zívnutím zamrkám do jasu ranního slunce, které proudí oknem. Zjistím, že se můžu sotva hnout, Keiji na mně spí natisknutý s andělským výrazem ve tváři.  Pousměju se, pohladím ho po vlasech a opatrně se mu vymaním. Hned na to dojdu udělat kávu a kouknu do ledničky. Sakra...absolutně nic tu nemám, zhrozím se. Včera jsem si měl jít nakoupit, ale absolutně jsem na to zapomněl. Zkroušeně vydechnu a sáhnu si na žaludek, který se vzápětí ozve. Půjdu za Tomoem a klukama a jednomu z nich nejspíš vyjím ledničku.

Keiji

Probudí mě pohyb, ale ještě dlouho trvá, než jsem vůbec schopný otevřít oči. Nechce se mi, ale podle pohybu je mi jasné, že včera to rozhodně nebyl sen. Nakonec oči otevřu, ale Taichi je už dávno pryč z postele. Nějak se zvládnu obléknout, ale pořád cítím celé tělo. Jsou to hlavně příjemné pocity, ale trochu to i bolí. Nakonec jsem ale oblečený a vydám se za Taichim. Přitom mi docela zakručí v břiše, od včera jsem nic nejedl. Povzdechnu si. „Ahoj,“ nervózně se na Taichiho pousměju a sklopím pohled. Nevím, jak mě teď vidí, ale teď se to asi dozvím.

Taichi

„Dobré ráno,“ věnuju Keijimu dost provinilý úsměv. Už je vzhůru. Teď bud nejspíš za vola, ale co nadělám. Tohle je poněkud trapná situace. „Je mi to líto!“ vyhrknu a sklopím zahanbeně hlavu. „Já vím, že máš asi hlad, ale moje lednice je úplně prázdná. Nebude ti vadit, když se najíme někde venku?“ zeptám se váhavě. O hladu ho domů nepustím, kdyby to udělal někdo mně, tak bych byl docela v háji, proto nejsem typ, co by něco takového provedl. Posnídáme, pokecáme, rozloučíme se   a půjdem oba tam, kam potřebujem.

Keiji

Je mu to líto? Takže to včera….Ale pak mi dojde, o čem mluví a pousměju se. „To je dobrý…“začnu, ale vzápětí mě přeruší můj hladový žaludek. „Najím se doma,“ odvrátím pohled. „Nemusíš mít se mnou starosti,“ pokračuju a začnu mnout lem své košile „Já, spíš by mě zajímalo ten včerejšek. No, jestli jsi to myslel vážně,“zamumlám a přitom se mu ani neodvažuju pohlédnout do očí. „Víš, to, co jsme dělali..,“ ale dál nějak pokračovat nedokážu. Bojím se, že to byla známost jen na jednu noc.

Taichi

A je to tady. Ta otázka přišla docela rychle.  Nejsem si úplně jistý, co mám dělat. Tahle situace není zrovna jednoduchá. Zhluboka se nadechnu, ale nakonec se usměju a přejdu ke Keijimu. „Řekl jsem ti to včera, ne? Že vše, co dělám, myslím vážně,“ odvětím a pohladím ho po tváři. „Nehloubej nad hloupostmi a raději přemýšlej nad tím, kdy se znovu uvidíme,“ dodám a pocuchám mu vlasy. Takhle by to nejspíš šlo. On nebude vědět o Yumi a Yumi nebude vědět o něm. A všichni budou spokojení, utvrdím sebe o správnosti té myšlenky.

Keiji

„Opravdu?“zvednu k němu pohled a zahledím se mu do očí. Nato cítím, jak se začínám znovu červenat. „Já taky, taky to myslím vážně, ale já jen, nechtěl jsem na tebe naléhat nebo tak něco,“ zamumlám. „Chtěl bych tě vidět co nejdřív,“ znovu zrozpačitím. Ano co nejdřív. Je mi s ním totiž opravdu moc dobře. Cítím se s ním tak šťastný. „Řekni si ty. Já si na tebe udělám čas vždycky,“pokračuju. Přitom natáhnu ruku a položím ji na jeho hrudník.

Taichi

Hups, jak jsem mohl čekat. Jsem tak populární. Není divu, že se mu můj šarm vryl tolik pod kůži, když mi tak propadl. Ale on je fakt sladkej, cítím se z jeho reakcí sám nějak pohnutý. Srdce se mi ozve, když se dotkne mé hrudi. S úsměvem si povzdechnu. „Tak to udělejme takhle,“ hodlám mu předložit svůj návrh. „S partou děláme vždy něco nepředvídatelně a nepravidelně, tak bude lepší, když si vyměníme čísla a mohli se tak nejsnadněji domluvit, kdy a jak, platí?“ nakloním lehce hlavu na stranu. A pro mě bude tak snažší se vyhnout tomu, že by za mnou chtěl přijít, když budu s Yumi a naopak. Možná bych se do tohohle zaplétat neměl, ale Keijiho beru trochu jinak, než předchozí známosti.

Keiji

Když se zmíní o partě trochu zaváhám, ale naštěstí po mně nechce, abych se s nimi setkal. Nevím, jak bych to zvládl. Se svou ne příliš společenskou povahou co se týká smeček. Navíc nemám rád nebezpečí. „Dobře,“ kývnu potěšeně a hned vytáhnu mobil, abychom si čísla vyměnili. „Stejně, kdyby to šlo opravdu bych tě rád viděl co nejdřív,“ pousměju se na něj. Tolik bych toužil s ním být každou svoji chvilku. Po té noci mě tak přitahuje. Dokázal bych si ho představit jako svého partnera, i když je to muž. Asi myslím hodně dopředu, může se toho stát tolik, povzdechnu si a opřu se o jeho svalnatou hruď.

Taichi

Waa, teď se úplně rozzářil. Sakra, dělá to schválně? Když se o mě opře, ovinu kolem něj pomalu ruce a víc ho k sobě přitisknu. „Tak teď pečlivě poslouchej a to číslo si zapiš do paměti,“ zašeptám sladce do jeho ucha, které hned na to políbím. Pomalinku a svůdně do něj šeptám každou číslici. Prsty mu přitom vjedu pod triko a každou číslici lechtivým dotykem prstu napíšu na holou kůži jeho zad.  Pak se lehce odtáhnu, abych mu viděl do tváře. „Zapsáno?“ otážu se s laškovným úsměvem a otřu se nosem o ten jeho.

Keiji

„Určitě,“ rychle pokývnu a čekám, než si budu moct číslo uložit do mobilu, ale to, co udělá, mě naprosto vykolejí. On to dělá schválně, těžce dýchám, když se mě dotýká. Jeho prsty cítím s takovou intenzitou s jakou to není ani možné. Znovu se mi vzrušením objeví ouška i ocásek. „Já, myslím, že ano,“ zamumlám a instinktivně se k němu natisknu. Tváře mi úplně hoří a já je schovám opírajíc se hlavou o jeho hrudník.

Taichi

„Hoo, tak to jsem moc rád,“ křením se spokojeně při pohledu na jeho neklidně vrtící se ocas a cukající ouška. „A jakpak já si zapíšu to tvoje, když se ke mně budeš tak tisknout, hm?“ popíchnu ho pobaveně. „Ani jsem se nestihl oblíknout, pokud mě budeš takhle zlobit, dlouho se neudržím,“ brouknu a pohladím mu zadek. Kecám, s prázdným žaludkem se nesmí dělat namáhavé věci, to je moje zásada. Zlehka ho dloubnu prstem do boku a rozverně se na něj zaculím. „Jdu se oblíct a vzít si telefon,“ vypláznu na něj špičku jazyka a zmizím v pokoji.

Keiji

„Já nevím,“ zamumlám, ale prostě to nejde se k němu přestat tisknout. Cítím se dobře, když slyším jeho tlukoucí srdce a když se naše těla dotýkají. „Myslím, že by mi to nevadilo,“ tiše pokračuju, když se mě dotkne, tak jen zakňučím. Opravdu si myslím, že by mi to nevadilo, i když moje tělo je stále ztuhlé bolestí. „Dobře,“ kývnu rozechvěle. Nemůžu popřít, že jsem zklamaný, ale zase nechci, aby si myslel, že jsem ten nadržený. Přesto po tom toužím. Bolestivě si povzdechnu a zajdu se do koupelny trochu opláchnout. Cítím se tak slabý, ale nohy mě už alespoň poslouchají. Opláchnu se, ale při pohledu do zrcadla mi neujde značka na mém krku, musel jí udělat včera v noci. Prsty po ní přejedu a s velkým úsilím přinutím ouška a ocásek a by zmizely. Nato se znovu vrátím do pokoje.

Taichi

Hodím na sebe pohodlné tílko a kraťasy ke kolenům, učešu se a vlasy stáhnu do ohonu. Do kapes hodím peněženku a telefon a vrátím se za Keijim. Koukám, že se šel zchladit. Možná jsem ho škádlil trochu víc, než jsem měl. No nešlo tomu pomoci.  „Připraven?“ otážu se. „Tak můžem vyrazit. Jestli chceš, doprovodím tě až domů. A mezitím mi povíš svoje číslo,“ mrknu na něj. Normálně věci, jako doprovázení domů, dělám jen s Yumi, ale u Keijiho klidně udělám to samé. Mezitím beztak musím vymyslet, čí lednička bude mou dnešní obětí.

Keiji

„Jo, připravený,“ kývnu, ale stále cítím, jak mi tváře hoří. Voda mi moc nepomohla, ale měl bych se uklidnit. Zase ho uvidím, zase to bude příjemné. Teď bych se měl vrátit domů. „Jestli nic nemáš, byl bych rád, kdybys šel se mnou,“ pousměju se. Být dál v jeho přítomnosti je lepší, než se jí tak rychle vzdát. Takže, když vyjdeme z jeho bytu, vydáme se na cestu. Čerstvý vzduch mi udělá dobře a trochu se uklidním. Hlavně si musím dát pozor, aby se mi neobjevily ouška a ocas, protože v jeho společnosti je to víc jak možné.

Taichi

Tak, jeho číslo mám zapsáno. Spokojeně si schovám telefon a doprovázím Keijiho k jeho domovu. Bude se hodit vědět, kde tohle moje štěňátko bydlí. Už vypadá klidnější, než když jsme vyšli. Určitě se snaží držet zpátky, pomyslím si pobaveně. Brzy jsme na místě. „Tak se nejspíš pro dnešek rozloučíme,“ usměju se na Keijiho a pohladím ho po tváři. Pak se ale rozhlídnu a zatáhnu ho do rohu mezi domy tak, aby na nás nebylo vidět z oken. Nato Keijiho na rozloučenou vášnivě políbím.  

Keiji

Cesta byla krátká, až moc krátká. Přijde mi že jsme teprve vyšli a už se s ním musím loučit. Je to nespravedlivé, tak moc nespravedlivé. Navíc jsem musel vynaložit hodně úsilí, abych vypadal normálně. Do budoucna s tím budu muset něco udělat. „Asi ano,“ sklopím pohled. Při jeho dotyku se zachvěju, ale najednou jsme natisklí na zdi a jeho rty mám přitisknuté na svých. Rukama ho obejmu a polibek mu s naléhavostí opětuju.

Taichi

Mělo jít jen o polibek na rozloučenou, ale strhlo se to ve vášnivou bitvu. Keijiho naléhavost mě burcovala k větší snaze přivlastnit si jeho ústa. Se sebezapřením se odtrhnu a se zrychleným dechem se opřu čelem o to jeho. „Br-brzdi, Keiji,“ vydechnu a uchechtnu se. „Tímhle tempem bychom si to rozdali přímo tady,“  pohlédnu mu do očí.  Kecal bych, kdybych tvrdil, že nemám silné nutkání to vážně udělat. „Budeme se chovat slušně, jo? Aspoň před tvým taťkou,“ popíchnu ho a naposledy ho políbím na čelo.  „Brzy si napíšeme a uvidíme se, ok?“

Keiji

Je to úžasné, jeho horké rty, které mě stále líbají, ale když se odtáhne jen nespokojeně zamručím. Je mi úplně jedno, že se mi znovu objevila ouška, tolik mě to strhlo. Ta jeho vášeň. „Prosím,“ zašeptám s tichostí a upřu na něj prosebný pohled. Ani nevím, co to se mnou je, ale když jsem s ním, jako bych byl někdo jiný. Jako kdyby včera udělal něco, co zbořilo všechny mé zábrany. „Je v práci,“odvětím. Opravdu si připadám jako ten, kdo ho svádí, a přitom to včera bylo naopak, nebo snad ne? Vůbec nevím, mám v hlavě takový zmatek. Na jeho slova jen kývnu.

Taichi

„Keiji,“ zašeptám mu do ucha. „Neopovažuj se mě takhle po ránu svádět, to se nedělá,“ zabroukám pobaveně. Do hajzlu, jsem z něj tvrdý. Natisknu se rozkrokem na jeho a trochu si Keijiho přizvednu za zadek. Tak, aby mě co nejvíc pocítil. „Vídíš, co se mnou děláš?“ Teď jsem měl odejít a jít za klukama a Yumi, ale nejspíš mě tohle nadržený škvrně jen tak nepustí, dokud mu nedám pocítit alespoň kapku potěšení. „Chceš to, co?“ zavrčím vzrušeně.

Keiji

„To je tvoje vina, to ty jsi mě svedl a já tě chci,“ zašeptám a zvednu k němu pohled. Vzápětí se ke mně natiskne tak, že až skoro přestanu dýchat. Cítím to, jeho vzrušení, které je opravdu velké, ale spolu s ním roste i moje. Jestli je to vůbec možné. „Taichi,“ zakňučím rozechvěle. „A co myslíš, že ty děláš se mnou,“ kňournu znovu a tváří se o něj opřu. „Ano, chci to,“ zakňučím netrpělivě. „Chci tě, tak moc, až to bolí. Prosím, Taichi,“ zakňučím o dost netrpělivěji. Cítím takové horko a takové vzrušení, jako nikdy předtím.

Taichi

Sakra, dělat to na takovémhle místě...ale já vím, že to udělám. Hlavou mi bleskne vzpomínka na tu noc, kdy jsem v podobný situaci viděl Tomoeho s tou pijavicí. Nevěřil bych, že to zažiju i já. Postavím Keijiho na zem a  rozepnu si poklopec u kraťasů. „Tak ho oliž, Keiji. Musíš ho pořádně navlhčit, protože jinak bych ti bez přípravy mohl ublížit. A to bych nerad,“ řeknu vzrušeně a palcem přejedu po jeho vlhkých rtech. Toužebně mu pohlédnu do očí.

Keiji

Nejradši bych ze sebe strhal oblečení, jaké mi je vedro, ale najednou vím, že to udělá. Chce mě stejně tak moc jako já jeho. Nikdy jsem nic takového necítil, takovou touhu. Pak po mě začne chtít tu věc, sklopím pohled a polknu. Nikdy jsem nic takového nedělal, ale když se mě dotkne a když uvidím touhu v jeho očích. Vím, že stejnou touhu mám i já. „Dobře,“ zachraptím a sjedu na zem na kolena. Chvilku mi to trvá, než se odhodlám, ale pak mu kraťasy stáhnu, stejně jako trenky. Když uvidím, jak je velký, jak se to do mě včera mohlo celé vejít. Nakonec ho jednou rukou uchopím. Úplně cítím, jak pod mými prsty pulzuje. Vystrčím jazyk a olíznu ho. Je to divný pocit, ale opatrně pokračuju. Po chvíli, jako bych věděl, co mám dělat, ho vezmu do úst a začnu mu to dělat. Vzápětí ucítím bolestivý pocit ve svém klíně. Začíná to být nepříjemné. Druhou rukou si tedy sám zajedu do svých kalhot. Jsem už tak vlhký. Spolu s tím, jak mu dělám dobře, začnu dělat dobře i sobě.

Taichi

Oh, zábrany v něm padají jedna za druhou. Fascinován jeho výrazem při té příjemné činnosti mu pročísnu zrzavé vlásky a přejedu přes jeho ouška. Dokonce si přitom začal dělat dobře i sobě. Dělá mi to pusou kluk, který přitom uspokojuje sebe. Nečekal jsem, že mi to přijde tolik sexy. Napnu se a ve chvilce se udělám. V plánu jsem to ale rozhodně neměl! Obvykle vydržím dýl, ale teď. „Keiji,“ vzdychnu. Přejedu prsty po jeho vlhkých rtech. „Promiň, nějak jsem se neudržel,“ omlouvám se mu. Ale zároveň jsem nedočkavý, abych se s ním spojil.

Keiji

Je to vzrušující. Neskutečné, cítím, že za chvíli budu. Bože, jak to může být tak dobré. Dělat si to sám a přitom to dělat jinému klukovi. Je to moje poprvé a přitom jsem z toho naprosto vzrušený. Stačí chvilka a jde to ze mě všechno ven. Cítím, že moje ruka je úplně ulepená, ale dřív než se naděju, mám plnou pusu. V první chvíli to chci vyplivnout. Naprosto mě to překvapilo, on se udělal do mé pusy, mám pusu plnou jeho…ani nad tím nechci uvažovat. Nakonec to přece jen spolknu. „To je v pořádku,“ vypadne ze mě a vzhlédnu k němu „Chci tě, Taichi, chci tě cítit uvnitř sebe,“ zakňučím prosebně. „Už to nevydržím,“ upřu na něj svůj pohled. Cítím, jak znovu vzrušením tvrdnu.

Taichi

Polkl to. Sakra, tohle ani Yumi neudělala. Polije mě horko při jeho slovech. Tolik po mě touží, jdu se z toho zbláznit. „Opři se rukama o stěnu a otoč se pozadím ke mně, Keiji. Ano, udělám ti to. Chci tě,“ zavrčím touhou, kterou ztěží potlačuju. Jakmile to udělá, chytím ho za zadek a svým mužstvím se projíždím mezi jeho půlkami. Mám ho díky Keijimu vlhký a tak lehce kloužu přes jeho dírku, než zamířím přímo do ní. Je uvnitř od včerejška ještě tolik vlhký. Je horký, tolik mě svírá. Už jsem na půl v něm, ale chci  hlouběji. Proto se ke Keijimu víc natisknu a zašeptám u jeho ouška, zatímco pohladím jeho neklidný ocásek:  „Trochu víc se rozkroč, maličký, ať do tebe můžu celý. Chci se do tebe celý ponořit a dopřát ti tu slast.“

Keiji

„Dobře,“ kývnu rozechvěle. Donutím se vstát. Cítím, jak se mi nohy chvějí a po mých zádech stéká pot. Ale můžu myslet jen na jedno. Na tu rozkoš, po které tak toužím. Po které toužím tak, že bych pro ní udělal cokoliv. Takže udělám, co po mně chce. Je to příjemné se opírat o stěnu, alespoň mám jakous takous stabilitu. Kalhoty se mi svezou a o trenýrky se postará Taichi. „Taichi,“ vzdychnu a jednou rukou si zakryju ústa. Musím být ticho, kdyby nás tu někdo načapal. Přesto mě to stojí nesmírné úsilí. Cítím ho, jak se mě dotýká a hlavně ho cítím tam dole. Moje mužství je znovu celé vzrušené. Když do mě vjede, nedokážu potlačit tiché zasténání. „Taichi,“ vyslovím jeho jméno. Cítím každou částečku těla, jsem na hranici toho neskutečného žáru. Víc se rozkročím, abych se mu tím víc uvolnil. „Rychle Taichi, prosím rychle.“ pobídnu ho rozechvěle.

Taichi

Tělem mi projede slastné chvění, když do něj plně proniknu. Je to tak příjemné. Škoda jen, že musí potlačovat své vzdechy, ale nachytání se skutečně rád vyhnu. Nhh, jeho nadržená slova mě tolik rozpalují! „Jak si přeješ,“ procedím skrze zuby a začnu se rychleji nořit do jeho horkého nadrženého těla. „Slyšíš to, Keiji? Jak to dělá takový neslušný zvuk,“ vydechnu přerývaně, zatímco rychle přirážím. Pevněji si ho chytnu za bok a volnou rukou zamířím k jeho tvrdému mužství. Sakra, sex takhle poránu a ještě k tomu na veřejnosti. Nevěřil bych, že bych toho byl někdy schopný. I já mám...měl jsem....svoje zásady. Keiji do nich pronikl a zbořil je jako domeček z karet.

Keiji

Znovu neudržím slastné vzdechnutí, ale rychle si zkousnu rty. Nesmí nás nikdo načapat. Samozřejmě, že to slyším, to se nedá přeslechnout. Navíc to i cítím a to s takovou intenzitou, že je to až k nevydržení. Mé tělo mu samo vychází vstříc a tak se noří stále hloub a hloub. Úplně ho uvnitř sebe cítím. „Víc,“ dostanu přes rty. Chci z něj víc. Když se mě dotkne na mém mužství rozechvějí se mi nohy. Ale dotkne se mě jen trochu a já se znovu udělám a to se mě jen dotkl, ale já jeho dotyk prostě nevydržel. Je to mnohem intenzivnější jak včera, jako kdybych v sobě měl nějakou drogu.

Taichi

„Sakra, Keiji, jsi tak nestydatý a nenasytný,“ vydechnu vzrušeně a udělám se do něj. Pár vteřin lapám s přivřenýma očima po dechu, než se vzchopím a začnu znovu a tvrději přirážet. Zrychlím i pohyby na jeho mužství, které mi teď klouže mezi prsty, protože se Keiji znovu udělal. Páni, i uvnitř je teď mnohem víc kluzký a mokrý. V kombinaci s tím, jak mě chtivě svírá a vtahuje do sebe, je to tak vzrušující a slastné. Když si vzpomenu, jak mi včera rozpačitě tvrdil, že není zrovna moc společenský a teď mě víc vybízí k obšťastnění jeho obscénního těla. Nah, touha dělá s lidmi divy.

Keiji

„Promiň.“ zakňučím, ale vzrušením vydechnu, když se uvnitř mě rozlije. Cítím to teplo, jeho vzrušení, které mě teď celé naplňuje. Zuby se zakousnu do rukávu. Jeho pohyby jsou najednou tak tvrdé, ale mně to poskytuje ještě větší vzrušení. Nemám rád bolest, ale tohle je perfektní. Nikdy jsem necítil takovou touhu, aby si někdo bral mé tělo, ale je to úžasný pocit. „Taichi,“ zasténám znovu a teď nikterak tiše. Naposledy se udělám a vyčerpaně se přitisknu ke stěně. Přivřu oči a těžce oddechuju, myslím, že tohle je pro mě konečná.

Taichi

Když zasténá mé jméno, neudržím se a se zachvěním Keijiho vyplním. Ten se pak vysíleně opře o stěnu. Těžce oddechuje a jeho tváře jsou neskutečně rudé. Když sklouznu pohledem níž, všimnu si lehce zčervenalých míst, na jeho bocích, způsobené mým pevným sevřením a pak jeho zadeček, z jehož lehce nateklého vstupu stéká moje... rozpačitě polknu a zrudnu. Vidět výsledek svého počínání na denním světle, nedokážu se necítit v lehkých rozpacích. Ale neměl bych se zabývat tímhle. Pomůžu Keijimu obléct oblečení a podepřu ho. „Jsi v pořádku?“ otážu se starostlivě. Snad jsme to nepřehnali. Podepřu ho a co nejnenápadněji mu pomůžu dojít ke dveřím jeho domova.

Keiji

Stěží a jen za Taichiho pomoci se obléknu. Potřebuju sprchu a pořádnou, ale domů to mám kousek. Takže jakmile se rozloučíme okamžitě tam zamířím. „Myslím, že jo,“ kývnu celý rudý a s povděkem se o něj opřu. Jsem rád, že mi pomůže až ke dveřím, protože na svých nohou bych tam určitě v pořádku nedošel. Bolí mě celé tělo, hlavně zadek, ale můžu si za to sám. Přesto, stálo to za to. „Děkuju, bylo to s tebou krásné. Jak včera, tak dneska,“ s rozpaky na něj pohlédnu. „Hlavně dneska,“ dodám o poznání tišeji. Ještě dlouho budu cítit, jak se mě dotýkal. Navíc ho stále cítím uvnitř sebe, to teplo, ale i to, jak mi jeho vyvrcholení stéká po stehnech. Jsem ho opravdu celý plný. „Takže asi ahoj příště.“

Taichi

Je úplně hotovej. Ale jsem rád, že se mu to líbilo. Tohle byly skutečně nezapomenutelné zážitky. Pohladím ho po vlasech. „Já taky děkuju,“ řeknu tiše a usměju se. „Teď si hlavně pořádně odpočiň a nepřemáhej se. Nejspíš jsme to trochu přepískli. I když bylo to krásné,“ přiznám. „Dávej na sebe prosím pozor a měj se krásně. Určitě se zase brzy uvidíme.“ A s tím ho políbím na čelo, obrátím se a s posledním mávnutím zmizím v ulicích. Našel jsem někoho cenného, s kým budu moct trávit čas a s kým zažiju příjemně vášnivé chvíle. Keiji...určitě se zase brzy uvidíme.

Keiji

„Nemáš za co,“ sklopím pohled při jeho dotyku. „To určitě, dneska budu celý den ležet,“ zasměju se. „Možná trošičku, ale stálo to za to,“ pronesu s úsměvem. Jsem tak rád, že jsem ho mohl potkat, že tu je pro mě a že to tak i zůstane. Je pro mě totiž tak důležitý, jak nikdo předtím. „Budu se těšit,“ zašeptám a dívám se za ním, dokud nezmizí. Pak se konečně vydám do domu. Odpočinek potřebuju a pořádný.